Autor: Karas

Odvody státu v ČR

7. nejhorší, ale také 3. nejlepší v rámci OECD. Státní odvody příjmů v České republice.

Problematika daňového zatížení na území České republiky je nikdy nekončící fenomén. Jak si vlastně ale Česká republika s velikostí tohoto zatížení stojí v rámci porovnání s jinými členskými státy organizace OECD?

Míra státního odvodu je pro průměrného občana v České republice totiž poměrně značná. Část, kterou si vezme stát z výdělku člověka je totiž sedmá nejvyšší v rámci OECD (myšleno procentuálně). Do tohoto objemu se však nepočítá pouze samotná daň z příjmu, ale i některé další odvody, jako například ty na sociálním pojištění. Sečteno podtrženo, stát si v průměru vezme od svého občana 43, 75 % jeho výdělku. Navzdory faktu, že daň z příjmu je v tuzemsku spíše nižší hodnoty v porovnání s dalšími členskými státy OECD, velmi výraznou položkou jsou pak právě ony odvody, a to hlavně ty ze strany zaměstnavatele.

Důležitým faktem je ale skutečnost, že výše zmíněné hodnoty jsou udávány pro bezdětného člověka, který žije sám. V případě, že má člověk rodinu a děti, situace se celkem podstatně mění. Daňové zvýhodnění rodin, které mají malé děti, je totiž naopak 3. nejvyšší v rámci celé OECD. Najednou se tak takový člověk dostane z původních 43, 75 % na pouhých 25, 5 % daňového zatížení. Důležité prvky pro dosáhnutí této hodnoty jsou všemožné slevy na daních či daňové bonusy, např. na dítě či na manžela.

Nutno však dodat, že tyto daňové úlevy mají svůj důvod. Daný poplatník totiž musí vyživovat dalšího člena rodiny, což je nemalý finanční náklad. Je však v zájmu státu daňové úlevy ovšem poskytovat, a to kvůli podpoře reprodukce jeho obyvatelstva. Čím víc lidí ve státě žije, tím jsou samozřejmě pro stát větší náklady na celý systém jeho fungování. Avšak zároveň platí jednoduchá přímá úměra, kdy čím více lidí ve státě žije, tím více daní se vybere, a tím více prostředků má stát k dispozici. Lze tak uzavřít, že v současné době v České republice tento systém podpor v kontextu s ostatními členskými státy vystupuje na více než dobré úrovni.

založení firmy - daňové ráje

Daňové ráje v současné době poskytují tolik potřebnou stabilitu

V době současné krize hledají bohatí lidé způsoby, jak co nejefektivněji uchránit svůj majetek. Jedním z nich je i britský miliardář a zakladatel první světové agentury pro vesmírnou turistiku, Richard Branson. Ten totiž svoji společnost Virgin Galactic Holdings přesunul z území Spojených států amerických na Britské Panenské ostrovy, kde oficiálně pobývá.

BVI totiž jako vyhledávaná offshore jurisdikce poskytuje takové prostředí, v jehož rámci místní rezidenti neplatí žádnou daň z příjmu či z kapitálového majetku. Jedná se tak o velmi výhodné prostředí pro založení offshore společnosti.

Britský dolarový miliardář však není ani zdaleka první movitou osobou, která výhod daňových rájů využívá. Před několika leta čtveřice čínských magnátů převedla do karibských daňových rájů jmění v hodnotě 17 miliard dolarů, trojice daňových rájů pak poskytuje základnu pro společnosti Stefana Pessina, CEO Walgreens Boots Alliance. Nemluvě i mnoha dalších (i tuzemských) podnikatelských uskupeních napříč všemi obchodními segmenty, které výhod offshore, midshore i onshore jurisdikcí využívají jež několik desítek let.

Lze tak uzavřít, že v době, kdy světová ekonomika dostává ránu za ránou, offshore jurisdikce pro své společnosti nadále poskytují požadované výhody, které se mohou v příštích měsících ukázat jako klíčové.

Prvotní odhady dopadů koronavirové krize

Jaké vlastně budou reálné dopady koronavirové krize na ekonomiku České republiky? Téma v posledních týdnech často propírané na všech úrovních. Směrodatnou odpověď tak poskytla společnost Deloitte, avšak i ta skrze ústa svého hlavního ekonoma dává na vědomí, že se jedná v tuto chvíli o pouhé odhady.

Důležitou roli ve světě ekonomických dopadů totiž sehraje doba, po kterou budou uplatňována restriktivní opatření související se současnou epidemií. Následující scénář počítá se zhruba dvouměsíčním trváním stávajících opatření.

Očekávaný propad inflace společně s propadem veřejných financí by koncem roku měl být zhruba 5 %. Obrovským tématem je pak potenciální výše nezaměstnanosti. Zatímco v některých oblastech (např. strojírenství či cestovní ruch) se očekává razantní propad a s tím související vyšší nezaměstnanost, v jiných oblastech (např. zemědělství, energetika či některé služby) propad nebude ani zdaleka tak razantní. Z hlediska průmyslové výroby se očekává propad zhruba o 16 %. Nezaměstnaných by tak nově mělo celkově být zhruba 5,6 %, což odpovídá nárůstu o cca 200 000 lidí.

Další oblasti, kterým se propad nevyhne, jsou segmenty obecného dovozu a vývozu. Zatímco v rámci prve řečeného se očekává propad o zhruba 14 %, v rámci vývozu dokonce o 21 %. Důvod je jednoduchý, průběh současné krize ovlivňuje jednak možnost domácí výroby, ale také snižuje zahraniční poptávku, jelikož současná krize je ve své podstatě už globálním problémem a zahraniční odběratelé také přijímají různá restriktivní opatření.

Čekají nás tak pravděpodobně silné monetární intervence, jako např. oslabení kurzu koruny či razantní snížení úrokových sazeb. Ovšem, jak již bylo řečeno, jedná se zatím o prvotní odhady, situace může být nakonec odlišná, a to oběma možnými směry.

Těžba kryptoměn

Microsoft představil zcela nový způsob těžby kryptoměn

Kryptoměny jsou bezesporu fenoménem posledního desetiletí. Avšak i v oblasti jejich relativně mladé problematiky dochází dnes a denně k dalším a dalším ekonomickým, právním, ale také technologickým posunům.

S velmi zajímavou novinkou v oblasti technologie přišla společnost Microsoft. V tuto chvíli se kryptoměny těží skrze výpočetní kapacitu hardwarových součástí počítačů. V praxi je potřeba výkonná grafická karta, procesor, výkonné chlazení a pár dalších součástí, to vše v počtu několika tisíců kusů, aby vzniklo těžící místo. Microsoft jde na to však trochu jinak. Pro těžbu kryptoměn nechce využít výpočetní možnosti počítačů, ale lidského mozku.

Princip je takový, že určité senzory budou sledovat konkrétní tělesné funkce a aktivitu mozku. Data takto obdržená budou odesílána do systému, který přesně vyhodnotí, jaké činnosti jste se věnovali a podle toho vás odmění danou kryptoměnou. V praxi vás tak systém může odměnit např. za opravdové sledování reklamy, ne pouhé její chvilkové zobrazení.

Otázkou samozřejmě zůstává potenciální provedení tohoto nápadu v praxi, respektive zájem společnosti o jeho reálné využití. Muselo by se totiž najít dostatečné množství lidí, kteří si dobrovolně (za výdělek) nechají sledovat činnost mozku a tím vlastně jakýkoliv svůj čin.

Na druhou stranu, v době, kdy si spousta lidí nechává dobrovolně vpichovat pod kůži všemožné čipy pro rychlejší autorizaci, velká část populace má k dispozici smartphone a všemožná chytrá zařízení, nemusí se jednat o nápad až tak nereálný.

Ceny nájmů v Praze klesají

Vláda uvažuje o zrušení daně z nabytí nemovitosti

Současná situace se projevuje jako ekonomický problém v rámci mnoha odvětví. Jedno z nich je i oblast realit. V tuto chvíli poklesla poptávka po novém bydlení v České republice zhruba o 50 %. Ministryně financí, Alena Schillerová, však hodlá skrze vládní návrh nastartovat oblast českého realitního byznysu hned jak to bude možné.

Návrh ministryně se opírá o daňové úlevy. Mělo by totiž dojít ke zrušení daně z nabytí nemovitosti. Toto opatření by tak ke koupi nové nemovitosti mělo přilákat zhruba o 20-30 % více zájemců, pro které je v tuto chvíli daň z nabytí nemovitosti (a tudíž další výdaj v řádech statisíců) mnohdy překážkou právě pro uskutečnění dané akvizice.

Česká republika tak přijde zhruba o 14 miliard korun ročně na daňovém výnosu z akvizicí nemovitostí, avšak právě kvůli zvýšené poptávce po novém bydlení či místě pro podnikání by tento propad nemusel být takto markantní, ba dokonce by se mohlo jednat o plusová čísla. Vše záleží dle situace na budoucím trhu.

Problémem tohoto návrhu však může být skutečnost, že společně s ním ministryně navrhne i zrušení daňového odpočtu z úroků u hypoték. Vzhledem k faktu, že daň z nabytí nemovitosti se vztahuje pouze na starší nemovitosti (neplatí tedy u novostaveb), zatímco odpočty se uplatní plošně. Mohla by tak nastat situace, kdy by spousta lidí mohla být tímto na první pohled pro občany výhodným opatřením, zasažena negativně.

Vzhledem k faktu, že se jedná teprve o návrh ministryně, ještě chvíli potrvá jeho zavedení do praxe. Avšak s odkazem na současný stav, kdy je možno zákony projednávat ve zrychleném režimu, je pravděpodobné, že konečnou podobu příslušné legislativy budeme znát v řádech dní, maximálně pár týdnů.

Česko má jeden z nejsložitějších daňových systémů v Evropské unii.

Legislativa proti praní špinavých peněz na území České republiky opět přitvrzuje

V tuto chvíli probíhá projednávání pro budoucnost dosti významné legislativy, a to zákona o evidenci skutečných majitelů. Tento právní předpis je ve své podstatě odrazem posledních požadavků stanovených V. a VI. AML směrnicí. Přijetí zákona v jeho současné podobě totiž razantně ztíží pozici potenciálním pachatelům trestné činnosti, a to nejenom v oblasti praní špinavých peněz, ale v případě finanční kriminality obecně. Absence povinné evidence skutečného majitele totiž dává prostor pro skrytí trestné činnosti někde uvnitř vlastnické struktury společnosti.

Zákon nově zavádí pojem koncového příjemce. Jedná se o osobu, která může mít přímo nebo prostřednictvím jiného významný prospěch z činnosti společnosti a která tento prospěch dále nepředává. Za uplatňovaný koncový vliv se považuje jakékoli jednání, kterým se bez pokynů jiného přímo nebo prostřednictvím jiného může uplatňovat rozhodující vliv v právnické osobě. Skutečným majitelem pak bude osoba, která bude koncovým příjemcem výhod společnosti či v ní bude uplatňovat koncový vliv.

Pro obchodní korporace pak zákon pracuje s domněnkou koncového příjemce jakožto:

a) fyzické osoby mající přímo nebo zprostředkovaně podíl na prospěchu, který je vyšší než 25 %,

b) fyzické osoby považované za ovládající osoby dle zákona o obchodních korporacích, např. podíl na hlasovacích právech či na základním kapitálu převyšující 25 %,

c) osoby ve vrcholném vedení, přičemž se za takovou považuje osoba zajišťující každodenní řízení společnosti, která je členem statutárního orgánu či je mu přímo podřízena.

Údaje by se do evidence měly zapisovat formou tzv. automatického průpisu, tj. skrze systémy veřejné správy. V případě, kdy by však automatický průpis znamenal zapsání skutečného majitele v rozporu se skutečným stavem, musí tak povinná osoba zápis změnit (resp. automatický průpis nepovolit), jinak se dopustí deliktu.

Nový zákon zavádí mnoho dalších novinek či upřesňuje fungování celého systému, což bude předmětem dalších článků. Pro tuto chvíli je však třeba zdůraznit, že je zákon teprve ve fázi schvalovacího procesu, a tudíž ještě může dostát řady podstatných změn.

Koronavirus v USA

Rekordně nejnižší podnikatelská aktivita v USA

Současná pandemická krize věští světu značné ekonomické problémy do budoucna. A zatímco reálné dopady jsou ve spoustě státech zatím relativně malé, některé země již ekonomickou recesi pociťují podstatně silněji. Příkladem budiž Spojené státy americké, kde podnikatelská aktivita v březnu letošního roku klesla na historické minimum. Podobný osud pravděpodobně dle předběžných odhadů čeká i Evropskou unii.

USA se rozhodly řešit současnou situaci tím, že jejich centrální banka (FED) bude v neomezené míře nakupovat státní dluhopisy.  Zároveň také představí nové úvěrové nástroje, za jejichž užití by měla být ekonomika podpořena částkou zhruba 300 miliard dolarů. A to je teprve začátek všech větších opatření na federativní úrovni.

V mezidobí vláda České republiky během mimořádného jednání schválila novelu zákona o České národní bance. Skrze tuto novelu do budoucna ČNB bude moct podpořit stát při emisi dluhopisů, a to skrze rozšířené možnosti obchodu s cennými papíry.

Zároveň také byla pozastavena elektronická evidence tržeb na následující 3 měsíce. Obě tyto opatření mají v těchto složitých časech za cíl jediné, totiž podpořit jak samotné občany ČR v nelehké sociální situaci, tak samotnou tuzemskou ekonomiku. Novela EET za užití stavu tzv. legislativní nouze (tj. období, kdy je poslanecká sněmovna oprávněna podstatně rychleji přijímat zákony) již prošla sněmovnou a čekají pouze na schválení senátem a podpis prezidenta. Novela zákona o ČNB se bude projednávat v klasickém režimu.

Ekonomický dopad pandemie bude obrovský

Problematika aktuálního dění ve světě spojeného s pandemií koronaviru má vedle těch medicínských zcela očividně i znatelné ekonomické dopady. Státy jsou uzavírány do karantén, omezuje se volný pohyb osob či některá základní práva. Navzdory faktu, že v tuzemských končinách je takové jednání zcela jistě ústavně-konformní, přináší s sebou mnoho vedlejších (a pro společnost velmi důležitých) negativ.

Jedním z nich je již zmíněná ekonomická stránka věci. Jednak jsou národní ekonomiky v lepším případě „pouze“ výrazně zpomaleny, ale také se současný stav odráží na samotných lidech, např. zaměstnancích. Kdo ale v tuto dobu řeší největší potíže, jsou bezesporu podnikatelé. A vyjádření ministra průmyslu české republiky těm tuzemským moc na náladě nepřidalo.

Stát totiž poskytne část náhrady mzdy pouze těm pracovníkům, jejichž zaměstnavatel byl nucen dočasně ukončit výrobu či zastavit činnost v souvislosti s propadem odbytu, chybějícím materiálem či nutné karantény zaměstnanců (tzv. objektivní důvod). Pokud zaměstnavatel tuto skutečnost neprokáže, nebude se stát finančně podílet na výplatě mzdy jeho zaměstnanců. Vzhledem k faktu, že právní rámec této situace je zatím předmětem vládní diskuze, nelze s jistotou říci, že finální podoba řešení tohoto problému bude odpovídat jeho aktuální verzi, avšak vzhledem k aktuálním prohlášením vládních představitelů je tato verze více než pravděpodobná.

Že budou ekonomické dopady pandemie obrovské si uvědomuje i evropská centrální banka. Ta již ve svých vyjádřeních sdělila, že očekává v prvním pololetí letošního roku ekonomickou recesi. V druhé půlce by ale ekonomika evropských států měla opět růst. Banka je taky připravena poskytnout pomoc pro podporu tohoto stavu, a to např. ve formě nákupu dluhopisů či poskytování velmi výhodných úvěrů komerčním bankám.

Investice do ČR

Pětina všech zahraničních investic pochází z Nizozemí

Spojené státy americké, Německo či Jižní Korea. To jsou země, o kterých kdyby někdo řekl, že v České republice investují nemalé peníze, nejspíš by se nikdo nepodivil. Ale co takové Nizozemí?

Dle zprávy zastupitelského úřadu České republiky v Haagu totiž pětina z celkového objemu zahraničních investic pochází právě z této země, která má často mylně status daňového ráje či dokonce offshore jurisdikce. A nejenom z Nizozemí do ČR, ale i opačným směrem putuje nemalé množství investic.

Speciálním statusem totiž Nizozemí ve světě offshore podnikání ovšem disponuje. Výhody výběru této země pro sídlo společnosti však rozhodně nepramení z výše místního daňového zatížení. Ta je totiž často vyšší než v jiných státech. Nizozemí je častou volbou pro stabilitu svého právního prostředí, které však i tak dokáže pružně reagovat na pohyb celosvětové ekonomiky.

V tuto chvíli v rámci vývozu s Nizozemskem obchoduje zhruba 2000 českých firem, v případě dovozu je to pak zhruba 2x tolik. Řečeno čísly, za poslední rok Česká republika vyvezla do Nizozemí kapitál v celkové hodnotě skoro 7 miliard eur, přičemž opačným směrem putovalo něco málo přes 4 a půl miliardy.

Za posledních 5 let je pak objem „vyvezených“ investic roven částce kolem 27 miliard eur, přičemž dovozní hodnota je zhruba 20 miliard. Největší podíl na celkovém objemu investic mají oblasti automobilového či strojního průmyslu společně s informačními a komunikačními technologiemi (oblast výpočetní techniky).

Je však třeba zdůraznit, že se mnohdy nejedná o tak úplně nizozemské společnosti, se kterými české společnosti obchodují. Jak již bylo zmíněno v úvodu, Nizozemí je mezinárodně vyhledávanou jurisdikcí pro usídlení nadnárodní společnosti.

Důkazem toho budiž obchodní giganti jako IKEA, Volkswagen, Reanault, Foxconn či české PPF. Je tak zcela patrné, že v současné době je Nizozemí ideálním prostředím pro založení offshore společnosti.

Komodity - koronavirus

Ekonomické dopady koronaviru se nevyhnuly ani kryptoměnám

Společnost po dlouhých letech zažívá opravdu celosvětovou pandemii. Ta má dopady jak populační, tak ekonomické. A v těchto, pro ekonomiku extrémně náročných časech, se ukazuje, jak zrádným artiklem mohou být kryptoměny. Ty totiž zažívají opravdu historické výkyvy hodnot, končící obrovskými propady.

Modelovým příkladem budiž nejznámější kryptoměna, tj. Bitcoin. Přestože ještě před několika týdny atakoval hranici 10.000 amerických dolarů za minci, dnes je jeho hodnota ani ne poloviční. Výjimkou nejsou ani náhlé propady o 15 % jeho hodnoty. Poslední velký propad mělo způsobit oznámení americké centrální banky, která snížila úrokové sazby o celý jeden procentní bod na rozmezí 0 – 0,25 % za cílem alespoň dočasně ustálit obchodní trhy, což se ale příliš nepovedlo.

Zmíněná opatření se samozřejmě nedotkla jenom nejznámější kryptoměny, ale tento negativní stav se nevyhnul ani dalším virtuálním měnám, jako jsou Litecoin či Ethereum. Dokonce i tak stabilní komodity, jako je např. zlato, zaznamenávají největší propad hodnoty za celá desetiletí.

Největší zastánci kryptoměn však klidní paniku. Dle jejich názorů totiž v situaci, kdy centrální banky emitují stále více fyzických bankovek, Bitcoin snížil svoji produkci na polovinu. Měl by tak představovat poměrně bezpečnou možnost uchování hodnoty. Navíc se dá očekávat, že ve chvíli, kdy současný stav pomine, jeho hodnota opět prudce vystoupí nahoru.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme