Autor: Karas

Červnová inflace v Česku opět zpomalila na 2 %

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu inflace v Česku zpomalila na 2 %, což je oproti květnovým 2,6 % poměrně výrazný pokles. Míra poklesu inflace překvapila i analytiky, kteří očekávali stagnaci nebo pokles maximálně ke 2,4 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,3 %. Tento pokles ovlivnily zejména nižší růst cen pohonných hmot a zlevnění dovolených a potravin. Naopak vzhůru tlačily ceny náklady na bydlení. Zahraniční obchod zaznamenal pokles cen vývozu a dovozu meziměsíčně, ale meziročně se ceny zvýšily – to je způsobeno meziměsíčním posílením a meziročním oslabením kurzu koruny.

Nenadálý pokles inflace může uspíšit potenciální další snižování základní úrokové sazby ČNB, která v tuto chvíli dosahuje 4,75 %. Právě dvouprocentní inflace je totiž dlouhodobým cílem ČNB. V druhé polovině roku se nicméně očekává její opětovný růst a na konci roku se inflace pravděpodobně bude pohybovat mezi 2,5 % a 3 %. V unijním srovnání je Česko mezi zeměmi s nižší inflací – nejnižší inflaci má Litva (0,7 %) a nejvyšší Rumunsko a (5,1 %).

Inflace v eurozóně v červnu mírně klesla

Podle odhadu Eurostat červnová inflace v eurozóně meziročně zpomalila na 2,5 % oproti květnovým 2,6 %. Data nezahrnují země, které si dosud nepřijaly jednotnou měnu, a tudíž ani Českou republiku. Největší vliv na celkovou inflaci měly služby, které stejně jako v květnu zdražily meziročně o 4,1 %. Následovaly potraviny, alkohol a tabák – u těch meziročně vzrostly ceny o 2,5 %, o jednu desetinu procentního bodu méně než v květnu. Nejvyšší inflaci v eurozóně zaznamenala Belgie s 5,5 %, následovaná Španělskem, Chorvatskem, Nizozemskem, Rakouskem, Portugalskem a Kyprem, kde inflace přesáhla 3 %. Naopak nejnižší inflace byla ve Finsku a Itálii, kde dosáhla hodnot pod 1 %.

Evropská centrální banka (ECB) nadále sleduje inflaci, která zůstává nad jejím cílem 2 %. Poté, co začátkem června poprvé od loňského října ECB snížila základní úrokovou sazbu, je mírný pokles inflace dobrá zpráva. Podle vyjádření prezidentky ECB nicméně další snižování sazeb není zatím jisté a bude záviset na tom, jestli se inflaci bude dařit držet i nadále pod kontrolou. Otazníkem zůstává i ekonomický růst ve třetím čtvrtletí, nicméně nízká míra nezaměstnanosti je pro ekonomiku pozitivním signálem.

EU reaguje na čínské dotace: Předběžná cla na elektromobily až 37,6 %

Evropská unie zavedla předběžná cla až 37,6 % na dovoz čínských elektromobilů. Cla mají chránit evropský trh před nespravedlivými dotacemi čínské vlády, které snižují ceny elektromobilů z Číny o zhruba 20 % ve srovnání s evropskými modely a poskytují tak čínským automobilkám neférovou výhodu, která narušuje hospodářskou soutěž. Čínské automobilky, které spolupracují s Evropskou komisí na vyšetřování dopadu subvencí, budou platit nižší cla, konkrétně 17,4 % pro BYD a 19,9 % pro Geely. Obecně pak pro spolupracující automobilky platí sazba 20,8 %. Pro nespolupracující společnosti platí maximální sazba 37,6 %

Tato opatření mají platnost čtyři měsíce, během nichž proběhne další vyjednávání s čínskou stranou a hlasování o konečných clech. Reakce na zavedení cel jsou smíšené. Čínské ministerstvo obchodu doufá v dosažení dohody v příštích čtyřech měsících a kritizuje opatření jako nespravedlivá. Podle Volkswagenu cla neprospějí evropskému automobilovému průmyslu, protože oslabí poptávku po elektromobilech. V úvahu připadají také čínská odvetná opatření, která by mohla zasáhnout firmy jako Mercedes-Benz, BMW nebo Volkswagen. Zároveň hrozí i zpomalení snižování emisí CO2 – faktem totiž zůstává, že čínské značky elektromobilů jsou cenově dostupnější. Expanze čínských automobilek na evropský trh tedy pravděpodobně zpomalí, dlouhodobě je ale nevyhnutelná.

Hackeři posunuli deadline pro podání daňového přiznání

Začátkem týdne podnikli hackeři útok DDoS útok na Finanční správu. Online služby Finanční správy tedy byly na několik desítek minut nedostupné. Útočníci si datum nevybrali náhodou – právě 1. červenec byl totiž posledním dnem pro podání přiznání k dani z příjmu prostřednictvím daňového poradce, bylo tedy možné očekávat o něco větší aktivitu na webu než obvykle, byť většina přiznání již byla podána. Samotný DDoS útok přitom funguje na principu zahlcení serveru velkým počtem dotazů nebo přístupů.

Finanční správa reagovala uplatněním zákonné možnosti posunout termín – daňové přiznání je tedy možné bez sankce podat až do 9. července. Z jejích údajů nicméně vyplývá, že do 30. června podala přiznání drtivá většina všech plátců – téměř 2,82 milionu. Celkem šlo o 2,31 milionu fyzických osob a skoro 505 000 firem. 72,3 % přiznání přitom bylo podaných elektronicky, což je forma, která u daňových přiznání převažuje už druhým rokem.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 0,3 %

Podle zpřesněných dat ČSÚ vzrostla česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně o 0,3 %. Je to o něco vyšší nárůst, než analytici očekávali, naopak mezičtvrtletně rostla ekonomika oproti očekáváním pomaleji. Spotřeba domácností vzrostla meziročně o 1,5 %, mezičtvrtletně pak o 0,8 %. Zároveň o 2,1 procentního bodu klesla míra úspor domácností. Přitom ale pomalu rostou i reálné příjmy domácností. Situace domácností se tedy pomalu zlepšuje, i když samy domácnosti jsou k ekonomickému vývoji dále mírně skeptické – to ukazuje i červnový konjunkturální průzkum ČSÚ, podle kterého důvěra spotřebitelů v ekonomiku klesla o 0,6 procentního bodu.

Míra zisku firem v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 2,1 procentního bodu a mezičtvrtletně o 0,5 procentního bodu. Firmy na to reagovaly i nižší mírou investic. Podle konjunkturálního průzkumu ČSÚ nicméně důvěra firem v ekonomiku mírně vzrostla o 2 procentní body. Celkově data naznačují jen slabé ekonomické oživení a bude otázkou, co s ekonomikou provedou sezónní odvětví. Celkově se letos očekává přibližně jednoprocentní ekonomický růst.

Pohonné hmoty před obdobím dovolených opět zdražují

Po bezmála dvou měsících postupného poklesu cen pohonných hmot paliva opět zdražují – průměrná cena benzínu v Česku od minulého týdne vzrostla o 29 haléřů za litr na 38,06 Kč a v případě nafty je to dokonce 59 haléřů za litr na 36,65 Kč. Očekává se, že ceny porostou i nadále. Důvodů může být dle analytiků několik.

Zaprvé začaly růst ceny na rotterdamské burze, které reagovaly na růst cen ropy. Tam může mít vliv oznámení o prodloužení omezení těžby od OPEC+ (detaily si připomeňte zde), kde jen chvíli trvalo, než se to projeví na růstu cen ropy. Zároveň se očekává silná motoristická sezóna a sní potenciální nedostatek ropy. Klidu ohledně vývoje situace na trhu s ropou nepřispívá ani situace na Blízkém východě, aktuálně napjatá situace mezi Izraelem a Libanonem. V příštím týdnu očekávají analytici u benzínu i nafty nárůst průměrné ceny o 10 až 20 haléřů, za celé léto pak o jednu až dvě koruny za litr. Tento růst mohou ještě dále navýšit marže provozovatelů čerpacích stanic. Nejlevnější benzín se tento týden tankuje v Ústeckém kraji (37,60 Kč/l), nejlevnější nafta ve Zlínském kraji (36,01 Kč/l). Nejdražší zůstává tradičně Praha s 39,13/Kč/l benzínu a 38,32 Kč/l nafty.

Vzhůru dolů – Nvidia po historickém maximu klesla o 16 %

V polovině června jsme Vás informovali o raketovém růstu hodnoty společnosti Nvidia (připomeňte si zde). Ta nejprve překonala Apple, pak náskok opět ztratila, aby následně minulý týden dohnala i Microsoft a s tržní kapitalizací 3,3 bilionu USD se stala nejhodnotnější firmou na světě. Za poslední týden ale Nvidia změnila kurz ostře na jih a ztratila 16 %, tedy asi 550 miliard USD.

Akcionáři Nvidie, kteří nakoupili v uplynulých letech, si nemusí vyloženě rvát vlasy – jen od začátku roku vzrostla hodnota společnosti o 150 % a za posledních 5 let o 3000 %, přičemž přechod od dvoumiliardové tržní kapitalizace po třímiliardovou trval Nvidii jen 96 pracovních dnů, což je oproti Microsoftu (649 dnů) a Applu (718 dnů) přímo husarský kousek. Je ale otázkou, co pokles hodnoty akcií Nvidia udělá s trhem a s indexem S&P 500, který od začátku roku vděčí Nvidii za třetinu svého růstu.

Inflace v EU zaujala rostoucí trend, v květnu vzrostla na 2,7 %

Inflace v EU opět zaujala mírně rostoucí trend – v květnu dosahovala 2,7 %, tedy o desetinu procentního bodu více než v dubnu. Podobnou změnu v trendu zaznamenala v dubnu i česká inflace, tu se ale podařilo následně v květnu překonat a podle výpočtu Eurostatu už v květnu inflace v Česku zpomalila z 3,1 % na 2,8 %. Je zajímavé, že Eurostat používá pro výpočet inflace kvůli harmonizaci dat členských států jinou metodiku než ČSÚ – podle něj dosáhla inflace v Česku v dubnu 2,9 % a v květnu 2,6 %.

V každém případě se ovšem Česko řadí mezi státy s nižší inflací, v evropském srovnání je česká inflace přibližně jedenáctá nejnižší v pořadí. Nejnižší inflace, rovných 0 %, dosáhlo Lotyšsko, které následuje Finsko s 0,4 % a Itálie s 0,8 %. Nejvyšší inflace byla v květnu v Rumunsku (5,8 %), v Belgii (4,9 %) a Chorvatsku (3,8 %). Celkově se na inflaci nejvíce projevil růst cen služeb o1,83 %.

Moskevská burza pozastavila obchodování v dolarech a eurech

Spojené státy americké zavedly další sankce proti Rusku. Podle odborníků se jedná o nejtvrdší sankce za poslední rok a půl – od zavedení cenového stropu na ruskou ropu. Moskevská burza reagovala zastavením obchodování v dolarech a eurech, na což ruský rubl reagoval poklesem oproti dolaru. Nyní se tedy ruská burza bude více orientovat na Čínu a čínský jüan.

To ovšem není dobrá zpráva pro Rusy, kteří jsou zvyklí držet své úspory v dolarech a eurech, neboť tyto měny jsou stabilnější a lépe odolávají výkyvům v období krizí. Podle ruské centrální banky jsou vklady v těchto měnách v bezpečí a lidé i firmy mohou nadále kupovat a prodávat obě měny prostřednictvím svých bank. Přesto podle odborníků řada Rusů bere toto prohlášení s rezervou a roste tak počet klientů bank, kteří své prostředky v dolarech a eurech vybírají. Co se stane, pokud příliš mnoho klientů najednou vybere své prostředky, dobře ilustruje osud české Sberbank, zůstává tedy otázkou, zda i v Rusku dojde k výběrům v takovém objemu, aby se některé banky dostaly do problémů.

Hypotéky se stabilizují, průměrná nabídková sazba v červnu stagnuje

Podle dat Hypoindexu se pokles cen hypoték začíná zpomalovat a hypotéky se postupně stabilizují. Průměrná nabídková sazba u hypotéky s 80 % LTV klesla začátkem června meziměsíčně jen o 0,01procentního bodu na 5,51 %. Dle odborníků tak začíná očekávané období letního hypotečního klidu – znovu by se měl trh rozhýbat až na podzim. Pokles také bude pomalejší, než se čekalo – nabídkové sazby 4,5 % se zřejmě do konce roku nedočkáme.

Nejlépe podle Hypoindexu vychází hypotéka do 80 % LTV s tříletou fixací – 5,23 %, zatímco nejdražší je desetiletá hypotéka s vyšší než 80 % LTV – tam je průměrná sazba 5,95 %. Svůj podíl na tom má i fakt, že se banky u delších fixací snaží kompenzovat vyšší riziko předčasného splacení – od září sice vstoupí v účinnost regulace, která předčasné splacení hypotéky zpoplatní více než doposud, banky ale i tak očekávaly větší krytí.

U kratších fixací, které jsou nyní nejžádanější, se s realizovanou sazbou dostanou klienti bank často pod 5 %. I proto se v dubnu a květnu řada zájemců o vlastní bydlení rozhodla už déle svůj záměr neodkládat – poprvé po dvou letech překonal objem uzavřených hypoték v těchto měsících objem z roku 2020. Na rostoucí zájem o hypotéky reagují i ceny nemovitostí.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme