EU představila novou unijní legislativu v oblasti praní špinavých peněz

Evropská komise koncem roku 2018 představila návrh VI. AML směrnice. Tato nová unijní legislativa v oblasti praní špinavých peněz se v odborných kruzích shledává s označením „trestněprávní“ AML směrnice.

Důvodů k přijetí této směrnice je hned několik. Nejvýraznějším z nich je pak skutečnost, kdy v rámci přijetí IV., popřípadě V. AML směrnice byly státy povinny zavést účinné sankce ve spojení s neplněním povinností dle AML. Vzhledem k faktu, že je tato formulace dosti neurčitá, skoro až vágní, mnoho členských států takový systém sankcí nejen že nevytvořilo, ba dokonce sankce nezavedlo žádné. V souladu s touto skutečností tak Evropská unie nově vytváří daleko konkrétnější požadavky na transpozici směrnice v trestněprávní rovině.

Nově tak směrnice obsahuje definici celkem 22 trestných činů jako například terorismus, obchod s lidmi, nelegální prodej zbraní či padělání výrobků. Členské státy tak mají zajistit, aby tyto činy ve spojitosti s mezinárodním prvkem byly uznány jako činy trestné, a to za předpokladu, kdy horní hranice trestu bude začínat na 4 letech odnětí svobody. Zároveň také členské státy musí zajistit možnost vedle trestu odnětí svobody uložit i jiná nápravná opatření, jako například nemožnost účastnit se po určitou dobu řízení o zadávání veřejných zakázek, odebrání nároků na veřejné granty či dokonce zákaz činnosti. Směrnice také definuje různé formy trestné součinnosti.

Lze tak očekávat, že v mnohých státech Evropské unie dojde k rozsáhlejším novelizacím trestněprávních předpisů. Další rozsáhlou změnou bude totiž plošné zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, kterou již český právní řád léta zná. Trestně odpovědnými tak budou jak právnická osoba, tak fyzická osoba odpovědná za vedení společnosti či osoba požívající z takového postavení koncových výhod.

Implementace této směrnice by měla být provedena členskými státy nejpozději k prosinci roku 2020.