Autor: Karas

4 banky v Česku umožní od roku 2024 vklady ve sdílených bankomatech

Jedním z oblíbených atributů, jimiž si banky v Česku konkurují v rámci boje o klienty, jsou výběry zdarma. Některé nabízejí výběry zdarma ze všech bankomatů jako benefit, jiné na to jdou sofistikovaněji a bankomaty sdílí. Tím pádem totiž nejen uspokojí klienta, ale i ušetří na nákladech. O sdílený bankomat a náklady na jeho provoz (které se měsíčně pohybují v řádu nižších desítek korun) se totiž banky podělí.

Komerční banka, Moneta, Air Bank a UniCredit Bank, které již nyní sdílí síť bankomatů, nyní posouvají tento trend ještě dál. Od roku 2024 totiž budou sdílet i funkci často nazývanou „vkladomat“, tedy možnost vložení hotovosti na účet bez nutnosti návštěvy kamenné pobočky. Vkládání hotovosti do bankomatu, které velmi oceňují zejména živnostníci nebo třeba i brigádníci vyplácení hned po směně, totiž doposud bylo vázáno vždy na konkrétní banku. Dle dostupných dat na některých místech již nyní objem vložené hotovosti přesahuje objem hotovosti vybrané. Služba tedy bude zřejmě velmi vyhledávaná. Zároveň bude možné nadále rozšiřovat síť bankomatů s možností vkladu i bez ní do míst, kde dříve nebyly dostupné. Banky totiž mohou díky sdílení bankomatů přemisťovat duplicitní bankomaty (typicky z nákupních center) na jiná místa.

Dozorčí rada České pošty schválila její transformaci, plán projedná vláda

Dozorčí rada České pošty projednala transformační plán České pošty. Jde o další ze série kroků, jejichž součástí je i nedávné zrušení řady poboček. V rámci transformace by mělo dojít k rozdělení na subjekt poskytující služby objednané státem a soukromou firmu. Transformace navazuje na dlouhodobou ztrátovost České pošty – ta je způsobena jednak odlivem zákazníků k digitálním službám, které vykazují větší spolehlivost, jednak nedostatečným pokrytím nákladů na státní zakázky. Státní zakázky mají totiž zastropovanou úhradu za služby částkou 1,5 mld. Kč – celková ztráta za posledních pět let, kdy je ve ztrátě i Česká pošta, dosáhla 4 mld. Kč. To je přitom víc než celková loňská ztráta České pošty – 1,7 mld. Kč.

Transformace by měla zvýšit konkurenceschopnost pošty vůči komerčním doručovatelům i ohodnocení více než 22 000 zaměstnanců. Očekávají se náklady ve výši 8 mld. Kč. Část z nich pokryje prodej nepotřebného majetku včetně některých ze 300 zrušených poboček. Další náklady pokryjí státní zdroje a bankovní půjčky. Není vyloučena ani emise dluhopisů – podrobnosti budeme znát pravděpodobně v červenci, kdy má o transformačním plánu rozhodovat vláda.

BlackRock žádá o souhlas s bitcoinovým ETF

Již od dubna letošního roku se bitcoin setrvale pohybuje pod hranicí hodnoty 30 000 USD. Koncem minulého týdne ovšem pilotní kryptoměna zaujala tah na branku a během 2 dní dokonce poskočila o více než 1000 USD. Než začala v pátek v podvečerních hodinách opět zlehka klesat, připisovala si dokonce 31 411 USD. V době publikace tohoto článku se cena pohybuje okolo 30 500 USD.

Zároveň právě v těchto dnech žádá společnost BlackRock, největší institucionální správce aktiv na světě, americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC), o povolení spustit první ETF založené právě na Bitcoinech. Například v Kanadě je takových ETF několik, SEC se ovšem bitcoinovým ETF dlouhodobě brání a žádosti o povolení takových fondů zamítá. Na druhou stranu, Black Rock má dlouhodobě vynikající skóre v rámci získávání souhlasů SEC s jejich ETF – z 576 žádostí byla zamítnuta jen jediná. Zřejmě tedy ví, proč o bitcoinový ETF žádá zrovna teď. Pokud by Black Rock získala souhlas od SEC s provozováním bitcoinového ETF, nepochybně to ovlivní cenu bitcoinu.

Pohonné hmoty nadále zdražují

Pohonné hmoty od minulé středy opět zdražily. Průměrná cena nejprodávanějšího benzínu, Natural 95, vzrostla o 24 haléřů na 37,29 Kč za litr, nafta zdražila ještě více – o 39 haléřů na průměrných 31,82 Kč za litr. Odborníci předpokládají pokračující růst, oproti dosavadnímu vývoji by ovšem neměl již být tak intenzivní.

Navzdory dosavadnímu vývoji je meziroční cena benzínu i nafty stále relativně nízká – loni touto dobou zažívaly pohonné hmoty ohromný cenový skok kvůli válce na Ukrajině. Do současného vývoje se promítají blížící se letní prázdniny a s nimi i začínající motoristická sezona – na tu pochopitelně reagují čerpací stanice, které vycítily příležitost k navýšení marží. V příštím týdnu se tak očekává růst cen až o 20 haléřů. Celkově by během léta mohly ceny pohonných vzrůst až o 2 Kč za litr. Zejména cenu nafty pak ještě zřejmě ovlivní projednávané opětovné zvýšení spotřební daně z nafty.

V Česku bylo loni dokončeno nejvíce nových bytů od roku 2007

Český statistický úřad zveřejnil údaje o vývoji bytového fondu novostaveb v Česku za loňský rok. Ukazuje se, že v Česku bylo loni dostavěno 39 398 bytů, což je o 14 % bytů více než v předcházejícím roce. Více než polovina jich přitom vznikla v rodinných domech – poprvé od 70. let minulého století tak počet nově vzniknuvších bytů v rodinných domech překonal 20 000. Některé z těchto případů zahrnují v jednom domě i více bytů, obvykle dva. Toto uspořádání se přitom objevuje i mimo novostavby – je patrný nový trend, který souvisí mj. i s cenou bytů v novostavbách. Majitelé prostorově předimenzovaných domů, kteří nevyužívají například jedno patro ve svých domech, se v řadě případů rozhodli pro přestavbu části domu na samostatný byt, který následně pronajímají.

Největší počet bytů vznikl v Praze a ve Středočeském kraji. Zatímco v Praze převládly byty v bytových domech, ve Středočeském kraji to byly byty v rodinných domech. Naopak meziroční pokles počtu dokončených bytů zaznamenal Jihomoravský kraj a Vysočina – nejméně se jich ovšem postavilo v Karlovarském kraji. Průměrná doba stavby jednoho bytu se pohybovala mezi 40 a 41 měsíci. Počet zahájených staveb v loňském roce klesl na 42 242 bytů.

Inflace v EU klesla na 7,1 %

Evropský statistický úřad Eurostat zveřejnil data o aktuálním vývoji inflace. Celá EU (nikoliv eurozóna) měla v květnu průměrnou inflaci 7,1 % – to je o celé procento lepší výsledek než v dubnu. Průměrná inflace v unijních zemích se tak dostala nejníže od února 2022, tedy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. V zemích eurozóny klesla inflace ještě níže – z dubnových 7 % na 6,1 %.

V minulém týdnu Evropská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu nejvýše za 22 let – ačkoli prostor pro zvyšování není kvůli ekonomické recesi neomezený, prezidentka ECB naznačila, že zpřísňování měnové politiky je stále ještě možné. Soudě podle procentního rozdílu mezi unijní inflací a inflací v eurozóně se ukazuje, že právě vysoké sazby přece jen účinně působí na inflaci, i když samozřejmě jde o působení v rámci mnoha měsíců. Z jednotlivých států dosáhlo nejnižší inflace Lucembursko s 2 % a Belgie s 2,7 %. Naopak nejvyšší inflaci mají země V4 – vede Maďarsko s 21,9 % následované Českem (12,5 %), Polskem (12,5 %) a Slovenskem (12,3 %).

Květnová inflace zpomalila na 11,1 %

Český statistický úřad vyhodnotil květnový vývoj inflace. Ta z dubnových 12,7 % klesla na meziročních 11,1 %, což je o půl procenta lepší výsledek, než očekávala Česká národní banka. Podle skeptiků je pokles způsoben především vysokou inflací v loňském roce, v porovnání s níž vypadá i výsledek přes 10 % jako uspokojivý. Meziměsíčně cena spotřebního koše vzrostla o 0,3 %.

Nejvíce ke zrychlování tempa inflace přispíval vývoj cen bydlení. Naopak zpomalujícími vlivy bylo menší než očekávané zdražování potravin, ale především větší pokles cen pohonných hmot, než se předpokládalo. V následujících měsících by inflace měla dále klesat. Odborníci se ale neshodnou, zda v příštím roce můžeme očekávat dosažení dlouhodobého cíle ČNB – dvouprocentní nebo nižší inflace. Zatímco ČNB tomuto cíli věří, zaznívají i názory, předpovídající inflaci mezi třemi a čtyřmi procenty. V unijním měřítku se nyní Česko pohybuje někde v polovině. Nejvyšší inflace je již několik měsíců v Maďarsku, kde v květnu dosáhla 21,5 %. Naopak nejnižší inflace dosáhlo překvapivě Řecko, které se s 2,8 % blíží všeobecnému dvouprocentnímu cíli.

Nezaměstnanost v Česku klesla

Nezaměstnanost v Česku pokračuje v klesajícím trendu, a to navzdory přetrvávající ekonomické recesi. V květnu klesla nezaměstnanost o 0,1 %, nyní tedy dosahuje 3,5 %. Dle odborníků je pravděpodobné, že když se technická recese na trhu práce neprojevila doteď, už se neprojeví. České firmy mají spíše nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, než že by se chystaly propouštět. Celkově je na trhu práce dle dat Úřadu práce ČR nyní 285 700 volných míst, ale jen 254 000 uchazečů o zaměstnání.

Obě veličiny ovlivňují sezónní práce. S přicházejícím létem se naplno rozjely brigády v gastronomii, hotelnictví, stavebnictví, ale třeba i v lesnictví. Volných míst na pracovním trhu je více než uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobě je pak poptávka především po kvalifikovaných řemeslnících a po pracovnících v profesích vyžadujících vysokou míru odbornosti. Nejvyšší nezaměstnanost je v Ústeckém kraji, nejnižší naopak ve Zlínském kraji, Jihočeském kraji a na Vysočině. V celounijním měřítku dosahuje Česko pozitivních výsledků – nezaměstnanost je druhá nejnižší v EU.

Den daňové svobody letos bude 17. června

Den daňové svobody (pro ty, kteří ho už neznají a nemohou se ho dočkat) je posuvné datum, které slouží k lepšímu pochopení daňové zátěže. Označuje den, ke kterému jsou již všechny odvody státu zaplaceny a pracovník tedy až do konce roku již vydělává jen na sebe. Letos připadne den daňové svobody na 17. 6. (186. den v roce). Tento výsledek je lepší než v loňském roce, kdy si poplatníci museli na den daňové svobody počkat až do 19. června.

V unijním měřítku se jedná o průměrný výsledek. Nejlépe je na tom Rumunsko se 115 dny, nejhůře zase Dánsko s 206 dny od začátku roku do dne daňové svobody. Stejně je na tom například Španělsko, to má den daňové svobody jen o den později než Česko. Odborníci očekávají v příštím roce posunutí dne daňové svobody na pozdější datum. Důvodem je připravovaný konsolidační balíček, jehož výsledkem bude právě i vyšší daňová zátěž – ta musí pokrýt třetinu z 94,1 miliardy korun, které mají být konsolidačním balíčkem ušetřeny.

ČNB zvyšuje české zlaté rezervy

Česká národní banka zvýšila v prvním čtvrtletí letošního roku své rezervy zlata o 1,54 tuny. V současnosti tedy rezervy činí 13,5 tuny. ČNB se tak přidala k zemím, které udávají trend v investicích v neklidné době. V prvním čtvrtletí letošního roku se Česko zařadilo mezi pět zemí, které nejvíce investovaly do zlata. Celkově je ČR na 66. místě v objemu zlatých rezerv.

Za první čtvrtletí nakoupily centrální banky jednotlivých států v součtu nejvíce zlata v prvním čtvrtletí v historii – celkem 228 tun. Zbývá tedy překonat ještě celoroční rekord z loňského roku – 1078 tun. Jeho překonání je přitom pravděpodobné – již od roku 2008 centrální banky obecně zlato spíše nakupují, než prodávají. V posledním desetiletí navíc sílí trend, kdy centrální banky ukládají zlato nikoliv u zahraničních bank, ale na domácím trhu. Zároveň stahují již dříve nakoupené zlato ze zahraničí na své území.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme