Autor: Karas

Daňové ráje, offshore společnosti

200 miliard dolarů ročně. Tolik stojí státy daňové ráje.

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Offshore společnosti.

Od chvíle, kdy svět poprvé poznal podstatu daňových rájů, panují dohady ohledně množství kapitálu v nich uložených. Do této problematiky by mohla vnést trochu světla řada studií zaměřujících se na pohyb kapitálu v mezinárodním prostředí.

Nejnovější výzkumy totiž ukazují, že až 40 % kapitálu proudícího z mezinárodních transakcí je uloženo v daňových rájích. Zajímavou je pak skutečnost, kdy za 98 % z tohoto podílu stojí 10 % největších světových mezinárodních společností.

Pro představu, objem těchto transakcí má být v celkové hodnotě zhruba 650 miliard dolarů ročně. Dle odhadů tak každým rokem přesun kapitálu mezi daňovými ráji stojí státy na daních zhruba 200 miliard dolarů. Nejvíce na tento fakt doplácejí silné ekonomiky jako Německo (29 % potenciálního daňového příjmu), Francie (24 %) nebo třeba Spojené státy (17 %).

A jak je možné, že mezinárodní korporace takto šetří na daních? Základním předpokladem je chápání těchto společností z mezinárodně-daňového hlediska. Z pohledu mezinárodního práva taková společnost totiž není jednou firmu, ale skládá se z velkého množství dílčích národních firem.

Například společnost Haribo v České republice vystupuje skrze její tuzemské zastoupení (tudíž skrze společnost zřízenou dle práva ČR) a tuto pak vlastní.

Zde je třeba rozlišit termíny „zastoupení“ a „pobočka“. V případě prve zmíněného se, jak již bylo řečeno, jedná o samostatnou společnost, která disponuje vlastní právní osobností. V případě pobočky (české právo tento termín vyjadřuje skrze pojem odštěpného závodu) se nejedná o samostatnou společnost, jelikož nedisponuje právní osobností. Ve zkratce tedy zatímco zastoupení společnosti jedná svým jménem, pobočka jménem původní společnosti.

A tudíž za užití správné metody mezinárodní daňové optimalizace bude někde v řetězci takové společnosti zvláštní, speciálně vytvořená offshore společnost, která požívá výhod daňových rájů. Velmi zjednodušeně řečeno tak vzhledem k platně uzavřeným smlouvám o zamezení dvojího zdanění (ČR jich má v tuto chvíli uzavřených zhruba 90) pak dle pravidla místa registrace bude danit taková společnost právě v daňovém ráji.

Metody mezinárodní daňové optimalizace dnes využívá obrovské množství nadnárodních korporací. Příkladem budiž společnosti Apple, Amazon, Google nebo třeba IKEA.

AML směrnice

EU představila novou unijní legislativu v oblasti praní špinavých peněz

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská komise koncem roku 2018 představila návrh VI. AML směrnice. Tato nová unijní legislativa v oblasti praní špinavých peněz se v odborných kruzích shledává s označením „trestněprávní“ AML směrnice.

Důvodů k přijetí této směrnice je hned několik. Nejvýraznějším z nich je pak skutečnost, kdy v rámci přijetí IV., popřípadě V. AML směrnice byly státy povinny zavést účinné sankce ve spojení s neplněním povinností dle AML. Vzhledem k faktu, že je tato formulace dosti neurčitá, skoro až vágní, mnoho členských států takový systém sankcí nejen že nevytvořilo, ba dokonce sankce nezavedlo žádné. V souladu s touto skutečností tak Evropská unie nově vytváří daleko konkrétnější požadavky na transpozici směrnice v trestněprávní rovině.

Nově tak směrnice obsahuje definici celkem 22 trestných činů jako například terorismus, obchod s lidmi, nelegální prodej zbraní či padělání výrobků. Členské státy tak mají zajistit, aby tyto činy ve spojitosti s mezinárodním prvkem byly uznány jako činy trestné, a to za předpokladu, kdy horní hranice trestu bude začínat na 4 letech odnětí svobody. Zároveň také členské státy musí zajistit možnost vedle trestu odnětí svobody uložit i jiná nápravná opatření, jako například nemožnost účastnit se po určitou dobu řízení o zadávání veřejných zakázek, odebrání nároků na veřejné granty či dokonce zákaz činnosti. Směrnice také definuje různé formy trestné součinnosti.

Lze tak očekávat, že v mnohých státech Evropské unie dojde k rozsáhlejším novelizacím trestněprávních předpisů. Další rozsáhlou změnou bude totiž plošné zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, kterou již český právní řád léta zná. Trestně odpovědnými tak budou jak právnická osoba, tak fyzická osoba odpovědná za vedení společnosti či osoba požívající z takového postavení koncových výhod.

Implementace této směrnice by měla být provedena členskými státy nejpozději k prosinci roku 2020.

Smlouva o zamezení dvojího zdanění

Česká republika uzavřela s Jižní Koreou smlouvu o zamezení dvojího zdanění

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Koncem minulého roku uzavřela Česká republika s Jižní Koreou novou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Mezi odbornými kruhy se hovoří o zcela jasném důvodu, a to expanzi jihokorejského průmyslu na území střední Evropy. Tato smlouva tak nahradila dosavadní dokument z roku 1992. V případě srážkové daně se nově zavedený způsob uplatní již na příjmy připisované nebo vyplacené k 1. 1. 2020. U ostatních daní se pak tento režim aplikuje na zdaňovací období počínaje 1. 1. 2020 či později.

Smluvený režim obsahuje následující výhody:

  • > dividendy budou podléhat zdanění ve státě zdroje maximálně do výše 5 %, přičemž tento režim se nově týká jak právnických, tak fyzických osob jakožto adresátů dividendy,
  • > je prodloužen časový test pro stanovení stálé provozovny z 9 na nových 12 měsíců,
  • > v rámci vyplácených úroků tyto nově budou podléhat zdanění ve státě zdroje, a to ve výši 5 %, namísto původních 10 %,
  • > z hlediska licenčních poplatků nedochází k žádné změně. Nadále jsou tak sazbou o maximální hodnotě 10 % daněny ve státě zdroje patenty, ochranné známky a průmyslová zařízení, přičemž ostatní autorská práva zůstávají od daně osvobozena,
  • > je stanovena možnost zdanění prodeje cenného papíru či podílu na společnosti ve státě zdroje, pokud je v tomto státě daná společnost daňovým rezidentem a její majetek je tvořen alespoň z 50 % nemovitým majetkem na území tohoto státu,
  • > korejská společnost může při zdanění dividend od českého rezidenta v rámci zápočtu uplatnit srážkovou daň i daň ze zisků společnosti, která dividendy vyplácí, a to v případě, kdy vlastní alespoň 25% podíl na hlasovacích právech.

Smlouva také kopíruje mezinárodně uznávané pravidlo, které stanoví, že výhody v této smlouvě obsažené nelze využít v situaci, kdy daná transakce či přeshraniční uspořádání byly uskutečněny právě z důvodu získání těchto výhod. Bude tedy třeba pečlivě prokázat ekonomický smysl těchto skutečností.

Belgie, daňové ráje

Daňové ráje jsou v Belgii stále populární

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Offshore společnosti.

Dle posledních zpráv Belgie během roku 2018 odeslala do daňových rájů finanční obnos v celkové hodnotě přes 170 miliard eur. To je zhruba o 30 miliard eur méně než v roce 2017, zároveň však více než dvojnásobek oproti roku 2016 a 1,5x tolik co v roce 2015.

Nejoblíbenější destinace byly pro Belgičany vcelku rozmanité. Nejvíce totiž vyhledávali služeb Spojených Arabských Emirátů, Uzbekistánu, Kajmanských ostrovů, ale také Bermud nebo Turkmenistánu.

Jedná se přitom o celkovou sumu všech oficiálně sdělených transakcí. V Belgii totiž platí zákon, kdy jakákoliv souhrnná suma finančních prostředků v celkové hodnotě nad 100.000 eur, která je odeslána do jednoho z 30 vybraných daňových rájů, musí být ohlášena. Otázkou tak zůstává, jaký je objem transakcí neohlášených.

Nelze ovšem zcela přesvědčivě říci, na jaké části této sumy se podílí převody uskutečněné v rámci daňové optimalizace či nelegálního přesunu aktiv.  Mnohé z plateb totiž mohou být uskutečňovány v rámci obyčejného nákupu nebo prodeje zboží. Dle mnohých odhadů velkou část celkové částky tvoří splátky úvěrů pořízených právě v offshore jurisdikcích, zejména pak ve Spojených Arabských Emirátech. Ačkoliv zákon v Belgii ukládá výše zmíněnou evidenční povinnost těchto transakcí, jejich detailnější popis však nikoliv.

XRP

XRP jako nastupující, čistě transakční měna

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Oblast kryptoměn již dávno není otázkou pouze Bitcoinu, Etherea nebo třeba Litecoinu. Ve světě virtuálních platidel již dlouhou dobu figuruje celá řada dalších hráčů. V současné době se odhaduje, že počet stávajících kryptoměn je zhruba 2 600. Zatímco některé fungují celosvětově a jsou přístupné širokému spektru uživatelů, pro některé (mnohdy lokálně využívané), tento stav neplatí. Určitá část virtuálních platidel je teprve ve fázi testování v rámci několika dílčích států a na svůj celosvětový rozmach teprve čekají.

Příkladem budiž kryptoměna XRP od společnosti Ripple. V rámci USA, EU, Mexika, Filipín a Austrálie je dle tiskové zprávy společnosti tato měna již ve fázi budování likvidity, respektive jejího postupného zvyšování. V praxi to pak znamená, že aby mezinárodní obchod mohl být uskutečněn za užití dané kryptoměny, musí existovat určité reálně finanční zásoby jako prostředek právě likvidity daného převodu.  Za této situace totiž nebude převod vázán na žádnou konkrétní národní měnu, což ušetří mnoho transakčních nákladů. Navíc samotný převodní proces trvá řádově desítky sekund a neomezuje se na pracovní dny, jak to bývá u klasických bank.

Vzhledem k faktu, že XRP svoji likviditu teprve buduje, nemá dostatek reálných finančních prostředků na plošné mezistátní převody peněz. Vzhledem k výše uvedenému v současné době funguje likvidita vždy pro konkrétní transakci, a to dle potřeby.

Společnost XRP uvádí, že v rámci nejhustěji osídlené oblasti mezi USA a Mexikem v tuto chvíli probíhá 7 % všech plateb mezi těmito státy právě za využití XRP. Postupný význam a důvěry v tuto kryptoměnu tak samozřejmě láká nové klienty, ale také investory tohoto projektu.

Společnost Ripple tak postupně pro vlastní kryptoměnu buduje celosvětovou likviditu, kdy současným plánem je dle tiskového prohlášení otevření nových koridorů virtuální měny XRP, a to po celém světě.

Kajmanské ostrovy přidány na blacklist daňových rájů EU

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská unie aktualizovala seznam jurisdikcí, které zahrnuje pod pojem daňové ráje. Nově se tak k Ománu, Fidži a Vanuatu připojí závislé území Velké Británie, a to Kajmanské ostrovy. Tato zámořská oblast totiž dle názorů EU nenaplnila požadavky pro aktualizaci daňových předpisů s cílem vyhýbat se zneužívání daňové optimalizace. Na konečné potvrzení této skutečnosti je třeba počkat do následujícího shromáždění ministrů financí členských států (v týdnu od 17. do 20. 2. 2020), ale dle názorů odborné veřejnosti by toto mělo být již jenom formalitou

Původně byly Kajmanské ostrovy (společně s Britskými Panenskými ostrovy) umístěny na tzv. šedou listinu, která dává státům na ní umístěných čas na to, upravit své daňové předpisy v souladu s požadavky EU. V tuto chvíli Kajmanské ostrovy taková opatření nepřijaly. K jisté úpravě legislativy sice došlo, ale ta je dle EU nedostatečná.

Umístění na blacklist však není konečné. V současné chvíli Kajmanské ostrovy projednávají novou daňovou legislativu, která má být hotová nejpozději v prosinci 2020. Tudíž se dá očekávat, že po jejím přijetí se bude tato zámořská jurisdikce snažit blacklist opustit.

EU zdůraznila směrem k Británii, že ta odpovídá za přijetí požadované legislativy ve svých závislých územích. To se z pohledu EU nemá změnit ani pro Brexitu, a tak budou konkrétní daňové nároky vyžadovány i po vystoupení Británie z EU.

Naproti této skutečnosti některé z jurisdikcí na šedé listině zůstávají a mají nadále čas pro přijetí konkrétních opatření. Jiné (jako např. Turecko, Bahamy a Arménie) budou z listiny vyjmuty úplně, jelikož požadavky EU naplnily.

Seychely, společnost

Seychely nadále vhodným prostředím pro založení zahraniční společnosti

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Offshore společnosti.

Během následujících měsíců budou Seychely hostit skupinu francouzských expertů z oblasti ekonomie a daní, kteří mají za cíl zjistit, zda ostrovní stát podnikl příslušné kroky k jeho odstranění z blacklistu daňových rájů, na který jej Francie v prosinci loňského roku zařadila.

Francouzští experti budou zhruba po dobu 6 měsíců zkoumat předpisy zajišťující obranu v boji proti praní špinavých peněz a snažit se porozumět příslušné daňové regulaci. V praxi totiž Seychely přistoupily ke změně pouhých AML předpisů, zatímco daňová problematika se výrazněji nemění.

Ostrovní stát tak nově nabízí spolupráci při řešení mezinárodních finančních zločinů, a to formou (za splnění speciálních okolností) výměny citlivých dat. V oblasti daňové optimalizace však nadále Seychely budou nabízet minimální (v mnohých případech nulové) daňové zatížení zahraničním osobám podnikajícím mimo danou jurisdikci, avšak mající zde sídlo.

Pokud výše uvedené bude naplněno, Francie je obratem připravena Seychely z blacklistu odstranit. V praxi tak dojde k situaci, kdy stát bude odstraněn ze seznamu daňových rájů, aniž by podnikl podstatnější úpravu vlastních daňových předpisů.

Cílem malého ostrovního státu je tak zachovat si současnou popularitu pro zahraniční kapitál, ale zároveň se přiblížit mezinárodním standardům v boji proti praní špinavých peněz. Tímto směrem se dle postoje EU i OECD Seychely skutečně vydaly, byť k naplnění naprosté „dokonalosti“ z hlediska mezinárodního společenství zbývá ještě dlouhá cesta.

V praxi tak dochází pro potenciálního zájemce o služby Seychelské jurisdikce k lehce ironické, ale velmi výhodné situaci. Totiž daňový ráj zůstává daňovým rájem, avšak z hlediska mezinárodních požadavků stále více akceptovaným.

Japonsko, Kryptoměny

Do světa kryptoměn vstupuje další velký hráč

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Ve světě nastupujícího trendu kryptoměn není tato záležitost již podstatnou dobu ryze soukromoprávním artiklem. Během posledních měsíců k vytvoření vlastní kryptoměny či alespoň prostředí pro obchod s ní přistoupilo mnoho států. Zatímco zavedení vlastní kryptoměny zůstává u mnoha států zatím pouze ve formě prohlášení, jiné (např. Čína) již k jejímu přijetí fakticky přistoupily a je mnohdy otázkou pouhých několika týdnů do jejich spuštění.

Další takovou zemí se má stát Japonsko. Místní vláda totiž poměrně rychle přikročila v rámci legislativního procesu k přijetí podmínek pro vytvoření takového právního prostředí, které má být k domácí kryptoměně přátelské.

V odborných kruzích se hovoří o skutečnosti, že vytvoření vlastní japonské digitální měny má být učiněno ve světle událostí přijetí vlastní digitální měny Čínou a Facebookem. Vzhledem k faktu, že je celý proces teprve ve fázi svého počátku, nedá se očekávat, že Japonsko vlastní kryptoměnu představí zvlášť brzy.

Obecně je zatím o plánované kryptoměně velmi málo informací. Co se však očekává, je její postavení vzhledem k mocenskému působení státu. Japonská kryptoměna by tedy měla být někde uprostřed mezi Facebookovou Librou a Čínským DCEP. V praxi to pak bude znamenat velmi volnou regulaci této měny a minimální státní intervence do jejího chodu, ovšem měl by i zde být jasně stanovený státní dohled.

Na pravdivosti výše uvedeným informacím přidává i skutečnost, že se na vývoji nové japonské kryptoměny podílí místní vláda spolu se soukromým sektorem v čele s obchodníky působícími na trhu kryptoměn. Jak se však celá situace vyvrbí a jaká bude skutečná podoba nové kryptoměny, však zatím není jisté. Bližší informace by tak měl přinést horizont několika následujících měsíců.

Koronavirus v USA

USA hrozí České republice odvetou za zavedení digitální daně

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Obrysy digitální daně na území České republiky dostávají přesnější podobu. V souvislosti s touto skutečností vyjádřily Spojené státy americké nad připravovaným návrhem zavedení této daně značnou míru obav a pohrozily odvetnými opatřeními.

Digitální dani, jejímž účelem je zdanit obrovské nadnárodní korporace (např. Facebook, Amazon, Apple) dodatečnou 7% daní, mají dle připravovaného zákona podléhat společnosti s celosvětovým obratem nad 750 milionů eur a 100 milionů korun na území České republiky.

Dle předběžných odhadů by vyměření takové dodatečné daně mělo ročně do národní pokladny přinést zhruba 5 miliard korun. Mnozí představitelé velkých českých společností, jejichž export do USA představuje značnou část jejich obratu, ale varují, že potenciální odvetná opatření mohou mít na Českou republiku neblahý dopad. Jednak se hovoří o daňové ztrátě ve výši zhruba 5 miliard korun (tj. ztráta se vyrovná výhodě), ale také o meziročním poklesu produkce české produkce o zhruba 0,3 %. V praxi se zatím jedná pouze o odhady, ale dle názorů mnohých expertů jsou rizika natolik velká, že by Česká republika měla zavedení digitální daně prozatím alespoň odložit ve smyslu, v jakém to udělala např. Francie.

Spojené státy měly údajně pohrozit odvetnými opatřeními, a to formou zavedení cel na zboží dovážené z České republiky. Vnímají totiž zavedení takové daně jako diskriminační s cílem poškodit americké společnosti. Dle vyjádření členů vlády ale taková situace nenastane. Důvodem má být skutečnost, že zavedení digitální daně bylo s americkou stranou projednáváno a také, že se má jednat o dočasné řešení. Navíc digitální dani nebudou podléhat jenom americké společnosti, ale obecně všechny subjekty, které naplní zákonem stanovené znaky.

V praxi se má daň hradit formou měsíčních záloh. Samotnému zdanění by pak měly podléhat služby poskytované v digitálním prostředí, jako například cílené reklamy na webech a sociálních sítích či prodej dat o uživatelích třetím stranám. Řadit se zde ale budou také digitální platformy, jejichž účelem je vytvoření prostředí pro styk nabídky a poptávky za úplatu. Příkladem budiž Airbnb či Uber.

Zavedení digitální daně však není žádnou novinkou. O této možnosti se během posledních několika let diskutuje i na unijní úrovni. Jednání pro vytvoření alespoň minimálního standardu společné legislativy dosud vždy zkrachovaly, tak mnoho členských států (např. Francie, Itálie či Rakousko) přistoupily k úpravě vlastní cestou.

Plošné snižování některých daní na Slovensku

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Počátkem letošního roku Slovensko poměrně razantně snížilo daň z příjmů pro živnostníky a menší podniky. Česká republika se k tomuto trendu nepřipojila, ba dokonce některé daně navýšila.

Ti živnostníci a firmy, jejichž roční příjem nepřesáhne 100.000 EUR, tak nyní namísto původních 21 % odvedou státu pouhých 15 % daně z příjmu. Razantnímu snížení podlehnou i jiné daně, jako např. DPH u vybraných potravin klesne z 20 % na 10 %. Daňová ztráta pro rozpočet Slovenské republiky se tak odhaduje na cca 110 milionů eur, což představuje zhruba procento ročního rozpočtu.

Česká republika naproti této skutečnosti k takto dramatické změně daňového zatížení nepřistoupila. Jednou z příčin však může být skutečnost, že Slovensko mělo příjmové (a zejména korporátní) daně nastaveno poměrně chaoticky a v mnohdy přemrštěné výši. Tímto plošným snížením se tak v mnoha ohledech dostalo na podobnou úroveň, jakou má v současnosti Česká republika.

Z hlediska razantnějšího snížení daní se v České republice již měsíce debatuje o zrušení tzv. superhrubé mzdy. To by v praxi znamenalo snížení hodnoty daně z příjmu ze současných 20 % na 19 % pro většinu takto daňově povinných subjektů. Pro mnohé subjekty daně by to ale naopak mohlo znamenat zvýšení daňového zatížení. Vzhledem k faktu, že se jedná o značně komplexní a složitou problematiku (s potenciálním značným negativním dopadem na státní rozpočet), v rámci které jsou rozpory nejen na sněmovní, ale dokonce i na vládní a tudíž i koaliční úrovni, prozatím je zrušení superhrubé mzdy otázkou ne příliš blízké budoucnosti.

Česká republika některé daně zvyšovala. Zvýšily se některé daně spotřební (tabák a alkohol) a daně z výhry v loterii. Argumentace vlády je jasná – chce omezit užívání těchto „nežádoucích“ statků. Praxe je však taková, že navýšení těchto konkrétních daní je velmi vítanou finanční injekcí státního rozpočtu.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme