Tématem číslo jedna posledních měsíců je bezesporu koronavirová krize a její odrazy ve společnosti. Dopady pandemie budou mít značné následky pro oblast hospodářství, ale také ekonomiky obecně. V této souvislosti je tématem mnohokrát propíraným pomoc státu těm subjektům, které se kvůli vládním nařízením dostaly do tíživé finanční situace. V praxi tak takový subjekt nejčastěji nemůže vykonávat činnost či ji může vykonávat jen v omezené míře. Dalším případem je pak situace, kdy se celkový stav projevil na poptávce zákazníků natolik, že její značný pokles může vést k likvidaci konkrétního podnikatele. Velmi specifickou oblastí je tak pomoc podnikatelským subjektům, respektive společnostem.
A jsou to právě některé společnosti, které mohly donedávna o státní pomoc přijít. Důvod byl jednoduchý. Společnost sice působí na tuzemském trhu a je vlastněna tuzemci, má však sídlo v daňovém ráji. Takové společnosti pak měly být v mnoha státech zbaveny nároku na výplatu státní podpory. Příkladem budiž Polsko, Dánsko nebo třeba Francie. Odůvodnění takového rozhodnutí bylo ve své podstatě podobné napříč všemi zúčastněnými státy. Jelikož společnosti sídlící v daňových rájích přispívají jen minimálně do rozpočtu státu, ve kterém působí, logicky by tak z tohoto rozpočtu neměly mít nárok na jakékoli benefity.
Tomuto stavu je však konec. Dle vyjádření Evropské komise totiž v souladu s respektováním pravidel volného trhu a s tím spojeného volného pohybu kapitálu totiž musí členské státy respektovat fakt, že jsou společnosti v nich působící mnohdy usídleny v jiné jurisdikci. A pokud společnost působící na daném trhu přísluší státní podpora, musí taková podpora příslušet jakékoli společnosti, bez ohledu na její potenciální usídlení v daňovém ráji či příslušnost jejího daňového rezidenství. Dá se očekávat, že takový postoj Evropské komise zvedne vlnu odporu napříč většinou členských států Evropské unie.
Je však třeba zdůraznit, že v současné době žádná ze zemí avizující uvalení „dvojího režimu“ v rámci výplaty státních podpor nepřikročila k jeho faktické realizaci. Tudíž zde dosud nebyl ani faktický krok Evropské unie směrem k zamezení takových restrikcí. V tuto chvíli tak slova Evropské komise zůstávají pouhým varováním pro členské státy.
Žitná 562/10
Praha 2, 120 00
© Parker & Hill 2021 | Všechna práva vyhrazena | admin