Stane se Británie novým daňovým rájem?
V rámci novoročního projevu se předseda vlády Velké Británie, Boris Johnson, zmínil o skutečnosti, že s blížícím se vystoupením Británie z Evropské unie nastává pro tento ostrovní stát dekáda příležitostí a prosperity. Nepřímo tak Johnson narážel na skutečnost, že po odchodu z EU nebude Británie vázána tamější regulací ve smyslu optimalizace daňových předpisů. Tato skutečnost v mnohých finančních analyticích evokuje možné tendence Británie zavést velmi výhodné daňové sazby pro zahraniční společnosti.
Je totiž poměrně jasné, že (alespoň prvotně) bude mít Brexit na Británii obrovský negativní ekonomický dopad. Tyto ekonomické ztráty by pak mohla nejstarší evropská konstituční monarchie kompenzovat skrze nově nabytou možnost liberalizace v daňové oblasti. Bude totiž potřeba přilákat zahraniční kapitál.
V odborných kruzích se tak potenciálně nově vznikajícímu evropskému daňovému ráji začíná říkat „Singapur na Temži“. Tento název má zdůrazňovat možnost promítnutí relativně volného daňového režimu asijského ekonomického giganta do londýnského ekonomického světa.
A toto přirovnání není zcela nahodilé. V roce 2019 v rámci Global Corporate Tax Haven Index (v rámci kterého se hodnotí popularita a výhody jednotlivých daňových rájů) totiž Singapur obsadil 8. místo. Zatímco Britské Panenské ostrovy, Bermuda a Caymanské ostrovy skončily na prvních třech pozicích. Všechny tyto země jsou závislými Britskými územími, zatímco samotná Británie se umístila na 13. příčce. Tato skutečnost jednoznačně nasvědčuje faktu, že problematika daňových rájů není britskému prostředí cizí, ba naopak.
Výše zmíněná varování samozřejmě děsí předně státy Evropské unie. Ty se totiž obávají, že v rámci reakce na nový daňový režim pro daňové nerezidenty na britském území, může být vyvolán boj v rámci daňové regulace napříč všemi státy EU. To by pak v praxi mohlo znamenat tendence snižovat daňovou zátěž na co nejnižší hodnoty a vést tak k velkým daňovým ztrátám místních státních rozpočtů.
Situace se však zatím nezdá být tak negativní. Výše uvedené odhady totiž hovoří o možných nejtemnějších scénářích. Praxe je však taková, že Británie bude chtít nadále obchodovat s EU. V rámci odchodových a nově vznikajících dohod mezi Británií a EU se tak očekává, že dojde i k nějaké vzájemné daňové dohodě výhodné pro všechny strany. V současné době je v jednání snížení britské korporátní daně z 19 na 17 %. I toto je však zatím pouze návrh a na jeho finální podobu si budeme muset počkat.