Autor: Karas

Podle dat České bankovní asociace v červenci klesl objem úvěrů, které na pořízení vlastního bydlení poskytly banky a stavební spořitelny, poklesl oproti červnu o 18 %, na 11,4 mld. Kč. Meziročně pak hypotéky zaznamenaly čtyřprocentní pokles. Klesající trend zrcadlily i úrokové sazby – u nově poskytnutých hypoték (bez refinancování) se průměrná úroková sazba dostala na 5,8 %.

Dle analytiků se dal v prázdninovém období útlumu meziměsíční pokles objemu poskytnutých hypoték očekávat. Meziroční pokles je pak zase ovlivněn nízkou srovnávací základnou z loňského roku – byl to právě červenec, kdy hypotéční trh začal prudce zamrzat. Růst objemu poskytnutých hypoték se očekává opět až na podzim, samozřejmě ale bude tlumen vysokými úrokovými sazbami, které pravděpodobně výrazněji klesnou až v příštím roce.  

Český statistický úřad zveřejnil data o červencové inflaci. Ta meziročně zpomalila na 8,8 %. Dle ČSÚ se na pomalejším růstu inflace projevilo zejména zpomalování zdražování potravin. Tempo jejich zdražování ostatně klesá již od konce loňského roku. V následujících měsících se očekává další zpomalování inflace, mělo by však již být pozvolnější.

Podle odborníků zpomalování inflace do jisté míry zkresluje vysoká srovnávací základna loňského roku, jelikož nyní již výrazně odeznívá inflace v segmentu potravin a energií. Na druhou stranu současná situace na trhu s pohonnými hmotami dává tušit, že v srpnu již zpomalení inflace rozhodně nebude tak výrazné jako nyní. Tento efekt bude posilněn i poklesem cen v loňském srpnu – meziroční srovnání už nebude mít kde generovat nový pokles. Pomalejší pokles inflace s vysokou pravděpodobností vyústí i v zachování základní úrokové sazby ČNB, a to přinejmenším do podzimu.

Ke konci letošního července byla česká koruna podhodnocena oproti americkému dolaru o 13 %. Vyplývá to z tzv. Big Mac indexu – metody ohodnocování měn, která jako jmenovatel používá notoricky známý hamburger. Ten je totiž, byť místy v lokálních variacích, dostupný prakticky po celém světě, a tedy se na něm dobře demonstruje nadhodnocení nebo podhodnocení měnového kurzu. Odvíjí se vždy od ceny sendviče v USA, která je vyčíslena v amerických dolarech. Tato částka je pak převedena na lokální měnu a porovnána s cenou sendviče v místní měně, přičemž zpravidla část prostředků k zakoupení pokrmu buď chybí, nebo naopak přebývá. Index se sestavuje vždy na konci ledna a července.

Ke konci července byla cena Big Macu 5,58 dolarů, zatímco v Česku se prodával za 105 korun. To by při vyrovnané hodnotě indexu mělo znamenat, že směnný kurz koruny vůči dolaru bude přibližně 18,80 korun za 1 dolar. Reálný kurz je ale přitom okolo 22 korun za dolar. Koruna je tedy podhodnocená, a to o 13 %. Ze všech měn je nejvíce podhodnocený japonský jen, a to o 43 %. Naopak nejvíce nadhodnocený je švýcarský frank, a to o 38 %. Euro se za poslední půlrok přehouplo od podhodnocení o 1,5 % k nadhodnocení o 4,3 %.

ČNB aktualizovala svůj květnový odhad letošního schodku veřejných financí. Ten by měl letos podle ČNB činit 3,9 % HDP, tedy o desetinu méně, než se očekávalo v květnu. Pomalu se tak blíží loňské výsledné hodnotě schodku veřejných financí, který činil 3,6 % HDP. V příštím roce by měl dle ČNB schodek klesnout na 1,7 % HDP. ČNB zároveň očekává růst nominální hodnoty mezd o 8,7 % – po odečtení inflace by ovšem mzdy měly reálně o 2 % poklesnout.

Naopak v případě ekonomického růstu ČNB upravila svůj odhad „opačným směrem“. Zatímco v květnu předpokládala celoroční růst o 0,4 %, nyní počítá s 0,1 %. Hospodářské oživení se očekává až v příštím roce – současně s výraznějším poklesem inflace. V případě inflace pak ČNB pro příští rok pracuje s optimistickou hodnotou průměrné inflace 2,1 %.

Základní úroková sazba ČNB zůstává po zasedání bankovní rady ČNB nadále na 7 %. Je to tak už 14. měsíc v řadě, kdy základní úroková sazba zůstává beze změny – naposledy byla zvýšena loni v červnu. Jedná se tak o nejdelší období beze změn od roku 2017 – od té doby se vždy základní úroková sazba měnila alespoň jednou za rok.

Toto rozhodnutí podle odborníků nebylo překvapivé. Vysoká základní úroková sazba je ostatně primárním nástrojem, který ČNB využívá k postupnému snižování inflace – tu se v červnu podařilo zpomalit na 9,7 %. Vysoká sazba tedy, byť pomalu, funguje. Otázkou zůstává, co se se sazbou bude dít dál. Guvernér ČNB připustil i možné zvýšení základní úrokové sazby, mezi odborníky ovšem převládá spíše opačná prognóza. Při zachování stávajícího poklesu inflace by mohla ČNB přikročit ke snižování základní úrokové sazby na přelomu tohoto a příštího roku.

V pondělí jsme Vás informovali o přijetí novely zákona o spotřebních daních i o publikačním „závodě s časem“ (připomeňte si zde). Novela nakonec skutečně byla publikována již v pondělí a je tedy účinná od úterý – prvního srpnového dne. Obratem reagovala drtivá většina provozovatelů čerpacích stanic – po celém Česku pozorujeme zvýšení ceny nafty od přibližně 1,80 Kč na litr až po zvýšení přesahující 2 Kč na litr.

Dle odborníků na tom má svůj podíl jednak nenadálé zvýšení spotřební daně z nafty, jednak růst cen ropy. Celkově tedy lze očekávat zvýšení ceny nafty i o více než 3 Kč na litr oproti červencovým cenám. Benzín, kterého se aktuální zvýšení spotřební daně netýká, ale rovněž jej zasáhne rostoucí cena ropy, by v následujících týdnech mohl zdražit až o 1 Kč na litr. U obou jmenovaných pohonných hmot je v tuto chvíli cena nejvyšší od poloviny jara.

V pátek prezident podepsal novelu zákona o spotřebních daních. Jejím jádrem je zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 Kč na litr. Tím se daň vrátí na původní hodnotu. Dočasně totiž byla snížena v červnu loňského roku spolu se spotřební daní z benzínu. Cílem tohoto snížení bylo reagovat na prudký nárůst cen pohonných hmot. Ten se nejvíce dotkl dopravců – i proto bylo snížení spotřební daně z nafty zachováno i po 30. září loňského roku, kdy se spotřební daň z benzínu vrátila na původní hodnotu.

Nyní se ovšem situace na trhu s pohonnými hmotami změnila a ceny pohonných hmot umožňují českým dopravcům konkurovat těm zahraničním. Snížení spotřební daně z nafty, které původně mělo trvat do konce letošního roku, skončí tedy dříve. Účinnost předpisu je plánovaná prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení. Pokud se tedy publikace předpisu stihne ještě dnes, což předpokládá ministerstvo financí, daň bude opětovně zvýšena již od úterý. Ve výsledku by nafta měla zdražit o 1,80 Kč na litr a spotřební daň by měla zajistit příjem státního rozpočtu přibližně 800 milionů Kč měsíčně.

Česká bankovní asociace (ČBA) zveřejnila červnová data o poskytnutých hypotékách. Ta ukazují, že počet i objem poskytnutých hypoték je nejvyšší od července 2022, tedy od doby, kdy začal zamrzat hypotéční trh. Objem poskytnutých hypoték dosáhl 11,6 mld. Kč, u těch refinancovaných potom Hypomonitor od ČBA uvádí částku 2,3 mld. Kč. Meziměsíčně se pak jedná o třináctiprocentní nárůst. V porovnání s rokem 2020 je ovšem objem poskytnutých hypoték poloviční.

Dle odborníků se nyní setkává několik protichůdných faktorů, které na trh působí. Červen bývá tradičně nejsilnější měsíc ohledně objemu poskytnutých hypoték. Zároveň od prvního července je zrušeno využívání ukazatele DSTI, takže na hypotéku dosáhne více žadatelů. Na druhou stranu je současná průměrná úroková sazba 5,86 % pro řadu žadatelů stále příliš vysoká. Navíc nyní přichází prázdninový útlum a lze očekávat, že další vlna žádostí o hypotéku přijde až na podzim, kdy zároveň budoucí žadatelé mohou očekávat přibližně o desetinu procenta nižší průměrnou úrokovou sazbu.