MiCA – jednotná evropská krypto regulace – II. část

Datum: 25.8.2021

V předchozím článku jsme popsali v obecné rovině čeho se nový balíček týká a jaké jsou důvody pro jeho přijetí. Dnes si přiblížíme konkrétní pojmy s kterými nová legislativa pracuje a představíme navrhované základy kryptoměnového právního odvětví v Evropě. 

MiCA pro vymezení kryptoměn a aktiv s nimi souvisejících volí termín kryptoaktiva. Ten pak vymezuje poměrně široce jako jakékoliv „digitální zachycení hodnoty nebo práv, kterou lze převádět a uchovávat elektronicky, za užití DLT nebo technologie podobné.“ Pod uvedenou „catch all“ definici se pak budou řadit všechna kryptoaktiva která známe včetně bitcoinu, etherea, tetheru, ale také „stablecoinů“ a dalších krypto tokenů. 

Plánovanou výjimkou budou kryptoaktiva zařaditelná pod definici investičních nástrojů dle MiFID II, na které se uplatní odlišná pravidla stanovená právě ve směrnici MiFID II. Na tyto kryptoaktiva cílí nařízení pro tržní infrastrukturu vedenou na DLT. (Druhé nařízení vedle MiCA v připravovaném balíčku.) 

Dalším základním stavebním kamenem nové úpravy bude regulace „úpisu“ a tvorby nových kryptoaktiv. Osoby, které budou mít v úmyslu kryptoaktiva veřejně nabízet nebo budou usilovat o jejich přijetí k obchodování na obchodní platformě, budou povinny zpracovat tzv. white paper neboli bílou knihu (obdobu prospektu dle nařízení o prospektu) a tu pak zaslat příslušnému kontrolnímu orgánu. Každá bílá kniha pak bude muset obsahovat informace o rizicích, vydavateli kryptoaktiva, projektu, informace o právech a povinnostech spojenými s  kryptoaktivy a  mnohé další.

Fanoušky kryptoměnové ne-regulace můžeme uklidnit alespoň tím, že na kryptoaktiva, vzniklá před účinností MiCA, se pravidla nestanovují a white paper vydávat není nutné.

Zcela logicky dopadne regulace i na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, mezi které budou patřit především poskytovatelé peněženek, organizátoři burz či směnáren a další osoby poskytující služby související s kryptoaktivy. Poskytovatelé budou pak u národního regulátora povinni zažádat o příslušné oprávnění, požadavky pro jeho získání budou odstupňovány dle typu poskytované služby a míry rizika s ní spojené (tj. k jejich výkonu již nebude stačit „pouhé“ živnostenské oprávnění). 

V návaznosti na minulý odstavec pouze připomínáme, že Česká republika k 1.1.2021 zavedla v rámci tzv. volných živností samostatný obor činnosti příznačně nazvaný „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“ (virtuální aktivum je definováno v AML zákoně). Osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem v ČR by dnes již měly mít tedy alespoň příslušné živnostenské oprávnění. 


Rubriky

Zajímá Vás více?

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme