Autor: Karas

Benzín i nafta nadále zdražují

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Ve středu jsme Vás informovali o vývoji na trhu s ropou, kde prodloužení dobrovolného snížení těžby ze strany Ruska a Saúdské Arábie vyústilo v chybějících 1,3 milionu barelů ropy denně (připomeňte si zde). Pokračující trend nedostatečné těžební kapacity se tak projevuje i na růstu cen pohonných hmot v Česku. Nejprodávanější Natural 95 tento týden podražil v průměru o 43 haléřů na 40,48 korun za litr. I nafta v tomto týdnu podražila, a to dokonce o 1,34 korun za litr. Překonala čtyřicetikorunovou hranici a je nyní k dostání za průměrných 40,22 korun za litr.

Dochází tak k zajímavému jevu, kdy se cena nafty blíží ceně benzínu, na což zejména dopravci, kteří jsou největšími odběrateli nafty, rozhodně nejsou zvyklí. Na evropské poměry je přitom cena stále přijatelná, Česko je v první třetině „nejlevnějších“ zemí, co se pohonných hmot týče. Přitom ale v sousedním Polsku je průměrná cena benzínu 32,50 korun za litr (nejlevnější v EU) a průměrná cena nafty 32,20 korun za litr (druhá nejlevnější v EU) – pro motoristy z pohraničních oblastí se tak rozšiřuje sortiment, pro který už tak jezdí kvůli úsporám právě do Polska. V následujících týdnech se očekává další růst cen ropy a je tedy pravděpodobné, že i pohonné hmoty budou rostoucí trend následovat.

Ceny ropy nadále pokračují v růst

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Ceny ropy tento týden pokračují v růstu. Děje se tak už třetí týden v řadě. Je to dáno především prodloužením omezení dodávek ze strany Saúdské Arábie a Ruska, což zapříčiňuje obavy z nedostatečných dodávek v dalších týdnech. Ceny ropy se blíží nejvyšším hodnotám od loňského listopadu. Dle pesimistických odhadů by tak ceny mohly po dlouhé době opět překonat hranici 100 USD za barel a vydat se tak vstříc cenám srovnatelným s cenami z období začátku ruské invaze na Ukrajinu, kdy se ropa Brent obchodovala za více než 130 USD za barel a ropa WTI za více než 124 USD za barel.

Zmíněné prodloužení omezení dodávek ropy bude nadále snižovat dodávky o 1,3 milionu barelů denně, a to až do konce roku. Tím pádem by dle analytiků mohlo na trhu chybět až dva miliony barelů denně. Tento nedostatek by mohla snižovat Čína, kde pomalejší ekonomický růst snižuje i poptávku po ropě. Dalším faktorem působícím na poptávku po ropě je i ekonomika EU, která ve druhém čtvrtletí letošního roku stagnovala (připomeňte si zde). Situaci ohledně poptávky ovlivní také dnešní zasedání měnového výboru americké centrální banky Fed, kde se rozhodne o dalším vývoji úrokových sazeb. V době publikace tohoto článku se cena ropy Brent pohybuje okolo 94,59 USD za barel a v případě ropy WTI se její cela pohybuje okolo 90,73 USD za barel.

Objem hypoték v srpnu byl nejvyšší od loňského června

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Česká bankovní asociace zveřejnila zaříjový Hypomonitor.  Z něj vyplývá, že banky a stavební spořitelny poskytly v červnu úvěry za celkem 14 miliard korun, což je největší objem od června 2022.Meziměsíčně jde o čtvrtinový nárůst. Současně s objemem hypoték klesla i průměrná úroková sazba u nových hypoték (tedy bez refinancování) – z průměrných 5,8 % klesla na 5,78 %.

Podle analytiků se na nárůstu objemu hypoték příznivě projevuje mj. i velmi nízká srovnávací základna v loňském roce – díky tomu objem hypoték vzrostl o celých 40 %. Ačkoli sice kvůli statistickému zkreslení (kvůli nízké srovnávací základně) ani zdaleka nelze mluvit o znovuoživení hypotéčního trhu, přece jen pozorujeme určitý pozvolný růst. Objem nově poskytnutých hypoték dosáhl 11,5 miliardy Kč, zatímco jejich počet v srpnu vzrost z 3 100 na 3 700. Výraznější pokles úrokových sazeb, s nímž pravděpodobně přijde i očekávaný hypotéční boom, lze čekat v první polovině roku 2024 spolu s opětovným růstovým trendem cen nemovitostí.

ECB pokračuje ve zvyšování základní úrokové sazby

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropská centrální banka (ECB) opět zvýšila základní úrokovou sazbu. Tentokrát přikročila ke zvýšení o 0,25 % – základní úroková sazba nyní tedy dosahuje 4,5 %. V trendu zvyšování základní úrokové sazby tak ECB pokračuje už podesáté. ECB zároveň zhoršila hospodářský výhled pro další dva roky, s čímž se ovšem dalo počítat. Právě zpřísňování měnové politiky, stěžejní nástroj pro boj s inflací, totiž zároveň brzdí hospodářský růst (připomeňte si zde).

Dle vyjádření ECB by právě toto zvýšení mohlo být poslední, inflaci se ovšem dosud nepodařilo snížit na požadovanou dvouprocentní hranici, a tak na další nezvyšování základní úrokové sazby nelze spoléhat. V srpnu totiž dosáhla inflace 5,3 % a celkově se letos v eurozóně očekává 5,6 %. Na 2,1 %, tedy hranici, která se již blíží požadovanému cíli ECB, by se inflace měla dostat až v roce 2025.

Pohonné hmoty v Česku opět zdražily

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Ceny pohonných hmot v Česku pokračují v růstu. Od poloviny minulého týdnu vzrostla průměrná cena nejběžnějšího benzínu Natural 95 o 20 haléřů, tedy na 40,05 korun za litr. Nafta zdražila výrazněji, o celých 70 haléřů, její cena je ovšem stále nižší – 38,88 korun za litr. Podle analytiků lze očekávat růst cen v řádu desítek haléřů, a to u obou sledovaných druhů pohonných hmot. Růst ceny nafty by měl být ovšem i více než dvakrát rychlejší než růst ceny benzínu, a tak brzy dojde k situaci, kdy bude nafta jen o pár haléřů levnější než benzín.

Lze dovodit, že rychlejší růst cen pohonných hmot, než na jaký jsme s přestávkami zvyklí přibližně od poloviny jara, je způsoben současnou situací na trhu s ropou. Na tom se projevuje nabídkový deficit, jak OPEC nadále udržuje snížení objemu těžby, aby podpořil právě poptávku po ropě. Nejlevněji v tuto chvíli natankují řidiči v Jihočeském kraji (okolo 38,40 korun za litr nafty, 39,61 korun za litr benzínu), nejdráže klasicky v Praze (okolo 39,90 korun za litr nafty, 41,07 korun za litr benzínu).

Ekonomika EU ve druhém čtvrtletí stagnovala

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Evropský statistický úřad zveřejnil data o ekonomickém vývoji ve druhém čtvrtletí letošního roku. Mezičtvrtletně ekonomika EU stagnovala. To je změna trendu oproti prvnímu čtvrtletí letošního roku, kdy ekonomika EU vzrostla o 0,2 %. Meziročně pak růst ekonomiky EU zpomalil z 1,1 % na 0,4 %. Eurozóna zaznamenala o něco lepší výsledek, a to jak mezičtvrtletně, tak meziročně. Ekonomika eurozóny ve druhém čtvrtletí nestagnovala, nýbrž vzrostla o 0,1 %. Meziročně pak z 1,1 % zpomalila pouze na 0,5 %.

Stejný mezičtvrtletní růst, tedy 0,1 %, vykázala i česká ekonomika. Meziročně ovšem její růst zpomalil stejně jako v případě EU – na 0,4 %. Z ostatních zemí EU na tom ve druhém čtvrtletí byla nejlépe Litva s mezičtvrtletním růstem 2,9 %. S velkým odstupem ji následovalo Slovinsko (1,4 %) a Řecko (1,3 %). Na opačné straně spektra bylo ve druhém čtvrtletí Polsko, kde ekonomika klesla o 2,2 %, následované Švédskem (pokles o 0,8 %) a Rakouskem (pokles o 0,7 %).

ČNB umožní převod peněz na účet prostřednictvím telefonního čísla

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Bankovní účty.

ČNB oznámila plánované spuštění registru telefonních čísel, jejichž prostřednictvím bude možné převádět peníze z účtu na účet. Slibuje si od toho zjednodušení převodů, které umožní bankám držet krok s ostatními poskytovateli platebních služeb. Registr bude bankám přístupný od 30. října, zájemci budou moci službu využívat od listopadu.

Služba ovšem nebude automatická – poslat peníze na telefonní číslo bude možné pouze majitelům účtů, kteří ke svým účtům napárují jedno nebo více telefonních čísel. Naopak jedno číslo bude možné napárovat vždy pouze k jednomu účtu. Peníze tak půjde posílat na společný účet více lidí, z logiky věci nebudou ovšem vznikat nesrovnalosti ohledně toho, na který účet měla částka odejít. Limit pro jednu transakci bude 5000 korun. K prevenci špatného zadání telefonního čísla poslouží zobrazení majitele účtu, na který je telefonní číslo napárováno, přímo při zadávání platby. Služba by kromě zrychlení platebního platebního styku měla mj. omezit právě chyby při zadávání v číslech účtu (počítá se s tím, že telefonní číslo příjemce lidé zkopírují přímo ze svého adresáře). Služba by měla pomoci také obchodníkům, kteří nepřijímají platební karty a doposud si tak z „rychlých“ platebních metod museli vystačit s QR kódem. Zájem zatím projevilo 9 bank

Průměrná reálná mzda klesla o 3,1 %

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Český statistický úřad oznámil data o vývoji průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí letošního roku. Průměrná mzda byla ve druhém čtvrtletí letošního roku 43 193 Kč, tedy vzrostla meziročně o 7,7 %. Reálná mzda ovšem vzhledem k inflaci meziročně klesla o 3,1 %. Vrátila se tak na úroveň roku 2018. Je to již sedmé čtvrtletí v řadě, kdy reálná mzda klesá.

Dle analytiků byl pokles reálné mzdy nejmírnější od konce roku 2021, kdy reálná mzda zaujala klesající trend. Za loňský rok klesla reálná mzda o 8,5 %, letos zatím o 4,5 %, podle analytiků by měl být pokles postupně stále mírnější. V mezikvartálním srovnání růst průměrné mzdy dokonce poráží inflaci. Dle odborníků by měl meziroční růst průměrné mzdy dosáhnout kladných výsledků koncem roku.

Schodek státního rozpočtu klesl na 194,6 miliardy korun

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Schodek státního rozpočtu klesl v srpnu z červencových 214,1 miliardy korun na 194,6 miliardy korun. Od začátku roku (tedy za prvních 8 měsíců v roce) se jedná o nejlepší výsledek hospodaření od pandemického roku 2020, na druhou stranu je schodek stále nejvyšší v historii Česka.

Podle ministerstva financí ke snížení schodku přispěla dividenda ČEZ ve výši 54 miliard korun a také prostředky z EU a Národního plánu obnovy. Rozpočtu také pomohly příjmy z povinného pojistného – ty dosáhly 454,8 miliardy korun, což je více než třetina celkových rozpočtových příjmů, které celkově meziročně vzrostly o 21,7 %.

Vysoký nárazový příjem jako v případě dividendy ČEZ už se sice letos neočekává, podle ministra financí by nicméně v následujících měsících měly přijít i další daňové příjmy, kterých bylo v prvním pololetí spíše méně než více. Nepředpokládá se tedy překročení plánovaného schodku státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun.

České banky čelily sérii DDoS útoků

Napsal Karas dne . Zveřejněno v Bankovní účty.

České banky tento týden zaznamenaly sérii hackerských útoků. Ve středu hackeři napadli Air Bank, Českou spořitelnu, ČSOB, Fio banku a Komerční banku. Ve čtvrtek oznámily útok ještě Moneta Money Bank a Raiffeisenbank, útok zasáhl také pražskou burzu. Podle národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se jednalo o tzv. DDoS útoky. Jejich podstatou je, že hackeři zahltí servery svých obětí enormním množstvím, požadavků, čímž je dočasně vyřadí z provozu. Za útoky stojí hackerská skupina z Ruska.

Hackerské útoky se projevily zpomalením nebo úplným výpadkem služeb – typicky šlo o výpadky internetového bankovnictví a webů, nebo alespoň jejich zpomalení. Útoky se naopak nedotkly bankomatů či přímo poboček, stejně tak prostředků nebo dat klientů jednotlivých bank. Škodu tak způsobilo pouze dočasné znemožnění transakcí a následný škraloup na pověsti „neprůstřelné“ obrany jednotlivých bank.  

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme