Autor: Karas

Bankovní rada ČNB opět ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Stalo se tak i přes rozpolcená čekávání analytiků, kdy řada z nich předpovídala první snížení po více než roce, a to o 0,25 procentního bodu. Ostatně tuto možnost nevyloučil ani guvernér Aleš Michl, který se přitom až do října stavil k možnému snížení základní úrokové sazby před koncem roku odmítavě a připouštěl přinejlepším diskuzi na toto téma. V říjnu ovšem data ukázala na nečekané zpomalení růstu inflace, které právě zavdalo příčinu k analytickým úvahám o možném snížení základní úrokové sazby.

Nakonec ovšem zvítězila opatrnost – bankovní rada si chce být jistá, že inflace je skutečně pod kontrolou, než přistoupí ke snižování úrokových sazeb. Pro zachování sazby hlasovalo 5 ze 7 jejích členů. Proinflační rizika, ale i ekonomický růst, tak budou tlumeny základní úrokovou sazbou přinejmenším do 21. prosince, kdy ČNB bude o měnové politice rozhodovat naposledy v tomto roce. Koruna na rozhodnutí reagovala posílením o téměř 20 haléřů a zpevnila tak svůj kurz nejvíce za poslední 3 týdny. Celková průměrná inflace v letošním roce by měla dosáhnout 10,8 %, pro příští rok se očekává 2,6 %.

Dluhy českých domácností u bank podle dat ČNB v září vzrostly o 5,4 miliardy korun na celkem 2,23 bilionu korun. Oproti zbytku roku je nicméně tempo zadlužování pomalejší než doposud, a to i meziročně. Na vině je ekonomická situace, která, byť inflace postupně zpomaluje, stále nutí lidi šetřit a vyhýbat se zadlužování. To je patrné jak u úvěrů na bydlení, tak těch spotřebitelských.

Dluhy českých domácností až na jediný výjimečný měsíc, duben 2022, rostou od roku 2016. 80 % jejich objemu nepřekvapivě tvoří úvěry na bydlení, jejichž objem vzrostl v září meziměsíčně o 0,2 %. Výraznější nárůst obejmu úvěrů na bydlení se očekává v prvních měsících příštího roku, s poklesem úrokových sazeb a příchodem odložené poptávky po hypotékách.

ČNB zveřejnila statistiku padělaných nebo pozměněných bankovek a mincí, které zadržela za první tři čtvrtletí letošního roku. Celkem šlo o 3 608 kusů platidel, meziročně tedy dvojnásobek. Ve většině případů se jednalo o české koruny, následovalo 255 eurových bankovek, 221 dolarových bankovek a 143 padělaných eurových mincí. Padělků českých bankovek bylo zadrženo 1 787, mincí 1 189.

Bankovky tedy nad mincemi nadále převažují, oproti předchozím rokům je však poměr mincí vůči bankovkám výrazně vyšší. Trend větší četnosti záchytů padělaných korunových mincí ČNB pozoruje od druhé poloviny roku 2022 – ve větší míře jde o dvacetikoruny, a to nezvykle v poměrně dobré kvalitě. Nejčastěji padělanou českou bankovkou pak byla tisícikoruna. Vzhledem k poměrně sofistikovanému systému ochranných prvků na českých bankovkách je nicméně většina padělků ve špatné kvalitě a rozeznatelná pouhým okem, a i jejich počet vzhledem k celkovému počtu bankovek a mincí v oběhu (2,79 miliard kusů) lze považovat za zanedbatelný.

Podle dat ministerstva financí vzrostl ve třetím čtvrtletí letošního roku státní dluh na 3,115 bilionu korun. Od začátku roku vzrost celkem o 220,2 miliardy korun. Z celkového HDP nyní státní dluh pokrývá 43,1 %, což je nárůst o 0,4 % za letošní rok. Ke konci roku by dle ministerstva financí nicméně měl poměr státního dluhu ku HDP klesnout na 42,7 %. Dluh roste zejména kvůli prodeji státních dluhopisů. Výnosem z prodeje těchto dluhopisů se paradoxně vedle krytí schodku státního rozpočtu, který ke konci září dosahoval 180,7 miliardy korun, financují i již splatné splátky státního dluhu vzniknuvšího dříve.

Dluhopisů bylo od začátku roku vydáno celkem za 407,5 miliardy korun s průměrným úrokem 4,5 %. Z celkového objemu dluhopisů, které jsou nyní vydány, drží zhruba 40 % české banky a 29 % zahraniční investoři. Ministerstvo financí očekává, že v letošním roce vzroste státní dluh z 2,895 bilionu korun na začátku roku na celkem na 3,191 bilionu korun.

Ceny pohonných hmot v Česku tento týden nadále klesají. Zatímco minulý týden se pod 40 korun dostal nejběžnější benzín Natural 95, tento týden už pod tuto hranici klesla i nafta. Aktuální průměrná cena benzínu se pohybuje okolo 39,57 korun za litr, nafta stojí v průměru 39,88 korun za litr. V obou případech jde o týdenní pokles přibližně o 30 haléřů za litr.

Ceny pohonných hmot v říjnu zaujaly klesající trend po bezmála čtyřech měsících postupného nárůstu. Dle odborníků je důvodem uklidnění na trhu s ropou, která v říjnu rovněž značně zlevnila, ačkoli nyní již opět roste vzhledem k aktuálnímu konfliktu v Izraeli. V příštích týdnech se očekává další pokles cen, nicméně v menší intenzitě než tento týden. Benzín by měl zlevňovat o něco více než nafta, po které s klesajícími teplotami poroste poptávka kvůli topení. Nejdražší benzín i nafta jsou tradičně v Praze, nejlevněji tentokrát motoristé využívající obě pohonné hmoty natankují v Jihočeském kraji.

Objem hypotéčních úvěrů, které v září poskytly banky a stavební spořitelny, dosáhl 13,6 miliardy korun, říkají statistiky České bankovní asociace Hypomonitor. Meziročně se jedná o nárůst 90 %. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték dosáhl 11,3 miliardy korun, tedy přibližně o 200 milionů méně než v srpnu. Stejně tak v případě refinancovaných hypoték bylo září oproti minulému měsíci o něco slabší – refinancované úvěry dosáhly v září 2,3 miliardy korun oproti 2,6 miliardám korun v srpnu. Mírně klesl i počet uzavřených hypoték, a to na přibližně 3 500.

Naopak k nárůstu došlo v případě průměrné výše úvěru. Pokračuje tak trend, který průměrná výše hypotéky zahájila letos v lednu. Od té doby se z 2,83 milionu korun vyšplhala až na zářijových 3,18 milionu korun. V následujících měsících lze očekávat pozvolné rozmrzání hypotéčního trhu – navzdory jen velice pomalu klesajícím úrokovým sazbám, které v září dosáhly 5,74 %, totiž zájemce o koupi lákají relativně nízké ceny nemovitostí, vyvolané právě těmito úrokovými sazbami a odložením poptávky. Lze předpokládat, že jakmile začnou sazby výrazněji klesat, dojde k prudkému nárůstu zájmu o hypotéky a s tím i cen.