Polovina Čechů má finanční rezervu na pouhý měsíc

Že se současná krize kolem pandemie COVID-19 a s tím spojené vládní restrikce znatelně projevily na tuzemské, ale i globální ekonomice, je dnes nepopíraným faktem. Existenční problémy má v tuto chvíli celá řada firem, a to od těch nejmenších až po nadnárodní giganty. Krize se samozřejmě dotkla i samotných občanů České republiky. Jak jsou na tuto krizi a její dopady připraveni bude předmětem následujících řádků. Jaké mají vlastně Češi finanční rezervy?

Dle průzkumu České bankovní asociace, do něhož se zapojilo zhruba 1100 respondentů ve věku od 18 do 79 let by zhruba polovina z nich dokázala z úspor vyžít půl roku, třetina lidí pak cca 3 měsíce a zhruba pětina lidí pouhý měsíc. Sama asociace však upozorňuje, že odhady nemusí být zcela přesné. Problémem takového průzkumu je totiž mezi lidmi absence schopnosti přesně odhadnout následky ztráty příjmů. Lidé totiž mnohdy počítají se skutečností, že v případě, kdy žijí v domácnosti v páru, by vypadl příjem jenom jednoho z nich. Zároveň také nedokáží přesně odhadnout co ztráta příjmů znamená pro jejich výdaje. Jako poměrně přesný uvádí asociace odhad, kdy při ztrátě příjmů dokáže průměrný Čech vyžít zhruba 3 měsíce.

Z hlediska ztráty zaměstnání v důsledku koronavirové krize podává zprávu společnost NMS Market Research, která ve svém průzkumu oslovila zhruba 1.100 respondentů z věkové kategorie mezi 18 a 65 lety. Téměř polovina Čechů již pocítila dopad pandemie na své příjmy. V tuto chvíli tak dle této zprávy přišlo o práci zhruba 7 % dotázaných a 16 % dalších žije ve strachu ze ztráty zaměstnání. Zhruba 78 % lidí se však ztráty zaměstnání neobává. Třetina z dotázaných v rámci tohoto průzkumu uvedla, že má finanční rezervu na 4 a více měsíců, čtvrtina pak na 2-3 měsíce, skoro polovina všech dotázaných však pouze na měsíc.

Tvrdší propad příjmů zažívají spíše ti, kteří mají děti studující na základní škole, Zároveň také vyšší rezervu mají častěji lidé vzdělanější a lidé, kteří mají příjem domácnosti alespoň 40 tisíc korun měsíčně. Naopak méně vzdělaní lidé či domácnosti s příjem do 20 tisíc korun mají rezervy daleko nižší, 60 % z nich pak maximálně na jeden měsíc. Častěji mají větší rezervy muži, kdy 40 % z nich uvedlo, že mají úspory na více než půl roku. Na stejnou dobu má úspory však pouhých 27 % žen.

V současné době však situace není nikterak kritická. Pouhých 10 % lidí bylo nuceno v tuto chvíli sáhnout na své finanční rezervy či vybírat peníze ze svých spořících účtů. Naopak, velké množství lidí vnímá současnou krizi jako možnost investice. Očekávají se totiž značné výkyvy hodnot komodit na globálních trzích.