Autor: Karas

Ministerstvo financí zveřejnilo data o vývoji státního dluhu ve druhém čtvrtletí letošního roku. Ten se vyšplhal na 3,044 biliony korun a poprvé v historii tak překonal hranici 3 bilionů korun. Od začátku roku státní dluh vzrostl o 149,6 miliard korun, přičemž tvoří celkem 42,8 % HDP.

Hlavním činitelem jeho navyšování jsou střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy, jejichž vydáváním a prodejem stát mj. pokrývá schodek ve státním rozpočtu. Ten ke konci druhého čtvrtletí letošního roku dosahoval 215,4 miliard korun. Celkově tvoří závazky ze střednědobých a dlouhodobých dluhopisů nadpoloviční většinu státního dluhu – 2,663 bilionu korun. Ministerstvo financí očekává, že státní dluh do konce roku vzroste na 3,191 bilionu korun.

Český statistický úřad zveřejnil červnová data o vývoji inflace v Česku. Meziroční růst spotřebitelských cen zpomalil na 9,7 % a je to tak poprvé od ledna 2022, kdy inflace zpomalila pod 10 %. Inflace zpomalila z květnových 11,1 %, meziměsíčně pak o 0,3 % vzrostla. Zpomalení inflace bylo větší, než očekávala ČNB – ta předpokládala o 0,4 % horší výsledek. Nejvýrazněji zpomalilo zdražování cen potravin, bydlení a pohonných hmot.

Dle odborníků je pokles inflace mj. dán i metodou meziročního porovnávání. Vzhledem k extrémní inflaci z loňského roku je pokles výraznější, ačkoli inflace je stále vysoká – z evropských zemí má Česko devátou nejvyšší inflaci. Zatím se nicméně plní prognóza ČNB, která v polovině roku očekávala zpomalení inflace pod 10 %. Do konce roku by měla inflace zpomalit na 7 %. Na hodnotu, která je dlouhodobým cílem ČNB, tedy 2 %, by měla inflace zpomalit do třetího čtvrtletí příštího roku.

V průběhu minulého měsíce jsme pozorovali růst cen pohonných hmot. Již od začátku letních prázdnin ovšem ceny víceméně stagnují. Ceny se mění pouze v řádech jednotek haléřů – průměrná cena benzínu se v čase publikace tohoto příspěvku pohybuje okolo 37,32 korun za litr a průměrná cena nafty okolo 32,38 korun za litr.

Dle odborníků nejsou nyní na obzoru žádné důvody pro skokovou změnu cen paliv. Této hypotéze nahrává fakt, že ani nedávné oznámení Saúdské Arábie a Ruska o prodloužení snížení těžby ropy (připomeňte si zde) s cenami benzínu a nafty nezahýbalo, na rozdíl od ceny ropy, která mírně zdražila . Spíše se očekává mírný pokles cen benzínu a mírný nárůst cen nafty, čímž se ceny přiblíží těm předválečným z roku 2021.

V loňském roce došlo v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajině ke skokovému nárůstu cen energií, na nějž prakticky celá Evropa reagovala důrazem na úsporná opatření. Intenzivní plnění zásobníků plynu mělo omezit energetickou závislost na Rusku. Po zhodnocení dat z prvních šesti měsíců letošního roku se ukazuje, že přinejmenším Česko se tohoto úkolu zhostilo se ctí – spotřeba plynu v prvním pololetí meziročně klesla o téměř 13 %.

České zásobní kapacity plynu jsou nyní naplněny z 84 %. Svůj podíl na tom má jednak zodpovědný přístup Čechů, jednak zajištění zkapalnělého plynu. Dostatek plynu je patrný i na poklesu cen, který se projevuje napříč celým trhem s energiemi a umožňuje nabízet smlouvy o dodávkách s fixací daleko pod úrovní z letošní zimy. Bude zajímavé sledovat, jestli se podaří udržet spotřebu plynu na tak nízké úrovni jako loni – tehdy byla meziročně o pětinu nižší.