Odchází české společnosti z daňových rájů?
Podle zprávy společnosti Bissnode letos klesl počet českých společností majících sídlo mimo území České republiky přibližně o 400. Dle zmíněné zprávy se tak děje především proto, že výhody, které daňové ráje poskytovaly, začínají (mnohdy pod tlakem Evropské unie či OECD) mizet. Dle Bissnode je daleko těžší skrýt firemní strukturu, korporátní daňové sazby rostou a pro převody peněžních prostředků platí stále přísnější opatření. V současnosti tak v zahraničí sídlí zhruba 12 400 „českých“ firem.
Výše zmíněná zjištění jsou samozřejmě pro vládní složky (především pro Ministerstvo financí) zjištěními potěšujícími. Dle dostupných informací je v kapitálu českých společností sídlících v zahraničí umístěno zhruba 330 miliard korun. Dle vládních odhadů tak stát takto přijde ročně až o desítky miliard korun.
Je však realita skutečně taková, jak ji Bissnode popisuje?
Uvedenou zprávu poradenská společnost Bissnode zakládá na zjištění odchodů českých firem převážně z Nizozemska, USA, Kypru, Lucemburska a Britských Panenských ostrovů. Je však třeba zdůraznit, že až na zámořské území Británie se jedná o jurisdikce, které nejsou typickými daňovými ráji ve smyslu čistě daňové optimalizace.
Naopak, třeba v takovém Nizozemí jsou korporátní daně mnohdy vyšší, než v České republice. Tyto offshore jurisdikce mnohdy bývají volbou pro českého podnikatele např. kvůli stabilitě a předvídatelnosti právního prostředí či snížené míře administrativy. Odchodu z takového prostředí tak často předchází podnikatelovo rozhodnutí nesouvisející se systémovým problémem dané země.
Co již Bissnode prakticky neuvádí (resp. uvádí pouze okrajově) je skutečnost, že zatímco v některých zahraničních jurisdikcích pozorujeme pokles podílu českých firem, v jiných je tomu opačně. O znatelnějším růstu hovoříme v 5 jurisdikcích, přičemž nejvíce českých firem přibylo v Hongkongu a Spojených Arabských Emirátech.
Především u země z Arabského poloostrova lze do budoucna očekávat nárůst přílivu zahraničního kapitálu do offshore společností. Tato země se totiž začíná v jistém směru jako daňový ráj profilovat a skrze četná legislativní opatření (např. úprava vlastnictví lokálních společností cizím subjektem) láká čím dál více investorů.
Lze tedy říci, že byť se uplynulý přibližně rok a půl stal „rekordmanem“ v počtu českých společností opouštějících daňové ráje, situace v žádném případě není nijak krizová, ba dokonce ani alarmující. Vzhledem k celkovému počtu takto usídlených společností jejich odliv představuje zhruba 2 % jejich celkového objemu. Umístit sídlo pro společnost do tzv. daňového ráje tak nadále zůstává smysluplným a lukrativním počinem.