Autor: Karas

Windfall tax v září přispěla ke snížení schodku státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu již čtvrtý měsíc v řadě klesá. V září k tomu přispělo především první inkaso daně z neočekávaných zisků energetických a petrochemických společností a také velkých bank, tzv. windfall tax. Meziměsíčně schodek klesl ze 194,6 miliard korun na 180,7 miliard korun. Meziročně nejvíce vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, které dosáhlo 159,2 miliard korun. Naopak největším výdajem byly výplaty důchodů v letošní hodnotě 512,6 miliard korun, které meziročně vzrostly o 17,6 %.

Celkově dosáhly rozpočtové příjmy za první tři čtvrtiny letošního roku 1,437 bilionu korun, výdaje pak 1,617 bilionu korun. Ministerstvo financí tak očekává dodržení plánovaného schodku 295 bilionů korun. V tuto chvíli je schodek na nejnižší hodnotě od roku 2020, kdy začala pandemie, stále ovšem jde o čtvrtý největší schodek v historii ČR.

Cena zlata klesla nejníže od letošního března

Cena zlata již druhým týdnem pokračuje v poklesu. V době publikace tohoto článku se pohybuje okolo 1 822 USD za troyskou unci, včera ale klesla až na 1 818 USD za troyskou unci. Jedná se tak o nejnižší cenu od letošního března. Ještě před dvěma týdny se přitom zlato obchodovalo za 1 900 USD, současný cenový pokles je tedy nejrychlejší od června 2021.

Důvodem jsou vysoké úrokové sazby v USA, jejichž snížení je v následujících měsících nepravděpodobné – ba naopak americká centrální banka naznačila, že připadá v úvahu jejich další zvýšení. Ty totiž oslabují atraktivitu zlata proti investicím, které se úročí a přinášejí tak kromě uchování hodnoty i zisk. V dlouhodobém horizontu si nicméně zlato stále zachovává reputaci stabilně rostoucího aktiva – za posledních 18 let svou hodnotu téměř zčtyřnásobilo.

HDP v Česku mezičtvrtletně stagnoval, meziročně klesl o 0,6 %

Český statistický úřad zveřejnil zpřesněné údaje o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ukazuje se, že hrubý domácí produkt v Česku mezičtvrtletně stagnoval, meziročně pak klesl o 0,6 %. Růst je tedy nižší než před pandemickým obdobím.

Dle odborníků je stěžejním důvodem pro neuspokojivý růst HDP především stále vysoká inflace. Ta ovlivňuje reálný pokles mezd i dalších příjmů, který mezičtvrtletně dosahuje 0,2 % a meziročně dokonce 4,1 %. To vede k nižší spotřebě domácností a odkládání velkých investic například do bydlení, ale také k větším úsporám, které lidé vytvářejí v obavě z dalšího vývoje jejich ekonomické situace. V případě výraznějšího poklesu inflace a s ním souvisejícího růstu reálných mezd by mohly domácnosti opět začít uvolňovat část úspor – optimističtější z odborníků proto očekávají již v druhé polovině roku růst HDP, který by měl roční bilanci zvednout na 0,1 %.

Základní úroková sazba zůstává beze změny

Česká národní banka zveřejnila zářijové rozhodnutí bankovní rady o základní úrokové sazbě. Ta zůstává nadále beze změny na sedmi procentech, přičemž na této úrovni se drží již od loňského června. Podle guvernéra centrální banky navíc není vyloučeno, že základní úroková sazba zůstane na aktuální hodnotě déle, než se čekalo.

Dle prognózy ČNB by totiž ke snižování základní úrokové sazby mělo dojít na přelomu letošního a příštího roku, guvernér nicméně nyní prozradil, že vyšší sazby (respektive sazby nezměněné) očekává bankovní rada v příštím čtvrtletí i dvou. Snižování sazeb se tak zatím probírá čistě v teoretické rovině, stejně jako tomu je možné dosažení dvouprocentního inflačního cíle ČNB, který by její guvernér dokonce rád překonal. 

Některé polské pumpy zavedly limit na odběr pohonných hmot

Koncem minulého týdne jsme Vás informovali o cenách pohonných hmot v Polsku, které se pohybují na spodní hranici EU (připomeňte si zde). Některé čerpací stanice tak zavádějí limity na tankování, a to jednorázově maximálně 100 litrů pohonných hmot. V Polsku totiž nyní tankují nejen místní, ale i lidé ze sousedních zemí. Je to způsobeno cenovou politikou dominantního subjektu na polském trhu, státního petrochemického koncernu Orlen. Ten pokrývá 65 % polského trhu. Orlen drží nízké velkoobchodní ceny, které se projevují i na čerpacích stanicích.

Jen od začátku září došlo v Polsku již patnáctkrát ke snížení ceny benzínu v Polsku. Dle odborníků se jedná o součást předvolební kampaně nejsilnější strany v zemi, která tím chce podpořit své šance na již třetí vítězství ve volbách, které proběhnou 15.října. Lze tedy předpokládat, že přinejmenším do té doby ceny pohonných hmot v Polsku nečeká růst.

Turecko pokračuje ve zpřísňování měnové politiky

Turecká centrální banka opět zvýšila základní úrokovou sazbu – tentokrát o 5 %. Základní úroková sazba v Turecku je nyní 30 % a je tedy nejvyšší za posledních 20 let. Zvyšování základní úrokové sazby pokračuje již čtvrtý měsíc v řadě, a to v souvislosti se změnou ve vedení centrální banky (připomeňte si zde), ale rovněž prozřením tureckého prezidenta.

Ten až do června letošního roku vyvíjel na centrální banku nátlak, aby úrokovou sazbu naopak snižovala. Tato nekonvenční metoda boje s inflací doslova vystřelila inflaci na rekordních 85 %. S příchodem zvyšování úrokových sazeb inflace v Turecku klesla, nyní mírně roste a v srpnu dosáhla 59 %. Předpokládá se tedy, že zvyšování úrokových sazeb v Turecku bude nadále pokračovat, což by časem mohlo vzbudit vyšší důvěru investorů.

Benzín i nafta nadále zdražují

Ve středu jsme Vás informovali o vývoji na trhu s ropou, kde prodloužení dobrovolného snížení těžby ze strany Ruska a Saúdské Arábie vyústilo v chybějících 1,3 milionu barelů ropy denně (připomeňte si zde). Pokračující trend nedostatečné těžební kapacity se tak projevuje i na růstu cen pohonných hmot v Česku. Nejprodávanější Natural 95 tento týden podražil v průměru o 43 haléřů na 40,48 korun za litr. I nafta v tomto týdnu podražila, a to dokonce o 1,34 korun za litr. Překonala čtyřicetikorunovou hranici a je nyní k dostání za průměrných 40,22 korun za litr.

Dochází tak k zajímavému jevu, kdy se cena nafty blíží ceně benzínu, na což zejména dopravci, kteří jsou největšími odběrateli nafty, rozhodně nejsou zvyklí. Na evropské poměry je přitom cena stále přijatelná, Česko je v první třetině „nejlevnějších“ zemí, co se pohonných hmot týče. Přitom ale v sousedním Polsku je průměrná cena benzínu 32,50 korun za litr (nejlevnější v EU) a průměrná cena nafty 32,20 korun za litr (druhá nejlevnější v EU) – pro motoristy z pohraničních oblastí se tak rozšiřuje sortiment, pro který už tak jezdí kvůli úsporám právě do Polska. V následujících týdnech se očekává další růst cen ropy a je tedy pravděpodobné, že i pohonné hmoty budou rostoucí trend následovat.

Ceny ropy nadále pokračují v růst

Ceny ropy tento týden pokračují v růstu. Děje se tak už třetí týden v řadě. Je to dáno především prodloužením omezení dodávek ze strany Saúdské Arábie a Ruska, což zapříčiňuje obavy z nedostatečných dodávek v dalších týdnech. Ceny ropy se blíží nejvyšším hodnotám od loňského listopadu. Dle pesimistických odhadů by tak ceny mohly po dlouhé době opět překonat hranici 100 USD za barel a vydat se tak vstříc cenám srovnatelným s cenami z období začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se ropa Brent obchodovala za více než 130 USD za barel a ropa WTI za více než 124 USD za barel.

Zmíněné prodloužení omezení dodávek ropy bude nadále snižovat dodávky o 1,3 milionu barelů denně, a to až do konce roku. Tím pádem by dle analytiků mohlo na trhu chybět až dva miliony barelů denně. Tento nedostatek by mohla snižovat Čína, kde pomalejší ekonomický růst snižuje i poptávku po ropě. Dalším faktorem působícím na poptávku po ropě je i ekonomika EU, která ve druhém čtvrtletí letošního roku stagnovala (připomeňte si zde). Situaci ohledně poptávky ovlivní také dnešní zasedání měnového výboru americké centrální banky Fed, kde se rozhodne o dalším vývoji úrokových sazeb. V době publikace tohoto článku se cena ropy Brent pohybuje okolo 94,59 USD za barel a v případě ropy WTI se její cela pohybuje okolo 90,73 USD za barel.

Objem hypoték v srpnu byl nejvyšší od loňského června

Česká bankovní asociace zveřejnila zaříjový Hypomonitor.  Z něj vyplývá, že banky a stavební spořitelny poskytly v červnu úvěry za celkem 14 miliard korun, což je největší objem od června 2022.Meziměsíčně jde o čtvrtinový nárůst. Současně s objemem hypoték klesla i průměrná úroková sazba u nových hypoték (tedy bez refinancování) – z průměrných 5,8 % klesla na 5,78 %.

Podle analytiků se na nárůstu objemu hypoték příznivě projevuje mj. i velmi nízká srovnávací základna v loňském roce – díky tomu objem hypoték vzrostl o celých 40 %. Ačkoli sice kvůli statistickému zkreslení (kvůli nízké srovnávací základně) ani zdaleka nelze mluvit o znovuoživení hypotéčního trhu, přece jen pozorujeme určitý pozvolný růst. Objem nově poskytnutých hypoték dosáhl 11,5 miliardy Kč, zatímco jejich počet v srpnu vzrost z 3 100 na 3 700. Výraznější pokles úrokových sazeb, s nímž pravděpodobně přijde i očekávaný hypotéční boom, lze čekat v první polovině roku 2024 spolu s opětovným růstovým trendem cen nemovitostí.

ECB pokračuje ve zvyšování základní úrokové sazby

Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila základní úrokovou sazbu. Tentokrát přikročila ke zvýšení o 0,25 % – základní úroková sazba nyní tedy dosahuje 4,5 %. V trendu zvyšování základní úrokové sazby tak ECB pokračuje už podesáté. ECB zároveň zhoršila hospodářský výhled pro další dva roky, s čímž se ovšem dalo počítat. Právě zpřísňování měnové politiky, stěžejní nástroj pro boj s inflací, totiž zároveň brzdí hospodářský růst (připomeňte si zde).

Dle vyjádření ECB by právě toto zvýšení mohlo být poslední, inflaci se ovšem dosud nepodařilo snížit na požadovanou dvouprocentní hranici, a tak na další nezvyšování základní úrokové sazby nelze spoléhat. V srpnu totiž dosáhla inflace 5,3 % a celkově se letos v eurozóně očekává 5,6 %. Na 2,1 %, tedy hranici, která se již blíží požadovanému cíli ECB, by se inflace měla dostat až v roce 2025.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme