Skip to main content

Author: Karas

Bydlení Praha

Nových bytů v Česku výrazně ubylo. Praha jako jediná mírně roste

Výstavba bytů v Česku v roce 2024 výrazně zpomalila. Podle dat Českého statistického úřadu bylo celkem dokončeno 30 274 nových bytů, což představuje meziroční pokles o 20,5 % a zároveň nejnižší počet od roku 2017. Polovina nových bytů vznikla v rodinných domech a přibližně 36 % v bytových domech. Pokles byl patrný napříč všemi kraji a typy výstavby, výjimkou zůstala pouze Praha, kde se počet dokončených bytů meziročně mírně zvýšil. V hlavním městě vzniklo 6489 bytů, což představuje nárůst o 1,2 %. Mezi kraji tak Praha drží prvenství nejen v absolutním počtu, ale také jako jediný region s pozitivním vývojem. Podle ČSÚ se prodloužila doba výstavby a nepřekvapivě se zvýšily i investiční náklady.

Experti upozorňují, že důvodem útlumu výstavby je souběh několika překážek – vysokých nákladů na stavební práce a materiály, nedostatku pracovních kapacit, ale také vleklých stavebních řízení. Mezi nejvýrazněji zasažené kraje patří Jihomoravský, kde výstavba meziročně spadla o 37 %. V některých regionech, například v Karlovarském či Libereckém, byla výstavba téměř zanedbatelná. Zpomalení trhu vytváří tlak na ceny, a to nejen u novostaveb. Z nedostatku nabídky profituje i trh se staršími byty. Výraznější zájem o větší a úspornější nemovitosti, v kombinaci s mírně rostoucí velikostí nových bytů, naznačuje, že poptávka v Praze i dalších regionech stále existuje – stavební kapacity a regulační rámec jí však nedokážou včas vyjít vstříc.

Írán zaútočil na americkou základnu, ropa reaguje propadem

Eskalace vojenského napětí mezi USA a Íránem se na globálních trzích promítla do vývoje cen ropy.  Reakcí na oznámení íránského útoku na americkou základnu Al-Udajd v Kataru byla korekce vývoje na komoditním trhu. Severomořská ropa Brent od pondělí klesla z přibližně 78,68 USD za barel na 67,96 USD za barel a americká ropa WTI klesla z přibližně 76,32 USD za barel na 65,13 USD za barel. Obchodníci tak dali najevo, že zatím neočekávají přímý dopad na zásobování světových trhů ropou. Klíčový je fakt, že Hormuzský průliv, přes který prochází přibližně pětina světové ropné produkce, zůstává otevřený a provoz tankerů není ohrožen.

Samotný útok Íránu byl reakcí na víkendové americké nálety na íránská jaderná zařízení (připomeňte si zde). Katar mezitím oznámil, že jeho obranný systém úspěšně zachytil většinu střel, a nedošlo tak k větším škodám či ztrátám na životech. Právě relativně omezený rozsah vojenského incidentu a absence přímé hrozby pro ropnou infrastrukturu přispěly k uklidnění trhů. Podle analytiků ale zůstává situace napjatá a trh nadále zohledňuje možnost další eskalace, která by mohla zasáhnout těžbu nebo přepravní trasy. Pokud by se konflikt rozšířil nebo došlo k útoku na tankery či ropná pole, ceny by se mohly opět výrazně zvýšit. Írán je třetím největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a každá známka narušení jeho exportních kapacit může mít dopad na globální trh.

cena bitcoin

Útok USA na Írán otřásl i trhem s kryptoměnami

Napětí na Blízkém východě po americkém útoku na íránská jaderná zařízení a tedy oficiálním zapojení USA do války dopadlo i na kryptoměny. Ta s největší tržní kapitalizací, bitcoin, se v neděli odpoledne propadla pod hranici 100 000 USD, když krátce po 17. hodině ztrácela 3,7 % a obchodovala se kolem 99 720 USD. Před měsícem přitom kryptoměna překonala rekordní hodnotu a mířila k novým maximům (připomeňte si zde) vzhledem k volatilitě kryptoměn ovšem propad během měsíce není nic výjimečného. Ještě výrazněji oslabil ether, druhá největší kryptoměna, která během dne odepsala přes 9 % a klesla pod 2200 USD. Vzhledem k tomu, že klasické burzy jsou o víkendu zavřené, představují digitální aktiva jedinou investiční třídu, která okamžitě reaguje na prudké geopolitické změny. Lze ovšem očekávat, že se eskalace geopolitické situace projeví i na vývoji cen dalších aktiv.

Investoři tedy napjatě čekají na vývoj po znovuotevření klasických trhů – řada investorů se nyní zaměří na vývoj cen ropy. Zajímavé bude také sledovat v následujících dnech vývoj ceny zlata, oblíbeného aktiva pro neklidná tržní období. Další pokles ceny bitcoinu by mohla zastavit přetrvávající institucionální poptávka i příznivé regulatorní prostředí v USA. Aktuální propad nicméně ukazuje, že trh kryptoměn zůstává vysoce volatilní a citlivý na mezinárodní krize.

úroky, bydlení

Hypotéky v květnu dál rostly, stále více lidí refinancuje

Objem poskytnutých hypoték v České republice v květnu nadále rostl, a to jak v celkových číslech, tak v průměrné výši jednotlivých úvěrů. Banky a stavební spořitelny podle údajů České bankovní asociace poskytly v květnu hypotéky za 34,3 miliardy korun, což představuje 7% meziměsíční nárůst. Přibližně 27,4 miliardy korun připadalo na nové úvěry bez refinancování. Pokles průměrné realizované úrokové sazby na 4,6 %, vytváří pro zájemce o hypotéku o necelého 0,5 procentního bodu příznivější podmínky než loni – k těm může přispět i očekávaný další mírný pokles sazeb v souvislosti s vývojem tržních úrokových sazeb.

Růst průměrné výše nově poskytnuté hypotéky na více než 4,1 milionu korun potvrzuje pokračující tlak rostoucích cen nemovitostí. Vedle nových hypoték však výrazně stoupá i aktivita v oblasti refinancování, kde objem dosáhl téměř 7 miliard korun, což znamená víc než dvojnásobek průměru z loňského roku. Na celkovém objemu poskytnutých hypoték tak refinancované úvěry v květnu tvořily přes 20 %. Nabídkové úrokové sazby se u v současnosti nejoblíbenější tříleté fixace ustálily kolem 4,5 %, přičemž některé banky nabízejí slevy při financování energeticky úsporného bydlení. Tyto slevy mohou hypotéku zlevnit až o 0,2 procentního bodu. Tato motivace naznačuje další růst poptávky po hypotékách ve druhé polovině roku.

Inflace v květnu zrychlila na 2,4 %, brzdily ji pohonné hmoty

Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl v květnu 2,4 %, což představuje zrychlení oproti dubnovým 1,8 %. Rozdíl mezi dubnovou a květnovou inflací v Česku poukazuje na zesilující cenové tlaky v několika klíčových segmentech. Český statistický úřad potvrdil, že hlavním zdrojem inflačního růstu byly především potraviny a služby. Významně naopak nadále zlevňují pohonné hmoty – cena nafty byla v květnu nejnižší od června 2022 a v případě benzínu dokonce od září 2021. Tento vývoj působil protiinflačně, ale jeho efekt nestačil vyvážit tlak z jiných oblastí. Ceny zboží meziročně stouply o necelé 1 %, zatímco služby zdražily téměř o 5 %. Vzhledem k nízké srovnávací základně z června loňského roku je pravděpodobné, že červnová inflace ještě mírně zrychlí.

Z dat ČSÚ rovněž vyplývá, že inflační růst má silnou vnitřní dynamiku. Vedle potravin a služeb roste i jádrová inflace, která je očištěna o regulované ceny a sezónní výkyvy. V květnu dosáhla 2,8 %, což je nárůst oproti dubnovým 2,6 %. Důvodem jsou především vyšší náklady spojené s vlastnickým bydlením, na které má vliv růst cen nemovitostí. Ve srovnání se sousedními zeměmi mělo Česko vyšší inflaci než Německo, ale nižší než Rakousko, Slovensko a Polsko. V celoevropském žebříčku inflace se Česko posunulo z 33. na 24. místo. ČNB nepovažuje vývoj inflace za stabilizovaný a je tak pravděpodobné, že po minulém snížení základní úrokové sazby (připomeňte si zde) na příštím měnověpolitickém jednání, které proběhne 25. června, sazby ponechá beze změny.

Daň z příjmů právnických osob – kdo na ní loni odvedl nejvíc?

Dvacítka největších firem v Česku loni státu na dani z příjmů právnických osob odvedla celkem 54,4 miliardy korun. Největším plátcem zůstal ČEZ, který zaplatil 15,5 miliardy korun. Druhá skončila automobilka Škoda Auto s odvodem 7,4 miliardy korun a třetí příčku obsadil český závod Hyundai Motor s daní ve výši 4 miliard. V první desítce figurovaly i banky. Výběr daně z příjmů právnických osob je z hlediska veřejných financí druhým nejvýznamnějším daňovým příjmem státu hned po dani z přidané hodnoty – její výnos byl přitom v loňském roce oproti dani z příjmů právnických osob přibližně dvojnásobný (připomeňte si zde). Finanční správa a ministerstvo financí každoročně sestavují žebříček podle toho, které firmy k zveřejnění údajů dají souhlas.

Přestože loňský objem plateb meziročně poklesl – v roce 2023 činil rekordních 66,2 miliardy korun – zůstává výrazně nad úrovní z předchozích let. Ve srovnání s rokem 2022 se totiž výběr této daně téměř zdvojnásobil. Podle Finanční správy odpovědný daňový přístup velkých firem posiluje důvěru v ekonomiku a umožňuje realizovat klíčové veřejné investice. Firemní odvody se tak stávají nejen nástrojem rozpočtové politiky, ale i zrcadlem celkové výkonnosti tuzemského hospodářství.

ECB opět snížila sazby, očekává mírný hospodářský růst

Evropská centrální banka přistoupila k osmému po sobě jdoucímu snížení základní úrokové sazby, tentokrát o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba tak klesla na rovná dvě procenta, což představuje nejnižší úroveň od roku 2022. Cílem tohoto uvolnění měnové politiky je stimulovat ekonomiku eurozóny, která se nadále potýká s dopady globální nejistoty a oslabující poptávky. ECB v reakci na vývoj cen aktualizovala také svou inflační prognózu – letos očekává průměrnou inflaci na úrovni 2 %, tedy v souladu dlouhodobým cílem. V květnu přitom inflace v eurozóně zpomalila na 1,9 %. Na příští rok predikuje ECB zpomalení na 1,6 %. Snížení cen energií a posilující euro přitom podle centrální banky přispívají k dalšímu poklesu inflačních tlaků. Vzhledem k příznivějšímu inflačnímu vývoji však ECB zároveň naznačila, že po červnovém snížení může nastat přestávka v dalším uvolňování měnové politiky.

Kroky ECB přicházejí v době, kdy hospodářský růst eurozóny zůstává utlumený. Centrální banka letos očekává růst HDP o 0,9 %, přičemž v příštím roce by měl zrychlit na 1,1 % a v roce 2026 na 1,3 %. Vývoj ovlivňují zejména slabé podnikatelské investice a export. ECB nicméně upozorňuje, že ve střednědobém horizontu by mohla být ekonomická aktivita podpořena vyššími vládními výdaji do obrany a infrastruktury. Podle šéfky ECB je současná úroveň sazeb vhodná vzhledem k odeznívání vnějších šoků, jako byly pandemie, začátek války na Ukrajině či energetická krize. Finanční trhy i většina analytiků proto vnímají aktuální rozhodnutí ECB jako možný závěr, nebo alespoň blížící se přerušení cyklu snižování sazeb.

OPEC+ dál navyšuje těžbu, tentokrát opět o 411 tisíc barelů denně

Skupina OPEC+ se dohodla na pokračování v postupném zvyšování těžby ropy, a to o 411 000 barelů denně od začátku července. Jde o třetí navýšení v řadě, přičemž poslední podobné rozhodnutí ve stejném rozsahu vstoupilo v platnost od června. Předcházející spekulace o možnosti výraznějšího navýšení se tedy nenaplnily. Skupina, do které patří členové Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenci včetně Ruska, Saúdské Arábie či Kazachstánu, tak dál drží kurz, který si stanovila v prosinci minulého roku. Producenti pouze pozvolným navyšováním těžby reagují na vývoj cen ropy, jež v posledních týdnech spíše klesají. V současnosti se ropa Brent obchoduje za přibližně 65,92 USD za barel a WTI za 63,75 USD za barel.

Přetrvávající tlak na pokles cen ropy je důsledkem předchozích navýšení produkce a také zpomalené poptávky na některých klíčových trzích vzhledem k ekonomické nejistotě pramenící mj. z hrozby dalších celních opatření USA. Právě očekávaný přebytek nabídky nad poptávkou vedl mnohé obchodníky k opatrnosti, což se odrazilo i ve vývoji cen na světových trzích. Skupina OPEC+ zároveň oznámila, že se zástupci některých jejích klíčových členů znovu sejdou 6. července, aby případně upravili další strategii těžby. Analytici očekávají, že budoucí rozhodnutí bude záviset zejména na vývoji zásob a ekonomických signálech z USA, Číny a Evropy. Aktuální dohoda OPEC+ tak má zajistit předvídatelnost pro trh, aniž by vyvolala výraznější cenové výkyvy.

Česká republika

Hospodářský růst podpořil zlepšení nálady podnikatelů i spotřebitelů

Důvěra v českou ekonomiku se v květnu zřetelně zlepšila. Podle dat konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu se celkový indikátor důvěry zvýšil o 4,3 bodu na 101 bodů, což je zároveň o 4,4 bodu více než ve stejném období loňského roku. Pozitivní vývoj zaznamenali jak podnikatelé, tak spotřebitelé, přičemž nárůst byl tažen především oživením v průmyslu a ve službách. V průmyslovém sektoru se indikátor zvýšil o 3,9 bodu na 94,2 bodu, zatímco ve službách stoupl o výrazných 6,6 bodu na 106,9 bodu. Průzkum přisuzuje zlepšení v průmyslu očekávanému růstu výrobní aktivity a ve službách pak pozitivním vyhlídkám ve finančním sektoru. Naproti tomu stavebnictví a obchod hlásí pokles důvěry, a to o 1,7, respektive 1,8 bodu.

Spotřebitelská důvěra se meziměsíčně zvedla o tři body na 100,7 bodu, čímž dosáhla svého půlročního maxima. Lidé méně očekávají zhoršení celkové hospodářské situace i vlastní finanční situace, přesto však zůstává jejich ochota pořizovat velké nákupy na stejné úrovni jako v dubnu. Podle analytiků přispělo k celkovému zlepšení nálady dočasné uklidnění situace kolem amerických cel – právě nejistý vývoj cel, kde se rozhodnutí mění velmi rychle, ovšem ohrožuje důvěru podnikatelů. Oživení domácí ekonomiky naznačuje vedle příznivých dat konjunkturálního průzkumu i zpřesněný údaj o HDP za první čtvrtletí letošního roku – česká ekonomika meziročně vzrostla o 2,2 %, což je nejvíce od poloviny roku 2022. Mezičtvrtletně pak vzrostla o 0,8 %. Hlavním motorem byly výdaje domácností a tvorba zásob, zatímco zahraniční obchod měl na růst spíše negativní vliv.

Německo

Německá ekonomika utekla recesi – v prvním čtvrtletí vzrostla o 0,4 %

Hrubý domácí produkt Německa vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,4 % oproti předchozím třem měsícům, čímž předčil původní odhad statistického úřadu, který počítal pouze s polovičním tempem růstu. Díky tomuto výsledku se německá ekonomika vyhnula technické recesi, ke které by došlo v případě dvou po sobě jdoucích čtvrtletí hospodářského poklesu. Za hlavní faktor růstu je označován silný březnový výkon, kdy se nad očekávání dařilo zpracovatelskému průmyslu a vývozu. Exportní úspěchy se soustředily zejména do oblastí automobilového a farmaceutického průmyslu, což souviselo i s napětím v mezinárodním obchodě, kdy odběratelé reagovali na americkou celní politiku tendencí předzásobit se.

Navzdory pozitivnímu vývoji v úvodu roku panuje mezi odborníky opatrnost. Výhled pro celý rok 2025 zůstává nevýrazný – očekává se stagnace. Tento odhad je podstatně nižší než původní předpoklady z konce loňského roku, kdy se ještě počítalo s růstem o několik desetin procenta. Německo, jako největší ekonomika v Evropě a klíčový obchodní partner České republiky, zůstává pod vlivem externích tlaků, zejména z USA. Přesto někteří ekonomové považují růst HDP v prvním čtvrtletí za možný signál obratu, zvláště pokud vláda naplní aktuální investiční plán v objemu 500 miliard eur. Vývoj německého hospodářství tak bude nadále důležitým ukazatelem pro celou evropskou ekonomiku.

Bitcoin směřuje k novým rekordům, analytici zmiňují až 150 000 USD

Bitcoin v posledních dnech výrazně posílil a překonal historickou hranici 110 000 USD. Od počátku roku tak jeho hodnota vzrostla o více než 16 %, přičemž od dubna přidal téměř polovinu hodnoty. Podle analytiků k růstu přispívá kombinace příznivých makroekonomických faktorů, vyšší poptávka ze strany institucionálních investorů i postupné zařazování kryptoměny do devizových rezerv některých států. Významnou roli sehrála také regulace kryptoměn v USA a pokles nejistoty v souvislosti s politickou situací. Celková tržní kapitalizace bitcoinu přesáhla 2,2 bilionu USD, čímž se zařadil mezi pětici aktiv s největší tržní kapitalizací na světě – hned za zlatem a big-tech trojicí Microsoft, Nvidia a Apple.

Dalším impulzem pro růst může být i zvyšující se globální likvidita, která je podporována uvolněnou měnovou politikou a snižováním úrokových sazeb centrálních bank. Na trhu je navíc patrný úbytek prodejních tlaků a větší zájem o držení bitcoinu, ať už prostřednictvím přímých nákupů, nebo ETF. Mezitím se také rozšiřuje praktické využití kryptoměny, byť je bitcoin stále považován primárně za investiční aktivum – toto pojetí se ale postupně posouvá. V Česku dnes kryptoměnu akceptují stovky prodejců a poskytovatelů služeb, a to nejen v e-shopech, ale i u některých lékařských, právních nebo energetických subjektů. Díky moderním technologiím, jako je Lightning Network, je placení bitcoinem výrazně rychlejší a levnější než dříve.

Ceny ropy navzdory globálním rizikům zahájily týden růstem

Ceny zahájila tento týden pokračujícím růstem cen, a to navzdory faktu, že došlo ke snížení úvěrového ratingu USA a Čína zveřejnila slabší makroekonomická data. Agentura Moody’s oznámila, že snižuje americký rating z nejvyššího stupně na úroveň Aa1, a to z důvodu obav ze zvyšujícího se vládního zadlužení. Ve stejnou dobu čínská statistika vykázala zpomalení růstu průmyslové výroby a maloobchodních tržeb, což zvyšuje obavy ohledně vývoje dvou klíčových světových ekonomik. Za běžných okolností by tyto skutečnosti měly na ropný trh působit negativně, protože signalizují možné zpomalení globální poptávky. Nicméně vývoj ze začátku týdne ukázal opačný trend, přičemž ceny ropy Brent a WTI v pondělí rostly. Následně ovšem došlo k mírné korekci – v čase publikace tohoto článku se cena ropy Brent pohybuje okolo 65,56 USD za barel a cena ropy WTI okolo 62,24 USD za barel.

Růst cen, respektive jen mírnou korekci, podporují politická rozhodnutí, která přehlušují negativní ekonomické signály. Klíčovým faktorem je oznámení dočasného zrušení většiny vzájemných cel mezi Čínou a USA, což trhy vnímají jako krok ke zmírnění napětí v mezinárodním obchodu. Tento krok pravděpodobně podpořil důvěru investorů v možný návrat vyšší poptávky. Dle odborníků tak i přes slabší data z Číny zůstává trh naladěn spíše optimisticky. Přesto přetrvávají strukturální nejistoty, například vývoj státního dluhu USA nebo trvalejší známky oslabení čínského růstu, které by mohly mít na trh s ropou vliv v delším horizontu.