Autor: Karas

Čína značně mění svůj postoj k těžbě kryptoměn a technologii blockchain. Prezident nejlidnatější země světa Si Ťin-pching ve svém nedávném prohlášení totiž uvedl, že je potřeba, aby Čína tuto technologii začala výrazně podporovat a investovat do ní. Trh s kryptoměnami na toto prohlášení prakticky okamžitě zareagoval nárůstem cen, přičemž například Bitcoin zvýšil svou hodnotu během jediného dne takřka o třetinu.

Skutečnost, že se nejednalo pouze o prázdná slova, dokládá i kryptografický zákon, který byl několik dní po prezidentově projevu schválen. Si Ťin-pchingovo prohlášení přitom nebude náhodné. Vzhledem k faktu, že Čína hodlá nejpozději začátkem příštího roku oficiálně uvést do provozu vlastní kryptoměnu DCEP, je dost možné, že si pomalu připravuje zázemí pro její vstup na trh.

Čína také aktualizovala seznam odvětví, jejichž činnosti chce nadále na svém území blokovat či je zastavit. K aktualizaci tohoto seznamu došlo poprvé od roku 2011, přičemž se na něm nachází stovky různých obchodních a podnikatelských činností. Ještě letos na jaře na tomto seznamu figurovala i těžba kryptoměn. V současné a konečné verzi však již není. Pravděpodobně se opět jedná o strategický krok pro to, aby se Čína sama mohla pustit do těžby. Vzhledem k faktu, že je v zemi velmi levná elektřina, stala se „rájem těžařů“.

Jak jsme již avizovali v minulosti, Čína značně urychlila proces zavedení své vlastní kryptoměny. Dle současných odhadů je tak představení nového virtuálního platidla DCEP (Digital Currency Electronic Payment) otázkou maximálně několika týdnů. Nejoptimističtější odhady hovoří dokonce o zhruba 2 týdnech, ty zdrženlivější pak o začátku příštího roku.

Dle oficiálního vyjádření čínské centrální banky je nyní DCEP ve fázi testování. Čína svou vlastní kryptoměnu vyvíjí již od roku 2014, ale ke značnému urychlení celého procesu jednoznačně přispěl zakladatel společnosti Facebook, Mark Zuckerberg, který přibližně v polovině letošního roku prohlásil, že by Facebook rád v budoucnu představil vlastní měnu – tzv. Libru. A zatím, co se od Zuckerbergova prohlášení vývoj Libry zkomplikoval především skepsí ze strany vlády USA, DCEP je prakticky hotová.

Princip DCEP však bude mít pramálo společného s klasickými kryptoměnami ve smyslu Bitcoinu či Etherea. Od v současnosti známých kryptoměn se bude lišit především skutečností státního dozoru. Dle vyjádření Mu Changchuna, ředitele čínského institutu pro výzkum kryptoměn, se bude jednat o „kontrolovanou anonymitu“ měny. To má v praxi znamenat, že uživatelům DCEP sice bude poskytnuta požadovaná míra anonymity, ale zároveň bude celý trh podléhat státnímu dozoru vykonávanému hned na 2 úrovních, a to čínskou centrální bankou a komerčními bankami.

Čína tak v zásadě spíš než klasickou kryptoměnu zavádí částečnou digitalizaci její národní měny – juanu. V souladu s touto skutečností jsou i prohlášení čínských vládních představitelů, dle kterých má zavedení DCEP v prvé řadě pomoci snadnějšímu a plynulejšímu obchodu.

Je patrné, že Čína při zavedení vlastní měny postupuje opatrně a nerada by narazila stejně jako venezuelské petro, jehož existence byla krátce po zavedení ukončena. Princip fungování a dozoru nové čínské kryptoměny tak zatím zůstává trocho nejasný. Na podobu a dozor nad DCEP si však stačí počkat do jejího spuštění, které je otázkou pouhých pár týdnů.

Dle oznámení portugalského daňového úřadu z letošního září nebudou platby za užití kryptoměn předmětem daně z přidané hodnoty. To stejné platí i pro jejich obchodování. V současné době dané zvýhodnění platí pouze pro fyzické osoby. Dá se však očekávat, že pro osoby právnické konkrétní úprava v blízké budoucnosti také dozná jistých změn.

Obchod s kryptoměnami se tak vyhne jinak poměrně vysoké daňové sazbě ve výši 28 %. Důvodem je nedávné rozhodnutí portugalského daňového úřadu, dle kterého se výnosy z prodeje kryptoměn nebudou řadit pod výnosy z kapitálového majetku či příjem z investic. Vzhledem ke skutečnosti, že daná úprava platí pouze pro fyzické osoby, na osoby právnické se uplatní portugalská progresivní daň z příjmu, která se pohybuje v rozmezí zhruba od 6 do 20 % v závislosti na výši příjmu.

Fakt, že je Portugalsko daňově vstřícnou zemí, dokládá skutečnost, že na své vlastní daňové rezidenty neuplatňuje dědickou, darovací ani majetkovou daň. Tyto výhody jsou vyhrazeny tzv. neregulérním daňovým rezidentům, tj. takovým rezidentům, kteří nebyli přihlášeni k portugalské dani během předešlých 5 let.

Portugalsko se výše zmíněnou úpravou zaměřuje na zjevný cíl. Přilákat zahraniční společnosti, investory, kapitál a know-how. Vzhledem k faktu, že se nejedná zdaleka o první vstřícný daňový krok směrem do zahraničí, dá se očekávat (v souladu s aktuální daňovou politikou Portugalska), že podobných opatření bude přibývat. Existuje tak možnost, že se Portugalsko v budoucnu stane daňovým rájem v maximální možné míře, kterou kontinentální Evropa povolí.