OECD v boji proti zneužívání smluv o zamezení dvojího zdanění

V současné době se mezinárodní obchod nachází na svém historickém vrcholu. Společnost je čím dál více kosmopolitní, a tak vzniká celosvětově různorodá poptávka po co nejširším spektru zboží či služeb. Reálně tak neexistuje možnost, jak uspokojit tuzemského odběratele skrze čistě tuzemskou produkci, a to jednak z důvodu omezenosti výrobních prostředků, tak také kvůli celosvětové cenové konkurenci.

Je tak zcela logická snaha jednotlivých jurisdikcí na konkrétní produkty a práva s nimi souvisejícími uvalit daňovou povinnost. Avšak co si počít v situaci, kdy dojde k tzv. přeshraničnímu obchodu, a tím pádem je zájem na zdanění daného produktu na straně každého zúčastněného státu? Totiž v případě, kdy by daná společnost měla svoje služby či produkty danit vícekrát (např. ve státě vývozu i dovozu), přestal by pro ni takový obchod být atraktivní.

Právě pro vyhnutí se takové situaci existují tzv. smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Principem těchto smluv je určit, ve které ze zúčastněných zemí bude mít daný subjekt daňovou povinnost.

Existují 2 základní principy pro uzavírání těchto smluv:

• -> model dle OECD, dle kterého vzniká danému subjektu daňová povinnost ve státě, ve kterém má sídlo, což je typické převážně pro vyspělé ekonomiky
• -> model dle OSN, dle kterého subjekt daní ve státě, ve kterém se nachází zdroj jeho příjmů, přičemž tento model se uplatňuje převážně v ekonomikách rozvojových.

Česká republika užívá modelu dle OECD. Ta pak pravidelně zveřejňuje zprávu, zda jurisdikce, které užívají tohoto modelu, také dodržují pravidla s tím spjatá. Jedním z těchto pravidel je zákaz zneužívání takovýchto smluv. OECD se tak snaží společnostem obchodujícím přeshraničně zamezit ve vyhýbání se daňové povinnosti při uskutečňování přeshraničních obchodů. OECD ve zprávě uvádí, že 82 jurisdikcí již podniklo (či v blízké době podnikne) kroky pro daňovou optimalizaci smluv o zamezení dvojího zdanění. Tyto smlouvy tak budou vyhovovat alespoň minimálním standardům OECD.

Česká republika má v současné době uzavřených přibližně 88 smluv o zamezení dvojího zdanění s jurisdikcemi napříč celým světem[1]. Do budoucna se očekává jejich navýšení. Je sice pravdou, že OECD tlačí na své členské státy ve věci daňové optimalizace, avšak zde může nastavit pouze určité minimální hranice. Komplexní daňová opatření např. vůči offshore jurisdikcím by potažmo mohla být likvidační i pro samotnou OECD, a proto ve věci rozsáhlé daňové úpravy můžeme do budoucna očekávat, že k výraznějším změnám nedojde. Nadále tak zůstává pro českého podnikatele výhodné podnikání skrze offshore společnosti.

[1]Seznam a bližší informace o přehledu platných smluv České republiky o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku na: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv