Autor: Karas

Ceny ropy opět rostou, vzhůru je tlačí Čína i hurikán Idalia

Po dvoutýdenním poklesu ceny ropy v tomto týdnu opět obrátily a zaujaly rostoucí trend. Podporují je v tom kroky Číny, které mají za cíl opět rozhýbat nedostatečně výkonnou ekonomiku. K ekonomickým vlivům se zároveň přidává i vyšší moc – z původní tropické bouře Idalia se včera stal hurikán, který nyní zuří nad Mexickým zálivem a ovlivňuje těžbu. Není vyloučeno, že hurikán dnes zasáhne i západ Floridy.

V době publikace tohoto článku se severomořská ropa Brent obchoduje za 84,92 USD za barel, zatímco ropa WTI dokonce za 81,36 USD za barel. Na růstu cen ropy se projevuje i snížení těžby ropy ze strany OPEC+. Očekává se, že snížení těžby ropy o 1 milion barelů denně přinejmenším ze strany Saúdské Arábie bude trvat až do října, aby ropná velmoc podpořila stabilizaci cen ropy.

Německá ekonomika ve druhém čtvrtletí stagnovala

Spolkový statistický úřad zveřejnil kvartální data o vývoji německé ekonomiky. Hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí letošního roku mezičtvrtletně stagnoval. Meziročně pak statistici zaznamenali dokonce pokles o 0,2 %. Německá ekonomika klesala již od loňského čtvrtého čtvrtletí, kdy zaznamenala mezičtvrtletní pokles o 0,4 %, následovaný poklesem o dalších 0,1 % v prvním čtvrtletí letošního roku.

Německá ekonomika tak již není v technické recesi, která se definuje právě jako meziroční pokles HDP ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích. Vzhledem k mezičtvrtletní stagnaci se německá ekonomika začíná opět stabilizovat. Dle statistického úřadu stojí za stabilizací rostoucí spotřebitelské výdaje, které mezičtvrtletně vzrostly o 0,1 %, a také spotřeba domácností, která po „spořivé zimě“ už dále neklesá a mezičtvrtletně si drží stejnou výši.  

Turecko

Turecko prudce zvýšilo základní úrokovou sazbu o 7,5 %

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 7,5 %. Ta nyní dosahuje 25 %, tedy nejvýše od roku 2004. Jedná se již o třetí zvýšení základní úrokové sazby od května letošního roku. Do té doby praktikovala centrální banka na nátlak prezidenta Erdogana neobvyklou strategii boje s inflací – zachovávání stávající základní úrokové sazby namísto jejího zvyšování. To v říjnu loňského roku vyústilo ve zrychlení inflace na více než 85 %.

Zásadní změna měnové politiky přišla paradoxně právě se znovuzvolením prezidenta. Ten se totiž zavázal, že nadále nepůjde proti konvenčním mechanismům boje s inflací, které praktikují centrální banky ostatních států, a sice zvyšování úrokových sazeb. Ke změnám došlo i ve vedení banky – byla jmenována nová guvernérka a tři viceguvernéři, kteří jsou nakloněni zpřísňování měnové politiky. Je tedy pravděpodobné, že zvyšování základní úrokové sazby bude pokračovat. Turecká lira reagovala na nejnovější změnu základní úrokové sazby zlepšením kurzu vůči dolaru i euru přibližně o 3 %, o zhruba 10 % si polepšily i akcie tureckých bank. Bude nicméně trvat, než výrazněji klesne i inflace, která byla v červenci vyčíslena na téměř 50 %.

Červencová inflace v EU se snížila na 6,1 %

Evropský statistický úřad zveřejnil data o červencovém vývoji inflace v EU. Průměr všech zemí v EU za červenec činí 6,4 %, což je o tři desetiny procenta méně než v červnu. V eurozóně pak činí průměrná inflace za červenec 5,5 %, o dvě desetiny procenta méně než v předchozím měsíci. V rámci celé EU na tom v červenci byla s inflací nejlépe Belgie – tamější inflace dosahuje 1,7 % – následovaná Lucemburskem a Španělskem.

Naopak nejvyšší inflace je nadále v Maďarsku, v červenci dosáhla 17,5 %. Celkově inflace zpomalila v 19 členských státech EU, v sedmi naopak zrychlila. Jediné Švédsko vykazuje stagnující inflační hodnoty. Jisté je, že na rozdíl od Belgie, Španělska a Lucemburska je průměrná inflace v EU vysoko nad hodnotou 2 %, na kterou cílí Evropská centrální banka. Ta tak zřejmě bude nadále zvyšovat základní úrokovou sazbu, kterou naposledy v červenci zvýšila na 4,25 %.

Projednává se zákon, který má dosáhnout na zisky velkých nadnárodních korporací

Legislativním procesem nyní prochází zákon o tzv. dorovnávací dani. Tento zákon by měl dosáhnout na zisky subjektů, které mají sídlo mimo ČR, ale vykonávají svou činnost i zde. Při současné sazbě daně z příjmů právnických osob, která činí 19 %, by v případě schválení předpisu měl tento generovat pro státní rozpočet zisk až 6 miliard korun ročně.

Návrh zákona míří na velké nadnárodní korporace – v nyní projednávané podobě se dotkne jen těch s konsolidovaným výnosem 18 miliard korun za poslední 4 roky. Pokud jejich zdanění v ČR nedosáhne 15 %, bude jim a jejich dceřiným subjektům v ČR daň doměřena. Očekává se dopad na přibližně 3200 dílčích subjektů a s ním i snížení obliby, jaké se těší využívání daňových rájů nadnárodními korporacemi.

Pohonné hmoty v Česku opět zdražovaly, růst cen ale zpomalil

Pohonné hmoty pokračovaly tento týden ve zdražování. Průměrná cena Naturalu 95 je nyní 39,42 korun za litr a nafta je k dostání v průměru za 37,46 korun za litr. Rostoucí trend ceny nafty je do značné míry způsoben opětovným zvýšením spotřební daně, které je účinné od začátku srpna. I proto analytici očekávají, že průměrná cena nafty nadále poroste, zatímco benzín by měl v dalších týdnech spíše stagnovat.

Dle analytiků se kromě vnitrostátních vlivů v růstu cen zrcadlí také vývoj na klíčové rotterdamské burze. Tento tlak na cenu je ovšem tlumen vývojem kurzu koruny, která oproti minulému týdnu mírně posiluje. Po započtení všech protichůdných vlivů lze předpokládat, že průměrná cena benzínu by v dohledné době neměla přesáhnout 40 korun za litr. U nafty je odhad vývoje složitější, neboť v tuto dobu roste rychleji, v následujících dnech by nicméně neměla překročit 38 korun za litr. Nejdražší pohonné hmoty nakoupí motoristé tradičně v Praze, nejlevněji natankují řidiči v Karlovarském kraji (35,90 korun za litr nafty) a v Jihočeském kraji (39,03 korun za litr benzinu).

Ruská centrální banka mimořádně zvýšila základní úrokovou sazbu

Ruská centrální banka svolala mimořádné zasedání bankovní rady a skokově zvýšila základní úrokovou sazbu o 3,5 % na 12 %. Jedná se o opatření s cílem zastavit pád rublu. Hodnota ruské měny totiž v pondělí klesla na 100 rublů za dolar. Opatření krátkodobě posílilo kurz rublu, který se přiblížil 94,5 rublům za dolar, následně ale začala měna opět oslabovat – v čase publikace tohoto článku se kurz pohybuje okolo 98,5 rublů za dolar.

Ruská měna prudce oslabila po zahájení invaze na Ukrajině, a to i díky protiruským sankcím. Ruská centrální banka tehdy zdvojnásobila základní úrokovou sazbu až na 20 %. Následně se vzhledem k omezení pohybu kapitálu a růstu příjmů z exportu do zemí, které neuplatňovaly sankce, kurz rublu opět posílil. Již od konce roku 2022 ovšem opět klesá – od začátku letošního roku klesl rubl přibližně o 30 % a od napadení Ukrajiny o 25 %.

Objem poskytnutých hypoték v červenci mírně klesl

Podle dat České bankovní asociace v červenci klesl objem úvěrů, které na pořízení vlastního bydlení poskytly banky a stavební spořitelny, poklesl oproti červnu o 18 %, na 11,4 mld. Kč. Meziročně pak hypotéky zaznamenaly čtyřprocentní pokles. Klesající trend zrcadlily i úrokové sazby – u nově poskytnutých hypoték (bez refinancování) se průměrná úroková sazba dostala na 5,8 %.

Dle analytiků se dal v prázdninovém období útlumu meziměsíční pokles objemu poskytnutých hypoték očekávat. Meziroční pokles je pak zase ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku – byl to právě červenec, kdy hypotéční trh začal prudce zamrzat. Růst objemu poskytnutých hypoték se očekává opět až na podzim, samozřejmě ale bude tlumen vysokými úrokovými sazbami, které pravděpodobně výrazněji klesnou až v příštím roce.  

Inflace v červenci zpomalila na 8,8 %

Český statistický úřad zveřejnil data o červencové inflaci. Ta meziročně zpomalila na 8,8 %. Dle ČSÚ se na pomalejším růstu inflace projevilo zejména zpomalování zdražování potravin. Tempo jejich zdražování ostatně klesá již od konce loňského roku. V následujících měsících se očekává další zpomalování inflace, mělo by však již být pozvolnější.

Podle odborníků zpomalování inflace do jisté míry zkresluje vysoká srovnávací základna loňského roku, jelikož nyní již výrazně odeznívá inflace v segmentu potravin a energií. Na druhou stranu současná situace na trhu s pohonnými hmotami dává tušit, že v srpnu již zpomalení inflace rozhodně nebude tak výrazné jako nyní. Tento efekt bude posilněn i poklesem cen v loňském srpnu – meziroční srovnání už nebude mít kde generovat nový pokles. Pomalejší pokles inflace s vysokou pravděpodobností vyústí i v zachování základní úrokové sazby ČNB, a to přinejmenším do podzimu.

Podle Big Mac indexu byla koruna v červenci podhodnocena vůči dolaru o 13 %

Ke konci letošního července byla česká koruna podhodnocena oproti americkému dolaru o 13 %. Vyplývá to z tzv. Big Mac indexu – metody ohodnocování měn, která jako jmenovatel používá notoricky známý hamburger. Ten je totiž, byť místy v lokálních variacích, dostupný prakticky po celém světě, a tedy se na něm dobře demonstruje nadhodnocení nebo podhodnocení měnového kurzu. Odvíjí se vždy od ceny sendviče v USA, která je vyčíslena v amerických dolarech. Tato částka je pak převedena na lokální měnu a porovnána s cenou sendviče v místní měně, přičemž zpravidla část prostředků k zakoupení pokrmu buď chybí, nebo naopak přebývá. Index se sestavuje vždy na konci ledna a července.

Ke konci července byla cena Big Macu 5,58 dolarů, zatímco v Česku se prodával za 105 korun. To by při vyrovnané hodnotě indexu mělo znamenat, že směnný kurz koruny vůči dolaru bude přibližně 18,80 korun za 1 dolar. Reálný kurz je ale přitom okolo 22 korun za dolar. Koruna je tedy podhodnocená, a to o 13 %. Ze všech měn je nejvíce podhodnocený japonský jen, a to o 43 %. Naopak nejvíce nadhodnocený je švýcarský frank, a to o 38 %. Euro se za poslední půlrok přehouplo od podhodnocení o 1,5 % k nadhodnocení o 4,3 %.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme