USA hrozí České republice odvetou za zavedení digitální daně

Obrysy digitální daně na území České republiky dostávají přesnější podobu. V souvislosti s touto skutečností vyjádřily Spojené státy americké nad připravovaným návrhem zavedení této daně značnou míru obav a pohrozily odvetnými opatřeními.

Digitální dani, jejímž účelem je zdanit obrovské nadnárodní korporace (např. Facebook, Amazon, Apple) dodatečnou 7% daní, mají dle připravovaného zákona podléhat společnosti s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur a 100 milionů korun na území České republiky.

Dle předběžných odhadů by vyměření takové dodatečné daně mělo ročně do národní pokladny přinést zhruba 5 miliard korun. Mnozí představitelé velkých českých společností, jejichž export do USA představuje značnou část jejich obratu, ale varují, že potenciální odvetná opatření mohou mít na Českou republiku neblahý dopad. Jednak se hovoří o daňové ztrátě ve výši zhruba 5 miliard korun (tj. ztráta se vyrovná výhodě), ale také o meziročním poklesu produkce české produkce o zhruba 0,3 %. V praxi se zatím jedná pouze o odhady, ale dle názorů mnohých expertů jsou rizika natolik velká, že by Česká republika měla zavedení digitální daně prozatím alespoň odložit ve smyslu, v jakém to udělala např. Francie.

Spojené státy měly údajně pohrozit odvetnými opatřeními, a to formou zavedení cel na zboží dovážené z České republiky. Vnímají totiž zavedení takové daně jako diskriminační s cílem poškodit americké společnosti. Dle vyjádření členů vlády ale taková situace nenastane. Důvodem má být skutečnost, že zavedení digitální daně bylo s americkou stranou projednáváno a také, že se má jednat o dočasné řešení. Navíc digitální dani nebudou podléhat jenom americké společnosti, ale obecně všechny subjekty, které naplní zákonem stanovené znaky.

V praxi se má daň hradit formou měsíčních záloh. Samotnému zdanění by pak měly podléhat služby poskytované v digitálním prostředí, jako například cílené reklamy na webech a sociálních sítích či prodej dat o uživatelích třetím stranám. Řadit se zde ale budou také digitální platformy, jejichž účelem je vytvoření prostředí pro styk nabídky a poptávky za úplatu. Příkladem budiž Airbnb či Uber.

Zavedení digitální daně však není žádnou novinkou. O této možnosti se během posledních několika let diskutuje i na unijní úrovni. Jednání pro vytvoření alespoň minimálního standardu společné legislativy dosud vždy zkrachovaly, tak mnoho členských států (např. Francie, Itálie či Rakousko) přistoupily k úpravě vlastní cestou.