Author: Karas

Eskalace vojenského napětí mezi USA a Íránem se na globálních trzích promítla do vývoje cen ropy.  Reakcí na oznámení íránského útoku na americkou základnu Al-Udajd v Kataru byla korekce vývoje na komoditním trhu. Severomořská ropa Brent od pondělí klesla z přibližně 78,68 USD za barel na 67,96 USD za barel a americká ropa WTI klesla z přibližně 76,32 USD za barel na 65,13 USD za barel. Obchodníci tak dali najevo, že zatím neočekávají přímý dopad na zásobování světových trhů ropou. Klíčový je fakt, že Hormuzský průliv, přes který prochází přibližně pětina světové ropné produkce, zůstává otevřený a provoz tankerů není ohrožen.

Samotný útok Íránu byl reakcí na víkendové americké nálety na íránská jaderná zařízení (připomeňte si zde). Katar mezitím oznámil, že jeho obranný systém úspěšně zachytil většinu střel, a nedošlo tak k větším škodám či ztrátám na životech. Právě relativně omezený rozsah vojenského incidentu a absence přímé hrozby pro ropnou infrastrukturu přispěly k uklidnění trhů. Podle analytiků ale zůstává situace napjatá a trh nadále zohledňuje možnost další eskalace, která by mohla zasáhnout těžbu nebo přepravní trasy. Pokud by se konflikt rozšířil nebo došlo k útoku na tankery či ropná pole, ceny by se mohly opět výrazně zvýšit. Írán je třetím největším producentem ropy v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a každá známka narušení jeho exportních kapacit může mít dopad na globální trh.

Skupina OPEC+ se dohodla na pokračování v postupném zvyšování těžby ropy, a to o 411 000 barelů denně od začátku července. Jde o třetí navýšení v řadě, přičemž poslední podobné rozhodnutí ve stejném rozsahu vstoupilo v platnost od června. Předcházející spekulace o možnosti výraznějšího navýšení se tedy nenaplnily. Skupina, do které patří členové Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenci včetně Ruska, Saúdské Arábie či Kazachstánu, tak dál drží kurz, který si stanovila v prosinci minulého roku. Producenti pouze pozvolným navyšováním těžby reagují na vývoj cen ropy, jež v posledních týdnech spíše klesají. V současnosti se ropa Brent obchoduje za přibližně 65,92 USD za barel a WTI za 63,75 USD za barel.

Přetrvávající tlak na pokles cen ropy je důsledkem předchozích navýšení produkce a také zpomalené poptávky na některých klíčových trzích vzhledem k ekonomické nejistotě pramenící mj. z hrozby dalších celních opatření USA. Právě očekávaný přebytek nabídky nad poptávkou vedl mnohé obchodníky k opatrnosti, což se odrazilo i ve vývoji cen na světových trzích. Skupina OPEC+ zároveň oznámila, že se zástupci některých jejích klíčových členů znovu sejdou 6. července, aby případně upravili další strategii těžby. Analytici očekávají, že budoucí rozhodnutí bude záviset zejména na vývoji zásob a ekonomických signálech z USA, Číny a Evropy. Aktuální dohoda OPEC+ tak má zajistit předvídatelnost pro trh, aniž by vyvolala výraznější cenové výkyvy.

Hrubý domácí produkt Německa vzrostl v prvním čtvrtletí letošního roku o 0,4 % oproti předchozím třem měsícům, čímž předčil původní odhad statistického úřadu, který počítal pouze s polovičním tempem růstu. Díky tomuto výsledku se německá ekonomika vyhnula technické recesi, ke které by došlo v případě dvou po sobě jdoucích čtvrtletí hospodářského poklesu. Za hlavní faktor růstu je označován silný březnový výkon, kdy se nad očekávání dařilo zpracovatelskému průmyslu a vývozu. Exportní úspěchy se soustředily zejména do oblastí automobilového a farmaceutického průmyslu, což souviselo i s napětím v mezinárodním obchodě, kdy odběratelé reagovali na americkou celní politiku tendencí předzásobit se.

Navzdory pozitivnímu vývoji v úvodu roku panuje mezi odborníky opatrnost. Výhled pro celý rok 2025 zůstává nevýrazný – očekává se stagnace. Tento odhad je podstatně nižší než původní předpoklady z konce loňského roku, kdy se ještě počítalo s růstem o několik desetin procenta. Německo, jako největší ekonomika v Evropě a klíčový obchodní partner České republiky, zůstává pod vlivem externích tlaků, zejména z USA. Přesto někteří ekonomové považují růst HDP v prvním čtvrtletí za možný signál obratu, zvláště pokud vláda naplní aktuální investiční plán v objemu 500 miliard eur. Vývoj německého hospodářství tak bude nadále důležitým ukazatelem pro celou evropskou ekonomiku.

Ceny zahájila tento týden pokračujícím růstem cen, a to navzdory faktu, že došlo ke snížení úvěrového ratingu USA a Čína zveřejnila slabší makroekonomická data. Agentura Moody’s oznámila, že snižuje americký rating z nejvyššího stupně na úroveň Aa1, a to z důvodu obav ze zvyšujícího se vládního zadlužení. Ve stejnou dobu čínská statistika vykázala zpomalení růstu průmyslové výroby a maloobchodních tržeb, což zvyšuje obavy ohledně vývoje dvou klíčových světových ekonomik. Za běžných okolností by tyto skutečnosti měly na ropný trh působit negativně, protože signalizují možné zpomalení globální poptávky. Nicméně vývoj ze začátku týdne ukázal opačný trend, přičemž ceny ropy Brent a WTI v pondělí rostly. Následně ovšem došlo k mírné korekci – v čase publikace tohoto článku se cena ropy Brent pohybuje okolo 65,56 USD za barel a cena ropy WTI okolo 62,24 USD za barel.

Růst cen, respektive jen mírnou korekci, podporují politická rozhodnutí, která přehlušují negativní ekonomické signály. Klíčovým faktorem je oznámení dočasného zrušení většiny vzájemných cel mezi Čínou a USA, což trhy vnímají jako krok ke zmírnění napětí v mezinárodním obchodu. Tento krok pravděpodobně podpořil důvěru investorů v možný návrat vyšší poptávky. Dle odborníků tak i přes slabší data z Číny zůstává trh naladěn spíše optimisticky. Přesto přetrvávají strukturální nejistoty, například vývoj státního dluhu USA nebo trvalejší známky oslabení čínského růstu, které by mohly mít na trh s ropou vliv v delším horizontu.