Kosovo šetří energii a autoritativně pozastavuje těžbu kryptoměn

V minulém roce se kryptorestriktivní politika Číny postarala o exodus minerů do jiných států. Novou kryptovelmocí se navzdory podzimnímu zákonu o infrastruktuře (připomeňte si zde) stala USA. S dalekým odstupem za USA se pak nyní o světový hashrate starají státy Blízkého a Středního východu (dalším v pořadí za USA je Kazachstán s 18 % světového hashrate). Velké množství těžebních operací je spojeno s energetickou náročností. Zatímco USA ve vztahu ke spotřebě energie při těžbě kryptoměn řeší především otázku ekologie, menší státy se musí reálně zabývat otázkou její dostupnosti v požadovaném množství (vzhledem k nelicencovaným těžařům totiž ne vždy zafungují zákonná těžební omezení, jak se přesvědčila např. íránská vláda, která nakonec vyřešila energetickou krizi pozastavením energetického exportu).

Tento problém nyní eskaloval v Kosovu, které v rámci energetické krize posledních měsíců dováží přibližně 40 % elektrické energie, kterou spotřebuje. Kosovská policie o víkendu zabavila přes 300 těžebních zařízení – kosovský ministr pro příslušný resort si od pozastavení činnosti těžebních zařízení slibuje snížení spotřeby elektrické energie o množství v hodnotě několika desítek tisíc eur měsíčně. Uvážíme-li, že 300 těžebních zařízení spotřebuje násobně méně energie, lze se domnívat, že takováto operace neproběhla naposledy.