Další posun v AML opatřeních u kryptoměn

Obecné povědomí je toho názoru, že převody kryptoměn jsou anonymní. Toto tvrzení není zcela přesné – Bitcoin (v tomto článku budeme pro zjednodušení hovořit pouze o Bitcoinech, dále BTC, situace ale může být obdobná i u dalších kryptoměn) stojí na veřejně přístupném blockchainu. Specialista s dostatečně výkonnou výpočetní kapacitou by tedy mohl být schopen vysledovat původ BTC. Pokud uživatel v nějaké fázi nakládání s BTC poskytne své osobní údaje, logicky tedy nelze vyloučit ani vysledování skutečného vlastníka. S jistotou lze ale říci, že BTC jsou anonymnější než klasický fiat.

Právě proto se kryptoměny dostaly do hledáčku AML regulací, ačkoli nejsou v právním  smyslu penězi. Od minulého roku si dle doporučení Travel Rule FATF poskytovatelé platebních služeb (pro účely FATF se tyto platby týkají i kryptoměn) mají vyměnit identifikační data odesílatele (dále v článku označovány jako KYC – Know Your Customer) i příjemce transakcí přesahujících hodnotou 1 000 USD. Vzhledem k povaze služeb tato identifikační data zahrnují několik údajů (kopie osobního dokladu, účet za služby vázaný na adresu bydliště atd.), zprostředkovaných formou balíčku .pdf souborů. Dosavadní praxe tyto soubory (respektuje-li národní legislativa FATF doporučení, popřípadě v EU AML směrnice) k požadavku na transakci manuálně přikládá.

Ponechme nyní stranou vymáhání tohoto postupu ze strany národních autorit (Travel rule FATF je totiž pouze jedno z doporučení, která mají být začleněna do vnitrostátních právních předpisů). Postup dle Travel Rule se již před časem pokusila automatizovat ING prostřednictvím takzvaného TRP – Travel Rule Protocol. Protokol umožňuje automatizaci vkládání KYC – na základě jednorázově vložených údajů vytvoří jakousi univerzální vizitku. Taková vizitka pak uspokojí požadavky stanovené na základě Travel rule FATF (respektive legislativou přijatou po jeho vzoru) v jakékoliv jurisdikci. Tři švýcarské společnosti nyní podobný protokol vyzkoušely při převodu BTC – národní systém pro kontrolu souladu s Travel rule FATF pak na postupu neshledal žádné vady.

Uplatňování KYC požadavků u BTC a zvláště pak jeho automatizace má mnoho odpůrců, kteří se nechtějí vzdát jedné ze základních výhod kryptoměn – anonymity. Kromě toho se tábor odpůrců opírá ještě o jeden zásadní argument. Berme v potaz, že se KYC vyžaduje k předcházení praní špinavých peněz. Zároveň ale může dojít k úniku dat (je prokazatelně možné takovéto „identifikační balíčky“ zakoupit na darknetu) a následně přes takto ukradené údaje paradoxně právě toto praní špinavých peněz provádět.

Právě z těchto důvodů jsou v prostředí BTC přístupné i anonymní, decentralizované burzy. Pomalejší transakce a nižší množství obchodních nabídek je zde vykoupeno např. právě absencí KYC a z něj plynoucích rizik, stejně jako nemožností prostředky při případném zásahu státní moci zmrazit. Zmíněná státní moc se k tomuto jevu může postavit dvěma způsoby – uspokojením požadavků uživatelů na ochranu KYC dat, nebo připuštěním dvoukolejnosti (a tedy vzdáním se regulace) trhu s kryptoměnami – silou totiž k opuštění decentralizovaných burz nikoho nepřinutí.