Švýcarská reforma v boji proti praní špinavých peněz se dotkne i neziskových organizací

S příchodem nové AML směrnice (tzv. 5. AML) přizpůsobují tomuto předpisu své národní legislativy nejen členské státy Evropské unie, ale také ty země, které stojí mimo ni. Typickým příkladem je Švýcarská konfederace. Místní vláda připravuje novelu švýcarského zákona proti praní špinavých peněz. Tato novela se má týkat převážně právních zástupců, notářů, účetních a dalších osob poskytujících poradenské služby, které působí v oblasti svěřenských fondů a správy společnosti.

Nově přijatá švýcarská úprava má působit i „přeshraničně“, a to skrze doporučení švýcarským společnostem působícím v zahraničí. Těm je doporučováno při provádění finančních transakcí působit zvlášť obezřetně a provádět pravidelné kontroly.

Švýcarsko přijetím v pořadí již několikáté takto přísné právní úpravy reaguje na situaci kolem Panama Papers. V této kauze se díky úniku panamské společnosti podařilo odhalit kompletní informace (např. vlastnickou a kapitálovou strukturu) více než 200.000 společností, které v této offshore jurisdikci sídlily. Skrze únik tak bylo odkryto množství citlivých informací (např. vlastnictví některých společností hlavami států) a také skutečnost, že skoro 40.000 těchto společností vzniklo přes švýcarské prostředníky (právní, účetní, finanční a jiné poradce).

Dle názoru mezinárodního společenství pro boj proti praní špinavých peněz Švýcarsko společně s USA tvoří největší „prostředníky“ pro alokaci peněžních prostředků do daňových rájů. Dle odhadů se ve švýcarských bankách nachází zhruba 146 bilionů korun, přičemž přibližně polovina z této sumy je tvořena zahraničním kapitálem.

Jedním z razantnějších kroků v rámci přijetí nové úpravy má být snížení minimální hodnoty transakce, od které bude muset příslušný subjekt provést kontrolu původu těchto prostředků. V současnosti je tato minimální hodnota přibližně 2,28 milionů korun. Švýcarsko ji plánuje snížit na 340.000 korun. Při zjištění podezřelého původu peněz při této kontrole pak bude mít daný subjekt povinnost tuto skutečnost hlásit příslušnému finančnímu úřadu. V případě laxní, či dokonce úplné absence kontroly, pak hrozí danému subjektu nemalé právní i finanční následky.

Švýcarska vláda se bude zaměřovat i na ty subjekty, které mají za úkol rozdělovat do zahraničí finanční prostředky pro charitativní organizace. Taková sdružení budou podléhat registrační povinnosti v příslušném obchodním rejstříku a budou si muset do čela zvolit jednoho zástupce, který bude mít sídlo na území Švýcarska. Pokud novela projde schvalovacím procesem do konce letošního roku, v účinnost by měla vstoupit během roku 2021. Navzdory obavám některých mezinárodních organizací (např. Transparency International) o jistých nedostatcích nové úpravy lze i tak říci, že se Švýcarsko v boji proti praní špinavých peněz posunulo zase o kus dál.