Autor: Karas

Velká Británie daně

Zcela legální daňový únik na území Velké Británie

S vývojem samotné společnosti se vyvíjí či přímo rodí nová průmyslová odvětví. Jedním z nich je herní průmysl, který za posledních přibližně 20 let navýšil svůj (nejen finanční) objem opravdu enormně. Této skutečnosti si všimly i mnohé vyspělé země a s touhou si z tohoto obrovského množství zahraničního kapitálu „ukrojit“ alespoň kus, začaly nadnárodní herní a vývojářské společnosti lákat na svá území.

Jednou z těchto zemí je i Velká Británie. Ta totiž v roce 2014 zavedla tzv. program snížení daňové povinnosti pro herní průmysl. Smyslem tohoto programu bylo především malá a středně velká vývojářská studia podpořit v jejich začátcích úlevou na dani.

Této skutečnosti dokázalo velmi dobře využít vývojářské studio Rockstar, a to dokonce tak dobře, že si na něj „posvítila“ TaxWatch UK, což je v Británii autorita sloužící k vyšetřování potenciálních daňových podvodů. Společnost Rockstar (respektive jedna z jejich složek mající sídlo na území UK) za posledních 10 let nezaplatila za své výdělky jedinou libru na dani, a to navzdory faktu, že prodeje jejích her byly zcela rekordní. Nejznámější a jedna z nejvýdělečnějších her všech dob, kterou má toto studio na svědomí, totiž GTA V, prokazatelně vydělala skoro 6 miliard dolarů. Její předcházející tituly se však také nesly v řádu miliard. Společnost Rockstar však z této hry nejenže neodvedla žádnou daň, ale dokonce na daňových úlevách od Spojeného Království inkasovala zhruba 42 milionů liber jako podporu. Proto, aby mohla konkrétní hra získat daňovou úlevu, je potřeba získat ve speciálním testu takové hry 16 bodů z 31, což se GTA V, kterého se prodalo na 100 milionů kusů, podařilo.

TaxWatch uvedla ve své zprávě, že je zcela nelogické a prakticky absurdní, že vývojářskému studiu přišlo v pořádku ze země vyvést takto velký zisk bez jeho jakéhokoliv zdanění. Druhým dechem však tato vládní organizace dodává, že při jejím šetření bylo zjištěno, že společnost Rockstar postupovala zcela v souladu se zákonem, který to dovoluje. Dle zprávy TaxWatch je tak třeba navrhnout do budoucna řešení proto, aby se podobná situace již neopakovala. Jakými mechanismy toho však chce docílit, zatím není známo.

Daně pro milionáře

Německo uvažuje o zavedení daně pro bohaté

Německo plánuje navýšení ročního rozpočtu, a o zhruba 10 miliard eur. Dosáhnout toho má dle francouzského vzoru skrze zavedení tzv. milionářské daně. V praxi by to pak znamenalo, že každá osoba patřící mezi 2 % nejbohatších Němců bude muset platit navíc zvláštní daně z majetku (jak movitého tak nemovitého), speciální nemovitostní daň, cenných papírů i hotovosti, to vše ve výši 1 %. Navíc v případě miliardářů by tito podléhali dani dokonce ve výši 1, 5 %. Vstupní hranice pro to, aby daná osoba spadala do tohoto režimu zdanění, je zatím předmětem diskuzí. Předběžně se však hovoří o částce kolem 2 milionů eur.

Současná vládní garnitura tento krok obhajuje tvrzením, že polovinu německého majetku vlastní 45 nejbohatších německých rodin. Proto v souladu s podporou sociální rovnosti německá vláda navrhuje tento plán, což samozřejmě vyvolalo obrovskou vlnu odporu mezi těmi, jichž se má opatření dotknout. Samozřejmě mezi těmi, kteří z něj mají profitovat, se tato novelizace těší velké popularitě. Uvedené finanční prostředky mají směřovat jednak do sociálního segmentu, ale také na podporu školství a investic.

Nutno však podotknout, že ani na koaliční úrovni není tento počin příliš vřele vítán. Zatímco s tímto návrhem přišli němečtí sociální demokraté, jejich koaliční partneři z řad křesťanskodemokratických stran tuto novou daň striktně odmítají. Její zavedení by totiž mohlo vést jednak k obecnému zdražování či hůře zaplacené práci, ale také k trestné činnosti. Ta by pak měla spojitost s tendencemi k zakrytí části příjmů osob postihnutých tímto novým daňovým režimem. To buď z důvodu, aby jejich majetek nepřekročil částku 2 miliony eur, nebo aby jeho výše (a z toho vyplývající zdanění) byla co nejnižší.

V současnosti je návrh zákona teprve ve fázi diskuze, tudíž nelze ještě spolehlivě předpovědět kdy a zda vůbec tato úprava (potažmo v jaké podobě) nabyde účinnosti. Z hlediska současných vládních tendencí je však patrné, že Německo v budoucnu čekají v daňové oblasti četné změny.

Čína přichází s vlastní kryptoměnou

První větší reakce na ohlášení připravované facebookové virtuální měny Libra na sebe nenechala dlouho čekat. Nebylo tajemstvím, že se Čína chystá spustit vlastní kryptoměnu. Co ale odbornou veřejnost překvapilo, byla skutečnost, že se jí chystá spustit již letos v listopadu. Hlavním důvodem má být snížení nákladu na oběh bankovek a větší kontrola trhu. Dle současných zjištění by nová kryptoměna měla být spuštěna 11. listopadu, kdy se v Číně slaví tzv. den nezadaných. Tento svátek má jedno velké specifikum, jedná se totiž o nejvýnosnější den pro internetové prodejce. Zprvu má centrální vláda měnu uvést do distribuce skrze 7 různých institucí, ať už internetových obchodů (např. Alibaba), bank či vydavatele platebních karet (China UnionPay).

Čína se navíc chystá poměrně radikálně vstoupit na lokální trh s kryptoměnami i razantnějším způsobem. Dle seznamu průmyslových aktivit vyhotoveného místní správní autoritou, se chystá úplný zákaz těžby jakékoliv kryptoměny. Paradoxem je, že Čína samotná je největším trhem pro oblast hardwarových zařízení pro těžbu kryptoměn. Takto velká státní intervence dozajista znamená nátlak na tento sektor a také snahu o vytvoření monopolu na lokálním trhu s virtuálními platidly.

Navzdory faktu, že první vytvořená kryptoměna má dnes již přes 10 let, celé toto odvětví je teprve v začátcích. Už v současnosti je ale patrné, že nabízí velký potenciál a prostor pro obchod. Této skutečnosti si jsou vědomi nejen obchodníci, ale i celé státy. Proto se do této problematiky snaží proniknout stále více subjektů a vytěžit z ní co nejvíce. Pravděpodobně nás tak v tomto segmentu čeká ještě zajímavá budoucnost.

Dluh firem v česku klesá

Dluh firem meziročně klesl

Dle současných zjištění dosáhl dluh společností působících v České republice 162,9 miliardy korun, což odpovídá nárůstu zhruba o 11,2 miliardy. Při celkovém počtu 72859 společností se tak průměrný dluh rovná částce okolo 2,2 milionu korun.

V případě tzv. ohroženého dluhu (tj. takového dluhu, který byl věřitelem zesplatněn, např. proto, že dlužník neuhradil 3 po sobě jdoucí splátky) byl však zaznamenán meziroční pokles, a to ve výši 100 milionů korun na celkovou výši 1,1 miliardy korun. Firem, kterým byl jejich dluh takto zesplatněn, bylo 2652, což odpovídá poklesu přibližně o 408 společností. Skoro celá polovina ohroženého dluhu patří firmám sídlícím v Praze, nejmenší část (necelé procento) pak na Vysočině.

Obecně tak lze říci, že společnosti v České republice disponují dobrou platební morálkou, což dokládá fakt, že z nich pouhých 3,6 % nesplácí své dluhy řádně. Navíc má tento podíl meziročně klesající tendenci.

Postavení kryptoměn na trhu

Stále pevnější postavení kryptoměn

Oblast kryptoměn s každým dalším dnem nabývá na popularitě. Jedním z důvodů jejich popularizace může být samotná vlajková loď celého tohoto segmentu – Bitcoin. Ten totiž od začátku roku zvýšil svoji hodnotu hned čtyřnásobně. V poledne 27. 8. 2019 je jeho hodnota na více než 10 tisící dolarech. A čím více roste jeho hodnota, tím více roste o něj i zájem. Určité prognózy předpovídají Bitcoinu obrovské hodnoty, a to v řádech statisíců dolarů na konci roku 2020. A to nemusí být nereálný odhad. V současné době se také čím dál blíží sazba růstu hodnoty Bitcoinu a zlata vzájemné korelaci. Zjednodušeně to znamená, že pokud by byly tyto hodnoty identické, obě tyto komodity by rostly stejným tempem, což by dle zastánců Bitcoinu znamenalo, že by se z něj stal uchovatel hodnoty a jistá investice.

A vzhledem k faktu, že chtě nechtě kryptoměny dobývají svět, je na národních legislativách, jak se s tímto fenoménem vypořádají. Inspirací může být třeba takový Nový Zéland. Tamější finanční úřad totiž umožnil vyplácet zaměstnancům mzdu v kryptoměnách. Nutno poznamenat, že tato úprava (která vstoupí v účinnost 1. září 2019) se bude týkat pouze zaměstnanců, nebude tedy dopadat na OSVČ. Taková výplata se neobejde bez provedení běžné daňové povinnosti. Rozdíl bude pouze v tom, že se daná částka v určité fázi daňového procesu bude přepočítávat. Seznam kryptoměn, které bude možno takto pro výplatu použít, hovoří o skutečnosti, že se nesmí jednat o tzv. lock-up měny, tj. takové měny, kdy obchodování s nimi bylo pozastaveno.

Dalším příkladem budiž Švýcarsko. Tamější regulační úřad totiž před nedávnem udělil provozní licenci 2 bankám, které se zaměřují převážně na obchod s kryptoměnami. Podstatou těchto institucí má být nabídnutí virtuálních platidel profesionálním obchodníkům. Tuto situaci bedlivě monitorují i čeští podnikatelé zabývající se obchodem s kryptoměnami, kdy podle jejich informací má na trh vstoupit třetí největší švýcarská banka a oni doufají, že s ní naváží spolupráci v oblasti právě kryptoměn.  Pozadu nezůstalo ani Rakousko, kde tamější největší mobilní operátor povolil platbu hned v 6 různých kryptoměnách.

V době, kdy se Česká republika snaží zpřísnit podmínky pro obchod s kryptoměnami (a občas jej dokonce vyloučit), mnohé státy jdou trendu virtuálních platidel naproti. Vzniká tak zcela nový segment trhu, ve kterém se lze v budoucnu na co těšit.

Ekonomika české republiky roste rychleji než ta německá

Česká ekonomika roste rychleji oproti odhadům ekonomických expertů. V letošním druhém čtvrtletí HDP vzrostl o 2,7 %, přičemž meziročně dokonce o 2,8 %. Překvapivý je tento výsledek převážně proto, že v mezinárodním měřítku ekonomiky evropských států (hlavně těch hospodářsky velmi vyspělých) spíše stagnují, přičemž některé dokonce zaznamenávají pokles. V rámci zemí V4 se tak Česká republika odlepila z posledního místa procentuálního růstu HDP, kde jí nahradilo Slovensko, které svým růstem nemile překvapilo. Odhady totiž počítaly přibližně s 3,1 %, zatímco realita je 1,9 %. Energický růst se drží nejenom České republiky, ale také Maďarska (4,9 %) a Polska (4,5 %).

Faktorů, proč ekonomika České republiky takto znatelně roste navzdory západoevropským trendům, je hned několik. Růst HDP v západních zemích (např. v Německu či Francii) vykazují ztráty zejména kvůli eskalaci obchodní války mezi USA a Čínou. Spojené státy se snaží razantně omezovat čínský dovoz, což znatelně pociťuje i Evropa, jelikož je Čína šetrnější v sektoru investic. Dalším velkým faktorem je dnes již prakticky neodvratitelný brexit. Jednak se z Británie pomalu začíná stahovat pracovní síla, ale také se omezuje tok kapitálu z/do Británie. Také je zaznamenán růst nezaměstnanosti, což samozřejmě ekonomickému rozvoji nepomáhá. Obecně lze také říci, že v těchto zemích slábne zahraniční poptávka po domácích produktech.

Zmíněný trend zatím do České republiky plně nedorazil, a to i proto, že pokles růstu západoevropských HDP lze zaznamenat zhruba od poloviny května letošního roku. Oproti tomuto se v  České republice snižuje nezaměstnanost a určité ekonomické (zejména průmyslové) segmenty zaznamenávají znatelný růst. Poptávka po domácím zboží je navíc i nadále vysoká.

Experti tuto skutečnost však odůvodňují tzv. frontovým efektem. Ten lze vysvětlit tak, že zhruba 2 roky zpátky byla poptávka tak obrovská, že tuzemská výroba nestíhala vyrábět a na své produkty budovala pořadníky, díky kterým byla potenciálním zákazníkům předběžně oznámena doba, kdy svoji objednávku obdrží (typické pro automobilový průmysl). V současnosti je již poptávka nižší a tak lze „dovyrábět“ zboží z pořadníků.

Trend dlouhodobě dravého růstu české ekonomiky však nebude trvat donekonečna. Lze totiž poměrně přesvědčivě předpokládat, že „západní problémy“ velmi brzy dorazí i na území České republiky a dalších států V4. Již v druhém pololetí letošního roku se tak očekává oslabení ekonomického růstu, které by mělo pokračovat i v příštím roce.

Švýcarská reforma v boji proti praní špinavých peněz se dotkne i neziskových organizací

S příchodem nové AML směrnice (tzv. 5. AML) přizpůsobují tomuto předpisu své národní legislativy nejen členské státy Evropské unie, ale také ty země, které stojí mimo ni. Typickým příkladem je Švýcarská konfederace. Místní vláda připravuje novelu švýcarského zákona proti praní špinavých peněz. Tato novela se má týkat převážně právních zástupců, notářů, účetních a dalších osob poskytujících poradenské služby, které působí v oblasti svěřenských fondů a správy společnosti.

Nově přijatá švýcarská úprava má působit i „přeshraničně“, a to skrze doporučení švýcarským společnostem působícím v zahraničí. Těm je doporučováno při provádění finančních transakcí působit zvlášť obezřetně a provádět pravidelné kontroly.

Švýcarsko přijetím v pořadí již několikáté takto přísné právní úpravy reaguje na situaci kolem Panama Papers. V této kauze se díky úniku panamské společnosti podařilo odhalit kompletní informace (např. vlastnickou a kapitálovou strukturu) více než 200.000 společností, které v této offshore jurisdikci sídlily. Skrze únik tak bylo odkryto množství citlivých informací (např. vlastnictví některých společností hlavami států) a také skutečnost, že skoro 40.000 těchto společností vzniklo přes švýcarské prostředníky (právní, účetní, finanční a jiné poradce).

Dle názoru mezinárodního společenství pro boj proti praní špinavých peněz Švýcarsko společně s USA tvoří největší „prostředníky“ pro alokaci peněžních prostředků do daňových rájů. Dle odhadů se ve švýcarských bankách nachází zhruba 146 bilionů korun, přičemž přibližně polovina z této sumy je tvořena zahraničním kapitálem.

Jedním z razantnějších kroků v rámci přijetí nové úpravy má být snížení minimální hodnoty transakce, od které bude muset příslušný subjekt provést kontrolu původu těchto prostředků. V současnosti je tato minimální hodnota přibližně 2,28 milionů korun. Švýcarsko ji plánuje snížit na 340.000 korun. Při zjištění podezřelého původu peněz při této kontrole pak bude mít daný subjekt povinnost tuto skutečnost hlásit příslušnému finančnímu úřadu. V případě laxní, či dokonce úplné absence kontroly, pak hrozí danému subjektu nemalé právní i finanční následky.

Švýcarska vláda se bude zaměřovat i na ty subjekty, které mají za úkol rozdělovat do zahraničí finanční prostředky pro charitativní organizace. Taková sdružení budou podléhat registrační povinnosti v příslušném obchodním rejstříku a budou si muset do čela zvolit jednoho zástupce, který bude mít sídlo na území Švýcarska. Pokud novela projde schvalovacím procesem do konce letošního roku, v účinnost by měla vstoupit během roku 2021. Navzdory obavám některých mezinárodních organizací (např. Transparency International) o jistých nedostatcích nové úpravy lze i tak říci, že se Švýcarsko v boji proti praní špinavých peněz posunulo zase o kus dál.

cryptocurrency-3085139_1920

Do boje o trh s kryptoměnami vstupují nové země

Lze-li hovořit o nejomílanějším tématu na poli světové ekonomiky, byly by to bezesporu kryptoměny. Trend těchto virtuálních platidel je i dnes, prakticky desetiletí od uvedení první z nich, stále stoupavý. Čím dál více společností do této platformy investuje, víc a víc obchodníků je přijímá jako platidlo a trh s nimi stále roste. Tyto investiční příležitosti však nelákají jen samotné investory, ale i jednotlivé státy, které samozřejmě z obchodu s nimi chtějí mít alespoň nějaký užitek.

Tuto příležitost podchytilo spoustu států, od kterých by se to pravděpodobně nečekalo. Dost často se totiž jedná o země relativně malé, a to ať už geograficky, tak ekonomicky. Jednou z nich je Bělorusko. To má v současné době jasně stanovená pravidla pro lokální obchod s kryptoměnami, tamní burzu spravuje soukromá společnost, zatímco další společnosti zakládají vlastní kryptoměnové platformy. Pohled běloruské vlády je takový, že oblasti, ve kterých jsou kryptoměny volným platidlem, mají zůstat co nejvíce svobodnými, zatímco všechny ostatní je třeba co nejdůkladněji regulovat. Taková činnost by do budoucna mohla značně přispět k rozvoji celého odvětví kryptoměn, od makléřů až po samotné burzy.

Dosavadní situace je totiž taková, že si pro své podnikání musely společnosti zvolit jedno ze dvou prostředí. První volbou jsou tradiční obrovská finanční centra jako Londýn nebo New York, která na dané odvětví aplikují pravidla jako na ostatní ekonomické segmenty. Jejich výhodou je bezpečnost daného prostředí. Zároveň ale je zde velkou nevýhodou obrovská složitost celého systému a velké vstupní náklady, což spoustu společností odradí. Opakem jsou jurisdikce jako Seychely a Belize, kde je přístup na trh mnohem jednodušší, je zde však nižší prvek ochrany a daleko volnější kontrola praní špinavých peněz.

A právě pro prolomení těchto zavedených systémů zde stojí nově vznikající působiště pro trh s kryptoměnami jako jsou Bělorusko, Malta, Bahrajn nebo Gibraltar. Tyto jurisdikce totiž nabízejí zavedení vlastních pravidel specifických pouze pro danou oblast kryptoměn. Nabízí tak na jedné straně velký stupeň ochrany a na straně druhé poměrně značnou míru svobody, např. skrze nízké daňové sazby.

V době, kdy velcí finanční hráči pouze vyčkávají jak se trh s kryptoměnami vyvine a podle toho budou reagovat, tyto menší právní systémy neváhaly a pokusily se šanci uchopit včas. Zjednodušeně tak lze říci, že v rámci řetězu, kdy na jedné straně stojí přísní finanční giganti, zatímco na straně druhé značně benevolentní jurisdikce, nově vznikající prostředí na území zmíněných zemí vytváří jakýsi mezičlánek. Samozřejmě zde existují rizika (např. skutečná míra ochrany), ale jakékoliv odhady směrem dopředu v oblasti kryptoměn jsou velmi nepřesné, jelikož celý tento sektor je nepředvídatelný.

Například ZPX (singapurská společnost obchodující na půdě kryptoměn) se rozhodla zřídit platformu Qume (sloužící pro obchodování s kryptoměnami) na území Bahrajnu. Její vedení si totiž uvědomuje, že by založení takové platformy v některé z offshore jurisdikcí mohlo odradit velké investory, zatímco by podnikání v tradičních jurisdikcích nemuselo přinést očekávané výnosy. Proto se zmíněná varianta nově regulovaného (zároveň však dosti volného) trhu zdá být ideálním směrem. Další výhodou jsou nižší náklady na správu. V Bahrajnu by se měly pohybovat kolem 250.000,- dolarů ročně, zatímco v Londýně by začínaly na 750.000,- dolarů. Další výhodou nově vznikajících kryptojurisdickí je přístup k lokálním trhům a užší provázanost regulátora a správce platformy, což na velkých trzích je prakticky nereálné.

V Bělorusku jsou pak například poskytovány daňové úlevy pro společnosti těžící kryptoměny (v USA a UK podléhají dani). Zároveň je ale kladen důrazný požadavek na dodržování právní úpravy bojující proti praní špinavých peněz (např. formou povinných auditů společností).

Nejsou to však jen Gibraltar, Bělorusko, Bahrajn a Malta. Podobným směrem se chystají vydat například Francie či Japonsko.  Z hlediska potenciálního prostředí pro obchod s virtuálními platidly se tak otevírají budoucím investorům široké dveře k novým investičním možnostem.

money

Češi z každé výplaty odvedou státu zhruba 44 procent

Problematika daňového zatížení je v našich končinách tématem citlivým, periodicky se opakujícím a svým způsobem nekonečným. V souvislosti s pravidelným monitoringem daňového zatížení svých členských států vydala OECD zprávu, skrze kterou mapuje daňové podmínky ve všech 36 členských státech.

Daňovým zatížením rozumíme tu část mzdy, která je tvořena daní z příjmu, sociálním a zdravotním pojištěním. Pro srovnání mezi členskými státy OECD je užíván jako modelový příklad průměrný příjem svobodného bezdětného zaměstnance.

A zatímco průměrné daňové zatížení v rámci OECD (36,1 %) meziročně kleslo o 0,16 %, v České republice se opět zvýšilo, a to o 0,38 %. Česká republika je tak v současnosti s 43,7 % daňového zatížení na 6. místě v žebříčku OECD. Pro zajímavost, 1. je Belgie (52,7 %), poslední Chile (7 %).

Samotná výše daňového zatížení nemusí být až tolik děsivým prvkem. Pro reálnější představu lze jeho praktickou hodnotu získat v kombinaci s tzv. kupní silou. Zjednodušeně řečeno lze kupní sílu charakterizovat jako množství statků, které si je spotřebitel za svůj příjem na daném trhu schopen opatřit. A zde vychází Česká republika ještě o stupeň hůř. Jenom 5 členských států OECD disponuje z hlediska průměrné mzdy nižší kupní silou oproti České republice. Kupříkladu v Německu či Rakousku si místní průměrný spotřebitel pořídí za svoji výplatu po zdanění víc než průměrný Čech před ním.

Skutečností, která má na celou situaci marginální vliv, je pak samotný systém zdanění. Česká republika jej v rámci OECD má mezi těmi nejsložitějšími. Dle vyjádření Národního kontrolního úřadu je zastaralý, mnohdy neúčelný a přehnaně administrativně zatížený. Četných nelogičností v tuzemském daňovém systému si již všimla i Evropská unie, která důrazně doporučuje upravit daňové sazby, respektive přenášet daňové povinnosti z jistých druhů daní na jiné. Příkladem pak je doporučení EU ve věci snížení daně z příjmu a alokace této povinnosti na daň z nemovitosti či daň ekologickou.

Velká daňová reforma je pravidelným otazníkem pro zákonodárce již řadu let, přičemž se k jejímu uskutečnění zatím nikdo ani nepřiblížil a v dohledné době se tak nejspíš ani nedá očekávat. Zatím tak více či méně pravidelně dochází k úpravám daňových předpisů, kdy v současné době například zákon o dani z příjmu prošel již 160 novelizacemi od doby svého vstupu v platnost.

Opatření proti praní špinavých peněz se nevyhnulo ani kryptoměnám

Kryptoměny s postupem času začínají nabývat na své důležitosti. Jsou vyhledávanými platebními prostředky např. proto, že jsou zcela nezávislé na centrálních vládách. S trochou nadsázky se dá říct, že jsou ekvivalentem první „zcela svobodné“ měny. Existence skutečnosti, že prozatím není v silách státu kryptoměny výrazněji regulovat (např. formou intervence do jejich kurzu) ještě neznamená, že nelze nastavit mantinely pro jejich obchodování.

V posledních letech tak stále sílí tendence pro daňovou optimalizaci obchodu s kryptoměnami. Ty se však setkávají s tvrdou vlnou odporu. Dle mnohých odborníků by daňové zatížení kryptoměn dokonce mohlo znamenat jejich úplnou likvidaci. Kryptoměna však již dávno není pouze Bitcoin. Např. v polovině minulého roku bylo známo zhruba 1800 různých virtuálních platidel. Velkým průlomem jsou i tzv. open-source kryptoměny, které dávají možnost obyčejným uživatelům vytvořit kryptoměnu vlastní.

Zda-li jsou kryptoměny budoucností ve světě platebních prostředků, je po cca 10 letech od založení první z nich předčasné odhadovat. Co je však již dnes velkým problémem je jejich značná míra potenciální zneužitelnosti. Častým úkazem tak bývá snaha skrze konkrétní kryptoměnu docílit tzv. praní špinavých peněz. S touto problematikou je obeznámena i Evropská unie, která tak skrze vlastní legislativu zavádí alespoň základní systém kontroly transakcí za užití kryptoměn. Český zákonodárce šel však ještě o kus dál a přijal úpravu přísnější, než jakou požaduje EU.

Nejvýraznějším prvkem nové legislativy tak je bezesporu zavedení registru, ve kterém firmy podnikající v tomto odvětví, budou evidovány. Vedení tohoto registru bude mít na starosti živnostenský úřad a oprávněnost k nahlížení do něj pak finanční analytický úřad jakožto vrcholný orgán dohlížející na boj proti praní špinavých peněz. Zavedení tohoto registru s sebou ponese mnohá doprovodná opatření, např. firmy podnikající na trhu s kryptoměnami budou muset detailně dokumentovat postupy, které přijaly právě pro boj proti praní špinavých peněz. Správní postihy za nesplnění těchto povinností se očekávají velmi přísné, například už nesplnění povinnosti k registraci s sebou nese pokutu až do výše půl milionu korun.

V čem vlastně spočívá přísnější adaptace směrnice oproti úrovni požadované unijní legislativou? EU zavedla povinnost zřídit výše zmíněný registr. Zároveň však pro tento registr stanovila evidenční povinnost pouze pro směnárny kryptoměn a provozovatele virtuálních peněženek. Český zákonodárce skrze termín „služby spojené s virtuální měnou“ tento seznam podstatně rozšířil. Přesnější výklad tohoto pojmu tak zůstává na jeho uvedení do praxe. Dle názorů odborníků by totiž do takové oblasti mohly spadat i poradenské činnosti. Je pak zřejmé, že pokud daný obchodník bude umožňovat platbu skrze kryptoměnu, bude také subjektem této povinnosti. V praxi však (podobně jako u kartových operací) mezi obchodníka a zákazníka vstupuje ještě třetí subjekt, který platbu zprostředkovává. Tak by tomu mělo být i u kryptoměn, kdy by nakonec registrační povinnosti podléhal právě tento zprostředkovatel, a nikoliv konkrétní obchodník.

Všechna opatření pro boj proti praní špinavých peněz pak mají jeden společný jmenovatel. Tím je provedení řádné identifikace a kontroly klienta. Tyto kontroly zákon ne vždy vyžaduje, avšak pokud je výše transakce alespoň 1.000 EUR, je zde kontrola povinná. Daná společnost tak musí mít připravena postup v případě, že odhalí podezřelou transakci. Na takovou transakci také musí upozornit a v krajních případech ji dokonce pozdržet či vůbec neprovést.

Avšak v určitých situacích může být povinnému subjektu nová právní úprava i ku prospěchu. V případě, kdy obchodníci s kryptoměnami budou postupovat v souladu s novou legislativou, budou považování za důvěryhodné subjekty, což by jim mohlo otevřít dveře k založení bankovních účtů, což v současné době dost bank odmítá. Navzdory faktu, že je povinnému subjektu umožněna v určitých situacích dálková kontrola, stále zůstává česká úprava jednou z těch nejpřísnějších na území EU.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme