Autor: Karas

Cena ropy

Historický propad ceny ropy

Propad hodnoty burzovních komodit napříč celým světem je častou otázkou posledních týdnů. Existuje jen málo oblastí, kterým se současná krize dokázala vyhnout, a tak nezaznamenaly propad svých hodnot. Mezi tyto oblasti se však neřadí oblast ropného průmyslu.

Hodnota barelu „černého zlata“ se každým dnem propadá na nižší částku. Ke konci dubna letošního roku byla hodnota barelu na 16 dolarech, což představuje nejnižší částku za posledních 30 let. Analytici však varují, že cena může nadále klesat. V půlce května by mohla dosáhnout zhruba 11 dolarů za barel. Začátkem letošního roku se přitom cena barelu pohybovala kolem 70 dolarů, počátkem března pak kolem 50. Pokles ceny základního výrobního prvku se pak odráží v mnoha ropných produktech. Příkladem budiž oblast pohonných hmot, která v tuto dobu také zaznamenává historické snižování cen benzinu a nafty.

Důvody jsou vcelku prosté. Vzhledem k faktu, že se celosvětově přijímají všemožná vládní opatření, která mají za následek omezení výroby, exportu, importu, ale také dopravy obecně, zkrátka klesla po ropě poptávka. Těžaři však mají omezené skladovací kapacity, a tak se snaží ropu prodat, než dojde k jejich naplnění, což by pro ně mohl být zásadní problém. Vzhledem k tomuto faktu tak nastala před pár dny poměrně zvláštní situace, kdy se krátkodobě cena barelu ropy propadla tak, že prodávající musel dokonce kupujícímu zaplatit.

Nabízí se otázka snížení objemu těžby. To je však problém. Snížení těžby totiž představuje technicky a finančně náročný proces, přičemž až bude po krizi třeba těžbu opět navýšit, bude muset daná společnost tento proces absolvovat znova. Navíc se nejedná o rozhodnutí uplatnitelné ze dne na den. První výraznější krok v této oblasti učinila organizace OPEC a Rusko, kdy padla dohoda o snížení produkce o cca 10 milionů barelů denně.

Významný podíl na domácí ekonomice má těžba ropy v USA. Tamější těžaři již vyjádřili značné obavy se smyslu vývoje uvedeného výše. Uklidnit se je snažil americký prezident Donald Trump, který avizoval, že v případě potenciální tržní krize bude stát nakupovat ropu od těžařských společností a ukládat jí do státních hmotných rezerv, které mají pojmout zhruba 75 milionů barelů. V tuto chvíli se jedná však pouze o slova. Jejich reálná implementace zůstává předmětem diskuse a budoucího tržního vývoje.

Dluh firem v česku klesá

Značný pokles důvěry v ekonomiku mezi podnikateli i spotřebiteli.

Současný stav ekonomiky má negativní dopad na mnoho odvětví. Příkladem budiž cestovní ruch, výroba celkově, bankovní sektor nebo třeba realitní trh. Ve své podstatě však současná krize postihla celou společnost.

Výše uvedené skutečnosti mají za následek propad důvěry občanů České republiky v tuzemskou ekonomiku. Hodnota tohoto ukazatele se propadla na nejnižší hranici za posledních více než 10 let, a to tak, že je srovnatelná s rokem 2009, kdy vrcholila ekonomická krize. Některé ukazatele přitom spadly až na hodnoty rovny roku 2003. Velký propad důvěry zažívá česká ekonomika jak mezi spotřebiteli, tak podnikateli. Je však třeba zdůraznit, že o něco více poklesla celková hodnota důvěry v ekonomiku mezi podnikateli.

Mezi podnikateli je ekonomický skepticismus zapříčiněn převážně masivním úbytkem poptávky a s tím spojenou ztrátovostí jak jejich vlastního, tak národního hospodářského sektoru jako celku. Dalším problémem je pak nedostatek zaměstnanců. Totiž uzavření hranic vedlo k odlivu velkého množství zahraniční pracovní síly, která je např. pro oblast stavebnictví klíčová. Optimistické však nejsou zatím ani výhledy do budoucna, kdy se očekává obecný pokles poptávky (jak tuzemské, tak zahraniční), a tak i po zmírnění současného bezprecedentního stavu budou mezi mnohými podnikateli ekonomické potíže nejspíš nadále pokračovat.

Spotřebitelé se pak především bojí o práci, zhoršení svého finančního postavení či např. nevýhodných úvěrových možností. Banky totiž vzhledem k současné situaci poskytují méně finančních prostředků oproti vyšším hodnotám zastavovaných nemovitostí. V takovém případě se tak pravděpodobně spotřebitelé nepohrnou do nákupů spotřebního zboží či pořizování větších investic. To může být pro ekonomiku obecně značný problém

V tuto chvíli tak úroveň ekonomické důvěry pravděpodobně dosáhla svého dna. V příštích měsících by se dle odhadů analytiků měla tato hodnota opět zvyšovat. Sice existují stále šance na to, že tomu tak nebude, ale ty jsou v tuto chvíli vcelku malé. Dřívější rozvolňování státních restrikcí by tak mělo přinést prvotní impuls pro oživení ekonomiky o něco dříve, což by podnikatelovu i spotřebitelovu důvěru v ní mělo značně posílit.

Portoriko kryptoměny

Portoriko zvedá sazby pro společnosti podnikající v oblasti kryptoměn

Nově přijatý zákon zeslabuje Portoriku status daňového ráje pro oblast kryptoměn. Zákon totiž zvyšuje roční poplatek spojený s podnikáním ve zmíněné oblasti. Výše tohoto poplatku se tak zvedne ze současných 300 na 5.000 dolarů ročně.

Portorická vláda očekává nárůst takto vybraných prostředků o zhruba 12 milionů dolarů, a to navzdory faktu, že pro mnohé společnosti bude přijetí nového zákona znamenat odchod ze země. Nový zákon také stanoví snížení daňové povinnosti pro ty osoby, které ročně vydělávají méně než 100.000 dolarů, a to o 3 %.

Dle kritiků této legislativy však nově zavedená výše poplatků míří na společnosti, které jsou dostatečně likvidní pro možnost okamžitě uhradit všechny poplatky spojené s registrací a následným provozem společnosti v Portoriku. Těch má být však menšina. Většina společností zde chce v oblasti kryptoměn teprve začít podnikat a celkové počáteční výdaje pro ně mohou být velkou zátěží. Nejedná se totiž jenom o samotný roční poplatek, ale o řadu dalších poplatků, a to v celkové výši zhruba 21.000 dolarů. To je pro nově začínající společnosti poměrně značná částka.

Kritika zároveň dodává, že v současné době, kdy trh s kryptoměnami zažívá, podobně jako většina světových trhů, poměrně značný propad, budou nově zavedená opatření znamenat masivní odliv zahraničního kapitálu. Portorická vláda se však brání tvrzením, že pokud několik tisíc dolarů ročně znamená pro určitou společnost existenční výdaj, neměla by v oblasti kryptoměn taková společnost vůbec vyvíjet činnost. Portoriko tak učinilo důrazný krok k odstranění statutu daňového ráje pro oblast kryptoměn.

Realitní trh zaznamenává znatelný propad.

Realitní trh zaznamenává znatelný propad

Trh s realitami v tuto chvíli stagnuje. Situaci na něm totiž komplikuje připravované zrušení daně z nabytí nemovitosti. V tuto chvíli pořád není zcela jasné, zda daň z nabytí nemovitosti skutečně zrušena bude. Kupující proto vyčkávají s koupí do chvíle, kdy bude situace jasnější. Dle odhadů makléřů tak až 80 % všech kupujících s pořízením nemovitosti v tuto chvíli otálí, což má negativní dopady na realitní trh.

Zrušení daně z nemovitosti, která každoročně přinese do státního rozpočtu 13-14 miliard korun, totiž naráží na vzájemnou neshodu jak v rámci jednání vládní koalice, tak Národní ekonomické rady vlády. Kritici návrhu na zrušení daně totiž zdůrazňují, že v období, kdy je potřeba řešit likviditu měny, není příhodná doba k přistoupení ke zrušení daně. Podporovatelé návrhu však naopak celou situaci vítají s ohledem na oživení stávajícího stavu na realitním trhu, jež od počátku koronavirové krize zaznamenal poměrně razantní propad.

Krize, která postihla realitní trh, se očekávaně odrazila v mnoha dalších oblastech. Jedním z nich je i oblast trhu hypotečního a úvěrového. V březnu letošního roku totiž celkový počet poskytnutých hypoték zaznamenal propad o zhruba čtvrtinu celkové sumy oproti měsíci předcházejícímu. S touto skutečností přímo souvisí i propad objemu poskytnutých finančních prostředků.

Navzdory sníženým úrokovým sazbám centrální banky (2x až na jedno procento) úroveň hypotečních úroků spíše rostla. Úroky se tak pohybovaly kolem 2,5 %. Banky také v tuto chvíli půjčují menší objem peněz v poměru k ceně zastavěné nemovitosti. Vzhledem k současné krizi se totiž bojí, že jejich klienti mohou přijít o zaměstnání, a tak ztratit schopnost úvěr splácet. Jedná se tak ze strany bank o obezřetný postup.

Propad trhu však zatím nejspíš není na svém vrcholu. V příštích měsících by hodnota propadu mohla vyšplhat na 50 %. Jak se nakonec celá situace vyvine závisí na trvání a přísnosti vládních opatření přijatých v souvislostí s panedmií COVID-19.

Panama

Panama bude nově evidovat osoby skutečných majitelů

Panama se od kauzy Panama Papers potýká s nedůvěrou světových institucí v oblasti legislativy bojující proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Výrazný krok směrem k vylepšení své mezinárodní pověsti učinil tento stát rozléhající se na pomezí střední a jižní Ameriky přijetím zákona č. 129 ze dne 17. března 2020.

Panama totiž oficiálně zřídila registr skutečných majitelů právnických osob a svěřenských fondů. Do rejstříku bude pro veřejnost omezený přístup. Současně s ním byl také zřízen dozorčí orgán pro subjekty stojící mimo finanční sféru podnikání. Zároveň tento orgán bude spravovat a dohlížet nad plněním povinností souvisejících právě se zápisem do registru skutečných majitelů.

Cílem tohoto nového opatření je usnadnit práci národním orgánům v boji proti praní špinavých peněz, financování terorismu či mezinárodní trestné činnosti obecně. Panama se tak podstatně přiblížila standardům legislativy ve směru, jak ji požadují mnohé mezinárodní organizace v čele s OECD.

Do nového registru se tak budou zapisovat zástupci společností a svěřenských fondů. Zvláštní režim budou mít osoby, které jsou daňovými rezidenty Panamy. Pro ně bude vytvořen speciální registr, do kterého bude mít přístup pouze omezená skupina osob. Ve většině případů to budou advokáti či právní firmy.

Zákon poměrně rozsáhle definuje osobu skutečného majitele. Ve zkratce to bude taková osoba, která vykonává nad společností či svěřenským fondem držbu podílu, kontrolu nebo v ní má rozhodující vliv. Zákon také zdůrazňuje, že v registru budou evidovány osoby konečného majitele, tj. osoby odpovídající popisu výše.

Rozkrytí korporátní struktury a s tím povinnou evidenci dalších osob zákon nepřináší. V případě, že nebude splněna povinnost ve smyslu zmíněné legislativy, bude jak osobě povinné k zápisu, tak samotné právnické osobě či svěřenskému fondu, uložena pokuta. Její forma a výše dosud nebyla přesně stanovena.

Účinnou se tato legislativa stane uplynutím 6 měsíců od jejího přijetí. Do té doby se mají na novou situaci připravit jak státní orgány, tak osoby povinné zanést své údaje do příslušného registru. Povinné osoby tak během této doby budou muset své údaje poskytnout ke zpracování.

Poslanecká sněmovna schválila odklad nájmů pro osoby zasažené pandemií COVID-19

Vzhledem k potenciálním dopadům současné krize přijala poslanecká sněmovna zákon, díky němuž by neměli nájemníci dostat výpověď v případě, kdy dočasně přijdou o příjmy kvůli krizi kolem pandemie COVID-19. Dluh samozřejmě zanikat nebude, avšak jeho splatnost se posune na konec roku.

Dle původního návrhu nájemníci nesměli dostat výpověď do září. Návrh však prošel jistými změnami a tato doba byla upravena na konec července. Tak stejně byl původní odklad splatnosti pozměněn. Původní návrh počítal s květnem 2021, ale současná jeho podoba stanovila konec letošního roku. Skutečností prokazující výpadek příjmů v souvislosti s opatřeními proti pandemii COVID-19 má být potvrzení od úřadu práce.

Výše zmíněné se týká nájmu nekomerčních prostor, tj. prostory sloužící k bydlení. Úleva v tomto smyslu však čeká i prostory komerční. V případě obchodníků, kterých se dotkla vládní opatření a kteří museli zavřít své provozovny, nemusí tito do konce června platit nájem. Nájemné tak majiteli nemovitosti budou muset uhradit do konce roku 2020.

Zákon se setkal s řadou protichůdných tvrzení a negativních reakcí. Proti němu se tak ostře ohradila např. opozice či mnohé organizace sdružující majitele nemovitostí. Podle nich totiž návrh bude znamenat pro spoustu pronajímatelů, že se nájemné stane nevymožitelným, jelikož lidé budou dluh s jeho úhradou spojený postupně kumulovat a posléze na jeho úhradu stejně nebudou mít peníze. Z jejich pohledu se tak jedná o odklad, nikoliv řešení problému. Pronajímatelé tak dávají přednost vzájemné dohodě a státním příspěvkům na bydlení.

OECD odhaduje v souvislosti s pandemií COVID-19 masivní pokles HDP

Makroekonomické dopady současné koronavirové krize budou enormní. A to nejenom pro národní, ale také globální ekonomiku. To jsou slova generálního tajemníka OECD. V tuto chvíli koronavirus způsobil větší ekonomické škody než poslední globální ekonomická krize. Rychlé navrácení ekonomik do období před pandemií je prý utopie.

Původní odhad OECD v oblasti celosvětového hospodářského růstu představoval necelá 3 %. Začátkem března pak z důvodu plného vypuknutí pandemie COVID-19 tuto hodnotu OECD upravila na 1,5 %. V tuto chvíli již hovoří o ekonomické recesi.

Očekává se globální propad HDP alespoň o 1 %. Dílčí dopady pak budou v různých zemích odlišné. Tvrdě by na koronavirovou krizi měly doplatit Spojené státy americké, kde se hodnota odhadu propadu HDP v tuto chvíli blíží 24 %, což představuje dvojnásobek největšího propadu HDP USA v historii, tj. období po konci 2. světové války.

Zatímco pro USA mohou být dopady velmi tvrdé, pro mnoho především zadlužených ekonomik mohou být fatální. Proto již vznikají fondy na pomoc ekonomikám směrem k zotavení se po celosvětové krizi. Např. OECD v tuto chvíli vyčlenila pro danou oblast fond, který zatím obsahuje zhruba 500 miliard dolarů. Očekává se však další jeho navýšení. Na evropské úrovni pak přislíbila znatelnou pomoc Evropská centrální banka, která své možnosti teprve představí. Předběžně se hovoří např. o oblastech bezúročných půjček či snižování úrokových sazeb.

Dle současných odhadů každý měsíc, který stát stráví v karanténě, povede k propadu jeho HDP o 2 %. V oblasti turistického ruchu se pak globální propad očekává dle příznivějších scénářů o zhruba 50 %. Dle scénářů méně příznivých pak až 70 %. A zatímco některé oblasti budou koronavirovou krizí takřka nedotčeny a jiné pouze dočasně zasaženy, pro určitou oblast služeb či výroby může znamenat tato celosvětová pandemie zánik podstatné části podniků a s tím spojených pracovních míst. Samozřejmostí zůstává, že čím déle budou trvat restrikce v oblastech ekonomiky či omezení volného pohybu, tím budou její dopady fatálnější.

Evropská unie a kryptoměny

EU v boji proti zneužívání anonymity kryptoměn

V prosinci minulého roku přistoupila Evropská unie k přijetí tzv. V. AML směrnice. Jednou z částí její regulace je oblast kryptoměn. Ve své podstatě jsou nastavena nová pravidla pro oblasti KYC a AML, a to zejména ze strany tzv. povinných osob. Směrnice upozorňuje, že právě kryptoměny mohou být nebezpečným artiklem ve snaze o úspěšné provedení procesu praní špinavých peněz. Zatímco nově vytěžené kryptoměny považuje EU za „čisté“, v oblasti následného obchodu s nimi shledává mnoho potenciálních rizik.

Přesto, že nově vytěžené kryptoměny považuje EU za čisté, chce více zmapovat proces, během kterého banky přemění tyto kryptoměny na reálné peníze. Zároveň jsou patrné snahy EU i v této oblasti prověřit, zda se zde nevyskytují potenciálně nebezpečné dílčí procesy. Problémem totiž, mj. zůstává velká míra anonymity virtuálních měn. Vzhledem k faktu, že často nelze dohledat původce transakce, dává se tak obrovský prostor ve své podstatě bezproblémovým mezinárodním platbám, a to bohužel i pro oblast „odměn“ za páchání trestné činnosti.

V souvislosti s výše uvedeným chce EU zřídit na unijní úrovní nového AML regulátora. Jeho úkolem bude upozorňovat na potenciální rizika v oblasti kryptoměn a v případě, že tato rizika odhalí, má co nejrychleji pružně reagovat.

Cílem nové regulace je tak odhalit potenciální slepá místa problematiky oblasti kryptoměn. Vzhledem k faktu, že tento fenomén je na globální úrovni a v každodenním životě teprve ve fázi svého počátku, poskytuje prostředí pro páchání mezinárodní trestné činnosti. Z tohoto důvodu je potřeba zřídit orgán, který sice nebude schopen všechna rizika predikovat, ale v případě jejich zjištění, bude kompetentní k jejich okamžitému řešení.

Odvody státu v ČR

7. nejhorší, ale také 3. nejlepší v rámci OECD. Státní odvody příjmů v České republice.

Problematika daňového zatížení na území České republiky je nikdy nekončící fenomén. Jak si vlastně ale Česká republika s velikostí tohoto zatížení stojí v rámci porovnání s jinými členskými státy organizace OECD?

Míra státního odvodu je pro průměrného občana v České republice totiž poměrně značná. Část, kterou si vezme stát z výdělku člověka je totiž sedmá nejvyšší v rámci OECD (myšleno procentuálně). Do tohoto objemu se však nepočítá pouze samotná daň z příjmu, ale i některé další odvody, jako například ty na sociálním pojištění. Sečteno podtrženo, stát si v průměru vezme od svého občana 43, 75 % jeho výdělku. Navzdory faktu, že daň z příjmu je v tuzemsku spíše nižší hodnoty v porovnání s dalšími členskými státy OECD, velmi výraznou položkou jsou pak právě ony odvody, a to hlavně ty ze strany zaměstnavatele.

Důležitým faktem je ale skutečnost, že výše zmíněné hodnoty jsou udávány pro bezdětného člověka, který žije sám. V případě, že má člověk rodinu a děti, situace se celkem podstatně mění. Daňové zvýhodnění rodin, které mají malé děti, je totiž naopak 3. nejvyšší v rámci celé OECD. Najednou se tak takový člověk dostane z původních 43, 75 % na pouhých 25, 5 % daňového zatížení. Důležité prvky pro dosáhnutí této hodnoty jsou všemožné slevy na daních či daňové bonusy, např. na dítě či na manžela.

Nutno však dodat, že tyto daňové úlevy mají svůj důvod. Daný poplatník totiž musí vyživovat dalšího člena rodiny, což je nemalý finanční náklad. Je však v zájmu státu daňové úlevy ovšem poskytovat, a to kvůli podpoře reprodukce jeho obyvatelstva. Čím víc lidí ve státě žije, tím jsou samozřejmě pro stát větší náklady na celý systém jeho fungování. Avšak zároveň platí jednoduchá přímá úměra, kdy čím více lidí ve státě žije, tím více daní se vybere, a tím více prostředků má stát k dispozici. Lze tak uzavřít, že v současné době v České republice tento systém podpor v kontextu s ostatními členskými státy vystupuje na více než dobré úrovni.

založení firmy - daňové ráje

Daňové ráje v současné době poskytují tolik potřebnou stabilitu

V době současné krize hledají bohatí lidé způsoby, jak co nejefektivněji uchránit svůj majetek. Jedním z nich je i britský miliardář a zakladatel první světové agentury pro vesmírnou turistiku, Richard Branson. Ten totiž svoji společnost Virgin Galactic Holdings přesunul z území Spojených států amerických na Britské Panenské ostrovy, kde oficiálně pobývá.

BVI totiž jako vyhledávaná offshore jurisdikce poskytuje takové prostředí, v jehož rámci místní rezidenti neplatí žádnou daň z příjmu či z kapitálového majetku. Jedná se tak o velmi výhodné prostředí pro založení offshore společnosti.

Britský dolarový miliardář však není ani zdaleka první movitou osobou, která výhod daňových rájů využívá. Před několika leta čtveřice čínských magnátů převedla do karibských daňových rájů jmění v hodnotě 17 miliard dolarů, trojice daňových rájů pak poskytuje základnu pro společnosti Stefana Pessina, CEO Walgreens Boots Alliance. Nemluvě i mnoha dalších (i tuzemských) podnikatelských uskupeních napříč všemi obchodními segmenty, které výhod offshore, midshore i onshore jurisdikcí využívají jež několik desítek let.

Lze tak uzavřít, že v době, kdy světová ekonomika dostává ránu za ránou, offshore jurisdikce pro své společnosti nadále poskytují požadované výhody, které se mohou v příštích měsících ukázat jako klíčové.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme