Autor: Barbora Kalousková

EU hodlá zastropovat ceny plynu

Státy EU se předběžně shodly na zastropování cen plynu v EU. Tato metoda řešení zdivočelých cen energií je sice na vnitrostátní úrovni již v některých státech EU aplikována (např. cenový strop na elektrickou energii a plyn v ČR pro domácnosti a malé a střední podniky), dosud však chyběla úprava účinná pro celou EU.

V rámci jednotné úpravy se počítá s účinností zastropování ve chvíli, kdy by měla cena plynu na klíčovém trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny za sebou překročit 180 EUR za MWh a zároveň by její rozdíl oproti průměrné ceně zkapalněného zemního plynu překročil 35 EUR. To se pochopitelně nezamlouvá Rusku, které cenový strop považuje za nepřijatelný a již v minulosti upozorňovalo, že v případě zavedení cenového stropu zastaví dodávky energií do Evropy. Uvážíme-li ovšem, že toto se děje i bez zavedení cenového stropu, nemá zřejmě velký význam brát na tyto výhružky přílišné ohledy. Větší problém by mohl být přesun trhu Title Transfer Facility mimo EU, pokud by se cenový strop ukázal být pro provozovatele trhu neúnosný. Tento přesun je dle vyjádření provozovatele trhu TTF zatím ve fázi zvažování. Cenový strop by měly členské státy EU začít uplatňovat od 15. února příštího roku.

Inflace v EU klesla na 11,1 %

Na našem blogu Vás pravidelně informujeme o vývoji inflace u nás, v eurozóně i v EU jako takové. Kromě ojedinělého případu říjnové inflace v ČR (připomeňte si zde) mají tyto zprávy jedno společné – inflace roste. Nyní ovšem po roce a půl přinášíme dobrou zprávu i ohledně inflace v celoevropském měřítku – poprvé od loňského června klesla průměrná inflace v celé EU, a to z říjnových 11,5 % na listopadových 11,1 %.

Nejnižší míru inflace mělo v listopadu Španělsko (6,7 %), na opačné straně spektra se umístily Pobaltské republiky a Maďarsko (přes 20 %). V každém případě je ovšem současný výsledek výpočtu průměrné inflace na hony vzdálen od dlouhodobého cíle ČNB, ECB a dalších národních bank, tedy inflace pod 2 %. I nadále tedy bude v Evropě pokračovat trend vysokých základních úrokových sazeb, které mají zdivočelou inflaci krotit. 

OFAC prodloužil výjimku Sberbank CZ

V minulém týdnu jsme Vás informovali o vývoji odkupu úvěrového portfolia Sberbank CZ Českou spořitelnou (připomeňte si zde). Po souhlasu ČNB s prodejem se připojil i americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC), který Sberbank CZ (na kterou stejně jako na ostatní frakce Sberbank uvalil OFAC sankce kvůli ruské invazi na Ukrajinu) pro účely prodeje úvěrového portfolia České spořitelně udělil výjimku z uvalených sankcí.

Nyní je na řadě souhlas Městského soudu v Praze, před kterým celé insolvenční řízení probíhá. Následně bude celá kupní smlouva zveřejněna v insolvenčním rejstříku a věřitelé Sberbank CZ budou mít 3 měsíce na to, aby mohli zpochybnit její platnost. Otázkou zůstává, zda někdo z nich této možnosti využije – oddálili by tím totiž datum, od kdy bude možné zahájit výplatu prostředků, které měli u banky uloženy. Pokud bude smlouva podepsána do konce roku a nikdo z věřitelů ji nezpochybní, dojde k výplatě prostředků věřitelům v druhé polovině příštího roku.

Spotřeba plynu v Evropě meziročně klesla o 24 %

Dle výpočtů agentury Reuters došlo v evropských státech v listopadu k meziročnímu (pozn.: průměr listopadové spotřeby v letech 2019 až 2021) snížení spotřeby plynu o 24 %. To je sice méně než v říjnu (tehdy klesla spotřeba meziročně dokonce o 29 %), přesto se ovšem tato hodnota pohybuje vysoko nad cílem, který stanovila EU. Ta v rámci preventivních energetických opatření v souvislosti s omezením dodávek plynu Ruska apelovala na snížení spotřeby plynu o 15 %, aby byl zajištěn jeho dostatek na celou zimu.

Dle odborníků byl důvodem takto efektivního šetření plynem relativně mírný podzim, který domácnostem umožňoval méně topit, a vysoké ceny plynu, které eliminovaly část poptávky z průmyslového sektoru. S příchodem zimy se ovšem zvyšuje spotřeba domácností, které již nemohou déle odkládat topení, úsporný potenciál tedy nyní spočívá především na bedrech průmyslu. Lze nicméně říci, že hrozba fyzického nedostatku plynu byla pro tuto zimu v Evropě zažehnána.

Inflace zrychlila na 16,2 %

ČSÚ zveřejnil data o listopadovém vývoji inflace. Ačkoli odborníci očekávali nárůst v řádech desetin procent, nakonec je oproti říjnu inflace vyšší o 1,2 %. Nejvýraznější podíl na tom má výše nákladů na bydlení a ceny potravin. Listopadovou inflaci ovšem ovlivnil také další faktor.

 V loňském listopadu a prosinci došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu. To se projevilo i na výpočtu meziroční listopadové inflace (neboť ta se srovnává s loňskou). K podobnému jevu ostatně došlo i v říjnu letošního roku, kdy účinnost úsporného tarifu srazila inflaci meziměsíčně o 3 % (připomeňte si zde). Ať už ovšem dojde k jakékoli výchylce, základní úroková sazba ČNB na ni zřejmě v následujících několika měsících nebude reagovat změnou své výše. Dlouhodobým cílem ČNB je dostat meziroční inflaci na 2 %, což je nyní značně vzdálená vize. Spíše se očekává, že v polovině příštího roku by mohla inflace klesnout pod 10 %.

Průměrná úroková sazba hypoték mírně vzrostla

Průměrná úroková sazba 80% hypotéky vzrostla v prosinci sice jen o 0,03 %, ve výsledku ale činí 6,34 %, což ji pro řadu lidí stále činí nedostupnou. Vzhledem k faktu, že dle vyjádření ČNB není pravděpodobné snížení základní úrokové sazby (která je ostatně stabilní již od poloviny letošního roku), lze očekávat stagnaci i na poli hypotečních úrokových sazeb.

Některé banky tedy začínají více využívat možnosti, která byla doposud spíše okrajovou alternativou. Umožňují novým klientům převzít hypotéku (a nemovitost) od stávajících klientů, kteří naopak chtějí nemovitost prodat. Toto řešení nabízí výhody jak původním dlužníkům (pro které je snazší nemovitost prodat, neboť snáze naleznou kupce), tak těm novým – při převzetí hypotéky totiž mohou převzít i fixovaný úrok a zajistit si na několik let dopředu úrokovou sazbu třeba i ve výši 2,5 %. Z dat České spořitelny, která k nabídce tohoto řešení v širším rozsahu (a nejen ve výjimečných případech) přistoupila jako první, vyplývá, že více než polovina klientů by takto přišla k fixaci relativně příznivé úrokové sazby na 8 a více let. Mohlo by tak dojít k alespoň částečnému oživení trhu s nemovitostmi. 

ÚOHS schválil prodej úvěrového portfolia Sberbank CZ

V polovině listopadu jsme Vás informovali o úmyslu České spořitelny odkoupit úvěrové portfolio Sberbank CZ (připomeňte si zde). Tento úmysl Česká spořitelna vyjádřila podpisem smlouvy o smlouvě budoucí, aby v případě, že budou získána potřebná povolení a splněny podmínky, mohla klientské portfolio v hodnotě 47,1 mld. Kč odkoupit za 41,053 mld. Kč. První z těchto podmínek byl souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Úřad tento týden informoval, že souhlas udělil. Zbývá tedy povolení ČNB a udělení výjimky z amerického sankčního seznamu OFAC. Tento seznam subjektů, vůči nimž jsou uplatňovány ekonomické a obchodní sankce (např. z důvodu boje proti terorismu, obchodování s narkotiky aj.), je sice závazný pouze pro americké subjekty, evropské subjekty jej ovšem obvykle také respektují, neboť by jinak mohly ohrozit vlastní vztahy se subjekty v USA. Na seznamu je v tuto chvíli i Sberbank CZ, pro odkup jejího portfolia (pro účely seznamu OFAC jde o obchod se Sberbank CZ) je tedy nutné získat výjimku. Ta již však byla udělena do 12. prosince (právě pro účel vyřešení následků odebrání bankovní licence Sberbank CZ), lze tedy předpokládat, že bude udělena i tentokrát.

Pravděpodobný konec EET ještě letos

Poslanci schválili definitivní konec EET. Ta byla od jara 2020 kvůli pandemii koronaviru pozastavena a přesunula se tak do dobrovolného režimu, toto pozastavení mělo ovšem skončit právě s letošním rokem. Od roku 2023 se tak EET opět měla stát povinnou, ba dokonce ještě rozšířit.

Příznivci jejího zrušení argumentují tím, že v plném rozsahu EET nepřiměřeně administrativně zatěžovala živnostníky, ba je v některých případech vyloženě šikanovala pokutami za absurdní přestupky a obecně vnášela do společnosti nedůvěru vůči živnostníkům. Zastánci EET jsou naopak přesvědčeni, že zrušení EET přinese rozšíření ekonomické šedé zóny. Faktem zůstává, že hotovostní platby, na které byla celá myšlenka EET především zaměřená, jsou již dnes v ČR ve 40% menšině oproti platbám bezhotovostním. Jisté je, že pokud návrh zákona schválí senátoři a prezident, EET po šesti letech skončí úplně.

Obchodníci z EU se zásobí ruskou naftou, dokud je to možné

Začátkem prosince nabyl účinnosti zákaz dovozu surové ropy z Ruska v rámci jednoho ze sankčních balíčků v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Od února příštího roku bude tento zákaz rozšířen také na ostatní ropné produkty včetně nafty. Z dat agentury Reuters vyplývá, že evropští obchodníci se na toto embargo snaží připravit nákupem nafty do zásoby. Právě Rusko je totiž majoritním dodavatelem nafty na evropský trh.

Dodávky se zvýšily v řádu nižších stovek procent. Po účinnosti embarga na ruskou naftu bude potřeba zajistit téměř 600 000 barelů nafty denně. To je více než polovina celkové poptávky v EU – právě takovýto byl podíl dodávek ruské nafty na evropský trh před zahájením invaze na Ukrajinu. V tuto chvíli se počítá s pokrytím tohoto výpadku v nabídce dodávkami z USA, Blízkého východu a Indie.

Blíží se povinná datová schránka pro OSVČ

Od ledna do března příštího roku bude probíhat hromadné přidělování datových schránek těm OSVČ, které ji ještě nemají. Dosud byla datová schránka povinná pouze pro obchodní společnosti a družstva, advokáty, exekutory či insolvenční správce, daňové poradce a orgány veřejné moci. Více než polovina celkového počtu datových schránek byla ovšem zřízena dobrovolně, jelikož umožňuje posunout komunikaci s úřady do online roviny.

Celý proces zavádění povinných datových schránek pro OSVČ bude probíhat ve vlnách, počítá se s kapacitou 50 000 schránek za den. Kromě OSVČ se povinnost dotkne také spolků, sdružení, nadací a společenství vlastníků bytových jednotek. Všechny subjekty, kterých se povinná datová schránka týká, obdrží přístupové údaje k ní doporučeným dopisem. Napříště už veškerá komunikace ze strany orgánů veřejné moci bude probíhat přes datovou schránku. Naopak to neplatí – subjekty i nadále budou moci s většinou orgánů veřejné moci komunikovat i jinými způsoby než přes datovou schránku (výjimku tvoří finanční správa).

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme