Autor: Karas

ČBA zveřejnila svůj pravidelný Hypomonitor za leden. Z něj vyplývá, že banky a stavební spořitelny v lednu poskytly na hypotečních úvěrech 13 miliard korun. Meziročně je to nárůst o 99 %, loni v lednu se však průměrná hypoteční sazba blížila 6 % a srovnávací základna je tak nízká. Oproti lednu 2020 je letošní lednový objem hypoték stále o třetinu nižší, o měsíc dříve dokonce o polovinu.

Postupné oživování hypotečního trhu je způsobeno mj. snižováním základní úrokové sazby ČNB, které začalo koncem loňského roku. Ještě před prvním snížením se totiž objevilo na trhu několik hypotečních nabídek s nižší úrokovou sazbou. Další nabídky, i když ne v takové vlně jako na přelomu loňského a letošního roku, se objevily v návaznosti na poslední snížení základní úrokové sazby.

Průměrná úroková sazba klesla z 5,65 % na 5,54 %, tedy výrazně více než v předchozích měsících, kdy klesala v průměru o tři setiny procentního bodu měsíčně. To nahrává oblíbenosti kratších fixací maximálně do tří let, jak ukazují data ČBA – dle některých odborníků by se koncem roku mohla průměrná úroková sazba pohybovat i lehce nad 4 %.

Lednová inflace prudce poklesla – oproti prosincovým 6,9 % klesla více než o polovinu a v lednu dosahovala 2,3 %. Jedná se o hodnotu, která se blíží dlouhodobému cíli ČNB, a sice dvouprocentní inflaci. Tento pokles předčil i očekávání samotné centrální banky, která sice očekávala zásadní pokles inflace, ta se ale měla pohybovat okolo 3 %. K zásadnímu poklesu inflace mělo dojít proto, že právě v lednu odezněl efekt úsporného energetického tarifu, který v předchozích měsících inflaci uměle navyšoval.

Nižší inflace neznamená, že mají Češi vyhráno. ČNB, která v minulém týdnu snížila o 0,5 procentního bodu i základní úrokovou na 6,25 %, zůstává nadále ostražitá pro případ, že by se inflace opět vymkla kontrole. Nicméně očekávaný lednový proinflační vliv v podobě přeceňování zboží, a to i v souvislosti se změnami v daňových předpisech, se neprojevil v takové míře, jak se očekávalo. Meziměsíčně vzrostly v lednu ceny jen 1,5 % Celkově se v letošním roce počítá s průměrnou roční inflací 2,6 %.

Bankovní rada ČNB opět rozhodla o snížení základní úrokové sazby. Na únorovém měnověpolitickém jednání sazbu snížila o dalšího půl procentního bodu, tedy na 6,25 %. Zatímco při měnověpolitických jednáních v posledním čtvrtletí loňského roku nebyl sentiment pro snižování sazeb zcela jednoznačný, nyní se trend obrací. Jedním z důvodů je, že ČNB podle své poslední prognózy očekává lednovou meziroční inflaci okolo 3 %, tedy výrazně níže než koncem roku, kdy činila 6,9 %. Celkově se letos očekává průměrná inflace ve výši 2,6 %.

Je tak pravděpodobné, že ČNB bude základní úrokovou sazbu snižovat i nadále, ačkoli snižování bude odviset od toho, jestli i inflace bude nadále klesat dle očekávání ČNB. Ta ale reaguje i na nezbytnost rozhýbat českou ekonomiku, které dlouhodobě vysoká základní úroková sazba neprospívá. Centrální banka byla dokonce nucena zhoršit odhad ekonomického růstu v letošním roce z 1,2 % na 0,6 %. Vedle zahraniční poptávky je klíčovým určujícím faktorem pro ekonomický růst také domácí spotřeba – domácnosti vzhledem k cenám a obavám z dalšího ekonomického vývoje méně utrácejí a více spoří. Se snižující se základní úrokovou sazbou se ovšem brzy začne snižovat i atraktivita spoření, což by mohl být impuls ve prospěch ekonomického růstu.