Autor: Karas

ČNB snížila základní úrokovou sazbu na 5,75 %

ČNB při posledním měnově-politickém jednání pokračovala ve snižování základní úrokové sazby – tentokrát ji snížila o půl procentního bodu na 5,75 %. Od prvního předvánočního snižování po roce a půl tedy už základní úroková sazba klesla o 1,25 procentního bodu. Podle odborníků bylo toto snížení základní úrokové sazby spíše umírněné.

Inflaci se sice v únoru podařilo stlačit ke dvěma procentům, která jsou dlouhodobým cílem ČNB, zároveň ovšem oslabil i kurz koruny. Inflace taktéž, byť meziročně zpomalená, stále bankéře znepokojuje především v oblasti cen služeb. V návaznosti na pokles základní úrokové sazby se očekává další pokles hypotečních sazeb – ty se v únoru pohybovaly okolo 5,36 %. V důsledku zlevnění hypoték lze počítat i s dalším rozmrzáním hypotečního trhu. Lze tak počítat i s postupným růstem cen nemovitostí, který byl utlumen právě nedostupnými hypotékami, a tedy nedostatkem kupců na trhu.

Cena ropy

Roste poptávka po ropě i její ceny

Ceny ropy v uplynulých několika dnech pokračovaly v růstovém trendu. V době publikace tohoto článku se ropa Brent pohybuje okolo 85 USD za barel a ropa WTI okolo 81 USD za barel. Důvodů je několik – jednak nedávné útoky na ruské ropné rafinerie vyvolaly obavy z možného výpadku části dodávek ropy. Zároveň je tu stále obava z přetrvávajícího aktuálního konfliktu na Blízkém východě a útoky jemenských povstalců v Rudém moři. Také se ovšem očekává růst poptávky, spojený s blížícím se možným snížením základní úrokové sazby americké centrální banky.

Konkrétně OPEC předpokládá letošní zvýšení celosvětové poptávky o 2,25 milionu barelů ropy denně. Někteří členové OPEC+ se přitom začátkem března dohodli na prodloužení omezení těžby ropy, která s různými úpravami trvají už od konce roku 2022. Nejvýrazněji se projeví omezení těžby ze strany Saúdské Arábie – ta bude až do konce čtvrtletí nadále těžit devět milionů barelů ropy denně místo deseti.

Bitcoin po několikerém překonání rekordní hodnoty kles

Minulý týden bitcoin překonal rekordní hodnotu, a to hned čtyřikrát po sobě. Aktuální nejvyšší dosažená hodnota tak je 73 798 USD. Následně ale hodnota začala opět klesat, jak nezanedbatelná část investorů začala své bitcoiny prodávat, aby maximalizovala své zisky ještě před tím, než notoricky volatilní aktivum začne opět klesat, a vytvořila tak sebenaplňující proroctví. V čase publikace tohoto článku se bitcoin pohybuje okolo 65 313 USD.

Vedle výběru zisků ze strany investorů se na poklesu ceny bitcoinu zřejmě projevilo také mírné zrychlení inflace v USA. Zpomalující inflace je totiž nezbytnou podmínkou pro to, aby americká centrální banka začala snižovat základní úrokovou sazbu. V době nejistého vývoje základní úrokové sazby klesá zájem o riziková aktiva. V měřítku měsíců je ovšem vývoj hodnoty bitcoinu i zájmu o něj příznivý – od začátku roku vzrostla hodnota kryptoměny přibližně o 60 % Zároveň se ale blíží dlouho očekávaný halving (připomeňte si zde), s nímž bývá obvykle spojen i růst hodnoty bitcoinu.

Objem českého majetku v podílových fondech vzrostl

Asociace pro kapitálový trh zveřejnila data za loňský rok o vývoji na poli podílových fondů. Hodnota majetku Čechů vloženého do podílových fondů vzrostla meziročně o 187,1 miliardy Kč a meziročně činila 938,6 miliardy Kč. Meziroční nárůst je přitom největší v historii. Dlouhodobě objem investovaných prostředků do podílových fondů roste. Deset let nazpět byl oproti dnešku třetinový – pohyboval se okolo 307 miliard Kč.

Podle dat asociace byly s výnosem 17 % nejúspěšnější akciové fondy, následovaly smíšené fondy s 11 %, strukturované fondy s 9 %, peněžní fondy s 6 % a retailové nemovitostní fondy 4 %. Co se týče rozložení prostředků, nejvíce jich bylo vloženo v dluhopisových fondech a ty zaznamenaly i největší nárůst majetku. Naopak nejméně vložených peněz a nejmenší nárůst majetku byl u nemovitostních fondů, což dobře ilustruje loňský vývoj situace na trhu – nízké ceny nemovitostí a touha po konzervativnějších aktivech pro neklidnou dobu. V letošním roce se vzhledem k poklesu inflace a uvolňování měnové politiky očekávají velmi zajímavé výnosy u akciových fondů, které jsou ale o to náchylnější na vývoj geopolitické situace.

Průměrná nabídková sazba hypoték mírně stoupla, banky omezují delší fixace

Podle dat Swiss Life Hypoindex stoupla v únoru průměrná nabídková sazba hypotéky s 80 % LTV na 5,62 %. Je s podivem, že se to děje v době, kdy ČNB od konce loňského roku snižuje základní úrokovou sazbu. Další snížení základní úrokové sazby se očekává na měnově politickém jednání 20. března. Dojde-li k dalšímu snížení základní úrokové sazby, je pravděpodobné, že se snižováním nabídkových hypotečních sazeb přijdou i další banky.

Proměnilo se zároveň složení hypoték na trhu z hlediska fixací. Vzhledem k očekávání dalšího poklesu základní úrokové sazby a na ni navázaných nabídek komerční bank vystřídala v minulosti nejoblíbenější pětiletou fixaci fixace tříletá, kterou podle některých zdrojů nyní volí témě tři čtvrtiny všech žadatelů o hypotéku. Zároveň vzhledem k nedávné legislativní změně, která bankám znemožnila výrazněji klienta penalizovat, pokud nedodrží fixaci a refinancuje dříve, se nyní od nabídky delších fixací odklánějí i banky – projevuje se to na nabídkových sazbách, kde fixace nad pět let v průměru vycházejí méně výhodně než tříleté. Desetileté fixace dokonce banky z trhu stahují, v současnosti takovou fixaci nabízí jen čtyři banky.

Průměrná reálná mzda v roce 2023 klesla, letos se očekává růst

ČSÚ zveřejnil data o vývoji mezd ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Dle očekávání mzdy rostly pomaleji než inflace, a tak průměrná reálná mzda klesla již deváté čtvrtletí v řadě. Zatímco totiž za celý loňský rok vzrostla nominální průměrná mzda o cca 7,5 %, průměrná inflace dosáhla 10,7 %, reálné mzdy tak klesly cca o 2,8 %. Jedná se o menší pokles než o rok dříve v roce 2022, kdy reálné mzdy klesly o 7,5 %.

Vzhledem ke klesající inflaci, která již v lednu dosáhla 2,3 % (připomeňte si zde), se letos očekává obrat ve mzdovém trendu. Za předpokladu, že inflace zůstane nadále po kontrolou, růst reálných mezd by měl překonat 4%. Vzhledem poklesu reálných mezd o přibližně 11 % v předchozích dvou letech, který musí mzdy dohnat, se nicméně očekává, že na úroveň před pandemickým rokem 2020 se reálné mzdy dostanou až v průběhu roku 2026.

Společnosti registrované v UK čekají nové povinnosti nejen vůči Companies House

V říjnu 2023 byl ve Velké Británii přijat zákon o hospodářské kriminalitě a transparentnosti obchodních společností. Změny z předpisu vyplývající budou prováděcími předpisy postupně uváděny v praxi v průběhu let 2024 a 2025, aktuální balíček změn je naplánován na 4. března 2024. Předpis se týká mj. rozšíření odpovědnosti právnické osoby za hospodářskou kriminalitu, povinnosti předcházet finančním podvodům, posílení vyšetřovací pravomoci v oblasti podvodů, otázky možného zadržení kryptoaktiv a registrační povinnosti zahraničních subjektů vlastnících některé typy majetku ve Velké Británii. Z fyzických osob se změny dotknou CEO, osob s významným vlivem (PSC), a kohokoli, kdo za společnost podává oficiální dokumenty (např. vůči Companies House).

Čtvrtého března dojde k rozšíření pravomocí Companies House v oblasti vyžadování důkazů pro tvrzené informace ze strany zájemců o registraci společnosti do obchodního rejstříku, ale i v případě subjektů už do rejstříků zapsaných. Zároveň všechny registrované společnosti budou muset poskytnout registrovanou e-mailovou adresu a dodat formální prohlášení o úmyslu podnikání v mezích zákona, použitelné zejména v případě, že by se posléze prokázal opak. Interně pak Companies House získá pravomoc doplňovat informace v rejstříku anotacemi tam, kde jsou nepřesné nebo zavádějící, a to z vlastní iniciativy i bez součinnosti subjektu, kterého se týkají, a některé informace i odstraňovat – z toho mohou subjektům vzniknout povinnosti k doplnění informací. Posílí se i sdílení informací mezi dalšími správními orgány navzájem.

Bitcoin překonal hranici 56 000 USD, blíží se halving

Pilotní kryptoměna pokračuje v růstu – po mírném škobrtnutí koncem minulého týdne si začátkem tohoto týdne připsala hodnotu, na kterou se nepodívala už od konce roku 2022 – 56 000 USD. Za jediný den přitom hodnota vzrostla o 10 %. Podle odborníků na tom má podíl využívání nových bitcoinových ETF (připomeňte si zde), která přivedla k bitcoinu i dosud váhavé investory.

Zároveň se blíží tzv. halving – okamžik, od kterého budou mineři získávat v rámci těžby o polovinu menší množství kryptoměny než doposud. Ze současných 6,25 bitcoinů za vytěžený blok dostanou těžaři od poloviny dubna jen 3,125 bitcoinu. S menším objemem nových bitcoinů na trhu tedy obvykle při halvingu každé čtyři roky vzroste cena bitcoinu. K poslednímu halvingu by mělo dojít v roce 2140.

Nvidia dosáhla hodnoty 2 biliony USD

Výrobce čipů Nvidia překonal historickou hranici – celková tržní kapitalizace společnosti dosáhla 2 bilionů USD. Společnost se tak zařadila k technologickým gigantům jako Apple a Microsoft. Navázala tak na svůj úspěch z posledního čtvrtletí loňského roku, kdy zvýšila čistý zisk o ohromujících 769 %. Zároveň se z tržní kapitalizace jednoho bilionu USD na dvojnásobek dostala za necelý rok, tedy o polovinu kratší dobu než Apple nebo Microsoft. Kromě toho také Nvidia překonala dosavadní rekord Meta Platforms, když za jediný den zvýšila svou tržní hodnotu o 277 miliard USD.

Za úspěchem Nvidia v loňském i letošním roce stojí především fakt, že právě její produkty jsou klíčové pro drtivou většinu subjektů v odvětví umělé inteligence, které zažilo boom v loňském roce. AI závody ale teprve začaly – akcie Nvidia tak od začátku nejen posílily o 60 %, ale zároveň táhnou vzhůru i velké americké akciové indexy –S&P 500 i Dow Jones si v den překonání dvoubilionové hranice rovněž připsaly rekordní hodnoty.

Inflace v EU v lednu zpomalila na 3,1 %

Eurostat zveřejnil lednová data o vývoji inflace v EU. Ta opět navázala na klesající trend, který přerušila koncem loňského roku. Meziroční míra inflace klesla z 3,4 % na 3,1 %. V eurozóně pak klesla inflace dokonce z 2,9 % na 2,8 %. Po dlouhé době je tak inflace v EU vyšší než inflace v Česku, která v lednu relativně prudce klesla vzhledem k odeznívajícímu efektu úsporného energetického tarifu (připomeňte si zde). To přitom platí navzdory tomu, že Eurostat využívá k výpočtu inflace odlišnou metodiku a v lednu tak v Česku naměřil 2,7 %, narozdíl od ČSÚ, který naměřil 2,3 %.

Nejvyšší inflaci v EU mělo v lednu Rumunsko se 7,3 %, následované Estonskem a Chorvatskem s 5 %. Na opačné straně spektra se umístilo Dánsko a Itálie s inflací 0,9 %. Rychlejšímu poklesu inflace v lednu pravděpodobně zabránilo tradiční přeceňování, na druhou stranu snižovat ji pomáhaly ceny energií.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme