Zatím co turecká lira stále oslabuje, míra inflace šplhá výš a výš, ke konci listopadu to bylo již 21,3 procenta a předpokládá se, že ke konci roku by inflace mohla vzrůst až k 25 procentům. Hodnota turecké měny už letos spadla o více než 40 procent a neustále se propadá na nová historická minima. Rychlost jakou měna padá, způsobuje, že obchodníci a další podnikatelé musí měnit cenovky svých produktů téměř každý den.
Ekonomové už několik měsíců varují, že situace je kritická a Turecku hrozí hyperinflace. Dle analytiků je za situaci zodpovědná hlavně tamní centrální banka, která i přes stále rostoucí inflaci snižuje úrokové sazby, tedy proinflační nástroje, a situaci v zemi naopak zhoršuje. Od září už úrokové sazby klesly o čtyři procentní body a nelze vyloučit, že je instituce stlačí ještě níž.
Na vině však nejsou guvernér nebo bankéři centrální banky, ale pravděpodobně prezident Erdogan, o kterém se ví, že na kroky centrální banky má nepřímý vliv. Jen od roku 2019 jmenoval už čtyři guvernéry a odvolal většinu bankéřů, kteří nesouhlasili s jeho ekonomickými názory.
Prezident zastává vlastní ekonomickou teorii, která tvrdí, že vysoké sazby způsobují vysokou inflaci. A i přes to, že je jeho teorie v rozporu s tvrzením většiny ekonomický expertů na světě, prezident Erdogan věří, že se všichni mýlí a on bude ten, kdo se bude smát naposled. Pokus by to byl jistě zajímavý, ale ne v případě, pokud je v sázce ekonomická situace 84 milionů Turků.
