Nizozemský daňový balíček pro rok 2021 potěší malé a střední podniky. Korporátní daň se pro zdaňovací období roku 2021 snížila z 16,5 % na 15 %. Změnu zaznamenala také nizozemská zákonná definice malého a středního podniku. Oproti loňskému roku, kdy byl takovým podnikem podnik s ročním ziskem do 200.000 EUR, se letos hranice maximálního příjmu malého a středního podniku zvýšila na 245.000 EUR.
Podniky (nejen malé a střední) také budou moci využít daňového odpočtu 3,9 % za investice do strojního vybavení až do výše celkové hodnoty investic v hodnotě 5 mil. EUR. Pokud hodnota investic převýší 5 mil. EUR, za přesahující podíl investice si podniky budou moci odečíst z daní 1,8 %.
V lednu 2020 měly dle amerického burzovního indexu NASDAQ akcie technologického giganta Tesla hodnotu necelých 100 USD. Nyní, o rok později, je tentýž index ocenil na 880 USD.
Minulý čtvrtek, kdy hodnota akcií vzrostla o 4,8 %, měl tento nárůst také vedlejší následek. Elon Musk, zakladatel a majoritní akcionář Tesly, vystřídal na prvním místě žebříčku nejbohatších lidí světa Jeffa Bezose – hodnotou svého jmění jej překonal o 1,5 miliardy USD. Ten tuto pozici, kterou bedlivě sleduje zpravodajská agentura Bloomberg, držel od roku 2017.
Nelze zcela jistě předpovědět, jak dlouho Muskovi toto prvenství vydrží. Faktem ale zůstává, že v uplynulém roce se právě Big Tech, tedy akcie technologických gigantů, staly relativně bezpečnou investicí v nejisté době. Lze se tedy domnívat, že Big Tech tento status bezpečného přístavu přinejmenším v následujících měsících neztratí.
V pátek jsme Vás informovali posledním úspěchu bitcoinu, kterému se podařilo překonat dvacetitisícidolarový milník (páteční článek zde). Nejstarší a nejsilnější kryptoměna ale očividně nezahálí ani o víkendu. Už včera se na největší americké burze s kryptoměnami, Coinbase, bitcoin prodával za 24.000 USD – to je, jen pro představu, o 5.000 USD více než minulé pondělí.
Jak je pro bitcoin typické, jeho tržní hodnota se může velmi rychle a velmi razantně změnit i opačným směrem, než jakým se ubírá nyní. Vzhledem k raketovému nárůstu poslední týden dokonce na základě dlouhodobého pozorování burzovních mechanismů lze určitou korekci očekávat – většina odborníků se ale shoduje, že hodnota bitcoinu neklesne pod 18.000 USD.
Ještě začátkem týdne se cena bitcoinu pohybovala kolem více než uspokojivých, ale stále ne rekordních či přelomových 19.000 USD. Přišel ale zlom. Během jediného dne pilotní kryptoměna nejen že překročila své historické maximum a magickou hodnotu 20.000 USD, ale stoupala strmě vzhůru, aby se dnes zastavila na 21.800 USD. Stihne do konce týdne pokořit další tisícovku dolarů?
Trochu v pozadí oproti nejstarší a nejsilnější z kryptoměn se v tuto chvíli nachází Ethereum. Přitom tato kryptoměna včera zaznamenala jen o 2,5 % nižší nárůst hodnoty než BTC se svými 10 %. Vzhledem k aktuálnímu směnnému kurzu Etherea, tedy 640 USD, ale tento nárůst v řeči čísel přece jen oproti bitcoinu není až tak markantní.
Konference ministrů financí členských států EU se dohodla na znění směrnice DAC 7. Tato směrnice je v pořadí sedmým vývojovým stadiem původní směrnice EU o spolupráci v oblasti správy daní (European Council Directive on Administrative Cooperation in the field of taxation). Původní směrnice je průběžně doplňována od roku 2011 tak, aby reagovala na rozvíjející se přeshraniční uspořádání trhu a předcházela tak možnému zneužití skulin v jednotlivých vnitrostátních systémech správy daní. Stěžejním prvkem předchozího vývojového stadia směrnice, DAC 6, bylo zakotvení oznamovací povinnosti. Tato povinnost se dle DAC 6 vztahuje na tzv. přeshraniční uspořádání – tedy jakýkoli subjekt na trhu, který svou působnost vykonává alespoň ve dvou státech, z nichž alespoň jeden je členem EU. Oznamovací povinnost se pak vztahuje nejen na subjekty samotné, ale subjekty, které s nimi spolupracují – poradenské společnosti, společnosti, které subjekt inzerují na trhu atd.
DAC 7 se naproti tomu zaměří na digitální platformy. Jejím cílem je jednak poskytnout správcům daně nástroj k efektivnější výměně informací, jednak vytvořit přehledný a v mezích možností rovný systém poplatníkům (provozovatelům platforem) napříč všemi státy EU.
Definitivní přijetí směrnice Radou EU se očekává v několika následujících týdnech. Jakmile k němu dojde, členské státy EU budou mít dva roky na implementaci směrnice.
Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu světových daňových trendů, kterou vydává pravidelně vždy koncem roku. V průběhu deseti let od finanční krize v roce 2008 objem příjmů států z daní meziročně stabilně rostl. Není nicméně překvapivé, že vzhledem k ekonomickým následkům, které napáchala pandemie Covid-19, příjmy z daní v roce 2020 klesly. Analytici OECD se shodují, že tak jako se dopady pandemie z roku 2020 teprve naplno projeví v příštím roce, odrazí se i na příjmech z daní – i v dalších letech tedy státy mohou očekávat pokles.
Statistika OECD funguje na principu poměru příjmu z daní ku hrubému domácímu produktu. Na základě tohoto výpočtu se pak státům přidělí koeficient. Největší snížení koeficientu (vybralo se nejméně daní) zaznamenalo Maďarsko – pokles o 1.7 %. Dále objem příjmů z daní poklesl na Islandu (1.1 %), v Belgii (1 %) a ve Švédsku (1 %). Naopak největší nárůst objemu příjmů z daní zaznamenalo Dánsko – 2 %.
Celkově si rostoucí trend udržel objem příjmů z daní z příjmů právnických osob – zvýšil se o 1 %. Objem příjmů z daně z přidané hodnoty se napříč OECD nezměnil, zatímco objem z příjmů ze spotřebních daní poklesl o 0.4 %.
Koncem roku 2018 vydal Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodnutí ve věci C-575/17 (Sofina SA a další proti Francii), týkající se srážkové daně a diskriminace nerezidentních poplatníků. Zatímco francouzské společnosti mohly v případě ztrátovosti v daném fiskálním roce požádat o vrácení srážkové daně z dividend, nerezidentní společnosti nikoliv.
Mezi rozhodnutím ESD a reflexí ve vnitrostátních úpravách, kterých se dotýká, mnohdy dochází k určitým prodlevám. Tyto prodlevy mohou být způsobeny administrativní náročností vtažení soudního rozhodnutí do právního předpisu. Konkrétním příkladem je právě nizozemská reakce na citované rozhodnutí.
Nizozemská vláda oznámila úmysl omezit onu možnost vrácení srážkové daně z dividend (a mj. také daně z hazardních her) – jak pro daňové rezidenty, tak pro nerezidenty. Jelikož ale tento úmysl hodlá nizozemská vláda realizovat až s účinností od roku 2022, pro mezidobí dekretem upravila podmínky pro nerezidenty tak, aby alespoň částečně vyhovovaly rozhodnutí ESD.
Mezi zmiňované podmínky patří zejména srovnatelnost ztráty, kterou utrpěl nerezidentní daňový poplatník, s poplatníkem nizozemským. Dále musí být poplatník, který se uchází o vrácení daně, skutečným majitelem příjmu z dividend. Ke kontrole naposledy jmenovaného kritéria stanovila dánská vláda teritoriálně omezující podmínku – daň může být vrácena pouze nerezidentům se sídlem v zemích, které mají s Nizozemskem uzavřenou dohodu o výměně daňových informací. Kromě států, které mají s Nizozemskem uzavřeny bilaterální dohody, půjde také o státy EU a Evropského hospodářského prostoru.
V neposlední řadě také dekret zahrnuje opatření proti zneužívání dosažitelných výhod a lhůtu, ve které mohou poplatníci požádat o vrácení srážkové daně z dividend, a sice 3 roky od konce roku, pro který je vrácení daně žádáno.
Finanční správa spustila začátkem tohoto týdne registraci pro OSVČ k tzv. paušální dani. Paušální daň jak název napovídá, nabízí OSVČ možnost vyhnout se podání daňového přiznání a s tím související administrativě platbou paušální částky 5469 Kč měsíčně. Tato částka má pokrýt jak zdravotní pojistné, tak sociální pojistné (navýšené o 15 % oproti minimu) a 100 Kč na dani z příjmů.
Vzhledem k naposledy uvedené částce je logické, že se možnost vstoupit do režimu paušální daně vztahuje pouze na některé OSVČ. Konkrétně na ty, kteří nejsou plátci DPH a jejichž příjmy z podnikání nepřesahují 1 milion Kč ročně.
Paušální daň má dále jednu zásadní stinnou stránku. Jejím využitím zaniká možnost daňových odpočtů, včetně slev na děti a základní daňové slevy na poplatníka. Je tedy na každém OSVČ, aby si spočítal, zda při využití paušální daně zaplatí méně, nebo více. Čas k rozhodnutí, zda do systému pro zdaňovací období roku 2021 vstoupí, mají OSVČ do 11. ledna 2021.
Tak jako v řadě jiných států se i Malta letos pokusila vyjít vstříc svým společnostem. Ohledně daňových přiznání maltská finanční správa očekávala, že společnosti jsou již situací posledních šesti měsíců zatíženy dost na to, aby jim mohla finanční správa dočasně ulevit alespoň od zátěže administrativní. Mj. tak činila formou odkladu termínů, ve kterých měly společnosti podat přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Oněch odkladů bylo vzhledem ke stále přetrvávajícím dopadům Covid-19 několik. Poslední z nich odsunul datum, kdy budou maltské společnosti nejpozději muset podat daňové přiznání za rok 2019, na 16. prosince. Samozřejmě není vyloučen další odklad, vzhledem k blížícímu se termínu na něj však není radno spoléhat.
V minulosti spadala Velká Británie coby člen EU pod Komplexní hospodářskou a obchodní dohodu (CETA). Touto dohodou, upravující zejména podmínky volného obchodu a dodržování autorských práv si EU a Kanada mj. ujednaly vzájemné preferenční vztahy v podobě nulového cla. S blížícím se koncem roku 2020 ale skončí i období, kdy Velká Británie, vystoupivší z EU, zůstává fakticky účastníkem dohod, v nichž je EU smluvní stranou.
Ač je Kanada formálně stále součástí britského Commonwealthu, fakticky tu o takto silné vazbě, a tedy automatické bezcelnosti nemůže být řeč. Až prozatímní dohoda, uzavřená mezi Kanadou a Velkou Británií koncem listopadu, tedy odpověděla na otázku, jak to po novém roce bude s vzájemným celním režimem. Přinejmenším po celý příští rok tedy 98 % vzájemného obchodu Velké Británie s Kanadou bude požívat stejných výhod, jako obchod Kanady s EU podle CETA.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
