Autor: Karas

Minimální globální zdanění velkých nadnárodních společností

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

OECD již několik let vyvíjí iniciativu s cílem zavést globální minimální hranici pro korporátní daň velkých nadnárodních společností. Ta má činit 15 %. Pokud společnost v příslušné jurisdikci dosáhne na nižší sazbu, bude jí daň doměřena právě do výše 15 %. Cílem je omezit cílené umisťování ústředí společností do zemí považovaných za daňové ráje, a také omezit motivaci těchto zemí být daňovými ráji. Iniciativu v tuto chvíli podpořilo 140 států.

Očekává se, že by se celkově mohl globální výnos z korporátní daně dní zvýšit o 9 % a dosáhnout 220 miliard USD ročně. Od ledna toto opatření do svých předpisů implementuje EU, Velká Británie, Norsko, Austrálie, Jižní Korea, Japonsko a Kanada. Naopak z velkých ekonomik opatření zatím nezavedly USA a Čína. Změny se nedotknou plošně všech společností a skupin – pouze těch, jejichž roční obrat přesáhne 750 milionů EUR. Přidají se ovšem i státy, které jsou naopak známé jako daňové ráje či přinejmenším země s výhodným daňovým režimem – např. Lucembursko, Nizozemí a Švýcarko. Právě u těchto zemí se změna daňových předpisů projeví nejvíce.

Cena zlata v uplynulém roce stoupla o 13 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Investice.

V loňském roce cena zlata vzrostla nejvýše za poslední tři roky. Připsala si celkový růst 13 % a skončila nad 2000 USD za troyskou unci. Podle odborníků je důvodem pro růst ke konci roku očekávání, že americká centrální banka by mohla přikročit ke snižování základní úrokové sazby již letos v březnu. V průběhu roku pak růst ceny zlata podpořila nejistá geopolitická situace – zlato si stále drží status relativně bezpečného investičního přístavu. Totéž se vzhledem k loňskému roku nedá říct o ostatních drahých kovech. Palladium, platina i stříbro shodně zaznamenaly pokles – případě prve jmenovaného kovu dokonce největší od roku 2008.

Cena zlata i přes jeho relativně stabilní povahu v loňském roce oscilovala více než obvykle – nejméně se blížila 1800 USD, nejvíce naopak dosáhla 2135,4 USD. Očekává se, že cena zlata by měla růst i letos. Naopak pesimističtější scénář se týká platiny a palladia. Ty se totiž průmyslově využívají zejména v autech se spalovacím motorem, a tedy dlouhodobě vzhledem k přechodu na elektromobily by průmyslová poptávka po nich měla spíše klesat.

Konsolidační balíček v kostce

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Od začátku roku je účinný konsolidační balíček. Ten by měl v roce 2024 celkem zajistit státnímu rozpočtu 97,7 miliard korun. Část opatření se projeví již nyní, část až v průběhu roku. Jaké jsou ty nejzásadnější změny?

Daň z příjmů právnických osob vzrostla z 19 na 21 %. Zároveň se omezí odpisy firemních vozů s pořizovací cenou vyšší než 2 miliony korun. Méně výhodné budou nyní nepeněžité benefity pro zaměstnance, například stravenky. Na druhou stranu ovšem správce daně vyjde vstříc firmám alespoň při úhradě daně – těm, které operují především se zahraniční měnou, umožní vést účetnictví a platit daň právě v této měně, což těmto firmám mírně uleví na administrativních nákladech a kurzovních ztrátách.

U živnostníků vzrostly odvody a budou se zvyšovat i v dalších letech, s tím, jak poroste minimální vyměřovací základ. Zaměstnanci pak nejvíce pocítí zrušení některých slev na dani – za školkovné a za studenta, jakož i omezení daňového zvýhodnění na manžela a manželku. Zároveň se snižuje práh, od kterého jsou zaměstnanci zákonem považováni za vysokopříjmové a jejich sazba daně činí 23 % – nově jsou vysokopříjmoví zaměstnanci ti, kteří ročně pobírají 36 násobek průměrné měsíční mzdy. Strop se snižuje také u pracovníků na dohodu. Ti jsou nově osvobozeni od odvodů pouze pokud výdělek u jednoho zaměstnavatele nepřekročí čtvrtinu průměrné mzdy a výdělek u všech zaměstnavatelů dohromady 40 % průměrné mzdy.

Balíček se dotkne také snížených sazeb DPH, daně z nemovitostí, státní podpory pro stavební spoření, zdanění provozování hazardních her a spotřebních daní. V průběhu roku pak podraží ještě roční dálniční známka a vzroste minimální částka měsíčního penzijního spoření nutná pro získání státního příspěvku.

Inflace v EU klesla na 3,1 %, v Česku dosahuje 8 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Eurostat zveřejnil listopadová inflační data. Inflace v EU klesla na průměrných 3,1 %, nejníže za poslední dva roky. V eurozóně dokonce inflace klesla na 2,4 %. Nejnižší inflace byla v listopadu v Belgii, kde se inflace změnila v deflaci a spotřebitelské ceny klesly o 0,8 %. Nejvyšší inflace byla v listopadu v Česku, kde dosahovala 8 %. Česko tak na postu země s nejvyšší inflací v EU vystřídalo Maďarsko, kde je nyní inflace 7,7 %.

Dle analytiků to ovšem s inflačními daty v Česku nevypadá tak černě – propisuje se do nich úsporný tarif, který uměle navyšuje meziroční nárůst cen – vliv úsporného tarifu na inflaci by mohl být 2,8 až 2,9 % – česká inflace by se v takovém případě pohybovala jen lehce nad 5 %. Významnější je tak dlouhodobý vývoj inflace – očekává se, že již začátkem příštího roku by mohla inflace v Česku klesnout až na 3 %. V souladu s tímto předpokladem je i nedávné snížení základní úrokové sazby ČNB, která doposud byla s jakoukoli změnou základní úrokové sazby právě vzhledem k boji s inflací velice obezřetná.

ČNB po roce a půl snížila základní úrokovou sazbu

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

ČNB na svém posledním zasedání snížila základní úrokovou sazbu na 6,75 %. Snížení o čtvrt procentního bodu je sice symbolické, je to nicméně poprvé od června 2022, kdy ČNB opět změnila základní úrokovou sazbu. Končí tak období roku a půl, kdy základní úroková sazba setrvávala na 7 %. Jedná se o nejdelší období beze změny základní úrokové sazby od roku 2017, kdy ČNB sáhla na základní úrokovou sazbu téměř po pěti letech.

Podle odborníků i ČNB samotné je snížení sazeb signálem, že ČNB věří v další snižování inflace, kterou se snaží regulovat právě vysokou základní úrokovou sazbou. A právě na pokles inflace je vázána i rychlost dalšího snižování základní úrokové sazby. ČNB nicméně očekává postupný pokles inflace až ke dvěma procentům, na která cílí. Podle poslední prognózy ČNB pro rok 2024 by se základní úroková sazba měla koncem příštího roku pohybovat okolo 4 % až 3,5 %. Není bez zajímavosti, že ČNB není jediná banka, která v prosinci přišla se snižováním sazeb. S cílem rozhýbat hypoteční trh dokonce ještě před ČNB začaly snižovat sazby u hypoték komerční banky (připomeňte si zde).

Soudní dvůr EU potvrdil vítězství Amazonu v daňovém sporu

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Amazon zvítězil ve sporu s Evropskou komisí o daňových úlevách. Rozhodl tak s konečnou platností Soudní dvůr EU. Jádrem sporu byly daňové úlevy z roku 2017. Tehdy Lucembursko umožnilo společnosti Amazon neplatit až tři čtvrtiny daní ze zisků plynoucích z území EU. Evropská komise tento postup vyhodnotila jako nedovolenou státní podporu ze strany Lucemburska a žádala, aby Amazon domnělou dlužnou částku doplatil. Celkem se jednalo o částku 250 milionů EUR.

Tribunál nicméně už v roce 2021 naznal, že nešlo o nedovolenou státní podporu, Amazon pouze maximálně využil příznivého daňového režimu, který Lucembursko v tomto směru nabízí. Jelikož Evropská komise neprokázala, v čem se postup Lucemburska vůči Amazonu liší oproti jiným daňovým subjektům, potvrdil nyní rozhodnutí Tribunálu i Soudní dvůr – jedná se tak o konečné rozhodnutí Soudního dvora EU.

Podzimní britský daňový balíček podpoří obchodní společnosti

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Velká Británie vydala podzimní daňový balíček. Ten má za cíl maximálně zjednodušit britským společnostem jejich zdanění a zároveň jim umožnit vyšší daňové odpočty – to vše kvůli podpoře investic. Celkově by britské společnosti od dubna 2024 měly ušetřit na daních až 11 miliard liber ročně. Velká Británie tak chce upevnit svůj status jedné z nejoblíbenějších jurisdikcí pro podnikání v EU.

Již nyní je v Británii nejnižší korporátní daň v zemích G7 – ta bude novými daňovými předpisy ještě umenšena. Očekává se, že by změny měly vyústit v růst investic britských obchodních společností do konce desetiletí o 20 miliard liber. Británie má v investičních pobídkách praxi – již od roku 2021 si mohou britské společnosti odečíst od základu daně až 100 % investic do strojů a továren. Stejně tak z každé takto investované libry si mohou z daní následně odečíst dalších 25 pencí (čtvrtina investice).

Stamilionové přeplatky na silniční dani

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Podle Generálního finančního ředitelství mají poplatníci na silniční dani přeplatky v celkové hodnotě 635 milionů korun. Do značné míry je to dáno tím, že povinnost k placení silniční daně byla nejen u osobních aut určených k podnikání zrušena již k 1. lednu 2022, nicméně řada podnikatelů pokračovala v jejím hrazení. Přeplatek je možné si nechat do 30 dnů vrátit, vrácení ale musí předcházet písemná žádost. Namísto vrácení je možné požádat také o převedení přeplatku na úhradu jiné daně.

Zrušení silniční daně pro osobní automobily, nákladní automobily do 12 tun a autobusy bylo jedním z opatření, která ulevila firmám v souvislosti s prudkým růstem cen pohonných hmot, ke kterému došlo po začátku války na Ukrajině. U ostatních vozidel určených podnikání se sazba alespoň snížila. Dalším opatřením bylo snížení spotřební daně na benzín a naftu – narozdíl od částečného zrušení silniční daně bylo již toto opatření navráceno do předválečného stavu.

Bitcoin

Bitcoin překonal hranici 40 000 USD

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Bitcoin překonal další psychologickou hranici – 40 000 USD.  Pokračuje tak v růstovém trendu, který s drobnými výchylkami pokračuje už od října. Hodnota bitcoinu byla přitom naposledy nad 40 000 USD před více než rokem – v květnu 2022. Současný růst zřejmě podpořila i falešná zpráva o schválení bitcoinového ETF. Americká Komise pro kontrolu cenných papírů (SEC) má totiž právě na stole několik žádostí o schválení bitcoinových ETF, na jejichž schválení nebo zamítnutí investoři čekají.

Pokud by totiž ke schválení jednoho nebo více ETF skutečně došlo, tyto fondy začnou bitcoin ve velkém nakupovat pro své investory a s poptávkou po bitcoinu by prudce vzrostla i jeho cena. Zároveň se blíží tzv. halving, tedy cyklické období, kdy se o polovinu sníží výtěžnost nových bitcoinů. K halvingu dochází každé čtyři roky, a zatím vždy měl za následek zvýšení zájmu o bitcoin, poptávky po něm, a tedy i ceny. Dříve by ovšem mělo dojít k rozhodnutí SEC o povolení, zamítnutí nebo odložení bitcoinových ETF – to se očekává v lednu 2024.

Banky začaly snižovat hypoteční úrokové sazby, v nabídce je i 4,49 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Moneta Money Bank a další české banky snížily úrokové sazby u vybraných fixací nových hypoték – některé více, některé méně, snížení sazeb se pohybuje od desetin procentního bodu po 1,5 procentního bodu. Už tedy nejde o poklesy v řádech jednotek setin procentního bodu, které pozorujeme v posledních několika měsících ve statistikách Hypomonitoru. Ten v listopadu zaznamenal průměrnou úrokovou sazbu u skutečně nových hypoték (bez refinancování) 5,67 %.

Je zajímavé, že banky přikročily k razantnímu snižování ještě před ČNB. Blíží se datum jejího posledního letošního zasedání a očekává se, že právě zde by mělo dojít k opatrnému snížení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu z původních 7 %, na kterých se základní úroková sazba drží déle než rok. Jelikož ovšem toto snížení není jisté, banky nyní chtějí podpořit svůj hypoteční byznys po vlastní ose právě výraznějším snižováním sazeb.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme