Autor: Karas

Eurostat zveřejnil předběžná data o lednovém vývoji inflace v eurozóně. Inflace klesla o jednu desetinu procentního bodu na 2,8 %. Meziměsíčně pak ceny klesly o 0,4 procentního bodu. Takový vývoj analytiky Evropské centrální banky (ECB) nijak nepřekvapil a nadále se tak předpokládá, že ECB by mohla v první polovině letošního roku přikročit ke snižování základní úrokové sazby, neboť inflace se již od předloňské hodnoty 10,6 % pomalu ale jistě blíží dlouhodobému cíli ECB, kterým je stejně jako v případě ČNB dvouprocentní inflace. V tuto chvíli se uvolnění měnové politiky ECB očekává v dubnu nebo v červnu dubna do června.

Nejvyšší inflace v eurozóně dosáhlo v lednu Estonsko s 5% inflací, relativně vysoká inflace jen těsně pod pěti procenty byla i v Chorvatsku. Naopak nejnižší inflaci v eurozóně má Finsko a Itálie, kde je inflace výrazně pod dlouhodobý měnovým cílem ECB, a sice nižší než 1 %. Česká inflační data za leden zatím nebyla zveřejněna, v prosinci ovšem inflace dosahovala 6,9 % (připomeňte si zde).

ČSÚ zveřejnil předběžnou analýzu vývoje české ekonomiky v loňském roce. Podle ČSÚ česká ekonomika loni klesla o 0,4 %. Přitom ale není v technické recesi – v posledním čtvrtletí si připsala růst o 0,2 % a jsou tu důvody pro zachování rostoucího trendu. Od vzniku ČR je to pošesté, kdy ekonomika zakončila rok s celkovým poklesem. V evropském srovnání jde spíše o slabší výsledek – celá EU zaznamenala v loňském roce mírný růst – 0,5 %. Výsledek je nicméně stále lepší než v pandemickém roce 2020.

Podle odborníků je hlavním důvodem pro pokles ekonomiky inflace a z ní pramenící snížení spotřeby domácností, které se naučily šetřit nejen s energiemi, ale napříč celým spotřebním košem. Naopak většímu propadu zabránila zahraniční poptávka – významnou složkou byl automobilový průmysl. V posledním čtvrtletí loňského roku se nicméně na růstu ekonomiky projevila právě nově ožívající spotřeba domácností, kterou by v letošním roce měl podpořit i dlouho očekávaný růst reálných mezd. Právě proto jsou analytici optimističtí, že by česká ekonomika mohla růst i v dalším období.

Do Senátu postoupil návrh novely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (AML zákon – zákon proti praní špinavých peněz). Ta má rozšířit okruh subjektů, kterým ze zákona vznikají v rámci jejich činnosti povinnosti. Zároveň se také přitvrdí sankce za nedodržení těchto povinností.

AML zákon zejména vytváří podmínky pro prověřování skutečných majitelů právnických osob, majetku a podezřelých transakcí. Povinnosti z něj plynou těm subjektům, které provádějí transakce zneužitelné pro praní špinavých peněz. Typicky jde o úvěrové instituce a realitní kanceláře, ale třeba i auditory a správce svěřenských fondů.

Podle novely by do této skupiny měli přibýt také restrukturalizační správci a provozovatelé online loterie a online binga. Zároveň se horní hranice pokuty za neprovedení kontroly podle AML zákona má zvýšit ze 100 000 korun na 1 milion korun, aby získala větší odstrašující účinek. Na druhou stranu dostanou povinné osoby možnost ve výjimečných případech neprovést kontrolu, a to za předpokladu, že by podle nich kontrola byla varováním před Finančním analytický úřadem (FAÚ). V takovém případě ovšem budou muset ihned oznámit neprovedení kontroly právě FAÚ.

ČBA zveřejnila svou statistiku Hypomonitor za prosinec 2023. Ta kromě meziměsíčních dat tentokrát obsahuje i shrnutí za celý uplynulý rok. V rámci hypotečních úvěrů loni banky půjčily klientům celkem 150 miliard Kč, což je o čtvrtinu méně než loni. Průměrná úroková sazba pak v prosinci klesla na 5,65 %. Paradoxně se jedná o menší pokles než v předcházejících měsících, kdy sazba klesala o 0,03 procentního bodu, a to navzdory, tomu, že v prosinci jsme zaznamenali snižování sazeb u vybraných hypoték ze stany komerčních bank (připomeňte si zde).

První polovina loňského roku byla z hlediska objemu hypoték meziročně více než o polovinu slabší, druhá naopak více než o polovinu silnější. Je to dáno tím, že právě v polovině roku 2022 začaly výrazně růst úrokové sazby, zdražovat hypotéky a hypoteční trh tak postupně zamrzal. Naopak od konce loňského roku, kdy úrokové sazby dosáhly vrcholu, sazby postupně klesají a ve druhé polovině loňského roku už pomalu začal hypoteční trh opět ožívat – ačkoli k dosažení objemu z let před pandemií mu stále chybí přibližně třetina.

V letošním roce se očekává postupné snižování sazeb, které podpoří i snižování základní úrokové sazby ze strany ČNB, zahájené v prosinci 2023. Postupně se bude stále víc projevovat odložená poptávka lidí, kteří už rok a půl čekají na dostatečné snížení úrokových sazeb hypoték, aby dosáhli na financování vlastního bydlení.

ČNB zveřejnila údaje o struktuře devizových rezerv. Ukazuje se, že centrální banka nadále rozšiřuje zastoupení zlata v devizových rezervách. Celkem nyní v devizových rezervách ČNB je 986 000 troyských uncí zlata, tedy přibližně 30,67 tun. Přitom začátkem loňského roku to bylo „jen“ 385 000 troyských uncí zlata, tedy asi 11,97 tuny. Celková hodnota zlata vlastněného ČNB nyní dosahuje přibližně 47,7 miliard korun.

Intenzivní rozšiřování zlatých rezerv probíhá již od začátku roku 2023. Nejvíce se ho ovšem nakoupilo ve druhém čtvrtletí loňského roku – 6,1 tuny. Do té doby se objem zlata nakoupeného ČNB pohyboval v průměru okolo 12 tun. Zajímavé je, že se ho paradoxně většina nenachází v budovách ČNB, nýbrž v zahraničních bankách. Je pravděpodobné, že rozšiřování zlatých rezerv bude pokračovat – současný guvernér naznačil dlouhodobý cíl 100 tun zlata.

Český statistický úřad zveřejnil data o vývoji inflace v prosinci i za celý loňský rok. Prosincová inflace zvolnila o čtyři desetiny procentního bodu z listopadových 7,3 % na 6,9 %. V celoročním průměru inflace dosáhla 10,7 % – o 4,4 procentního bodu níže než v roce 2022. Tento pokles je ovšem způsoben vysokou srovnávací základnou – dvouciferná průměrná roční inflace je stále dost vysoká. Ještě větší pokles průměrné inflace se očekává v letošním roce – dílem to bude způsobeno opět vysokou srovnávací základnou, na druhou stranu už by se inflace měla ke konci roku blížit třem procentům, což je přece jen výrazně blíže dvouprocentní inflaci, dlouhodobému cíli ČNB, než aktuální hodnota.

V evropském srovnání má Česko nyní pátou nejvyšší inflaci, což je o jednu příčku horší výsledek než minulý měsíc. Nejvyšší inflaci (7,9 %) má Maďarsko a nejnižší naopak Itálie (0,59 %). V eurozóně pak inflace zrychlila z listopadových 2,4 % na prosincových 2,9 %. Sousední země Česka mají inflaci také nižší v čele s Německem, kde prosincová inflace dosáhla 3,7 %. Česká prosincová inflace nicméně zpomalila více, než očekávala ČNB, a lze očekávat její postupný pokles i v dalších měsících.