Autor: Karas

Ke konci třetího kvartálu zaznamenala Čína schodek zahraničních investic – tamější ekonomice chybí 11,8 miliard USD. K deficitu přitom došlo přinejmenším poprvé od roku 1998, kdy je tato metrika sledována. Řada zahraničních firem nyní z Číny stahuje své zisky, místo aby je v zemi reinvestovala. Dle odborníků je na vině pomalý ekonomický růst a obavy z geopolitického rizika kvůli přetrvávajícím sporům s USA.

Současné ekonomické oslabení je mj. i důsledkem striktních covidových opatření. V důsledku rozsáhlých uzávěrek továren se narušily dodavatelské řetězce, a tak řada zahraničních firem přesunula část výroby např. do Indie. Dalším důvodem, proč zahraniční investoři nyní diverzifikují své investice v Číně i na jiné trhy, jsou úrokové sazby. Ty totiž Čína drží oproti dalším velkým ekonomikám relativně nízko. Důvodem je, že nechce ještě více přiškrtit svůj ekonomický růst, čínský jüan ovšem v důsledku uvolněné měnové politiky oslabuje a výnosy zahraničních společností v Číně jsou tak nižší než na jiných konkurenčních trzích.

Ke konci třetího kvartálu zaznamenala Čína schodek zahraničních investic – tamější ekonomice chybí 11,8 miliard USD. K deficitu přitom došlo přinejmenším poprvé od roku 1998, kdy je tato metrika sledována. Řada zahraničních firem nyní z Číny stahuje své zisky, místo aby je v zemi reinvestovala. Dle odborníků je na vině pomalý ekonomický růst a obavy z geopolitického rizika kvůli přetrvávajícím sporům s USA.

Současné ekonomické oslabení je mj. i důsledkem striktních covidových opatření. V důsledku rozsáhlých uzávěrek továren se narušily dodavatelské řetězce, a tak řada zahraničních firem přesunula část výroby např. do Indie. Dalším důvodem, proč zahraniční investoři nyní diverzifikují své investice v Číně i na jiné trhy, jsou úrokové sazby. Ty totiž Čína drží oproti dalším velkým ekonomikám relativně nízko. Důvodem je, že nechce ještě více přiškrtit svůj ekonomický růst, čínský jüan ovšem v důsledku uvolněné měnové politiky oslabuje a výnosy zahraničních společností v Číně jsou tak nižší než na jiných konkurenčních trzích.

Několikaměsíční omezení těžby ropy ze strany Saúdské Arábie a Ruska bude pokračovat až do konce roku. Saúdská Arábie tak zachová snížení těžby o 1 milion barelů ropy denně, Rusko o 300 000 barelů ropy denně. V prosinci by mělo dojít k další možné úpravě těžební kapacity obou zemí – není vyloučeno ani její další snížení, pokud by cena ropy v mezičase výrazněji klesla. Toto snížení těžby ropy doplňuje společné snížení těžby ropy ze strany OPEC+.

Tímto mechanismem se ropné velmoci snaží stabilizovat situaci na trzích s ropou. Tam se totiž projevují obavy z možných dopadů nízké poptávky a slabého hospodářského růstu. Právě ty působí tlak na ceny ropy – ty od září klesly, dražší ropa Brent zlevnila celkem o 13 dolarů – v čase publikace tohoto článku se pohybuje okolo 85 dolarů za barel.

V prvních dvou listopadových týdnech průměrná cena nafty v Česku zatím klesá – koncem týdne se pohybovala okolo 39,30 korun na litr. Jedná se o nejnižší cenu od září. Jiná je situace u benzínu – ten víceméně stagnuje a pohybuje se okolo 38,85 korun za litr. Nejlevnější naftu natankují řidiči v Královéhradeckém kraji za 38,76 korun za litr, nejlevnější benzín v Ústeckém kraji za 38 korun za litr – extrémní hodnoty jsou tedy v inverzi oproti průměrným celostátním hodnotám.

Dle odborníků ceny pohonných hmot reflektují ceny ropy. Ty se již vzpamatovaly z šoku, jakým pro ně bylo propuknutí aktuálního konfliktu na Blízkém východě. Severomořské ropa Brent dokonce poprvé od letošního července sestoupila pod 80 dolarů za barel – kromě obav z přerušení dodávek je to dáno i ochabující poptávkou. V následujících týdnech by dle analytiků mohlo dojít k dalšímu poklesu cen pohonných hmot – tentokrát i benzínu, a to i o vyšší desítky haléřů. Přítrž poklesu cen by naopak mohla učinit případná eskalace konfliktu na Blízkém východě, zejména otevřené zapojení sousedních států.