Autor: Karas

Ceny benzínu i nafty setrvale rostou. Zatímco minulý týden benzín překonal 40 korun za litr, od té doby zdražil o 28 haléřů za litr a nyní se průmětná cena benzínu pohybuje okolo 40,40 korun za litr. Nafta se pak v celorepublikovém průměru pohybuje okolo 39,22 korun za litr. Pohonné hmoty jsou přitom nejdražší od loňského podzimu.

V dalších týdnech by měl přinejmenším u benzínu růst průměrné ceny pokračovat, jak se postupně rozjíždí motoristická sezóna, která začne být s oteplením o to citelnější. Naopak u ceny nafty by mohlo dojít ke stabilizaci, ba dokonce by se mohla opět vrátit ke 39 korunám za litr. Svůj podíl na růstu cen má kromě sezónních vlivů v případě benzínu také slabý kurz koruny a geopolitická situace na Blízkém východě, která má potenciál vychýlit cenu ropy až o desítky procent. V polovině měsíce nicméně ropa prodělala mírnou cenovou korekci. Nejdražší benzín (41,26 korun za litr) i nafta (40,26 korun za litr) se tradičně tankují v Praze, nejlevnější benzín v Ústeckém kraji (40,02 korun za litr) a nejlevnější nafta v Královéhradeckém kraji (38,62 korun za litr).

Ministerstvo financí zveřejnilo údaje o vývoji státního dluhu v prvním čtvrtletí letošního roku. Státní dluh vzrostl o 109,9 miliardy korun na celkem 3,221 bilionu korun. Míra zadlužení tak pokrývá 43,6 % HDP oproti 42,4 % HDP z loňského roku. Důvodem pro zvýšení státního dluhu je emise a sekundární prodej státních dluhopisů, které byly v prvním čtvrtletí letošního roku využity k pokrytí schodku státního rozpočtu – ten dosáhl 105 miliard korun.

Za posledních 5 let se státní dluh prakticky zdvojnásobil. Očekává se, že do konce roku dosáhne státní dluh 3,3 bilionu korun. Specifikem letošního roku je prodloužení doby splatnosti prodaných státních dluhopisů – průměrná doba splatnosti je nyní o třetinu delší. Vedle prodeje státních dluhopisů je státní dluh financován také přímými půjčkami, pokladničními poukázkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky. K jeho umořování od letošního roku má přispívat také konsolidační balíček veřejných financí.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil data o březnovém vývoji inflace. Ta dosáhla 2 %, meziročně stejně jako v únoru. Meziročně inflace sice vzrostla o 0,1 %, zdá se nicméně, že nyní je již inflace v mezích možností pod kontrolou. Analytici očekávají, že by inflace už neměla moc klesat, ale ani růst, a že do konce roku již s největší pravděpodobností nepřesáhne 3 %. Dlouhodobý cíl ČNB je držet inflaci právě okolo 2 %. Průměrná inflace za celý rok by měla dosáhnout přibližně 2,7 %. Lze předpokládat, že ČNB tedy bude pokračovat ve snižování základní úrokové sazby – k tomu může příště dojít začátkem května, kdy se bankovní rada opět sejde k měnověpolitickému jednání.

V evropském srovnání si Česko vede relativně dobře – překonává (ve smyslu nižší inflace) evropský průměr a dokonce i Eurozónu, kde byť se vzorec výpočtu mírně liší, v každém případě je meziroční inflace vyšší než 2 %. K těm by se země eurozóny měly dostat až v příštím roce. Ostatně právě proto je Evropská centrální banka velice opatrná ohledně možného snižování základní úrokové sazby – očekává se sice její snížení, na včerejším měnovém zasedání nicméně Evropská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu nadále na 4,5 %.

Ministerstvo financí zveřejnilo ke konci prvního čtvrtletí letošního roku průběžné údaje o stavu státního rozpočtu. Ten nyní dosáhl schodku 105 miliard korun. Meziročně je schodek přibližně o třetinu menší, stále se ale jedná o třetí největší březnový schodek od vzniku České republiky. Důvodem pro nižší schodek oproti loňsku by mělo být zejména skončení podpory v oblasti cen energií pro domácnosti a firmy, jakož i postupné rozhýbání spotřeby domácností.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí meziročně vzrostly o 11,6 % na celkem 449 miliard korun, zatímco výdaje meziročně klesly o 2,6 % na 554 miliard korun. Trend rostoucích příjmů a klesajících výdajů by měl v následujících měsících pokračovat díky konsolidačnímu balíčku – v konečném důsledku se očekává snížení schodku o 43 miliard korun. Celkově letos státní rozpočet počítá s příjmy 1,94 bilionu korun a výdaji 2,19 bilionu korun. Schodek by měl na konci roku činit 252 miliard korun.