Autor: Karas

Finanční správa spustila začátkem tohoto týdne registraci pro OSVČ k tzv. paušální dani. Paušální daň jak název napovídá, nabízí OSVČ možnost vyhnout se podání daňového přiznání a s tím související administrativě platbou paušální částky 5469 Kč měsíčně. Tato částka má pokrýt jak zdravotní pojistné, tak sociální pojistné (navýšené o 15 % oproti minimu) a 100 Kč na dani z příjmů.

Vzhledem k naposledy uvedené částce je logické, že se možnost vstoupit do režimu paušální daně vztahuje pouze na některé OSVČ. Konkrétně na ty, kteří nejsou plátci DPH a jejichž příjmy z podnikání nepřesahují 1 milion Kč ročně.

Paušální daň má dále jednu zásadní stinnou stránku. Jejím využitím zaniká možnost daňových odpočtů, včetně slev na děti a základní daňové slevy na poplatníka. Je tedy na každém OSVČ, aby si spočítal, zda při využití paušální daně zaplatí méně, nebo více. Čas k rozhodnutí, zda do systému pro zdaňovací období roku 2021 vstoupí, mají OSVČ do 11. ledna 2021.

V rámci daňového balíčku pro rok 2021 se poslanci zabývali mj. i zdaněním prodeje cenných papírů. Současná zákonná úprava stanoví, že je možné se dani z prodeje cenných papírů vyhnout. K dosažení daňového osvobození je třeba, aby cenné papíry byly tím samým vlastníkem drženy alespoň tři roky.

Podle nové úpravy, která nyní čeká na schválení senátem, se prodeje cenných papírů, uskutečněné později než za tři roky po nabytí, stále budou moci vyhnout zdanění. Na toto daňové osvobození však prodávající dosáhnou pouze v případě, že prodejní cena cenných papírů nepřesáhne 20 mil. Kč. Pozor, řeč je o prodejní ceně, nikoli zisku z prodeje – hranice tedy půjde dosáhnout snáze, než by se mohlo na první pohled zdát.

Účelem návrhu je snížení úrovně nepoměru mezi zdaněním práce a převodu kapitálu. Tohoto cíle se ostatně návrh snaží docílit i z druhé strany – zvýšením základní daňové slevy na poplatníka na 34 125 Kč. To je o téměř 10 000 Kč více, než kolik sleva činila letos.

Kyperská finanční správa přistoupila k dalšímu opatření, které má za cíl pomoci podnikům, jejichž příjmy utrpěly škody kvůli pandemii Covid-19. Původní opatření spočívalo v posunutí data splatnosti DPH v těch případech, kdy byla daň splatná v dubnu, květnu nebo v červnu 2020. Daň splatnou v těchto měsících mohly podniky zaplatit až v listopadu a současně se vyhnout pokutám za pozdní zaplacení a úrokům.

Nynější opatření vychází podnikům vstříc ještě o stupeň více. Ty, které nezaplatily do 10. listopadu, se mohou z následků vyvinit tím, že v listopadu zaplatí šestinu daně. Následně pak musí každý měsíc zaplatit jednu splátku ve stejné výši až do dubna 2020. Podniky, které nesplní podmínky nového opatření, pak budou muset zaplatit kromě daně ještě desetiprocentní penále a úroky.

Ministr financí Britských panenských ostrovů vydal oficiální prohlášení k rozpočtu BVI na rok 2021. Jeho cílem v následujícím roce nebude vybrat více peněz kvůli zvyšování daňových sazeb. Prioritou ministerstva financí pro rok 2021 bude totiž urychlení přechodu na elektronickou správu daní.

Vláda BVI si od systému slibuje především snadnější zachytávání daňových úniků a celkově zefektivnění výběru daní. Podle ministra financí totiž nezanedbatelná část daňových poplatníků nesplní svou daňovou povinnost prostě proto, že jim působí nepřiměřenou administrativní zátěž. Po odstranění této překážky tedy podle odhadů ministerstva financí nebude vůbec potřeba zvyšovat daňové sazby – rozpočet se naplní z daní od těch subjektů, které se jim dříve vyhýbaly.

Za tímto poměrně optimistickým odhadem si BVI pevně stojí – jedinou změnou daňové politiky, kterou jejich rozpočet zaznamená, je prodloužení platnosti několika daňových úlev. Konkrétně jde o úlevy pro ty osoby a společnosti, které investovaly do ekologicky hodnotných zařízení – elektronických automobilů a zařízení ke sběru solární energie.

Podle článku 287 evropské směrnice o dani z přidané hodnoty je Malta spolu s několika dalšími státy oprávněna k odklonu od obecného pravidla o registraci k DPH.  Toto pravidlo umožňuje Maltě podporovat své drobné podnikatele tak, že jsou povinni se k DPH registrovat až od určitého minimálního ročního příjmu. Konkrétně jde o částku 37.000 EUR ročně, pokud se drobný podnikatel zabývá prodejem zboží. V případě poskytování služeb je hranice dvojí – 24.300 EUR u služeb, které jsou běžně nabízeny s nízkou přidanou hodnotou; 20.000 EUR v případě služeb s vysokou přidanou hodnotou.

Původně měla tato výhodně zvýšená vstupní hranice na Maltě platit do konce roku 2020. Rada EU nicméně vyhověla žádosti Malty o prodloužení zvláštního opatření coby prostředku pomoci malým podnikatelům, jejichž příjmy v posledních šesti měsících značně utrpěly. Nově tedy zvýšená hranice pro povinnost registrace k dani platí až do konce roku 2024.