Author: Karas

Podle dat ČSÚ česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,3 %, přičemž proti předchozímu čtvrtletí stoupl hrubý domácí produkt o 0,4 %. Růst podpořila především vyšší spotřeba domácností, která narostla o 2,2 %, zatímco výdaje vládních institucí na spotřebu se zvýšily o 3 %. Investiční aktivita naopak zaznamenala meziroční pokles o 0,8 %, zejména kvůli nižším výdajům firem na stroje a zařízení. Zahraniční obchod skončil s přebytkem 121,8 miliardy korun, což je meziročně o 29,9 miliardy více. Vývoz se zvýšil o 4 % a dovoz o 3,4 %. Oživení české ekonomiky tak táhla zejména domácí poptávka a úspěšný zahraniční obchod – slabší investice firem mohou představovat brzdu pro budoucí růst při případném větším ekonomickém oživení.

Celoroční růst HDP se podle analytiků i ČNB očekává kolem 1 %, což potvrzuje umírněné oživení ekonomiky. Pozitivní pro ekonomický růst je zejména zvýšená aktivita domácností, které po delší době navýšily své výdaje. Přesto spotřeba zůstává pod úrovní roku 2019. Naopak stagnaci v investicích firem analytici přisuzují nejistotě na trhu a opatrnosti podniků v plánování. V regionálním srovnání si však česká ekonomika vedla dobře, překonala Maďarsko i Polsko, kde HDP mezikvartálně kleslo. Podle ČNB i odborníků by příští rok mohl přinést zrychlení růstu, přičemž klíčovým faktorem bude další vývoj domácí i zahraniční poptávky.

Podle dat konjunkturálního průzkumu ČSÚ se listopadu se zvýšila důvěra v českou ekonomiku o 1,2 bodu na 98 bodů, což je nejvyšší hodnota od poloviny roku 2022. Největší růst byl zaznamenán v sektoru služeb, kde důvěra stoupla o 5,9 bodu na 102,2 bodu a poprvé po více než roce překonala dlouhodobý průměr. Vzestup byl patrný také v obchodě (+4,6 bodu na 96,4 bodu) a ve stavebnictví (+4,2 bodu na 113,9 bodu). Naopak v průmyslu důvěra klesla o 3,9 bodu na 90,9 bodu, což odráží nižší očekávání růstu výroby a obavy ze zdražování. Spotřebitelská důvěra vzrostla o 0,9 bodu na 101,6 bodu, i když domácnosti zůstávají obezřetné kvůli obavám z rostoucích cen.

Analytici považují listopadový vývoj za potvrzení mírného oživení české ekonomiky. Předpokládá se celoroční růst HDP o 1 %, což je zlepšení oproti loňskému roku, ale stále pod dlouhodobým potenciálem. Růst důvěry ve službách a obchodu naznačuje stabilizaci těchto sektorů, zatímco průmysl zůstává oslabený kvůli nepříznivým podmínkám na zahraničních trzích, zejména v Německu, na jehož ekonomickou situaci je na přímo navázána i situace českých firmem, a které se může výrazně zhoršit v případě zavedení cel po inauguraci staronového prezidenta USA.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu dosáhl 2,8 %, čímž došlo k dalšímu zrychlení inflace oproti září, kdy byla inflace na úrovni 2,6 %. K růstu přispěly zejména služby spojené s bydlením – elektřina podražila o 10,5 %, teplo a teplá voda o 8,3 % a nájemné se zvýšilo v průměru o 6,2 %. Výrazně stouply také ceny ve stravovacích a ubytovacích službách, konkrétně o 6,9 % a 9 %. Výrazně naopak zlevnily pohonné hmoty, jejichž cena klesla o 11,4 %. Na základě údajů Českého statistického úřadu si Česko v evropském srovnání pohoršilo a nyní je 15. nejdražší z 41 sledovaných zemí.

Česká národní banka uvedla, že říjnová inflace je v souladu s její podzimní prognózou. Nárůst cen by měl v příštím roce postupně zpomalovat, přičemž inflace by se měla navracet k cíleným dvěma procentům. Podle analytiků by však ke konci letošního roku inflace mohla nadále mírně růst – v listopadu a prosinci se může přechodně zvýšit nad tříprocentní hranici. Bankovní radě ČNB ovšem ani tato prognóza nezabránila ve snížení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 4 %, a je pravděpodobné, že základní úroková sazba se bude dále snižovat, aby podpořila českou ekonomiku – ta by letos měla dosáhnout jednoprocentního růstu.