Autor: Karas

Hodnota Nvidia

Hodnota Nvidia překonala Apple

Tržní hodnota společnosti Nvidia překonala hranici 3 biliony USD a předstihla tak Apple. Nejhodnotnější společností nicméně zůstává stále Microsoft. Akcie Nvidia dosáhly hodnoty 1224,40 USD, od začátku roku posílily o 150 %. Nvidia navíc minulý týden oznámila, že ke konci dubna se její zisk meziročně více než sedminásobně zvýšil z 2,04 miliardy USD na 14,88 miliardy USD.

Společnost letos zažívá silný rok – už koncem února jsme Vás informovali o tom, že překonala hranici 2 biliony USD (detaily si připomeňte zde.) Překonání Apple je ovšem důležitým historickým milníkem. Paradoxně to přitom není poprvé, kdy měla Nvidia větší hodnotu než Apple – bylo tomu tak pár let před uvedením prvního iPhonu na trh. Nyní ovšem z technologické revoluce těží zase Nvidia – její čipy jsou totiž klíčové právě pro většinu firem v odvětví AI.

Cena ropy

OPEC+ prodlouží dobrovolné snížení těžby ropy

Organizace zemí vyvážejících ropu a její spojenci včele sRuskem (dohromady tvoří OPEC+) se dohodla na prodlouženídobrovolného snížení těžby ropy. Aktuální těžební omezení by tak měla platit až do konce příštího roku. Vtuto chvíli je těžba snížena celkem o 5,86 milionu barelů denně. Větší část omezení (3,66 milionu barelů denně) měla být ukončena koncem letošního roku, vzhledem ksituaci na trhu sropou se ovšem škrty prodlouží. Škrty vobjemu 2,66 milionů barelůdenně by měly platit do konce října a následně se postupně snižovat až do konce září příštího roku, není ale vyloučeno jejich další prodloužení – měly se ostatně začít snižovat už od začátku července. 

Dlouhodobý cílem OPEC+ je podpořit cenu ropy a zajistit, aby nabídka nepřevyšovala poptávku. Vtuto chvíli se ropa Brent obchoduje za 79,93 USD za barel a ropa WTI za 75,65 USD za barel motivace OPEC+ přiškrcovat dodávky ropy je tak silná. OPEC+ rovněž oznámila, že Spojené arabské emiráty mohou zvýšit vpříštím roce svou těžbu o 300000 barelů denně, a to postupně od ledna do září 2025. Bude ale zřejmě záležet na vývoji cen ropy. 

Evropská unie schválila novou AML regulaci

Rada EU přijala balíček nových pravidel na podporu boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML). Součástí jsou dílčí předpisy – nařízení a směrnice. Cílem nařízení je zejména harmonizace AML předpisů vztahujících se na soukromý sektor, směrnice pak upraví organizaci příslušných vnitrostátních orgánů členských států.

Balíček rozšíří okruh povinných osob, na které se budou vztahovat povinnosti v rámci AML – půjde mj. o poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, obchodníky s luxusním zbožím, profesionální fotbalové kluby aj. V rámci balíčku bude také snížen limit pro platbu v hotovosti z dosavadních 270 000 korun (jak to stanoví zákon o omezení plateb v hotovosti) na 10 000 eur (přibližně 246 700 korun). Zároveň bude zřízen nový Úřad EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Ten bude mít pravomoci dohledu nad vysoce rizikovými osobami ve finančním sektoru. Vybraným povinným osobám bude oprávněn ukládat peněžité sankce. Jeho úkolem bude také koordinovat činnost jednotlivých vnitrostátních zpravodajských jednotek (v Česku je to Finanční analytický úřad).

Členské státy zároveň budou muset finančním zpravodajským jednotkám a vnitrostátním donucovacím orgánům zpřístupnit informace z centralizovaných registrů bankovních účtů, aby tyto orgány mohly pracovat s informacemi o tom, kdo vlastní tyto účty. Má se harmonizovat i formát výpisu z účtu, což umožní efektivněji vysledovat a zabavit výnosy z trestné činnosti. Účinnost přímo použitelných nařízení nastane za 3 roky, směrnice, vyžadující implementaci v právních řádech jednotlivých členských států, budou nabývat účinnosti postupně, nejdříve však za 2 roky.

USA vlajka

Růst americké ekonomiky zpomalil, akcie oslabily

V období od ledna do března se v přepočtu na celý rok zvýšil o 1,3 %. To je výrazně pomalejší růst oproti posledním čtvrtletí loňského roku, kdy americká ekonomika vzrostla o 3,4 %. Největší ekonomika světa relativně slabým růstem překvapila. Zásadním faktorem pro vývoj americké ekonomiky jsou spotřebitelské výdaje – ty tvoří dvě třetiny celkového HDP. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu by americká ekonomika měla letos vyrůst celkem o 2,7 %, v příštím roce by ji ale mělo čekat opět zpomalení.

Pokles americké ekonomiky není dobrou zprávou pro akcie amerických firem. Americká ekonomika se do značné míry nachází v sevření vysokých základních úrokových sazeb. Centrální banka je začala zvyšovat už v roce 2022 a pokračovala až do podzimu 2023, aby zkrotila inflaci. Zahájení jejich opětovného snižování se předpokládalo právě v první polovině letošního roku. Postupně se však posouvá a nyní se očekává nejdříve na konci roku. Velké akciové indexy jako S&P 500 a Dow Jones Industrial Average reagovaly už na zveřejnění předběžných údajů o hospodářských výsledcích poklesem, později se k nim přidal i technologický Nasdaq Composite.

Ruský soud na válečné stezce: Tři evropské banky mají zablokovaný majetek

Arbitrážní soud vyhověl stížnosti RusChemAlliance, jedné z dceřiných společností Gazprom. Ta se domáhala bankovních záruk od evropských bank UniCredit, Deutsche Bank a Commerzbank. Banky poskytly ručení pro stavbu závodu na zpracování plynu, která byla zahájena v roce 2021, ovšem zastavena v roce 2022 v rámci protiruských sankcí – ruská společnost si tedy od loňského roku nárokuje splnění záruk. Ty ovšem podle bank byly staženy právě v rámci sankcí.

Přesný objem zabaveného majetku by měl dalece přesáhnout 700 milionů EUR – nejhůř z rozhodnutí vychází UniCredit, kde bylo nařízeno zabavení majetku v hodnotě 463 milionů EUR. V případě Deutsche Bank jde o 238,6 milionů EUR a v případě Commerzbank 93,7 milionů EUR. Evropská centrální banka již před rozhodnutím soudu vyzvala všechny evropské úvěrové instituce k urychlenému odchodu z ruského trhu. UniCredit se paradoxně i po zabavení majetku již vyjádřila ve smyslu, že v činnosti v Rusku bude nadále pokračovat, Deutsche Bank se pokusila svůj majetek v Rusku odprodat, to jí ale bylo znemožněno arbitrážním soudem.

Blíží se Den daňové svobody, letos připadá na 11. června

Den daňové svobody letos podle Liberálního institutu připadá na 11. června. Jde o datum, od kterého veškerá mzda, kterou daňový poplatník do konce roku vydělá, přechází do jeho sféry vlivu. Do té doby daňový poplatník prostřednictvím daní a dalších odvodů „vydělává na stát“ – letos tato doba potrvá 162 dní. Jedná se o názorný příklad přerozdělování veřejných prostředků. Letos platí, že za každých 20 000 korun, které si daňoví poplatníci nechají, stát přerozdělí dalších 15 785 korun.

Liberální institut pravidelně vypočítává datum dne daňové svobody od roku 2000. V porovnání s loňským rokem vychází tento milník o dva dny dříve, podle Liberálního institutu je to ale způsobeno především přestupným rokem. Výsledek výpočtu se ale dlouhodobě zlepšuje – v porovnání s pandemickými roky 2020 a 2021 vychází sledované datum dokonce o 2 týdny dříve a přerozdělovaná částka je v poměru k té, která daňovým poplatníkům zůstane, o desetinu menší než v pandemických letech. Vůbec nejlepšího výsledku dosáhlo Česko v roce 2018, kdy Češi na den daňové svobody čekali jen 142 dní. V celosvětovém srovnání je na tom nejlépe Švýcarsko, kde kýžené datum připadlo už na 24. dubna, naopak ve Finsku to bude až 31. července. Průměr OECD, jíž je Česko členem, připadá na 6. června.

Objem daňových nedoplatků meziročně vzrostl

Vláda zveřejnila návrh státního závěrečného účtu za loňský rok. Jeho součástí je i rozbor a shrnutí daňových nedoplatků v loňském roce. Ty dosáhly 110 mld. korun, o dvě miliardy více než v prvním pandemickém roce a přibližně stejně jako v roce 2018. Největší část nedoplatků připadá na ČSSZ – zaměstnavatelé dlužili za své pracovníky ke konci roku 34 mld. korun, zatímco OSVČ 28 mld. korun. Velká část nedoplatků přitom jde za velkými dlužníky – řada z nich je už v insolvenčním nebo konkurzním řízení.

Druhý největší objem nedoplatků evidovala Finanční správa – celkem 39,4 mld. korun. Největší podíl, 24,3 mld. korun, připadal na DPH. Meziročně nicméně celkový objem daňových nedoplatků u Finanční správy poklesl. Z menších nedoplatků je zajímavá windfall tax, která do daňového mixu přibyla poprvé právě v loňském roce. Na té se vybralo na zálohách 39,1 mld. korun, letos zbývá doplatit ještě 299 milionů korun.

Dubnová inflace zrychlila na 2,9 %

ČSÚ zveřejnil dubnová data o vývoji inflace. Poprvé od října loňského roku inflace meziročně zrychlila – z březnových 2 % na aktuálních 2,9 %. Meziměsíčně pak inflace vzrostla o 0,7 %. ČNB je ovšem navzdory této změně trendu relativně klidná, neočekává novou inflační vlnu. V rámci ostražité měnové politiky nicméně zřejmě zpomalí další snižování základní úrokové sazby, ke kterému může dojít nejdříve na příštím měnověpolitickém jednání ČNB, které proběhne 27. června. Oproti dosavadnímu snižování základní úrokové sazby od začátku roku vždy o 0,5 procentního bodu se tak spíše dočkáme snížení o 0,25 procentního bodu.

Na růstu spotřebitelských cen se nejvíce projevil růst cen potravin, alkoholických nápojů a pohonných hmot. Zejména ceny potravin přitom od začátku roku pomáhaly meziroční inflaci snižovat, zatímco v dubnu zdražily. Analytici nicméně neočekávají, že by inflace neměla pokračovat ve výraznějším růstu, k čemuž přispěje i vysoká srovnávací základna z loňského roku. Inflace by se spíše měla přibližně do konce léta pohybovat okolo dubnové hodnoty. V evropském srovnání se Česko nyní pohybuje jak co do míry inflace, tak co do pořadí, přibližně na středu – nejnižší inflaci má nyní Litva s 0,1 %, naopak nejvyšší inflace 6,2 % je v Rumunsku.

Blíží se konec období snížené korporátní daně v USA

Americké firmy s ratingem v investičních stupních letos vydaly dluhopisy v hodnotě okolo 702 miliard USD – nejvyšší od roku 2020, kdy vydávání dluhopisů zažilo v USA boom díky nízkým úrokovým sazbám a výkupu firemních dluhopisů přímo ze strany USA. Důvody jsou zřejmě dva – zaprvé se firmy snaží předzásobit a zajistit si financování ještě před listopadovými prezidentskými volbami.

Zadruhé – příští rok skončí účinnost předpisů z období Trumpovy vlády, které v roce 2917 snížily korporátní daň z 35 % na 21 %.  Zatímco Trump se v minulosti zmiňoval o možném dalším snížení korporátní daně dokonce až na 15 %, současný prezident Biden je naopak stoupencem zvýšení firemního zdanění – s horní hranicí korporátní daně 28 %. Výsledek listopadových voleb tak bude mít velký dopad na daňovou politiku USA. Jisté je, že prodloužení dosavadního snížení daně (plošně pro fyzické osoby i pro právnické osoby) by v horizontu 10 let stálo americkou státní kasu 4,6 bilionu USD – je tak vysoce pravděpodobné, že daňový režim amerických firem čekají v roce 2025 zásadní změny.

Průměrná nabídková sazba hypoték klesla na 5,52 %

Podle dat Swiss Life Hypoindexu klesla průměrná nabídková sazba hypoték z 5,57 % na 5,52 %. Index sleduje hypotéky s LTV 80. Nejlépe nyní vychází hypotéka do LTV 80 s tříletou fixací s průměrnou nabídkovou sazbou 5,25 %, případně s pětiletou fixací a sazbou 5,44 %. Obecně dobře vycházejí kratší fixace (do 5 let) s LTV pod 80. Naopak u desetiletých fixací rostly sazby prakticky ve všech případech.

Zároveň nabídkové sazby nyní klesají stále relativně pomalu – zatímco základní úroková sazba klesla od začátku roku o 1,5 procentního bodu, průměrná nabídková sazba při 80 % LTV klesla pouze o 0,5 procentního bodu. Banky totiž očekávají, že s příchodem výrazně nižší průměrné nabídkové sazby se spustí vlna refinancování a vyššími úroky si vytvářejí finanční rezervy, až toto hromadné refinancování přijde. Snížil se i objem individuálních slev, které jsou banky ochotné klientovi nabídnout přímo na sazbě. Nabízejí spíše slevy na další produkty související se samotným hypotečním úvěrem.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme