Author: Karas

Evropská centrální banka opětovně přistoupila ke snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na 2,50 %. Účinek rozhodnutí ECB se projeví tuto středu. Snížení sazeb je součástí dlouhodobé strategie ECB, která se snaží podpořit ekonomiku eurozóny, ale přitom udržet inflaci pod kontrolou. Podle aktuálních prognóz se očekává, že míra inflace letos dosáhne 2,3 %, v roce 2026 klesne na 1,9 % a v roce 2027 se stabilizuje na dvouprocentním cíli. Postupné snižování sazeb probíhá od loňského června – od té doby ECB depozitní sazbu upravila směrem dolů celkem šestkrát. Na současné rozhodnutí mělo i zpomalení růstu již zmíněné inflace na 2,4 %.

Současné úrokové sazby jsou nyní na nejnižší úrovni za poslední dva roky. Tento vývoj ostře kontrastuje s politikou americké centrální banky (Fed), která v lednu přerušila snižování úrokových sazeb a ponechala základní sazbu v rozmezí 4,25–4,50 %. Fed bude o dalším vývoji měnové politiky rozhodovat 19. března a jeho rozhodnutí ovlivní nejen americkou ekonomiku, ale i globální finanční trhy. Opatření ECB mají přímý dopad na úvěrové podmínky v eurozóně, což ovlivní jak podniky, tak domácnosti. Snižování sazeb by mělo usnadnit přístup k levnějším úvěrům, podpořit investice a stimulovat hospodářský růst.

Míra inflace v EU v lednu vzrostla na 2,8 %, což je o 0,1 procentního bodu více než v prosinci. V eurozóně dosáhla inflace 2,5 %, přičemž největší podíl na růstu cen měly služby, následované potravinami, alkoholem a tabákem. Nejnižší inflaci mezi členskými státy mělo Dánsko s 1,4 %, následované Irskem, Itálií a Finskem s hodnotou 1,7 %. Naopak nejvyšší inflace byla v Maďarsku, kde dosáhla 5,7 %, v Rumunsku s 5,3 % a v Chorvatsku, kde činila 5,0 %. Ve srovnání s prosincem se inflace zvýšila v 15 zemích EU, v 8 státech naopak klesla. Meziměsíčně se celková cenová hladina v EU nezměnila, ale v eurozóně poklesla o 0,3 %, což naznačuje rozdílné ekonomické trendy v rámci evropského trhu.

V České republice meziroční inflace zpomalila na 2,9 %, tedy o 0,4 procentního bodu méně než v prosinci. Podle Českého statistického úřadu byla inflace v lednu na úrovni 2,8 % (pozn.: ČSÚ využívá jinou metodu výpočtu než Eurostat), což bylo o 0,3 procentního bodu více, než očekávala Česká národní banka. Tento vývoj byl ovlivněn zejména cenami potravin, které pokračují v meziročním růstu, a zdražováním v sektoru bydlení. Přestože meziroční inflace v Česku zpomalila, meziměsíčně ceny vzrostly o 1,4 %, což je pátý nejvyšší růst v EU. Rychleji rostly meziměsíčně ceny pouze v Bulharsku, Litvě, Maďarsku a na Slovensku.

Ekonomika EU zpomalila. Podle předběžných dat Eurostatu vzrostl HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 oproti předchozím třem měsícům o 0,2 %. Tempo růstu se tak snížilo z předchozích 0,4 % ve třetím čtvrtletí. Eurozóna na tom byla ještě hůře, její HDP vzrostl pouze o 0,1 %. Meziročně vykázala celá EU růst o 1,1 % a eurozóna o 0,9 %. Česká ekonomika v posledním čtvrtletí zaznamenala růst o 0,5 %, čímž překonala unijní průměr i průměr eurozóny. Podle Indexu prosperity a finančního zdraví, který zpracovává Česká spořitelna a platforma Evropa v datech, je dokonce česká ekonomika devátou nejvyspělejší ekonomikou EU. Výsledky mohou být ještě zpřesněny, už nyní je ale nade vší pochybnosti jasné, že evropské hospodářství zpomalilo.

Nejvyšší růst HDP mezi členskými státy zaznamenalo Portugalsko s 1,5 %, následované Polskem s 1,3 % a Litvou s 0,9 %. Na opačné straně žebříčku stojí Irsko, kde se ekonomika propadla o 1,3 %. Negativní vývoj hlásí i Německo, jehož HDP klesl o 0,2 %, a Francie, kde došlo k poklesu o 0,1 %. Německé ekonomické potíže jsou obzvláště znepokojivé, protože jde o největší ekonomiku Evropy a klíčového obchodního partnera mnoha států včetně Česka. Lze také předpokládat, že se na dalším vývoji evropské ekonomiky projeví i nová americká cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do USA, která mají vstoupit v platnost v první polovině března, nebo připravovaná reciproční cla – v obou případech připravuje EU odvetná opatření.