Autor: Barbora Kalousková

Rusko

Rusko se ocitlo v platební neschopnosti, samo to popírá

V minulém týdnu kurz ruské měny střídavě rostl a klesal, dokonce se ocitl na nejpříznivější hodnotě vůči americkému dolaru za posledních 7 let. Dle analytiků je tento stav ovšem uměle vyvolaný ruskou centrální bankou (a v případě volné směnitelnosti rublu za ostatní měny by byl zcela jiný a pro Rusko mnohem méně příznivý).
Ukazatelem, který může být při zkoumání stavu ekonomiky státu o něco přesnější, je schopnost státu vyplácet svým zahraničním věřitelům úroky z cenných papírů, které věřitelé od státu zakoupili. Jak jsme Vás informovali na začátku března (připomeňte si zde), Rusko toto vyplácení dočasně pozastavilo už krátce po invazi na Ukrajinu a uvrhlo na sebe tak stín mezinárodní pochybnosti ohledně své solvence.
V neděli skončila lhůta, kdy měli mít věřitelé z ruských státních dluhopisů na účtech úroky v hodnotě cca 100 mil. USD. Vzhledem k mezinárodním sankcím (zahrnujícím i platební systémy, nezbytné pro fungování mezinárodních platebních styků), uvaleným na Rusko kvůli invazi na Ukrajině, ovšem transakce nemohly proběhnout. Dle Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty, což je autorita, oprávněná určit, zda je stát v platební neschopnosti, je tedy Rusko v tzv. vynucené platební neschopnosti. To samozřejmě tvrdí opak, neboť sankce a jejich následky nepovažuje za svůj problém, ale za problém těch, kdo sankce uložili.
Faktem zůstává, že v pokračujícím konfliktu na Ukrajině, extrémní ruské inflaci i dalších dopadech na ekonomiku je deklarování platební neschopnosti alespoň pro ruské občany spíše symbolickou záležitostí. Za jakých okolností se věřitelé z ruských státních dluhopisů dostanou k úrokům zatím není jasné. Koneckonců naposledy zůstaly ruské závazky vůči zahraničí neuhrazené v roce 1917.

čína, Šanghaj

Čínská výroba čipů je na vzestupu

19 z 20 nejrychleji rostoucích obchodních společností za poslední rok je z Číny. Tržby předních čínských dodavatelů čipů a souvisejících technologií domicilovaných v Číně rostou několikanásobně rychleji oproti zbytku světa. Proč tomu tak je?

Paradoxně k tomu nezanedbatelnou měrou přispěly sankce, které USA uvalila na čínské technologické giganty v čele s Huawei Technologies v roce 2020. Tehdy USA omezily prodej nových technologií čínským společnostem, aby omezily jejich růst a také v souvislosti s ochranou osobních údajů. Tím ovšem vzrostla potřeba nahrazení tohoto výpadku v dodávkách technologií z čínských zdrojů a je třeba uznat, že se čínské společnosti zhostily tohoto úkolu více než úspěšně. Nyní je pravděpodobné, že čínská vláda vbrzku spustí investice do nově se vzmáhajícího sektoru a pomůže čínským čipům (pozn.: dlouhodobě je na polovodičových čipech závislá prakticky veškerá spotřební elektronika a automobily)ve velkém proniknout na mezinárodní trhy.

Kč

Státní dluh ČR vzrostl, ČNB zveřejnila čtvrtletní statistiku

Státní dluh ČR vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 193,3 mld. Kč. Meziročně tedy vzrost o 350,4 mld. Kč a celkově ke konci prvního čtvrtletí činil 4,665 bilionu Kč. Vyplývá to z údajů, zveřejněných Českou národní bankou (ČNB).

Celkově pokrývá státní dluh 74,3 % hrubého domácího produktu. Z analýzy rozvrstvení státního dluhu vyplývá, že drtivou většinu pokrývá dluh soukromého sektoru – ten činí téměř 78 %. Zbytek připadá na veřejný sektor (tedy stát samotný, podniky s většinovou účastí státu a soukromé společnosti, za které ručí stát). Nejvíce se na zvýšení státního dluhu podílel bankovní sektor – přijatými vklady a půjčkami od zahraničních investorů přispěl ke státnímu dluhu ve výši 46,12 %. Podíl vládního sektoru na státním dluhu naopak klesl, a to díky snížení množství dluhopisů, držených zahraničními investory. Ostatní sektory v prvním čtvrtletí přispěly ke zvýšení státního dluhu především čerpáním úvěrů za jiným účelem než za účelem přímé investice.

Vláda připravuje zvýšení limitu pro paušální daň a zachování zrychlených odpisů

Vláda dnes projedná možnost potenciálního zahrnutí více podnikajících subjektů do režimu paušální daně. K té se od loňského ledna mohou přihlásit právnické a podnikající fyzické osoby, jejichž roční příjem nepřesahuje 1 milion Kč. Pokud tak učiní, platí pouze 5 994 Kč (v těch je zahrnuto minimální zdravotní pojistné, minimální sociální pojistné navýšené o 15 % a symbolická stokoruna na daň z příjmů). Drobným podnikatelům tak odpadnou zejména starosti s administrativou a řada z nich ušetří i na daních samotných (typicky se jedná o podnikatele, který nárokuje minimum slev na dani a výdajový paušál pro jeho výdělečnou činnost, tedy zákonem předpokládané náklady na jeho podnikání, jsou samy o sobě nízké).

Návrh ministerstva financí počítá se zvýšením ročního příjmu, s nímž bude moci poplatník vstoupit do režimu paušální daně, až na 2 miliony Kč. Již přitom nepůjde o jednotně vyměřenou částku pro všechny – navrhují se tři režimy, a sice s příjmem do 1 milionu Kč, 1,5 milionu Kč a 2 milionů Kč. Zařazení do režimu ovlivní také typ samostatné výdělečné činnosti, kterou podnikající subjekt vykonává (do kterého výdajového paušálu tato činnost spadá).

Novela se nedotkne pouze paušální daně. Uvažuje se také o prodloužení zrychlených odpisů, které byly zavedeny v rámci pomoci podnikatelům s dopady pandemie covid-19. Podnikatelé by je tak mohli provádět i v letech 2022 a 2023. Zároveň dojde mj. k prodloužení některých lhůt a snížení některých pokut v rámci opožděné či jinak chybné interakce s finančními úřady.

Evropské akcie se propadly nejníže od února 2021

Panevropský akciový index STOXX EUROPE 600 klesl nejníže od loňského února (v čase publikace článku přibližně 403 bodů). Nejvyšší podíl na tom mají v minulém pololetí mnohonásobně propírané inflační tlaky, na které centrální banky jednotlivých států reagují více či méně intenzivním zvyšováním základních úrokových sazeb.

Dle odborníků je impulsem pro takto razantní pokles panevropského akciového indexu zvýšení základní úrokové sazby švýcarskou národní bankou (pozn.: Švýcarsko není členem EU, vazby na evropské bankovnictví jsou ovšem zcela nesporné) – Švýcarsko je totiž dlouhodobě považováno za ekonomicky stabilní. Důkazem budiž, že ke zvýšení základní úrokové sazby nedošlo v zemi 15 let. Zvýšení základní úrokové sazby z -0,75 na -0,25 lze tedy považovat za varovný signál vzhledem k dalšímu zvyšování sazeb i ve velkých ekonomikách.

Příkladem budiž USA, kde je nyní základní úroková sazba nejvyšší za posledních 30 let, nebo připravované zvýšení základní úrokové sazby ze strany Evropské centrální banky, o němž jsme Vás nedávno informovali (připomeňte si zde).

Úsporný tarif zřejmě zahrne i teplárny

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v tuto chvíli pracuje na předloze zákona o tzv. úsporném tarifu – tedy řešení, které by mělo pomoci domácnostem s prudkým růstem cen energií. Vzhledem k povaze úsporného tarifu, tedy jeho uplatnění jen do určitého množství spotřebované energie nebo plynu, má úsporný tarif nejen pomoci uspořit prostředky, ale také domácnosti fakticky motivovat k úsporám (pokud nebudou chtít hradit plnou cenu za energii, budou se muset vejít do limitu). Podrobněji jsme se návrhem zabývali v článku ze začátku června (připomeňte si zde).

V rámci připomínkového řízení návrhu vyvstal technický problém ohledně zdrojů tepla. Zatímco návrh zákona počítá s využitím úsporného tarifu pro přímý odběr elektrické energie a plynu, nezahrnuje odběr tepla z tepláren – ten se ale týká odběratelů v řádu milionů lidí, typicky ve starší panelové zástavbě. MPO tedy bude muset upravit návrh zákona tak, aby se úsporný tarif uplatnil na odběratele tepla z tepláren a domovních kotlů. Zároveň už je trochu jasnější mechanismus, na základě něhož by měl úsporný tarif fungovat. Státní příspěvek na úsporný tarif bude odeslán obchodníkům s elektřinou či plynem, kteří jej následně uplatní ve výši záloh či ve faktuře ve prospěch poplatníka (administrativní zátěž tedy bude přenesena na ně, odběratel energie nebude muset sám o nic žádat). Vláda návrh projedná 22. 6. 2022.

Hodnota bitcoinu je nejníže od konce roku 2020

V uplynulých měsících s různými výkyvy konstantně klesala hodnota většiny kryptoměn. Dle odborníků na tom má nejvýraznější podíl růst inflace v USA – v takových chvílích investoři raději investují do méně rizikových aktiv, než jakými jsou extrémně volatilní kryptoměny. Odliv investorů z trhu s kryptoměnami pak způsobil pokles jejich hodnoty – pilotní kryptoměna bitcoin v době publikace tohoto článku dosahuje hodnoty 20.695 USD a lze předpokládat, že půjde ještě níže.

Takto výrazný pokles (loni v listopadu dosahoval bitcoin hodnoty 68.990 USD) se pochopitelně projevil i na tržní kapitalizaci kryptoměn. Jelikož stejný vývoj hodnoty sdílí i další kryptoměny, jejich souhrnná tržní kapitalizace v tomto týdnu klesla pod 1 bilion USD. Statistické údaje z podobných propadů z dřívějška napovídají, že je otázkou času, než investory přiláká možnost využít buy the dip (investiční technika, spočívající v investici do aktiva v době jeho hlubokého propadu, a tedy jeho levnému nákupu, než začne opět nabývat na hodnotě) – vzhledem k inflaci, která je nyní výrazně vyšší, než bývalo při dřívějších propadech zvykem, to však tentokrát bude zřejmě trvat déle.

Jisté je, že myšlenka kryptoměn jako deštníku proti inflaci získala značné trhliny. Inu, když místo kapek padají trakaře, deštník Vám také příliš nepomůže. Bude zajímavé (a pro investory do kryptoměn dokonce zcela zásadní) sledovat, jak se kryptoměny vypořádají s inflací fiatu v dlouhodobém horizontu.

Průměrná cena benzínu trhá rekordy

V sobotu dosáhla průměrná cena benzínu v ČR nového maxima. Nejprodávanější Natural 95 stál na čerpacích stanicích 47,31 Kč/l. To je částka ještě o několik haléřů vyšší, než kolik stál průměrně na začátku letošního března, kdy došlo ke skokovému nárůstu cen pohonných hmot v návaznosti na situaci na trhu s komoditami, která se stala nejistou vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu. Nafta sice zdražila také, březnovému rekordu se nicméně blíží jen vzdáleně – s 46,53 Kč/l je její cena stále cca o 3 Kč nižší než v březnu.

V polovině dubna jsme Vás přitom informovali o návrhu na snížení spotřební daně, uvalené na pohonné hmoty, které mělo růst jejich cen omezit (připomeňte si zde). Proč se tak nestalo, ačkoli je nové opatření již účinné? Důvodů je několik – obavy trhu s komoditami ze situace na Ukrajině a v Rusku stále nepolevily – jak by také mohly, když konflikt stále trvá. Mimo jiné v důsledku konfliktu je také ropa jednoduše stále drahá (v době publikace tohoto článku přes 120 USD za barel).

Důvod, speciálně navázaný na spotřební daň, je o něco prozaičtější – fatické zlevnění pohonných hmot shůry ještě neznamená, že se celá sleva dostane až k zákazníkovi. Ze statistických údajů vyplývá, že zatímco za čtyři měsíce, po které má snížení daně trvat, se na dani vybere o 4,5 mld. Kč méně, jen 3 mld. budou reálně zlevněny z kupní ceny pohonných hmot – zbytek na maržích poputuje do kapes provozovatelů čerpacích stanic.

Evropská centrální banka v rámci boje s inflací mj. přeruší nákup členských aktiv

Evropská centrální banka (ECB) od začátku července přeruší tzv. politiku kvantitativního uvolňování, tedy podpůrný nástroj pro evropskou ekonomiku, který byl využíván téměř 10 let. Kvantitativní uvolňování spočívá v nákupu aktiv (především dluhopisů) členských států a dalších ekonomicky významných subjektů. ECB tuto politiku aplikovala jako řešení dluhové krize, do které spadla řada států eurozóny.

Nyní, vzhledem k rekordní průměrné evropské inflaci (8,1 %), je dle ECB potřeba tuto politiku opustit a zavést jiné nástroje. Jedním z nich je zvýšení základní úrokové sazby. Ta je nyní dlouhodobě stanovena na 0 % (naposledy byla zvýšena v roce 2011), guvernérka ECB se ovšem vyjádřila ve smyslu, že od července dojde k jejímu několikerému zvýšení. Předpokládá se ovšem zvyšování zpravidla o čtvrt až půl procentního bodu, je tedy nepravděpodobné, že by se základní úroková sazba ECB v dohledné době přiblížila těm středoevropským (ČR – 5,75 %, Polsko – 6 %). Vzhledem k tomu, že jedním z cílů ECB je udržení inflace nejvýše na úrovni 2 %, je zřejmé, že trend zvyšování základní úrokové sazby potrvá přinejmenším do příštího roku.

OPEC+ v červenci a srpnu zvýší růst denní těžby ropy

V minulém článku jsme Vás informovali o šestém balíčku sankcí EU proti Rusku a okrajově jsme se zmínil o OPEC+. Pojďme se nyní děním v OPEC+ a souvislostí s Ruskem zabývat podrobněji. Organizace producentů a vývozců ropy (OPEC) a její spojenci (společně s OPEC nazýváni OPEC+) dlouhodobě regulují množství ropy, které je vyvezeno, a tedy k dostání na trhu. Od začátku pandemie, kdy se snížila poptávka, došlo ke snížení denního množství vytěžené ropy (je v zájmu OPEC+, aby vlivem nadměrné nabídky cena ropy prudce neklesla). Nyní se však OPEC+ dohodla, že vzhledem k energetické krizi, zvýšené poptávce a skončení výluk ve významných lokalitách (myšlená je tím zejména dvouměsíční uzávěra v Číně, ke které došlo v rámci boje se šířením nové vlny koronaviru), v červenci a srpnu urychlí zvyšování těžby ropy o 648.000 barelů ropy denně.

Ne každý z členů OPEC+ má kapacity na to, ab těžbu markantně zvýšil. Zvýšení těžební kvóty (tedy o kolik více musí každý člen skupiny vytěžit) bude určeno poměrně, podle dosavadní těžební kapacity. Nejdůležitějšími hráči ve zvýšení těžby tak budou Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, jejichž těžební kapacita je dlouhodobě velmi vysoká.

V rámci energetické krize, která mj. akcelerovala jednání s OPEC+ o zvýšení těžební kapacity, je relevantní i vliv sankcí vůči Rusku. Sankce EU, zejména šestý balíček (připomeňte si zde), ovlivnily ruský odbyt a Rusko nyní těží téměř o 1 mil. barelů ropy denně méně než před začátkem sankcí, tedy výrazně méně, než by podle kvót mělo těžit a vyvážet. Někteří členové OPEC tedy uvažují i o možnosti vyloučení Ruska ze skupiny OPEC+, což by pro Rusko mohlo znamenat další dlouhodobě nepříjemné ekonomické následky. Oficiální komunikační kanály OPEC ovšem o vyloučení Ruska z OPEC+ zatím nehovoří, lze tedy předpokládat, že vyčkávají, zda se Rusku podaří opět navýšit těžbu a přesměrovat svůj export do Číny a Indie.           

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme