Prohlášení amerického prezidenta trhem s kryptoměnami výrazněji nepohnulo

„Nejsem fanouškem Bitcoinu ani jiných kryptoměn, které nejsou penězi a jejichž hodnota je vysoce nestabilní a vychází z ničeho. Pokud se Facebook a další firmy chtějí stát bankou, musejí si zažádat o novou bankovní licenci a stát se subjektem všech bankovních regulací, stejně jako další banky, národní i zahraniční“ taková jsou slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, která v minulém týdnu uveřejnil na svém profilu na sociální síti Twitter.

Skutečnost, že je Trump dlouhodobým odpůrcem virtuálních platidel (mimo jiné kvůli udržení dolaru jako hlavní světové měny), není žádnou novinkou. Jeho oficiální vyjádření v tomto směru již ano. Pravděpodobně by k němu vůbec nedošlo, kdyby před nedávnem společnost Facebook oficiálně neoznámila její vstup na trh virtuálních platidel skrze vlastní kryptoměnu s názvem Libra.

Vzhledem k tomuto prohlášení se v minulých dnech upíraly oči nejenom na kurz Bitcoinu. Nebylo totiž zcela jasné, co s ním takové prohlášení prezidenta nejsilnější ekonomiky světa provede. Sníží Trumpovo prohlášení hodnotu Bitcoinu či na ní nebude mít žádný vliv?

Nakonec se obě odpovědi ukázaly býti alespoň částečně pravdivými. Zprvu byla odezva kurzu Bitcoinu na slova amerického prezidenta prakticky nulová. Bitcoin dokonce překročil hranici 13.000 amerických dolarů. Taková reakce je vzkazem investorů Bitcoinu směrem k Bílému domu, kteří tak jasně dali najevo, že v měnu mají důvěru. Ta sice není krytá, ale fakt, že algoritmus tvoření Bitcoinu je vytvořen tak, že je této kryptoměny konečné množství, dává této měně z pohledu investora prvek stability. Pak jsou zde takoví investoři, kteří vnímají kryptoměny jen jako prostředek pro potenciální rychlé zbohatnutí. Proto než by reálně americký prezident podnikl kroky pro regulaci (či úplné odstranění) kryptoměn, potrvá to tak dlouhou dobu, že se jich jejich současní krátkodobí držitelé stihnou zavčasu bezpečně zbavit. Navíc je jako velká výhoda kryptoměn vnímán fakt, že jsou prakticky imunní vůči ekonomické krizi. Ba co víc, v době krize nabírají na hodnotě. Příkladem budiž situace v současné Venezuele, kde je hyperinflace na takové úrovni, že Bitcoin prakticky nahradil domácí měnu.

O víkendu se však situace trochu změnila. Přesněji tak, že Bitcoin se svou hodnotou začal klesat, a to chvilkově dokonce pod hodnotu 10.000 amerických dolarů, což je nejnižší hodnota od počátku letošního července. Samotné vyjádření Donalda Trumpa však pád hodnoty Bitcoinu nejspíš nezpůsobilo. To až vyvolaná debata. V odborných kruzích se začalo diskutovat, zda je americký prezident schopen Bitcoin zakázat. Většina diskutujících se nakonec shodla, že nikoliv. Bitcoin je totiž dle zastánců tohoto názoru kód a jeho zákaz by vedl k omezení svobody projevu stanovené Ústavou Spojených států amerických. Otevřenou však zůstává otázka, zda může Trump zakázat trh s touto měnou. Zde jsou již názory více skeptické a zdrženlivé. V důsledku této debaty se investoři dočasně začali ve větší míře Bitcoinu zbavovat, což snížilo jeho hodnotu. V současné době se již Bitcoin ustálil a pokračuje ve svém, vcelku rychlém, růstu.

Skepticismem vůči virtuálním platidlům však neoplývá zdaleka jen americký prezident. Například předseda centrální banky spojených států amerických (tzv. FED) Jerom Powell se nechal slyšet, že Libra nemůže pokračovat ve svém vývoji minimálně do doby, dokud Facebook neobjasní a dostatečně nevysvětlí rizika spjatá s možným narušením soukromí uživatelů, praním špinavých peněz, potenciální trestnou činností či riziko finanční stability měny. Respektive Libra nemůže být uvedena na trh do té doby, dokud neposkytne jasná opatření pro to, aby těmto nežádoucím faktorům předešla.

Je přitom „veřejným tajemstvím“, že tyto dílčí obavy jsou zástěrkou pro obavy největší. Možnost rozšíření a zesílení už tak obrovského vlivu Facebooku. Razantní kroky v tomto směru již učinily Indie a Čína. V obou zemích je totiž (v Indii připravovaně) obchod s kryptoměnami, pod pohrůžkou relativně vysokých sankcí, zakázán. Čína navíc již léta plánuje představit vlastní kryptoměnu, přičemž se snaží omezit i těžbu kryptoměn ostatních. Vlastní digitální měnu se však chystá spustit i soukromá společnost, finanční ústav JPMorgan Chase & Co – co do objemu aktiv největší americká banka. Jako zajímavost je možno zmínit, že vlastní kryptoměnu plánuje spustit i Írán, který podobně jako Čína a Indie již zcela omezil obchod s ostatními kryptoměnami na svém území. Tento krok je vcelku pochopitelný, jelikož se vzrůstajícím napětím v rámci americko-íránských vztahů slábne íránská národní měna.

Postavení kryptoměn je rok od roku silnější. Tuto skutečnost tak již vnímají a snaží se regulovat nejenom příslušné finanční instituce, ale také lokální vlády. Dá se očekávat, že tendence o legislativní úpravu digitálních měn budou sílit. Není jisté, jak budou příslušné (ať už vnitrostátní či mezinárodní) regulace vypadat. Jisté však je, že komplexní legislativní úprava trhu s kryptoměnami, je věcí spíše vzdálené budoucnosti.