Autor: Karas

Pohonné hmoty v Česku opět zdražily

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Ceny pohonných hmot v Česku pokračují v růstu. Od poloviny minulého týdnu vzrostla průměrná cena nejběžnějšího benzínu Natural 95 o 20 haléřů, tedy na 40,05 korun za litr. Nafta zdražila výrazněji, o celých 70 haléřů, její cena je ovšem stále nižší – 38,88 korun za litr. Podle analytiků lze očekávat růst cen v řádu desítek haléřů, a to u obou sledovaných druhů pohonných hmot. Růst ceny nafty by měl být ovšem i více než dvakrát rychlejší než růst ceny benzínu, a tak brzy dojde k situaci, kdy bude nafta jen o pár haléřů levnější než benzín.

Lze dovodit, že rychlejší růst cen pohonných hmot, než na jaký jsme s přestávkami zvyklí přibližně od poloviny jara, je způsoben současnou situací na trhu s ropou. Na tom se projevuje nabídkový deficit, jak OPEC nadále udržuje snížení objemu těžby, aby podpořil právě poptávku po ropě. Nejlevněji v tuto chvíli natankují řidiči v Jihočeském kraji (okolo 38,40 korun za litr nafty, 39,61 korun za litr benzínu), nejdráže klasicky v Praze (okolo 39,90 korun za litr nafty, 41,07 korun za litr benzínu).

Ekonomika EU ve druhém čtvrtletí stagnovala

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropský statistický úřad zveřejnil data o ekonomickém vývoji ve druhém čtvrtletí letošního roku. Mezičtvrtletně ekonomika EU stagnovala. To je změna trendu oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku, kdy ekonomika EU vzrostla o 0,2 %. Meziročně pak růst ekonomiky EU zpomalil z 1,1 % na 0,4 %. Eurozóna zaznamenala o něco lepší výsledek, a to jak mezičtvrtletně, tak meziročně. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí nestagnovala, nýbrž vzrostla o 0,1 %. Meziročně pak z 1,1 % zpomalila pouze na 0,5 %.

Stejný mezičtvrtletní růst, tedy 0,1 %, vykázala i česká ekonomika. Meziročně ovšem její růst zpomalil stejně jako v případě EU – na 0,4 %. Z ostatních zemí EU na tom ve druhém čtvrtletí byla nejlépe Litva s mezičtvrtletním růstem 2,9 %. S velkým odstupem ji následovalo Slovinsko (1,4 %) a Řecko (1,3 %). Na opačné straně spektra bylo ve druhém čtvrtletí Polsko, kde ekonomika klesla o 2,2 %, následované Švédskem (pokles o 0,8 %) a Rakouskem (pokles o 0,7 %).

ČNB umožní převod peněz na účet prostřednictvím telefonního čísla

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Bankovní účty.

ČNB oznámila plánované spuštění registru telefonních čísel, jejichž prostřednictvím bude možné převádět peníze z účtu na účet. Slibuje si od toho zjednodušení převodů, které umožní bankám držet krok s ostatními poskytovateli platebních služeb. Registr bude bankám přístupný od 30. října, zájemci budou moci službu využívat od listopadu.

Služba ovšem nebude automatická – poslat peníze na telefonní číslo bude možné pouze majitelům účtů, kteří ke svým účtům napárují jedno nebo více telefonních čísel. Naopak jedno číslo bude možné napárovat vždy pouze k jednomu účtu. Peníze tak půjde posílat na společný účet více lidí, z logiky věci nebudou ovšem vznikat nesrovnalosti ohledně toho, na který účet měla částka odejít. Limit pro jednu transakci bude 5000 korun. K prevenci špatného zadání telefonního čísla poslouží zobrazení majitele účtu, na který je telefonní číslo napárováno, přímo při zadávání platby. Služba by kromě zrychlení platebního platebního styku měla mj. omezit právě chyby při zadávání v číslech účtu (počítá se s tím, že telefonní číslo příjemce lidé zkopírují přímo ze svého adresáře). Služba by měla pomoci také obchodníkům, kteří nepřijímají platební karty a doposud si tak z „rychlých“ platebních metod museli vystačit s QR kódem. Zájem zatím projevilo 9 bank

Průměrná reálná mzda klesla o 3,1 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Český statistický úřad oznámil data o vývoji průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí letošního roku 43 193 Kč, tedy vzrostla meziročně o 7,7 %. Reálná mzda ovšem vzhledem k inflaci meziročně klesla o 3,1 %. Vrátila se tak na úroveň roku 2018. Je to již sedmé čtvrtletí v řadě, kdy reálná mzda klesá.

Dle analytiků byl pokles reálné mzdy nejmírnější od konce roku 2021, kdy reálná mzda zaujala klesající trend. Za loňský rok klesla reálná mzda o 8,5 %, letos zatím o 4,5 %, podle analytiků by měl být pokles postupně stále mírnější. V mezikvartálním srovnání růst průměrné mzdy dokonce poráží inflaci. Dle odborníků by měl meziroční růst průměrné mzdy dosáhnout kladných výsledků koncem roku.

Schodek státního rozpočtu klesl na 194,6 miliardy korun

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Schodek státního rozpočtu klesl v srpnu z červencových 214,1 miliardy korun na 194,6 miliardy korun. Od začátku roku (tedy za prvních 8 měsíců v roce) se jedná o nejlepší výsledek hospodaření od pandemického roku 2020, na druhou stranu je schodek stále nejvyšší v historii Česka.

Podle ministerstva financí ke snížení schodku přispěla dividenda ČEZ ve výši 54 miliard korun a také prostředky z EU a Národního plánu obnovy. Rozpočtu také pomohly příjmy z povinného pojistného – ty dosáhly 454,8 miliardy korun, což je více než třetina celkových rozpočtových příjmů, které celkově meziročně vzrostly o 21,7 %.

Vysoký nárazový příjem jako v případě dividendy ČEZ už se sice letos neočekává, podle ministra financí by nicméně v následujících měsících měly přijít i další daňové příjmy, kterých bylo v prvním pololetí spíše méně než více. Nepředpokládá se tedy překročení plánovaného schodku státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun.

České banky čelily sérii DDoS útoků

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Bankovní účty.

České banky tento týden zaznamenaly sérii hackerských útoků. Ve středu hackeři napadli Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB, Fio banku a Komerční banku. Ve čtvrtek oznámily útok ještě Moneta Money Bank a Raiffeisenbank, útok zasáhl také pražskou burzu. Podle národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se jednalo o tzv. DDoS útoky. Jejich podstatou je, že hackeři zahltí servery svých obětí enormním množstvím, požadavků, čímž je dočasně vyřadí z provozu. Za útoky stojí hackerská skupina z Ruska.

Hackerské útoky se projevily zpomalením nebo úplným výpadkem služeb – typicky šlo o výpadky internetového bankovnictví a webů, nebo alespoň jejich zpomalení. Útoky se naopak nedotkly bankomatů či přímo poboček, stejně tak prostředků nebo dat klientů jednotlivých bank. Škodu tak způsobilo pouze dočasné znemožnění transakcí a následný škraloup na pověsti „neprůstřelné“ obrany jednotlivých bank.  

Ceny ropy opět rostou, vzhůru je tlačí Čína i hurikán Idalia

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Po dvoutýdenním poklesu ceny ropy v tomto týdnu opět obrátily a zaujaly rostoucí trend. Podporují je v tom kroky Číny, které mají za cíl opět rozhýbat nedostatečně výkonnou ekonomiku. K ekonomickým vlivům se zároveň přidává i vyšší moc – z původní tropické bouře Idalia se včera stal hurikán, který nyní zuří nad Mexickým zálivem a ovlivňuje těžbu. Není vyloučeno, že hurikán dnes zasáhne i západ Floridy.

V době publikace tohoto článku se severomořská ropa Brent obchoduje za 84,92 USD za barel, zatímco ropa WTI dokonce za 81,36 USD za barel. Na růstu cen ropy se projevuje i snížení těžby ropy ze strany OPEC+. Očekává se, že snížení těžby ropy o 1 milion barelů denně přinejmenším ze strany Saúdské Arábie bude trvat až do října, aby ropná velmoc podpořila stabilizaci cen ropy.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Spolkový statistický úřad zveřejnil kvartální data o vývoji německé ekonomiky. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně stagnoval. Meziročně pak statistici zaznamenali dokonce pokles o 0,2 %. Německá ekonomika klesala již od loňského čtvrtého čtvrtletí, kdy zaznamenala mezičtvrtletní pokles o 0,4 %, následovaný poklesem o dalších 0,1 % v prvním čtvrtletí letošního roku.

Německá ekonomika tak již není v technické recesi, která se definuje právě jako meziroční pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Vzhledem k mezičtvrtletní stagnaci se německá ekonomika začíná opět stabilizovat. Dle statistického úřadu stojí za stabilizací rostoucí spotřebitelské výdaje, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,1 %, a také spotřeba domácností, která po „spořivé zimě“ už dále neklesá a mezičtvrtletně si drží stejnou výši.  

Turecko

Turecko prudce zvýšilo základní úrokovou sazbu o 7,5 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 7,5 %. Ta nyní dosahuje 25 %, tedy nejvýše od roku 2004. Jedná se již o třetí zvýšení základní úrokové sazby od května letošního roku. Do té doby praktikovala centrální banka na nátlak prezidenta Erdogana neobvyklou strategii boje s inflací – zachovávání stávající základní úrokové sazby namísto jejího zvyšování. To v říjnu loňského roku vyústilo ve zrychlení inflace na více než 85 %.

Zásadní změna měnové politiky přišla paradoxně právě se znovuzvolením prezidenta. Ten se totiž zavázal, že nadále nepůjde proti konvenčním mechanismům boje s inflací, které praktikují centrální banky ostatních států, a sice zvyšování úrokových sazeb. Ke změnám došlo i ve vedení banky – byla jmenována nová guvernérka a tři viceguvernéři, kteří jsou nakloněni zpřísňování měnové politiky. Je tedy pravděpodobné, že zvyšování základní úrokové sazby bude pokračovat. Turecká lira reagovala na nejnovější změnu základní úrokové sazby zlepšením kurzu vůči dolaru i euru přibližně o 3 %, o zhruba 10 % si polepšily i akcie tureckých bank. Bude nicméně trvat, než výrazněji klesne i inflace, která byla v červenci vyčíslena na téměř 50 %.

Červencová inflace v EU se snížila na 6,1 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropský statistický úřad zveřejnil data o červencovém vývoji inflace v EU. Průměr všech zemí v EU za červenec činí 6,4 %, což je o tři desetiny procenta méně než v červnu. V eurozóně pak činí průměrná inflace za červenec 5,5 %, o dvě desetiny procenta méně než v předchozím měsíci. V rámci celé EU na tom v červenci byla s inflací nejlépe Belgie – tamější inflace dosahuje 1,7 % – následovaná Lucemburskem a Španělskem.

Naopak nejvyšší inflace je nadále v Maďarsku, v červenci dosáhla 17,5 %. Celkově inflace zpomalila v 19 členských státech EU, v sedmi naopak zrychlila. Jediné Švédsko vykazuje stagnující inflační hodnoty. Jisté je, že na rozdíl od Belgie, Španělska a Lucemburska je průměrná inflace v EU vysoko nad hodnotou 2 %, na kterou cílí Evropská centrální banka. Ta tak zřejmě bude nadále zvyšovat základní úrokovou sazbu, kterou naposledy v červenci zvýšila na 4,25 %.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme