Autor: Barbora Kalousková

Pro malé a střední podniky cenový strop, pro ty velké dotace

V minulých měsících jsme Vás informovali o zastropování cen energií, které od nového roku bude platit pro domácnosti a malé a střední podniky (připomeňte si zde). Pro velké podniky nebylo zastropování možné z důvodu ochrany hospodářské soutěže. Dočkají se nějaké formy pomoci i velké podniky, na které současná situace na trhu s energiemi dopadá srovnatelně tvrdě?

Ano. Evropská komise minulý týden schválila úmysl české vlády podpořit i velké podniky. Nedotkne se jich cenový strop, pomoc tedy bude probíhat formou dotací, a to zpětně za období od letošního února do konce roku 2022. Evropská komise musela do této vnitrostátní záležitosti zasáhnout kvůli ochraně hospodářské soutěže (jejíž porušení by zasáhlo celý evropský hospodářský prostor).

Celkem bude rozděleno 33 miliard Kč. Výše dotace pro jednotlivé firmy bude přitom zastropovaná – obecně půjde o částku maximálně 44 milionů Kč. Výjimku budou tvořit velké firmy, jichž se vzhledem k povaze jejich činnosti (energeticky náročná odvětví jako těžba, metalurgie, sklářství aj.) mimořádně intenzivně dotkl vývoj na trhu s cenami energií. Tyto podniky budou moci získat až 200 milionů Kč. O dotaci je možné žádat ministerstvo průmyslu a obchodu do 31. ledna 2023.

Úrokové sazby hypoték opět mírně vzrostly

Úrokové sazby ke konci října, tj. posledního sledovaného období, dosáhly průměrně 5,86 %. Tato sazba se stále pohybuje na dvacetiletém maximu. Oproti minulému sledovanému období ovšem narostla o pouhých 0,03 %, a tak ani zájem o hypotéky nezaznamenal výrazné změny – narozdíl od předcházejících dvou měsíců, kdy se objem poskytnutých hypoték značně snížil. Meziročně ovšem objem poskytnutých hypoték stále zůstává výrazně nižší – o 82 %.

Jak se bude situace s hypotékami vyvíjet nadále? Jen od ledna do října letošního roku klesl objem poskytnutých hypoték o 60 %. Je tedy patrné ochladnutí zájmu o hypotéky. Ten je navázán nejen na rostoucí ceny nemovitostí, ale především na základní úrokovou sazbu ČNB, od které se odvíjejí hypoteční úroky poskytované komerčními bankami. Jelikož se letos nepředpokládá snížení základní úrokové sazby ČNB, nelze spoléhat ani markantní zvyšování zájmu o hypotéky, alespoň do konce roku. Stále totiž není jasné, jako moc ještě hypoteční sazby porostou.

Plyn i elektřina od nového roku zdraží, projeví se ovšem cenový strop

ČEZ, E.ON a další dodavatelé elektřiny a plynu potvrdili zvýšení záloh od příštího roku. U většiny domácností se tak projeví cenový strop, který byl nedávno schválen. Ten činí 6000 Kč za jednu MWh elektřiny včetně DPH a 3000 Kč za jednu MWh plynu (v případě plynu se už zastropování cen dokonce projevuje). V tomto stropu nejsou zahrnuty distribuční poplatky. V praxi to pro domácnosti s běžnou spotřebou znamená, že v novém roce zaplatí za energie a plyn přibližně o 300 Kč měsíčně více.

Jiná je situace u domácností, které mají zafixovanou cenu energií nebo plynu. Těm se s novým rokem jejich cena, a tedy ani výše záloh, měnit nebude. Poslední relevantní skupinou jsou noví zákazníci – odběratelé elektřiny, kteří s příchodem nového roku (kdy začne platit strop na ceny elektřiny) zaplatí méně než doposud. Souhrnně lze říci, že domácnosti ušetří v novém roce díky cenovému stropu na elektřinu asi 40 % nákladů. Ty budou pokryty ze státního rozpočtu – celkově je na tento účel vyčleněno 130 miliard Kč.

Povinně bezemisní novostavby od roku 2030

Ministři energetiky členských států EU se dohodli na zavedení nulových emisí pro novostavby od roku 2030. Jedná se o součást klimatického balíčku Fit For 55, který má za cíl zajistit splnění emisních cílů k roku 2030. Část, týkající se emisí budov, bude realizována formou směrnice, o které se bude jednat v Evropském parlamentu. Proč se klimatický balíček zaměřuje na budovy?

Provoz budov má totiž nezanedbatelný dopad na celkovou spotřebu energie – v tuto chvíli dosahuje v EU průměrně 40 % celkové spotřeby. S tím pak souvisí právě emise skleníkových plynů, které musí při výrobě energie pro tyto budovy vzniknout. Provoz budov je tak zodpovědný za třetinu jejich produkce. Ruku v ruce se snížením emisí jde tak snížení energetické náročnosti provozu budov – v konečném důsledku tedy směrnice, zavádějící nulové emise pro novostavby, má přinést i výrazné energetické úspory. Proto se směrnice dotkne i stávajících staveb a bude postupně tlačit na jejich renovaci. Očekává se, že do roku 2030 se tyto podmínky dotknou 15 % nejvíce energeticky náročných nerezidenčních budov. Všechny by pak měly být bezemisní přibližně do roku 2050.

Česká spořitelna projevila vážný zájem o klienty Sberbank CZ

Od konce února letošního roku jsme Vás pravidelně informovali o ruské invazi na Ukrajinu. Jedním z dopadů ruské vojenské agrese byla i insolvence a následné odebrání bankovní licence Sberbank CZ. V měsíci, kdy banka přišla o licenci, dokonce došlo k meziměsíčnímu snížení zadlužení českých domácností o 20 miliard Kč. Česká spořitelna nyní učinila další krok k nahrazení Sberbank CZ na českém trhu, když minulý týden podepsala smlouvu o smlouvě budoucí o koupi úvěrového portfolia Sberbank CZ. Co to znamená pro klienty této banky?

V krátkodobém horizontu nic – dokud nebude prodej uskutečněn, úvěroví klienti budou své úvěry nadále splácet jako doposud. Klienti z řad fyzických osob a malých a středních podniků, kteří svá aktiva naopak bance poskytli, mohou v tuto chvíli očekávat jejich výplatu v druhé polovině příštího roku, proběhne-li koupě úvěrového portfolia bez komplikací. Těmito komplikacemi by mohly být právní kroky některých věřitelů, kteří nesouhlasí s prodejem portfolia České spořitelně, popřípadě odepření souhlasu ČNB či Úřadu pro hospodářskou soutěž. Věřitelé by tak nicméně zdrželi výplatu svých vkladů a žádný ze jmenovaných orgánů se dosud nevyjádřil ve smyslu, že by k odepření souhlasu mělo dojít, není tedy zatím důvod k pesimistickým prognózám.

Inflace v ČR zpomalila na 15,1 %, pomáhá úsporný tarif

Meziroční růst spotřebitelských cen v ČR dosahuje v tuto chvíli 15,1 %. To je o téměř 3 % méně než v září. Stále se jedná o vysokou inflaci (dlouhodobým cílem ČNB je meziroční inflace 2 %), vzhledem k situaci zejména předchozích šesti měsíců, kdy inflace nekontrolovatelně rostla, se ovšem jedná o dobrou zprávu.

Lví podíl má dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) na tomto vývoji účinnost tzv. úsporného tarifu (připomeňte si zde), který zejména domácnostem, které aktivně šetří energií, pomáhá ušetřit i prostředky na její úhradu. Nezanedbatelný je prý také vliv další novinky, která přišla spolu s předpisem o úsporném tarifu. Jedná se o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie (typicky se jedná o elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, jejíž využívání snižuje závislost ČR na zahraničních dodavatelích). Právě ceny elektřiny pro domácnosti klesly měsíčně o úctyhodných 53,9 %. Pokud se podaří udržet klesající inflaci, pravděpodobně se tempo jejího poklesu zpomalí, neboť další úsporný tarif už nepřijde. Dle ČSÚ by nicméně inflace měla klesnout pod 10 % přibližně v polovině příštího roku.

Mezinárodní spolupráce při správě daní se rozšíří na digitální platformy

Digitální platformy – nástroje, které uživatelům umožňují např. pronajímat (si) nemovitosti či automobily, ale také třeba konzumovat digitální obsah, budou zase o něco regulovanější. V tuto chvíli dokončuje legislativní proces předpis, který má zavést mezinárodní spolupráci při správě daní i pro provozovatele těchto digitálních platforem.

Ti by podle nového předpisu měli oznamovat informace (zejména o dosažených příjmech a výdajích) jednou ročně Specializovaném finančnímu úřadu (ten je v tuto chvíli správcem daně vybraných subjektů, např. úvěrových institucí a právnických osob s ročním obratem přes 2 miliardy Kč.). Povaha činnosti digitálních platforem, které typicky fungují ve více zemích, s sebou totiž nese i obtížnost při sledování jejich daňově relevantních informací – povinnosti stanovené novým předpisem by měly správci daně sledování těchto informací usnadnit. V rámci kontroly dodržování těchto povinností budou moci finanční úředníci provádět také tzv. kontrolní nákupy (při těch konkrétní zboží nebo službu zakoupí a následně zkoumají splnění s ním souvisejících povinností). Nový předpis nedopadne na provozovatele digitálních platforem malého rozsahu (tj. platformy, které generují čistý zisk do 50 000 Kč ročně nebo maximálně 30 transakcí).

Dluhopisy bez prospektu – pro a proti

Na našich webových stránkách Vám v oblasti emise dluhopisů nabízíme zejména neveřejnou emisi, která je příznivá jak z hlediska časového, tak z hlediska nákladů, a to nejen proto, že k ní není potřeba prospekt schválený ČNB. Existuje ale i jiný způsob, jakým je možné bez nutnosti schvalování prospektu vydat dluhopisy a získat tak pro Vaši společnost kapitál za cenu příznivější, než kdybyste žádali o úvěr v bance?

Ano, a je jich hned několik. Např. jde o nabídku dluhopisů pouze kvalifikovaným investorům či emisi s minimální investicí 100 000 EUR. Nás ovšem bude zajímat pravděpodobně nejběžněji využívaná výjimka ze zákonného pravidla o prospektu. Tím je emise dluhopisů o celkové hodnotě nepřesahující 1 000 000 EUR, tzv. veřejná podlimitní nabídka dluhopisů.

Proč využít podlimitní dluhopisy?

Právě tento způsob umožňuje malým a středním podnikům získat další kapitál za příznivějších podmínek než od banky, aniž by musely podstupovat časově a finančně náročnou administrativu v podobě tvorby a schvalování prospektu.

Nevýhodou může být určitá obtížnost při upisování dluhopisů (právě prospekt totiž poskytuje obsáhlé informace o emitentovi, takže slouží i jako určitý prodejní nástroj) – je tak na emitentovi zvolit vhodnou marketingovou strategii, aby emise dluhopisů přinesla kýžený výsledek.

Vzhledem k současné situaci na trhu, kdy se u rizikových aktiv plně projevuje jejich rizikovost, jsou ovšem dluhopisy podniků (nejlépe těch, kterým jejich investoři dlouhodobě důvěřují), rozhodně zajímavou entitou. Máte zájem o podlimitní emisi dluhopisů? Kontaktujte nás a sjednejte si s námi informační schůzku.

Mimořádná daň pro banky a energetické firmy

Senát bude v dohledné době schvalovat mimořádnou daň z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy. Jedná se o součást nejnovějšího daňového balíčku. Daň má pokrýt státu část nákladů souvisejících se zastropováním cen energií a plynu. Projde-li daňový balíček celým legislativním procesem, daň bude účinná od začátku roku 2023 do konce roku 2025.

Mimořádná daň bude na nadměrný zisk dopadat se sazbou 60 %. Hranicí nadměrného zisku bude u bank 6 miliard Kč čistých úrokových výnosů. U energetických firem pak bude hranice nižší – 2 miliardy Kč tzv. rozhodných příjmů. Daň bude placena formou záloh a jejím příjemcem bude státní rozpočet. Odpůrci této daně se obávají, že kvůli ní dojde ke zpomalení investic (jelikož kapitál bude odčerpán právě mimořádnou daní) mj. i v energetice, kde je přitom právě nyní nezbytné investovat do nových zdrojů energií – podobná situace hrozí i v ropném průmyslu, kde by nedostatek investic měl za následek nutnost být nadále závislí na dovozu těchto paliv. Daň se nezamlouvá ani některým výrobcům energií. Zaznívají ohlasy, že windfall tax, jak se tomuto druhu daně také říká v daňové terminologii, je neúčinná a bude mít spíše než zlepšení energetické situace za následek přesun sídla (a daňové rezidence) poskytovatelů energií do států, kde se neuplatňuje.

ECB pokračuje ve zvyšování základní úrokové sazby, inflace roste

Evropská centrální banka (ECB) minulý týden v očekávání růstu inflace zvýšila základní úrokovou sazbu. Současná základní úroková sazba ECB je 2 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2009. Nyní, na začátku listopadu, se ukazuje, že prognóza ECB byla správná – říjnová inflace v eurozóně se vyšplhala na 10,7 %, což je nová rekordní hodnota.

Zvyšování základní úrokové sazby není jedinou metodou, jakou se ECB snaží proti inflaci bojovat. Zpřísnila také podmínky dlouhodobých úvěrů pro komerční banky. Tím chce banky motivovat k jejich dřívějšímu splácení, čímž docílí stažení části peněz z oběhu, a tedy dalšího omezení inflace.

Ne zcela překvapivě se na inflaci nejvíce podílí ceny energií a plynu. I proto, že se v dohledné době neočekává jejich pokles, počítá ECB s dalším zvyšováním základní úrokové sazby. Dle guvernérky ECB je tedy třeba předpokládat až poloviční snížení očekávaného průměrného ekonomického růstu zemí eurozóny v příštím roce.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme