Autor: Karas

Pokračuje pokles cen pohonných hmot

Ceny pohonných hmot v Česku tento týden nadále klesají. Zatímco minulý týden se pod 40 korun dostal nejběžnější benzín Natural 95, tento týden už pod tuto hranici klesla i nafta. Aktuální průměrná cena benzínu se pohybuje okolo 39,57 korun za litr, nafta stojí v průměru 39,88 korun za litr. V obou případech jde o týdenní pokles přibližně o 30 haléřů za litr.

Ceny pohonných hmot v říjnu zaujaly klesající trend po bezmála čtyřech měsících postupného nárůstu. Dle odborníků je důvodem uklidnění na trhu s ropou, která v říjnu rovněž značně zlevnila, ačkoli nyní již opět roste vzhledem k aktuálnímu konfliktu v Izraeli. V příštích týdnech se očekává další pokles cen, nicméně v menší intenzitě než tento týden. Benzín by měl zlevňovat o něco více než nafta, po které s klesajícími teplotami poroste poptávka kvůli topení. Nejdražší benzín i nafta jsou tradičně v Praze, nejlevněji tentokrát motoristé využívající obě pohonné hmoty natankují v Jihočeském kraji.

Objem hypoték v září meziročně vzrostl o 90 %

Objem hypotéčních úvěrů, které v září poskytly banky a stavební spořitelny, dosáhl 13,6 miliardy korun, říkají statistiky České bankovní asociace Hypomonitor. Meziročně se jedná o nárůst 90 %. Objem skutečně nově poskytnutých hypoték dosáhl 11,3 miliardy korun, tedy přibližně o 200 milionů méně než v srpnu. Stejně tak v případě refinancovaných hypoték bylo září oproti minulému měsíci o něco slabší – refinancované úvěry dosáhly v září 2,3 miliardy korun oproti 2,6 miliardám korun v srpnu. Mírně klesl i počet uzavřených hypoték, a to na přibližně 3 500.

Naopak k nárůstu došlo v případě průměrné výše úvěru. Pokračuje tak trend, který průměrná výše hypotéky zahájila letos v lednu. Od té doby se z 2,83 milionu korun vyšplhala až na zářijových 3,18 milionu korun. V následujících měsících lze očekávat pozvolné rozmrzání hypotéčního trhu – navzdory jen velice pomalu klesajícím úrokovým sazbám, které v září dosáhly 5,74 %, totiž zájemce o koupi lákají relativně nízké ceny nemovitostí, vyvolané právě těmito úrokovými sazbami a odložením poptávky. Lze předpokládat, že jakmile začnou sazby výrazněji klesat, dojde k prudkému nárůstu zájmu o hypotéky a s tím i cen.

Zářijová inflace zpomalila na 6,9 %

Inflace v září zpomalila na 6,9 %. Pokračuje tak v příznivém klesajícím trendu – meziroční pokles zaznamenala již po osmé v řadě. Oproti srpnovým 8,5 % se přitom jedná o výrazný pokles – větší, než očekávala ČNB. Zároveň je ovšem inflace stále na více než trojnásobku dlouhodobého cíle ČNB – 2 %.Optimisté nevylučují, že vzhledem k nad očekávání příznivému vývoji inflace by mohlo dojít ke snižování základní úrokové sazby ještě v letošním roce, dosavadní vyjádření ČNB tomu ale nenasvědčují – spíše se snižování uspíší v prvních měsících roku 2024.

Faktory, které nadále udržují relativně vysokou inflaci, byly v září v meziročním srovnání především náklady na bydlení, ale také ceny potravin. Paradoxně vzhledem k sezónním vlivům meziměsíčně potraviny naopak zlevnily. Ještě zajímavější ale je, že dle některých odborníků je již nyní inflace tak nízko, že ji překoná nominální nárůst mezd – lidé tedy vydělají více nejen vzhledem k číslům, ale i na reálné kupní síle. V evropském srovnání je Česko na 13. místě ze 41 sledovaných států. Nejvyšší inflace 12 % je nadále v Maďarsku, naopak nejnižší inflaci, 0,2 %, má nyní Nizozemsko.

Za první tři čtvrtletí se na daních vybralo 1,02 bilionu korun

V minulém článku jsme Vás informovali o dosavadním výnosu daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. Nyní přinášíme komplexní data o daňovém vývoji za první tři čtvrtletí letošního roku. Z údajů zveřejněných ke konci třetího čtvrtletí ministerstvem financí vyplývá, že do konce září se na daních vybralo 1,02 bilionu korun, tedy meziročně o 17,2 % více.

Největším příjmem státního rozpočtu je letos tradičně daň z přidané hodnoty – i když vybraná částka roste oproti ostatním daním pomaleji, jelikož na ni má vliv pokles spotřebitelské poptávky (lidé šetří kvůli inflaci), od začátku roku se na DPH i přesto vybralo 404, 5 miliard korun. Nejrychleji pak roste inkaso daně z příjmů právnických osob – meziročně o 32,4 % na 246,4 miliard. Klesal naopak třebavýnos spotřební daně, kde se mj. projevil i odliv uživatelů tradičních tabákových výrobků a dočasné snížení spotřební daně z pohonných hmot.

Windfall tax v září přispěla ke snížení schodku státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu již čtvrtý měsíc v řadě klesá. V září k tomu přispělo především první inkaso daně z neočekávaných zisků energetických a petrochemických společností a také velkých bank, tzv. windfall tax. Meziměsíčně schodek klesl ze 194,6 miliard korun na 180,7 miliard korun. Meziročně nejvíce vzrostlo inkaso daně z příjmů právnických osob, které dosáhlo 159,2 miliard korun. Naopak největším výdajem byly výplaty důchodů v letošní hodnotě 512,6 miliard korun, které meziročně vzrostly o 17,6 %.

Celkově dosáhly rozpočtové příjmy za první tři čtvrtiny letošního roku 1,437 bilionu korun, výdaje pak 1,617 bilionu korun. Ministerstvo financí tak očekává dodržení plánovaného schodku 295 bilionů korun. V tuto chvíli je schodek na nejnižší hodnotě od roku 2020, kdy začala pandemie, stále ovšem jde o čtvrtý největší schodek v historii ČR.

Cena zlata klesla nejníže od letošního března

Cena zlata již druhým týdnem pokračuje v poklesu. V době publikace tohoto článku se pohybuje okolo 1 822 USD za troyskou unci, včera ale klesla až na 1 818 USD za troyskou unci. Jedná se tak o nejnižší cenu od letošního března. Ještě před dvěma týdny se přitom zlato obchodovalo za 1 900 USD, současný cenový pokles je tedy nejrychlejší od června 2021.

Důvodem jsou vysoké úrokové sazby v USA, jejichž snížení je v následujících měsících nepravděpodobné – ba naopak americká centrální banka naznačila, že připadá v úvahu jejich další zvýšení. Ty totiž oslabují atraktivitu zlata proti investicím, které se úročí a přinášejí tak kromě uchování hodnoty i zisk. V dlouhodobém horizontu si nicméně zlato stále zachovává reputaci stabilně rostoucího aktiva – za posledních 18 let svou hodnotu téměř zčtyřnásobilo.

HDP v Česku mezičtvrtletně stagnoval, meziročně klesl o 0,6 %

Český statistický úřad zveřejnil zpřesněné údaje o vývoji české ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ukazuje se, že hrubý domácí produkt v Česku mezičtvrtletně stagnoval, meziročně pak klesl o 0,6 %. Růst je tedy nižší než před pandemickým obdobím.

Dle odborníků je stěžejním důvodem pro neuspokojivý růst HDP především stále vysoká inflace. Ta ovlivňuje reálný pokles mezd i dalších příjmů, který mezičtvrtletně dosahuje 0,2 % a meziročně dokonce 4,1 %. To vede k nižší spotřebě domácností a odkládání velkých investic například do bydlení, ale také k větším úsporám, které lidé vytvářejí v obavě z dalšího vývoje jejich ekonomické situace. V případě výraznějšího poklesu inflace a s ním souvisejícího růstu reálných mezd by mohly domácnosti opět začít uvolňovat část úspor – optimističtější z odborníků proto očekávají již v druhé polovině roku růst HDP, který by měl roční bilanci zvednout na 0,1 %.

Základní úroková sazba zůstává beze změny

Česká národní banka zveřejnila zářijové rozhodnutí bankovní rady o základní úrokové sazbě. Ta zůstává nadále beze změny na sedmi procentech, přičemž na této úrovni se drží již od loňského června. Podle guvernéra centrální banky navíc není vyloučeno, že základní úroková sazba zůstane na aktuální hodnotě déle, než se čekalo.

Dle prognózy ČNB by totiž ke snižování základní úrokové sazby mělo dojít na přelomu letošního a příštího roku, guvernér nicméně nyní prozradil, že vyšší sazby (respektive sazby nezměněné) očekává bankovní rada v příštím čtvrtletí i dvou. Snižování sazeb se tak zatím probírá čistě v teoretické rovině, stejně jako tomu je možné dosažení dvouprocentního inflačního cíle ČNB, který by její guvernér dokonce rád překonal. 

Některé polské pumpy zavedly limit na odběr pohonných hmot

Koncem minulého týdne jsme Vás informovali o cenách pohonných hmot v Polsku, které se pohybují na spodní hranici EU (připomeňte si zde). Některé čerpací stanice tak zavádějí limity na tankování, a to jednorázově maximálně 100 litrů pohonných hmot. V Polsku totiž nyní tankují nejen místní, ale i lidé ze sousedních zemí. Je to způsobeno cenovou politikou dominantního subjektu na polském trhu, státního petrochemického koncernu Orlen. Ten pokrývá 65 % polského trhu. Orlen drží nízké velkoobchodní ceny, které se projevují i na čerpacích stanicích.

Jen od začátku září došlo v Polsku již patnáctkrát ke snížení ceny benzínu v Polsku. Dle odborníků se jedná o součást předvolební kampaně nejsilnější strany v zemi, která tím chce podpořit své šance na již třetí vítězství ve volbách, které proběhnou 15.října. Lze tedy předpokládat, že přinejmenším do té doby ceny pohonných hmot v Polsku nečeká růst.

Turecko pokračuje ve zpřísňování měnové politiky

Turecká centrální banka opět zvýšila základní úrokovou sazbu – tentokrát o 5 %. Základní úroková sazba v Turecku je nyní 30 % a je tedy nejvyšší za posledních 20 let. Zvyšování základní úrokové sazby pokračuje již čtvrtý měsíc v řadě, a to v souvislosti se změnou ve vedení centrální banky (připomeňte si zde), ale rovněž prozřením tureckého prezidenta.

Ten až do června letošního roku vyvíjel na centrální banku nátlak, aby úrokovou sazbu naopak snižovala. Tato nekonvenční metoda boje s inflací doslova vystřelila inflaci na rekordních 85 %. S příchodem zvyšování úrokových sazeb inflace v Turecku klesla, nyní mírně roste a v srpnu dosáhla 59 %. Předpokládá se tedy, že zvyšování úrokových sazeb v Turecku bude nadále pokračovat, což by časem mohlo vzbudit vyšší důvěru investorů.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme