Daň z neočekávaných zisků zřejmě vynese méně, než se čekalo

Koncem loňského roku jsme Vás informovali o schvalování tzv. windfall tax, tedy mimořádné daně z neočekávaných zisků (připomeňte si zde). Její kritici tehdy tvrdili, že spíše, než finanční injekci do státní kasy bude mít za následek přesun daňové rezidence některých subjektů, na které by daň dopadla, do daňových rájů. Naopak jedním z hlavních argumentů pro její přijetí bylo možnost přivedení až 33 mld. korun do státní kasy, které měly být použity právě na zafinancování opatření souvisejících s dramatickým vývojem ekonomiky v loňském roce.

Povinnost oznámit vznik povinnosti k dani z neočekávaných zisků vychází na 3. července, úhrada záloh na daň za první čtvrtletí minulého roku pak na 15. září, již nyní se ovšem dle odborníků zdá, že 33 mld. korun byl značně optimistický odhad. Z údajů bank (těch se mimořádné zisky týkají kvůli růstu základní úrokové sazby), které zveřejnily své hospodářské výsledky za poslední čtvrtletí roku 2022, vyplývá, že řadě z nich ve čtvrtém čtvrtletí více či méně klesl zisk.

Svůj podíl na tom dle odborníků má daňová optimalizace, jejíž pomocí banky snižují svůj daňový základ. Zároveň se projevily (a dále projevovat budou) i tzv. opravné položky, tedy náklady na rizika plynoucí například z ohrožených úvěrů (úvěrů, kde je ohroženo jejich řádné splácení), i samotná výše úrokových sazeb (které sice pomohly bankám k zisku, ale dlouhodobě zvyšují náklady bank vůči klientům). Jak se projeví daňová optimalizace u dalších subjektů, kterých se windfall tax týká (např. energetický sektor), budeme nadále sledovat.