Autor: Karas

První větší reakce na ohlášení připravované facebookové virtuální měny Libra na sebe nenechala dlouho čekat. Nebylo tajemstvím, že se Čína chystá spustit vlastní kryptoměnu. Co ale odbornou veřejnost překvapilo, byla skutečnost, že se jí chystá spustit již letos v listopadu. Hlavním důvodem má být snížení nákladu na oběh bankovek a větší kontrola trhu. Dle současných zjištění by nová kryptoměna měla být spuštěna 11. listopadu, kdy se v Číně slaví tzv. den nezadaných. Tento svátek má jedno velké specifikum, jedná se totiž o nejvýnosnější den pro internetové prodejce. Zprvu má centrální vláda měnu uvést do distribuce skrze 7 různých institucí, ať už internetových obchodů (např. Alibaba), bank či vydavatele platebních karet (China UnionPay).

Čína se navíc chystá poměrně radikálně vstoupit na lokální trh s kryptoměnami i razantnějším způsobem. Dle seznamu průmyslových aktivit vyhotoveného místní správní autoritou, se chystá úplný zákaz těžby jakékoliv kryptoměny. Paradoxem je, že Čína samotná je největším trhem pro oblast hardwarových zařízení pro těžbu kryptoměn. Takto velká státní intervence dozajista znamená nátlak na tento sektor a také snahu o vytvoření monopolu na lokálním trhu s virtuálními platidly.

Navzdory faktu, že první vytvořená kryptoměna má dnes již přes 10 let, celé toto odvětví je teprve v začátcích. Už v současnosti je ale patrné, že nabízí velký potenciál a prostor pro obchod. Této skutečnosti si jsou vědomi nejen obchodníci, ale i celé státy. Proto se do této problematiky snaží proniknout stále více subjektů a vytěžit z ní co nejvíce. Pravděpodobně nás tak v tomto segmentu čeká ještě zajímavá budoucnost.

Oblast kryptoměn s každým dalším dnem nabývá na popularitě. Jedním z důvodů jejich popularizace může být samotná vlajková loď celého tohoto segmentu – Bitcoin. Ten totiž od začátku roku zvýšil svoji hodnotu hned čtyřnásobně. V poledne 27. 8. 2019 je jeho hodnota na více než 10 tisící dolarech. A čím více roste jeho hodnota, tím více roste o něj i zájem. Určité prognózy předpovídají Bitcoinu obrovské hodnoty, a to v řádech statisíců dolarů na konci roku 2020. A to nemusí být nereálný odhad. V současné době se také čím dál blíží sazba růstu hodnoty Bitcoinu a zlata vzájemné korelaci. Zjednodušeně to znamená, že pokud by byly tyto hodnoty identické, obě tyto komodity by rostly stejným tempem, což by dle zastánců Bitcoinu znamenalo, že by se z něj stal uchovatel hodnoty a jistá investice.

A vzhledem k faktu, že chtě nechtě kryptoměny dobývají svět, je na národních legislativách, jak se s tímto fenoménem vypořádají. Inspirací může být třeba takový Nový Zéland. Tamější finanční úřad totiž umožnil vyplácet zaměstnancům mzdu v kryptoměnách. Nutno poznamenat, že tato úprava (která vstoupí v účinnost 1. září 2019) se bude týkat pouze zaměstnanců, nebude tedy dopadat na OSVČ. Taková výplata se neobejde bez provedení běžné daňové povinnosti. Rozdíl bude pouze v tom, že se daná částka v určité fázi daňového procesu bude přepočítávat. Seznam kryptoměn, které bude možno takto pro výplatu použít, hovoří o skutečnosti, že se nesmí jednat o tzv. lock-up měny, tj. takové měny, kdy obchodování s nimi bylo pozastaveno.

Dalším příkladem budiž Švýcarsko. Tamější regulační úřad totiž před nedávnem udělil provozní licenci 2 bankám, které se zaměřují převážně na obchod s kryptoměnami. Podstatou těchto institucí má být nabídnutí virtuálních platidel profesionálním obchodníkům. Tuto situaci bedlivě monitorují i čeští podnikatelé zabývající se obchodem s kryptoměnami, kdy podle jejich informací má na trh vstoupit třetí největší švýcarská banka a oni doufají, že s ní naváží spolupráci v oblasti právě kryptoměn.  Pozadu nezůstalo ani Rakousko, kde tamější největší mobilní operátor povolil platbu hned v 6 různých kryptoměnách.

V době, kdy se Česká republika snaží zpřísnit podmínky pro obchod s kryptoměnami (a občas jej dokonce vyloučit), mnohé státy jdou trendu virtuálních platidel naproti. Vzniká tak zcela nový segment trhu, ve kterém se lze v budoucnu na co těšit.

Lze-li hovořit o nejomílanějším tématu na poli světové ekonomiky, byly by to bezesporu kryptoměny. Trend těchto virtuálních platidel je i dnes, prakticky desetiletí od uvedení první z nich, stále stoupavý. Čím dál více společností do této platformy investuje, víc a víc obchodníků je přijímá jako platidlo a trh s nimi stále roste. Tyto investiční příležitosti však nelákají jen samotné investory, ale i jednotlivé státy, které samozřejmě z obchodu s nimi chtějí mít alespoň nějaký užitek.

Tuto příležitost podchytilo spoustu států, od kterých by se to pravděpodobně nečekalo. Dost často se totiž jedná o země relativně malé, a to ať už geograficky, tak ekonomicky. Jednou z nich je Bělorusko. To má v současné době jasně stanovená pravidla pro lokální obchod s kryptoměnami, tamní burzu spravuje soukromá společnost, zatímco další společnosti zakládají vlastní kryptoměnové platformy. Pohled běloruské vlády je takový, že oblasti, ve kterých jsou kryptoměny volným platidlem, mají zůstat co nejvíce svobodnými, zatímco všechny ostatní je třeba co nejdůkladněji regulovat. Taková činnost by do budoucna mohla značně přispět k rozvoji celého odvětví kryptoměn, od makléřů až po samotné burzy.

Dosavadní situace je totiž taková, že si pro své podnikání musely společnosti zvolit jedno ze dvou prostředí. První volbou jsou tradiční obrovská finanční centra jako Londýn nebo New York, která na dané odvětví aplikují pravidla jako na ostatní ekonomické segmenty. Jejich výhodou je bezpečnost daného prostředí. Zároveň ale je zde velkou nevýhodou obrovská složitost celého systému a velké vstupní náklady, což spoustu společností odradí. Opakem jsou jurisdikce jako Seychely a Belize, kde je přístup na trh mnohem jednodušší, je zde však nižší prvek ochrany a daleko volnější kontrola praní špinavých peněz.

A právě pro prolomení těchto zavedených systémů zde stojí nově vznikající působiště pro trh s kryptoměnami jako jsou Bělorusko, Malta, Bahrajn nebo Gibraltar. Tyto jurisdikce totiž nabízejí zavedení vlastních pravidel specifických pouze pro danou oblast kryptoměn. Nabízí tak na jedné straně velký stupeň ochrany a na straně druhé poměrně značnou míru svobody, např. skrze nízké daňové sazby.

V době, kdy velcí finanční hráči pouze vyčkávají jak se trh s kryptoměnami vyvine a podle toho budou reagovat, tyto menší právní systémy neváhaly a pokusily se šanci uchopit včas. Zjednodušeně tak lze říci, že v rámci řetězu, kdy na jedné straně stojí přísní finanční giganti, zatímco na straně druhé značně benevolentní jurisdikce, nově vznikající prostředí na území zmíněných zemí vytváří jakýsi mezičlánek. Samozřejmě zde existují rizika (např. skutečná míra ochrany), ale jakékoliv odhady směrem dopředu v oblasti kryptoměn jsou velmi nepřesné, jelikož celý tento sektor je nepředvídatelný.

Například ZPX (singapurská společnost obchodující na půdě kryptoměn) se rozhodla zřídit platformu Qume (sloužící pro obchodování s kryptoměnami) na území Bahrajnu. Její vedení si totiž uvědomuje, že by založení takové platformy v některé z offshore jurisdikcí mohlo odradit velké investory, zatímco by podnikání v tradičních jurisdikcích nemuselo přinést očekávané výnosy. Proto se zmíněná varianta nově regulovaného (zároveň však dosti volného) trhu zdá být ideálním směrem. Další výhodou jsou nižší náklady na správu. V Bahrajnu by se měly pohybovat kolem 250.000,- dolarů ročně, zatímco v Londýně by začínaly na 750.000,- dolarů. Další výhodou nově vznikajících kryptojurisdickí je přístup k lokálním trhům a užší provázanost regulátora a správce platformy, což na velkých trzích je prakticky nereálné.

V Bělorusku jsou pak například poskytovány daňové úlevy pro společnosti těžící kryptoměny (v USA a UK podléhají dani). Zároveň je ale kladen důrazný požadavek na dodržování právní úpravy bojující proti praní špinavých peněz (např. formou povinných auditů společností).

Nejsou to však jen Gibraltar, Bělorusko, Bahrajn a Malta. Podobným směrem se chystají vydat například Francie či Japonsko.  Z hlediska potenciálního prostředí pro obchod s virtuálními platidly se tak otevírají budoucím investorům široké dveře k novým investičním možnostem.

Kryptoměny s postupem času začínají nabývat na své důležitosti. Jsou vyhledávanými platebními prostředky např. proto, že jsou zcela nezávislé na centrálních vládách. S trochou nadsázky se dá říct, že jsou ekvivalentem první „zcela svobodné“ měny. Existence skutečnosti, že prozatím není v silách státu kryptoměny výrazněji regulovat (např. formou intervence do jejich kurzu) ještě neznamená, že nelze nastavit mantinely pro jejich obchodování.

V posledních letech tak stále sílí tendence pro daňovou optimalizaci obchodu s kryptoměnami. Ty se však setkávají s tvrdou vlnou odporu. Dle mnohých odborníků by daňové zatížení kryptoměn dokonce mohlo znamenat jejich úplnou likvidaci. Kryptoměna však již dávno není pouze Bitcoin. Např. v polovině minulého roku bylo známo zhruba 1800 různých virtuálních platidel. Velkým průlomem jsou i tzv. open-source kryptoměny, které dávají možnost obyčejným uživatelům vytvořit kryptoměnu vlastní.

Zda-li jsou kryptoměny budoucností ve světě platebních prostředků, je po cca 10 letech od založení první z nich předčasné odhadovat. Co je však již dnes velkým problémem je jejich značná míra potenciální zneužitelnosti. Častým úkazem tak bývá snaha skrze konkrétní kryptoměnu docílit tzv. praní špinavých peněz. S touto problematikou je obeznámena i Evropská unie, která tak skrze vlastní legislativu zavádí alespoň základní systém kontroly transakcí za užití kryptoměn. Český zákonodárce šel však ještě o kus dál a přijal úpravu přísnější, než jakou požaduje EU.

Nejvýraznějším prvkem nové legislativy tak je bezesporu zavedení registru, ve kterém firmy podnikající v tomto odvětví, budou evidovány. Vedení tohoto registru bude mít na starosti živnostenský úřad a oprávněnost k nahlížení do něj pak finanční analytický úřad jakožto vrcholný orgán dohlížející na boj proti praní špinavých peněz. Zavedení tohoto registru s sebou ponese mnohá doprovodná opatření, např. firmy podnikající na trhu s kryptoměnami budou muset detailně dokumentovat postupy, které přijaly právě pro boj proti praní špinavých peněz. Správní postihy za nesplnění těchto povinností se očekávají velmi přísné, například už nesplnění povinnosti k registraci s sebou nese pokutu až do výše půl milionu korun.

V čem vlastně spočívá přísnější adaptace směrnice oproti úrovni požadované unijní legislativou? EU zavedla povinnost zřídit výše zmíněný registr. Zároveň však pro tento registr stanovila evidenční povinnost pouze pro směnárny kryptoměn a provozovatele virtuálních peněženek. Český zákonodárce skrze termín „služby spojené s virtuální měnou“ tento seznam podstatně rozšířil. Přesnější výklad tohoto pojmu tak zůstává na jeho uvedení do praxe. Dle názorů odborníků by totiž do takové oblasti mohly spadat i poradenské činnosti. Je pak zřejmé, že pokud daný obchodník bude umožňovat platbu skrze kryptoměnu, bude také subjektem této povinnosti. V praxi však (podobně jako u kartových operací) mezi obchodníka a zákazníka vstupuje ještě třetí subjekt, který platbu zprostředkovává. Tak by tomu mělo být i u kryptoměn, kdy by nakonec registrační povinnosti podléhal právě tento zprostředkovatel, a nikoliv konkrétní obchodník.

Všechna opatření pro boj proti praní špinavých peněz pak mají jeden společný jmenovatel. Tím je provedení řádné identifikace a kontroly klienta. Tyto kontroly zákon ne vždy vyžaduje, avšak pokud je výše transakce alespoň 1.000 EUR, je zde kontrola povinná. Daná společnost tak musí mít připravena postup v případě, že odhalí podezřelou transakci. Na takovou transakci také musí upozornit a v krajních případech ji dokonce pozdržet či vůbec neprovést.

Avšak v určitých situacích může být povinnému subjektu nová právní úprava i ku prospěchu. V případě, kdy obchodníci s kryptoměnami budou postupovat v souladu s novou legislativou, budou považování za důvěryhodné subjekty, což by jim mohlo otevřít dveře k založení bankovních účtů, což v současné době dost bank odmítá. Navzdory faktu, že je povinnému subjektu umožněna v určitých situacích dálková kontrola, stále zůstává česká úprava jednou z těch nejpřísnějších na území EU.