Skip to main content

Ochrana osoby při oznámení protiprávního jednání doznala razantních změn

Datum: 26.11.2019

Evropská unie schválila směrnici, na jejímž základě mají být do budoucna stanovena pravidla pro ochranu osob oznamujících protiprávní jednání, tzv. whistleblowerů. Tuto směrnici musí český zákonodárce promítnout do tuzemské legislativy nejpozději do května 2021, pravděpodobně ve formě zákona o ochraně oznamovatelů.

Důvodem přijetí nové úpravy má být roztříštěnost úpravy stávající. Vzhledem k faktu, že se jedná o citlivé téma, bylo třeba problematiku whistleblowingu unifikovat a určitým způsobem centralizovat. Pro národní vlády, ale i celá nadstátní společenství, jsou totiž whistlebloweři velmi důležití. Často se totiž jedná o zaměstnance či statutáry společnosti, což jim dává o protiprávním jednání daleko větší přehled, než jaký by mohly získat dozorové orgány při rutinních prohlídkách. Mnohdy se tak ale jedná o osoby pracovně či ekonomicky na společnosti závislé. Z toho důvodu jsou vůči nim po oznámení protiprávního jednání mnohdy činěny odvetné kroky, a tak je potřeba zvýšit status jejich ochrany.

Dosud totiž bylo poměrně častou praxí, že ve chvíli, kdy zaměstnavatel zjistil, že zaměstnanec ze společnosti „vynáší“ informace o protiprávním jednání, následovaly ne/peněžité postihy, diskriminace či dokonce výpověď. Tyto postihy jsou v rámci nově přijaté unijní legislativy výslovně zakázány, což přispět k vyšší ochraně oznamovatelů a tudíž zvýšená četnost podnětů obecně.

Nová směrnice EU cílí na všeobecnou ochranu whistleblowerů, ovšem blíže specificky se zaměřuje na primární zájmy EU, jako jsou veřejné zakázky, spotřebitelské kontrakty, praní špinavých peněz, finanční služby, hospodářská soutěž a ochrana osobních údajů. Chráněn pak bude každý člověk, který při oznámení protiprávního jednání bude v oprávněném zájmu se domnívat, že k němu dochází. To má jednak chránit osobu oznamovatele, ale také zamezit šikanózním podnětům.

V praxi pak budou muset dotčené společnosti vytvořit informační kanály, v rámci kterých bude možno protiprávní jednání bezpečně reportovat a sledovat jejich řešení, to vše anonymně. Tato povinnost se bude týkat společností s více jak 50 zaměstnanci nebo ročním obratem alespoň 10 milionů EUR, finančních institucí a dokonce i orgánů státní správy. Zároveň bude zřízen orgán pro přijímání a kontrolu těchto podnětů.

Dané opatření může být výhodné i pro konkrétní společnosti. Jejich zaměstnancům sice neodpadne povinnost určitá jednání oznamovat přímo orgánům činným v trestním řízení, ale zároveň skrze zřízení takovýchto kanálů mohou předejít trestní odpovědnosti.


Rubriky

Zajímá Vás více?