Autor: Karas

Japonsko, Kryptoměny

Do světa kryptoměn vstupuje další velký hráč

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Ve světě nastupujícího trendu kryptoměn není tato záležitost již podstatnou dobu ryze soukromoprávním artiklem. Během posledních měsíců k vytvoření vlastní kryptoměny či alespoň prostředí pro obchod s ní přistoupilo mnoho států. Zatímco zavedení vlastní kryptoměny zůstává u mnoha států zatím pouze ve formě prohlášení, jiné (např. Čína) již k jejímu přijetí fakticky přistoupily a je mnohdy otázkou pouhých několika týdnů do jejich spuštění.

Další takovou zemí se má stát Japonsko. Místní vláda totiž poměrně rychle přikročila v rámci legislativního procesu k přijetí podmínek pro vytvoření takového právního prostředí, které má být k domácí kryptoměně přátelské.

V odborných kruzích se hovoří o skutečnosti, že vytvoření vlastní japonské digitální měny má být učiněno ve světle událostí přijetí vlastní digitální měny Čínou a Facebookem. Vzhledem k faktu, že je celý proces teprve ve fázi svého počátku, nedá se očekávat, že Japonsko vlastní kryptoměnu představí zvlášť brzy.

Obecně je zatím o plánované kryptoměně velmi málo informací. Co se však očekává, je její postavení vzhledem k mocenskému působení státu. Japonská kryptoměna by tedy měla být někde uprostřed mezi Facebookovou Librou a Čínským DCEP. V praxi to pak bude znamenat velmi volnou regulaci této měny a minimální státní intervence do jejího chodu, ovšem měl by i zde být jasně stanovený státní dohled.

Na pravdivosti výše uvedeným informacím přidává i skutečnost, že se na vývoji nové japonské kryptoměny podílí místní vláda spolu se soukromým sektorem v čele s obchodníky působícími na trhu kryptoměn. Jak se však celá situace vyvrbí a jaká bude skutečná podoba nové kryptoměny, však zatím není jisté. Bližší informace by tak měl přinést horizont několika následujících měsíců.

Koronavirus v USA

USA hrozí České republice odvetou za zavedení digitální daně

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Obrysy digitální daně na území České republiky dostávají přesnější podobu. V souvislosti s touto skutečností vyjádřily Spojené státy americké nad připravovaným návrhem zavedení této daně značnou míru obav a pohrozily odvetnými opatřeními.

Digitální dani, jejímž účelem je zdanit obrovské nadnárodní korporace (např. Facebook, Amazon, Apple) dodatečnou 7% daní, mají dle připravovaného zákona podléhat společnosti s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur a 100 milionů korun na území České republiky.

Dle předběžných odhadů by vyměření takové dodatečné daně mělo ročně do národní pokladny přinést zhruba 5 miliard korun. Mnozí představitelé velkých českých společností, jejichž export do USA představuje značnou část jejich obratu, ale varují, že potenciální odvetná opatření mohou mít na Českou republiku neblahý dopad. Jednak se hovoří o daňové ztrátě ve výši zhruba 5 miliard korun (tj. ztráta se vyrovná výhodě), ale také o meziročním poklesu produkce české produkce o zhruba 0,3 %. V praxi se zatím jedná pouze o odhady, ale dle názorů mnohých expertů jsou rizika natolik velká, že by Česká republika měla zavedení digitální daně prozatím alespoň odložit ve smyslu, v jakém to udělala např. Francie.

Spojené státy měly údajně pohrozit odvetnými opatřeními, a to formou zavedení cel na zboží dovážené z České republiky. Vnímají totiž zavedení takové daně jako diskriminační s cílem poškodit americké společnosti. Dle vyjádření členů vlády ale taková situace nenastane. Důvodem má být skutečnost, že zavedení digitální daně bylo s americkou stranou projednáváno a také, že se má jednat o dočasné řešení. Navíc digitální dani nebudou podléhat jenom americké společnosti, ale obecně všechny subjekty, které naplní zákonem stanovené znaky.

V praxi se má daň hradit formou měsíčních záloh. Samotnému zdanění by pak měly podléhat služby poskytované v digitálním prostředí, jako například cílené reklamy na webech a sociálních sítích či prodej dat o uživatelích třetím stranám. Řadit se zde ale budou také digitální platformy, jejichž účelem je vytvoření prostředí pro styk nabídky a poptávky za úplatu. Příkladem budiž Airbnb či Uber.

Zavedení digitální daně však není žádnou novinkou. O této možnosti se během posledních několika let diskutuje i na unijní úrovni. Jednání pro vytvoření alespoň minimálního standardu společné legislativy dosud vždy zkrachovaly, tak mnoho členských států (např. Francie, Itálie či Rakousko) přistoupily k úpravě vlastní cestou.

Plošné snižování některých daní na Slovensku

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Počátkem letošního roku Slovensko poměrně razantně snížilo daň z příjmů pro živnostníky a menší podniky. Česká republika se k tomuto trendu nepřipojila, ba dokonce některé daně navýšila.

Ti živnostníci a firmy, jejichž roční příjem nepřesáhne 100.000 EUR, tak nyní namísto původních 21 % odvedou státu pouhých 15 % daně z příjmu. Razantnímu snížení podlehnou i jiné daně, jako např. DPH u vybraných potravin klesne z 20 % na 10 %. Daňová ztráta pro rozpočet Slovenské republiky se tak odhaduje na cca 110 milionů eur, což představuje zhruba procento ročního rozpočtu.

Česká republika naproti této skutečnosti k takto dramatické změně daňového zatížení nepřistoupila. Jednou z příčin však může být skutečnost, že Slovensko mělo příjmové (a zejména korporátní) daně nastaveno poměrně chaoticky a v mnohdy přemrštěné výši. Tímto plošným snížením se tak v mnoha ohledech dostalo na podobnou úroveň, jakou má v současnosti Česká republika.

Z hlediska razantnějšího snížení daní se v České republice již měsíce debatuje o zrušení tzv. superhrubé mzdy. To by v praxi znamenalo snížení hodnoty daně z příjmu ze současných 20 % na 19 % pro většinu takto daňově povinných subjektů. Pro mnohé subjekty daně by to ale naopak mohlo znamenat zvýšení daňového zatížení. Vzhledem k faktu, že se jedná o značně komplexní a složitou problematiku (s potenciálním značným negativním dopadem na státní rozpočet), v rámci které jsou rozpory nejen na sněmovní, ale dokonce i na vládní a tudíž i koaliční úrovni, prozatím je zrušení superhrubé mzdy otázkou ne příliš blízké budoucnosti.

Česká republika některé daně zvyšovala. Zvýšily se některé daně spotřební (tabák a alkohol) a daně z výhry v loterii. Argumentace vlády je jasná – chce omezit užívání těchto „nežádoucích“ statků. Praxe je však taková, že navýšení těchto konkrétních daní je velmi vítanou finanční injekcí státního rozpočtu.

Brexit

Stane se Británie novým daňovým rájem?

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Brexit.

V rámci novoročního projevu se předseda vlády Velké Británie, Boris Johnson, zmínil o skutečnosti, že s blížícím se vystoupením Británie z Evropské unie nastává pro tento ostrovní stát dekáda příležitostí a prosperity. Nepřímo tak Johnson narážel na skutečnost, že po odchodu z EU nebude Británie vázána tamější regulací ve smyslu optimalizace daňových předpisů. Tato skutečnost v mnohých finančních analyticích evokuje možné tendence Británie zavést velmi výhodné daňové sazby pro zahraniční společnosti.

Je totiž poměrně jasné, že (alespoň prvotně) bude mít Brexit na Británii obrovský negativní ekonomický dopad. Tyto ekonomické ztráty by pak mohla nejstarší evropská konstituční monarchie kompenzovat skrze nově nabytou možnost liberalizace v daňové oblasti. Bude totiž potřeba přilákat zahraniční kapitál.

V odborných kruzích se tak potenciálně nově vznikajícímu evropskému daňovému ráji začíná říkat „Singapur na Temži“. Tento název má zdůrazňovat možnost promítnutí relativně volného daňového režimu asijského ekonomického giganta do londýnského ekonomického světa.

A toto přirovnání není zcela nahodilé. V roce 2019 v rámci Global Corporate Tax Haven Index (v rámci kterého se hodnotí popularita a výhody jednotlivých daňových rájů) totiž Singapur obsadil 8. místo. Zatímco Britské Panenské ostrovy, Bermuda a Caymanské ostrovy skončily na prvních třech pozicích. Všechny tyto země jsou závislými Britskými územími, zatímco samotná Británie se umístila na 13. příčce. Tato skutečnost jednoznačně nasvědčuje faktu, že problematika daňových rájů není britskému prostředí cizí, ba naopak.

Výše zmíněná varování samozřejmě děsí předně státy Evropské unie. Ty se totiž obávají, že v rámci reakce na nový daňový režim pro daňové nerezidenty na britském území, může být vyvolán boj v rámci daňové regulace napříč všemi státy EU. To by pak v praxi mohlo znamenat tendence snižovat daňovou zátěž na co nejnižší hodnoty a vést tak k velkým daňovým ztrátám místních státních rozpočtů.

Situace se však zatím nezdá být tak negativní. Výše uvedené odhady totiž hovoří o možných nejtemnějších scénářích. Praxe je však taková, že Británie bude chtít nadále obchodovat s EU. V rámci odchodových a nově vznikajících dohod mezi Británií a EU se tak očekává, že dojde i k nějaké vzájemné daňové dohodě výhodné pro všechny strany. V současné době je v jednání snížení britské korporátní daně z 19 na 17 %. I toto je však zatím pouze návrh a na jeho finální podobu si budeme muset počkat.

založení firmy - daňové ráje

Méně firem, více kapitálu. To jsou české firmy v daňových rájích v roce 2019.

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Offshore společnosti.

Koncem loňského roku evidovalo své sídlo mimo území České republiky 12 102 firem vlastněných českými občany. Meziročně tak počet zahraničních firem vlastněných českými vlastníky mírně poklesl, a to přesně o 703 společností. Největší úbytek zaznamenalo Nizozemí (-272), Spojené státy americké (-178) a Kypr (-103). Naopak celkový počet firem s koncovým vlastníkem z České republiky se zvýšil na Bermudských ostrovech, v Hongkongu, Lichtenštejnsku a na Maltě.

Naopak podíl zahraničního kapitálu v českých firmách se meziročně snížil znatelněji, a to z více než bilionu korun na necelých 900 miliard (propad o 140 miliard korun).

Vzhledem k úbytku českých firem v zahraničí během posledních let by se mohlo zdát, že čeští podnikatelé opouštějí koncept daňových rájů. Protikladem k tomuto tvrzení je však skutečnost, že zatímco počet firem lehce klesá, objem kapitálu v nich uložený naopak roste, a to meziročně o zhruba 5 miliard korun (z 327 na 332 miliard). V praxi je pak tento počin odrazem skutečnosti, kdy daný podnikatel hledal pro svůj business vícero offshore řešení, přičemž si založil firmu v mnoha jurisdikcích a ve chvíli, kdy našel pro něj nejvýhodnější (ne nutně jedinou) jurisdikci, převedl své jmění do ní a zbytek se rozhodl zrušit.

V tuto chvíli jsou tak z daňového ráje vlastněny zhruba 3 % českých firem, přičemž znatelnější pokles tohoto počtu se dlouhodobě neočekává.

Daňová povinnost nadnárodních gigantů transparentní nebude

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Proti návrhu Evropské unie, který měl za cíl přikázat velkým nadnárodním společnostem zveřejnit, jak vysoké daně platí na půdě EU, se postavila početná část členských států. Návrh tak neprošel.

Dle odhadů např. v Irsku tvoří polovinu veškeré vybrané korporátní daně pouze 10 společností. Oficiálně žádná z nich není potvrzena, ale odhaduje se, že mezi ně patří giganti jako Facebook, Amazon, Google, Apple či Microsoft. Irsko má totiž korporátní daň ve výši zhruba 7 procent, přičemž v rámci Velké Británie je tato hodnota zhruba 19 %.

Výhodné daňové prostředí neplatí ovšem zdaleka jenom pro Irsko, ale i pro mnohé další země. Proti návrhu se tak mimo Irska vyslovili například Malta, Kypr či Lucembursko. Pro nepřijetí návrhu se však postavily i další země jako Lotyšsko, Slovinsko, Estonsko, Rakousko, Česká republika, Maďarsko, Chorvatsko a Švédsko. Velká Británie, jako jeden z původně velkých podporovatelů návrhu, se nakonec spolu s dalšími zeměmi (např. Německem), hlasování zdržela.

Důvody pro odmítnutí návrhů jsou různé. Země s výhodným daňovým prostředím pochopitelně o usídlené nadnárodní giganty nechtějí přijít. Naproti tomu třeba Švédsko považovalo navrhovanou legislativu za málo transparentní. Mnohé další země pak mají obavy z následného zdražování či z komplikací v rámci volného obchodu.

Čína v krizi

Výše čínského státního dluhu je rovna 300 % HDP. v ČR je to 32,6 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Dle současných odhadů je čínský státní dluh roven zhruba trojnásobku HDP. To je, i vzhledem ke světovému trendu zadlužení, poměrně dost velké číslo. A logicky to brzdí rozvoj místní ekonomiky.

Čína si vede komplexní, přesnou a hlavně oficiální statistiku zisků podniků až od roku 2011. A od tohoto roku čínské průmyslové podniky zaznamenaly meziročně největší pokles zisků. Během ledna a února letošního roku je tento pokles o rovných 14 % na 105,5 miliardy USD. Čínská ekonomika hlásí (mnohdy značné) problémy napříč všemi odvětvími, přičemž nejpatrnější je pokles v sektoru automobilového, chemického, ocelářského a zpracovatelského průmyslu.

A nejenom zisky. I čínská produkce klesla za posledních 17 let na své minimum. Všechny tyto problémy mají mnoho společných jmenovatelů. Nejvíce viditelným (a dost možná zásadním) je vedení obchodní války s USA, na kterou Čína tvrdě doplácí. Dle jednoduchého pravidla „není kupec -> není produkce -> nejsou zisky“ tak Čína ročně přichází o miliardy dolarů. Mnozí experti však tvrdí, že ani okamžité ukončení obchodní války by Číně nemuselo pomoct, jelikož je tamější ekonomika v opravdu znatelné krizi. Jak je však zvykem, Čína ve věci vlastních problémů bývá skoupá na slovo, tudíž až jak daleko její současné, nejenom ekonomické, problémy sahají, lze jen stěží odhadnout.

Fakt, že se Čína topí v ekonomických problémech, dokládá mnoho plánovaných kroků místní vlády. Ta totiž ve snaze čínskou ekonomiku stimulovat, sahá k rozsáhlým daňovým opatřením, nejčastěji formou úlev na dani. Například, se bude plošně snižovat daň z přidané hodnoty, a to za jediným účelem. Nechat podnikům peníze „v kapse“, aby mohly skrze více investic ekonomiku pomoct opět nastartovat. Problémem však zůstává, že ať už se bude jednat o úspěšný projekt či nikoliv, rozhodně půjde o sice dlouhodobé, ale pomalé řešení. Otázkou je, zda má Čína tolik času.

Příznivější podmínky pro emitenty cenných papírů

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Investice.

Dle předlohy zákona, skrze kterou se má upravit legislativa související s podnikáním na kapitálovém trhu, se proces emise akcií a dluhopisů stane jednodušším a rychlejším. Návrh zákona 27. listopadu schválila poslanecká sněmovna. Novela tak nyní putuje do senátu, a pokud ten nebude mít námitky, po podpisu prezidenta vstoupí upravená legislativa v platnost.

Základem komplexní novelizace je především zjednodušení některých dokumentů požadovaných pro emisi cenných papírů, stejně tak jako doba pro jejich schválení. Pro drobné emitenty se navíc zjednoduší i forma předkládaných dokumentů.  Obecně tak dojde k zmírnění nároků kladených na formu a obsah tzv. prospektu (tj. dokumentu, skrze který má potenciální investor dostat komplexní informace o jeho investici, včetně rizik, výnosů, atd.) a zkrátí se i doba pro jeho schválení.

Nová česká legislativa je přímým odrazem nařízení EU, jež si dává za cíl obecně zjednodušit a zrychlit proces emise cenných papírů na území členských států a podpořit tak skrze snadnější přístup na trh pro širší spektrum potenciálních emitentů a investorů. Na unijní úrovni bude také zaveden dvanáctimístný ISIN kód, který bude sloužit jako mezinárodní identifikátor cenného papíru.

Změna podmínek pro daň z příjmů

Ochrana osoby při oznámení protiprávního jednání doznala razantních změn

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Evropská unie schválila směrnici, na jejímž základě mají být do budoucna stanovena pravidla pro ochranu osob oznamujících protiprávní jednání, tzv. whistleblowerů. Tuto směrnici musí český zákonodárce promítnout do tuzemské legislativy nejpozději do května 2021, pravděpodobně ve formě zákona o ochraně oznamovatelů.

Důvodem přijetí nové úpravy má být roztříštěnost úpravy stávající. Vzhledem k faktu, že se jedná o citlivé téma, bylo třeba problematiku whistleblowingu unifikovat a určitým způsobem centralizovat. Pro národní vlády, ale i celá nadstátní společenství, jsou totiž whistlebloweři velmi důležití. Často se totiž jedná o zaměstnance či statutáry společnosti, což jim dává o protiprávním jednání daleko větší přehled, než jaký by mohly získat dozorové orgány při rutinních prohlídkách. Mnohdy se tak ale jedná o osoby pracovně či ekonomicky na společnosti závislé. Z toho důvodu jsou vůči nim po oznámení protiprávního jednání mnohdy činěny odvetné kroky, a tak je potřeba zvýšit status jejich ochrany.

Dosud totiž bylo poměrně častou praxí, že ve chvíli, kdy zaměstnavatel zjistil, že zaměstnanec ze společnosti „vynáší“ informace o protiprávním jednání, následovaly ne/peněžité postihy, diskriminace či dokonce výpověď. Tyto postihy jsou v rámci nově přijaté unijní legislativy výslovně zakázány, což přispět k vyšší ochraně oznamovatelů a tudíž zvýšená četnost podnětů obecně.

Nová směrnice EU cílí na všeobecnou ochranu whistleblowerů, ovšem blíže specificky se zaměřuje na primární zájmy EU, jako jsou veřejné zakázky, spotřebitelské kontrakty, praní špinavých peněz, finanční služby, hospodářská soutěž a ochrana osobních údajů. Chráněn pak bude každý člověk, který při oznámení protiprávního jednání bude v oprávněném zájmu se domnívat, že k němu dochází. To má jednak chránit osobu oznamovatele, ale také zamezit šikanózním podnětům.

V praxi pak budou muset dotčené společnosti vytvořit informační kanály, v rámci kterých bude možno protiprávní jednání bezpečně reportovat a sledovat jejich řešení, to vše anonymně. Tato povinnost se bude týkat společností s více jak 50 zaměstnanci nebo ročním obratem alespoň 10 milionů EUR, finančních institucí a dokonce i orgánů státní správy. Zároveň bude zřízen orgán pro přijímání a kontrolu těchto podnětů.

Dané opatření může být výhodné i pro konkrétní společnosti. Jejich zaměstnancům sice neodpadne povinnost určitá jednání oznamovat přímo orgánům činným v trestním řízení, ale zároveň skrze zřízení takovýchto kanálů mohou předejít trestní odpovědnosti.

europe-609118_1920

Spojené Arabské Emiráty a Švýcarsko již dle EU nejsou daňovými ráji

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská Unie odstranila Švýcarsko a Spojené Arabské Emiráty ze seznamu daňových rájů. Rada Evropské unie z této evidence odstranila i další země jako Albánii, Kostariku, Mauricius a Srbsko. Dle stanoviska Rady tyto státy implementovaly nové (či aktualizovaly staré) daňové předpisy ve smyslu požadovaném Evropskou unií.

Jak jsme již dříve uvedli, EU rozlišuje tzv. blacklist, kde jsou vůči zde uvedeným zemím přijímány mnohdy silné restrikce, a grey list, kde je celá situace bedlivě sledována. Švýcarsko bylo na šedém seznamu od prosince 2017. Je sice pravdou, že místní vláda daňové zákony upravila již v roce 2018, ale vzhledem k faktu, že pro přijetí takto důležité celostátní legislativy je ve Švýcarsku potřeba referendum, čekalo se na něj. Referendum v říjnu 2019 proběhlo a skrze jeho úspěšné přijetí musí jednotlivé kantony postupovat v souladu při stanovování korporátní daně zahraničním investorům, kdy byla zavedena i její minimální hodnota. Logicky bylo přitom v zájmu nejen Švýcarské konfederace, ale i samotné Evropské unie, aby země s helvétským křížem ve znaku šedý seznam opustila. Stejně jako Švýcarsko absolvovaly rozsáhlé daňové reformy i Spojené Arabské Emiráty.

Ale jak ve Švýcarsku, tak i ve Spojených Arabských Emirátech, nadále zůstává prostředí pro zahraniční společnosti více než přívětivé. Za současné situace, kdy EU „očistila“ jejich daňový statut, je tak vlastně reputace daných zemí mezi zahraničními společnostmi ještě lepší.

Na zmíněných seznamech EU tak zůstává již pouze 9 zemí. Americká Samoa, Belize, Fidži, Guam, Oman, Samoa, Trinidad a Tobago, Panenské ostrovy Spojených Států Amerických a Vanuatu. Tyto jurisdikce s Evropskou unií odmítají spolupracovat.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme