Historický propad ceny ropy

Propad hodnoty burzovních komodit napříč celým světem je častou otázkou posledních týdnů. Existuje jen málo oblastí, kterým se současná krize dokázala vyhnout, a tak nezaznamenaly propad svých hodnot. Mezi tyto oblasti se však neřadí oblast ropného průmyslu.

Hodnota barelu „černého zlata“ se každým dnem propadá na nižší částku. Ke konci dubna letošního roku byla hodnota barelu na 16 dolarech, což představuje nejnižší částku za posledních 30 let. Analytici však varují, že cena může nadále klesat. V půlce května by mohla dosáhnout zhruba 11 dolarů za barel. Začátkem letošního roku se přitom cena barelu pohybovala kolem 70 dolarů, počátkem března pak kolem 50. Pokles ceny základního výrobního prvku se pak odráží v mnoha ropných produktech. Příkladem budiž oblast pohonných hmot, která v tuto dobu také zaznamenává historické snižování cen benzinu a nafty.

Důvody jsou vcelku prosté. Vzhledem k faktu, že se celosvětově přijímají všemožná vládní opatření, která mají za následek omezení výroby, exportu, importu, ale také dopravy obecně, zkrátka klesla po ropě poptávka. Těžaři však mají omezené skladovací kapacity, a tak se snaží ropu prodat, než dojde k jejich naplnění, což by pro ně mohl být zásadní problém. Vzhledem k tomuto faktu tak nastala před pár dny poměrně zvláštní situace, kdy se krátkodobě cena barelu ropy propadla tak, že prodávající musel dokonce kupujícímu zaplatit.

Nabízí se otázka snížení objemu těžby. To je však problém. Snížení těžby totiž představuje technicky a finančně náročný proces, přičemž až bude po krizi třeba těžbu opět navýšit, bude muset daná společnost tento proces absolvovat znova. Navíc se nejedná o rozhodnutí uplatnitelné ze dne na den. První výraznější krok v této oblasti učinila organizace OPEC a Rusko, kdy padla dohoda o snížení produkce o cca 10 milionů barelů denně.

Významný podíl na domácí ekonomice má těžba ropy v USA. Tamější těžaři již vyjádřili značné obavy se smyslu vývoje uvedeného výše. Uklidnit se je snažil americký prezident Donald Trump, který avizoval, že v případě potenciální tržní krize bude stát nakupovat ropu od těžařských společností a ukládat jí do státních hmotných rezerv, které mají pojmout zhruba 75 milionů barelů. V tuto chvíli se jedná však pouze o slova. Jejich reálná implementace zůstává předmětem diskuse a budoucího tržního vývoje.