Autor: Karas

česká republika

Český státní dluh v pololetní vzrostl o 96,2 miliardy korun

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Ministerstvo financí zveřejnilo data o vývoji státního dluhu. Ten v prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na celkem 3,207 bilionu korun. Ve druhém čtvrtletí přitom paradoxně došlo k mírnému snížení dluhu o 13,8 miliardy korun. Na každého občana České republiky tak připadá teoretický dluh 295 326 korun. Míra zadlužení vzrostla na 41,3 % HDP, což představuje nárůst o 0,5 procentního bodu od začátku roku. Hlavním důvodem tohoto nárůstu je prodej státních dluhopisů a pokladničních poukázek, které slouží k pokrytí rozpočtového schodku, který ke konci června činil 178,6 miliardy korun. Celkově by měl letošní deficit dosáhnou 252 miliard korun

Za poslední rok stádní dluh vzrostl o 163 miliard korun a za poslední dva roky o půl bilionu korun.  Tempo zadlužování zpomaluje, státní dluh ovšem stále roste, což je způsobeno schodkovým hospodařením, které stát následně kryje zejména korunovými dluhopisy. Těch se v prvním pololetí letošního roku prodalo za 161,4 miliardy korun. Se schodky přesahujícími 200 miliard korun se přitom počítá i v dalších letech.

Vláda schválila zákon o kybernetické bezpečnosti

Napsal Karas dne . Zveřejněno v České společnosti.

Vláda schválila návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který nyní projedná Parlament. Zákon implementuje evropskou směrnici NIS2 o kybernetické bezpečnosti. Požadavky plynoucí ze směrnice se týkají firem s 50 nebo více zaměstnanci, ročním obratem alespoň 10 milionů eur nebo výší aktiv alespoň 10 milionů eur. Cílem zákona i směrnice je přimět ekonomicky významné podniky, aby posílily kybernetickou bezpečnost. Návrh se má dotknout nejméně 6 000 českých firem – jejich počet by měl postupně růst.

Mezi navrhované povinnosti patří mj. povinnost provádět vlastní posouzení bezpečnostních rizik, technická a organizační opatření vedoucí ke zvýšení kybernetické odolnosti, povinnost ukládání kybernetických dat a událostí po dobu nejméně 18 měsíců a také oznamování bezpečnostních incidentů Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) prostřednictvím Portálu NÚKIB. Porušení nových povinností má být spojeno s odpovědností pověřených osob a se sankcemi. Konkrétně může jít až o 10 milionů eur nebo 2 % z globálního obratu firmy, případně může dojít k pozastavení certifikace či zákazu výkonu činnosti jakékoliv vedoucí osobě. Sankce přitom jsou navrženy jako opakovatelné, až dokud firma nezjedná nápravu. K implementaci směrnice mělo dojít do letošního října, účinnost zákona však pravděpodobně nastane později. Zároveň ovšem přípravy na splnění požadavků předpisu dle odborníků zaberou menším firmám 1-3 měsíce, ale těm největším i déle než rok.  

Cena zlata opět překonala historický rekord a dosáhla 2482 USD za troyskou unci

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Investice.

Cena zlata dosáhla nového historického maxima – překročila hranici 2 482 USD za troyskou unci. Dle odborníků je tento růst do značné míry ovlivněn očekáváním, že americká centrální banka (Fed) na podzim sníží úrokové sazby. Dalšími faktory jsou geopolitické napětí zejména na Blízkém východě a na Ukrajině a také napjatá situace před blížícími se prezidentskými volbami v USA, která vyvrcholila atentátem na prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Potvrzuje se totiž renomé zlata jako bezpečného uchovatele hodnot v neklidných dobách.

Očekávané snížení sazeb, které je hlavním faktorem ovlivňující cenu zlata, by mělo dosáhnout alespoň čtvrt procentního bodu – v současnosti se přitom základní úroková sazba v USA pohybuje nejvýše od roku 2001. Lze předpokládat, že s jejím poklesem hodnota zlata ještě poroste. Zároveň guvernér Fed se vyjádřil ve smyslu, že Fed zřejmě se snižováním základním úrokové sazby nebude čekat až na moment, kdy meziročně klesne na hranici 2 %. V červnu přitom inflace v USA dosahovala 3 %.

V červnu banky poskytly hypotéky za 24,2 miliardy korun

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Ke konci června poskytly podle dat Hypomonitoru banky a stavební spořitelny v Česku hypoteční úvěry v celkovém objemu 24,2 miliardy Kč – nejvíce od března 2022. Ve srovnání s letošním květnem je to dvouprocentní nárůst, meziročně pak dokonce nárůst o 73 %. Zároveň průměrná realizovaná sazba klesla v červnu o 0,01 procentního bodu na 5,06 %. Objem nově poskytnutých hypoték bez refinancování dosáhl 20,2 miliardy Kč, přičemž průměrná výše hypotéky v červnu vzrostla na 3,74 milionu Kč, čímž překonala rekordní úroveň z listopadu 2021.

Nejoblíbenější zůstávají hypotéky s tříletou fixací, na kterých se i nejvíce projevilo postupné snižování základní úrokové sazby ČNB. Je nicméně pravděpodobné, že další snižování základní úrokové sazby ze strany ČNB se už na hypotečních sazbách nebude projevovat nijak výrazněji než doposud. Sazby na delších fixacích zůstávají o něco vyšší kvůli předpokládanému vývoji inflace – u té odborníci očekávají do konce roku nárůst až ke 3 %. Zároveň roste zájem o sjednání hypotéky ještě před novelou zákona o spotřebitelském úvěru, která bude účinná v září a pro hypotéky po tomto datu prodraží jejich případné předčasné splacení.

Červnová inflace v Česku opět zpomalila na 2 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu inflace v Česku zpomalila na 2 %, což je oproti květnovým 2,6 % poměrně výrazný pokles. Míra poklesu inflace překvapila i analytiky, kteří očekávali stagnaci nebo pokles maximálně ke 2,4 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,3 %. Tento pokles ovlivnily zejména nižší růst cen pohonných hmot a zlevnění dovolených a potravin. Naopak vzhůru tlačily ceny náklady na bydlení. Zahraniční obchod zaznamenal pokles cen vývozu a dovozu meziměsíčně, ale meziročně se ceny zvýšily – to je způsobeno meziměsíčním posílením a meziročním oslabením kurzu koruny.

Nenadálý pokles inflace může uspíšit potenciální další snižování základní úrokové sazby ČNB, která v tuto chvíli dosahuje 4,75 %. Právě dvouprocentní inflace je totiž dlouhodobým cílem ČNB. V druhé polovině roku se nicméně očekává její opětovný růst a na konci roku se inflace pravděpodobně bude pohybovat mezi 2,5 % a 3 %. V unijním srovnání je Česko mezi zeměmi s nižší inflací – nejnižší inflaci má Litva (0,7 %) a nejvyšší Rumunsko a (5,1 %).

Inflace v eurozóně v červnu mírně klesla

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Podle odhadu Eurostat červnová inflace v eurozóně meziročně zpomalila na 2,5 % oproti květnovým 2,6 %. Data nezahrnují země, které si dosud nepřijaly jednotnou měnu, a tudíž ani Českou republiku. Největší vliv na celkovou inflaci měly služby, které stejně jako v květnu zdražily meziročně o 4,1 %. Následovaly potraviny, alkohol a tabák – u těch meziročně vzrostly ceny o 2,5 %, o jednu desetinu procentního bodu méně než v květnu. Nejvyšší inflaci v eurozóně zaznamenala Belgie s 5,5 %, následovaná Španělskem, Chorvatskem, Nizozemskem, Rakouskem, Portugalskem a Kyprem, kde inflace přesáhla 3 %. Naopak nejnižší inflace byla ve Finsku a Itálii, kde dosáhla hodnot pod 1 %.

Evropská centrální banka (ECB) nadále sleduje inflaci, která zůstává nad jejím cílem 2 %. Poté, co začátkem června poprvé od loňského října ECB snížila základní úrokovou sazbu, je mírný pokles inflace dobrá zpráva. Podle vyjádření prezidentky ECB nicméně další snižování sazeb není zatím jisté a bude záviset na tom, jestli se inflaci bude dařit držet i nadále pod kontrolou. Otazníkem zůstává i ekonomický růst ve třetím čtvrtletí, nicméně nízká míra nezaměstnanosti je pro ekonomiku pozitivním signálem.

EU reaguje na čínské dotace: Předběžná cla na elektromobily až 37,6 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská unie zavedla předběžná cla až 37,6 % na dovoz čínských elektromobilů. Cla mají chránit evropský trh před nespravedlivými dotacemi čínské vlády, které snižují ceny elektromobilů z Číny o zhruba 20 % ve srovnání s evropskými modely a poskytují tak čínským automobilkám neférovou výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž. Čínské automobilky, které spolupracují s Evropskou komisí na vyšetřování dopadu subvencí, budou platit nižší cla, konkrétně 17,4 % pro BYD a 19,9 % pro Geely. Obecně pak pro spolupracující automobilky platí sazba 20,8 %. Pro nespolupracující společnosti platí maximální sazba 37,6 %

Tato opatření mají platnost čtyři měsíce, během nichž proběhne další vyjednávání s čínskou stranou a hlasování o konečných clech. Reakce na zavedení cel jsou smíšené. Čínské ministerstvo obchodu doufá v dosažení dohody v příštích čtyřech měsících a kritizuje opatření jako nespravedlivá. Podle Volkswagenu cla neprospějí evropskému automobilovému průmyslu, protože oslabí poptávku po elektromobilech. V úvahu připadají také čínská odvetná opatření, která by mohla zasáhnout firmy jako Mercedes-Benz, BMW nebo Volkswagen. Zároveň hrozí i zpomalení snižování emisí CO2 – faktem totiž zůstává, že čínské značky elektromobilů jsou cenově dostupnější. Expanze čínských automobilek na evropský trh tedy pravděpodobně zpomalí, dlouhodobě je ale nevyhnutelná.

Hackeři posunuli deadline pro podání daňového přiznání

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Začátkem týdne podnikli hackeři útok DDoS útok na Finanční správu. Online služby Finanční správy tedy byly na několik desítek minut nedostupné. Útočníci si datum nevybrali náhodou – právě 1. červenec byl totiž posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu prostřednictvím daňového poradce, bylo tedy možné očekávat o něco větší aktivitu na webu než obvykle, byť většina přiznání již byla podána. Samotný DDoS útok přitom funguje na principu zahlcení serveru velkým počtem dotazů nebo přístupů.

Finanční správa reagovala uplatněním zákonné možnosti posunout termín – daňové přiznání je tedy možné bez sankce podat až do 9. července. Z jejích údajů nicméně vyplývá, že do 30. června podala přiznání drtivá většina všech plátců – téměř 2,82 milionu. Celkem šlo o 2,31 milionu fyzických osob a skoro 505 000 firem. 72,3 % přiznání přitom bylo podaných elektronicky, což je forma, která u daňových přiznání převažuje už druhým rokem.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 0,3 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v České společnosti.

Podle zpřesněných dat ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně o 0,3 %. Je to o něco vyšší nárůst, než analytici očekávali, naopak mezičtvrtletně rostla ekonomika oproti očekáváním pomaleji. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 1,5 %, mezičtvrtletně pak o 0,8 %. Zároveň o 2,1 procentního bodu klesla míra úspor domácností. Přitom ale pomalu rostou i reálné příjmy domácností. Situace domácností se tedy pomalu zlepšuje, i když samy domácnosti jsou k ekonomickému vývoji dále mírně skeptické – to ukazuje i červnový konjunkturální průzkum ČSÚ, podle kterého důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesla o 0,6 procentního bodu.

Míra zisku firem v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 2,1 procentního bodu a mezičtvrtletně o 0,5 procentního bodu. Firmy na to reagovaly i nižší mírou investic. Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ nicméně důvěra firem v ekonomiku mírně vzrostla o 2 procentní body. Celkově data naznačují jen slabé ekonomické oživení a bude otázkou, co s ekonomikou provedou sezónní odvětví. Celkově se letos očekává přibližně jednoprocentní ekonomický růst.

Pohonné hmoty před obdobím dovolených opět zdražují

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Po bezmála dvou měsících postupného poklesu cen pohonných hmot paliva opět zdražují – průměrná cena benzínu v Česku od minulého týdne vzrostla o 29 haléřů za litr na 38,06 Kč a v případě nafty je to dokonce 59 haléřů za litr na 36,65 Kč. Očekává se, že ceny porostou i nadále. Důvodů může být dle analytiků několik.

Zaprvé začaly růst ceny na rotterdamské burze, které reagovaly na růst cen ropy. Tam může mít vliv oznámení o prodloužení omezení těžby od OPEC+ (detaily si připomeňte zde), kde jen chvíli trvalo, než se to projeví na růstu cen ropy. Zároveň se očekává silná motoristická sezóna a sní potenciální nedostatek ropy. Klidu ohledně vývoje situace na trhu s ropou nepřispívá ani situace na Blízkém východě, aktuálně napjatá situace mezi Izraelem a Libanonem. V příštím týdnu očekávají analytici u benzínu i nafty nárůst průměrné ceny o 10 až 20 haléřů, za celé léto pak o jednu až dvě koruny za litr. Tento růst mohou ještě dále navýšit marže provozovatelů čerpacích stanic. Nejlevnější benzín se tento týden tankuje v Ústeckém kraji (37,60 Kč/l), nejlevnější nafta ve Zlínském kraji (36,01 Kč/l). Nejdražší zůstává tradičně Praha s 39,13/Kč/l benzínu a 38,32 Kč/l nafty.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme