Autor: Karas

Britské panenské ostrovy

Britské panenské ostrovy pracují na vzniku veřejného rejstříku skutečných majitelů

Předseda vlády BVI formálně potvrdil, že BVI nadále úzce spolupracují s britskou vládou na zavedení veřejného rejstříku skutečných majitelů právnických osob. BVI se tak snaží udržet si pozici, kterou mají v očích EU od února letošního roku. 18. února 2020 byly totiž zařazeny na seznam zemí podřizujících se požadavkům na daňovou transparentnost dle EU. Opakem tohoto seznamu je tzv. Non-cooperative Jurisdictions for Tax Purposes Blacklist (černá listina pro daňové účely nespolupracujících států), který je spojován s notoricky známými daňovými ráji, jakým je například Omán nebo Panama.

Premiér BVI ve svém vyjádření stipuloval dva protichůdné cíle, které je před vznikem rejstříku nutné sladit. Jde o boj s praním špinavých peněz a financováním terorismu na jedné straně a oprávněné požadavky zákonů dbalých majitelů na soukromí na straně druhé. Premiér BVI nabídl ke zvážení alternativu vícevrstevného rejstříku, z nějž by byly veřejnosti přístupné pouze základní informace a pro podrobnější informace (přístup do další vrstvy) by bylo třeba oprávnění. Takovýmto oprávněním by pak mohl být například soudní příkaz, přičemž jeho vydání by mohlo být podmíněno předestřením legitimního účelu (který převáží nad právem na soukromí).

Čínské dluhopisy

Investice do čínských státních dluhopisů? FTSE Russel jim dává zelenou.

FTSE Russel (poskytovatel úspěšných indexů nejen na londýnské burze) je ve světě obchodníků s cennými papíry známý především svým indexem World Governmet Bond Index. WGBI je sestavován z dluhopisů vybraných, investičně atraktivních států. FTSE Russel nyní oznámil záměr zahrnout do indexu také čínské státní dluhopisy.

Očekává se, že tento krok přivede do Číny investici v hodnotě alespoň 100 mld. USD. V tuto chvíli poskytují desetileté čínské státní dluhopisy výnos 3 %, přičemž jsou na trhu k mání v celkovém objemu astronomických 16 bilionů USD. Z tohoto objemu však zahraniční investoři drží méně než 3 % dluhopisů a to by si právě Čína přála změnit, mj. i kvůli zvýšení objemu čínského jüanu – ten v pořadí světového objemu útočí na čtvrté místo za japonským jenem, starokontinentálním eurem a americkým dolarem (s hodnotou své měny si Čína hlavu nedělá, tam drží světové prvenství kuwaitský dinar – ten má nyní hodnotu 76 CZK).

FTSE Russel je již třetí entitou, která čínské státní dluhopisy do svých indexů zahrne. Předtím k tomu došlo v indexech Bloomberg Barclays Global Aggregate Index a J.P. Morgan Goverment Bond Index-Emerging Markets. K samotnému zahrnutí má dojít v říjnu 2021.

Česká zbrojovka na burze

Dobří holubi se vracejí: Česká zbrojovka opět na burze

Uběhlo necelých 13 let od doby, kdy tehdejší většinový vlastník skoupil akcie od minoritních akcionářů a stáhl akcie České zbrojovky a.s. z oběhu. Současný vlastník, Česká zbrojovka Partners SE, nyní oznámila propozice nadcházející nabídky akcií na pražské burze. Nabídka bude rozdělena na veřejnou (pro drobné investory) a neveřejnou (pro mezinárodní instituce).

Celkem může být upsáno až 12 milionů akcií v průměrné nominální hodnotě 330 korun. Pokud by se tedy upsaly všechny, získá tak společnost 4 mld. Kč a investoři celkem třetinový podíl. Kromě podílu ve společnosti také Zbrojovka přislíbila rozdělit do dividend třetinu svého zisku.

Česká zbrojovka má na českém i světovém trhu dobré jméno. S takřka stoletou tradicí patří mezi deset největších výrobců ručních palných zbraní na světě, své výrobky vyváží do více než sto zemí světa. Z výtěžku hodlá Zbrojovka financovat především expanzi do USA – tam sice vyváží už dlouhá desetiletí, nyní však plánuje výstavku nového výrobního závodu ve státě Arkansas.

Zbrojovka přijímá objednávky akcií (nejmenší možný počet je 10 kusů) do začátku října. Po prvním říjnu budou akcie volně obchodovatelné na pražské burze.

Časomíra TikToku dotikala – jaké je výsledné skóre?

Již před časem jsme Vás informovali o kauze ohledně bezpečnostních rizik platformy TikTok v USA (https://parkerhill.cz/tiktok-pristoupil-na-trumpovo-devadesatidenni-ultimatum/). Prezident Trump tehdy stanovil společnosti ByteDance, mateřské společnosti TikToku, devadesátidenní ultimátum, aby americkou odnož aktivit sociální sítě převedla do rukou amerických společností – pod pohrůžkou permanentního zákazu působení aplikace na území USA. Jaké jsou parametry výsledné dohody?

TikTok se nyní vyváže z dceřiného vztahu k ByteDance a napříště bude vystupovat jako samostatná společnost TikTok Global. Ona samostatnost je diskutabilní vzhledem k faktu, že americké společnosti – Oracle a Walmart, budou nakonec vlastnit pouze 20 % TikTok Global – zbylých 80 % zůstává v držení ByteDance. Tento překvapivý ústupek Trumpovy administrativy je vykoupen dalšími body dohody – navzdory podílu vlastníků společnosti jsou čtyři z pěti členů představenstva americké národnosti. Společnost dále hodlá v USA vytvořit 25 000 nových pracovních míst a uskutečnit v roce 2021 prvotní veřejnou nabídku svých akcií.

Je otázkou, jak dosažená dohoda řeší bezpečnostní riziko, které bylo oficiálně důvodem celé kauzy. Faktor bezpečnosti totiž neleží v rukou vlastníků, ale spíše v rukou těch, kdo programují kód a algoritmus aplikace. Proč je precedens, který dohoda ohledně TikToku stanoví, důležitý jak pro americký, tak pro evropský trh? Takovýchto TikToků, tedy aplikací nepocházejících z USA, které se ale v USA více než dostatečně zabydlely, bude totiž stále více. Oracle v tuto chvíli situaci řeší skladováním dat uživatelů na svých serverech. Jak se k vývozu zdrojového kódu aplikace a jejích algoritmů (tedy sféře, kterou je skrze bezpečnostní rizika schopen ovlivnit stát, kde je společnost registrována, jak nám celá kauza ukázala), postaví Čína?

Nizozemsko daně

Nizozemsko ruší plánované snížení sazby korporátní daně

Z původního nizozemského plánu snížit pro následující rok sazbu daně sešlo. Nizozemská vláda si od tohoto kroku slibuje získání 555 mil. EUR k pokrytí koronavirových ztrát. Co se tedy bude dít se sazbami pro následující rok?

V tuto chvíli dělí Nizozemsko obchodní korporace do dvou základních skupin – s ročním příjmem do 200 000 EUR a s příjmem vyšším. Od roku 2022 se onen bod zlomu posune – kruciální příjmovou hranicí bude částka 245 000 EUR ročně, přičemž podle tiskové zprávy nizozemské vlády můžeme v roce 2022 očekávat další zvýšení hranice – tentokrát až na 395 000 EUR.

Společnostem spadajícím do skupiny pod onou „progresivní hranicí“ bude sazba daně snížena z 16,5 na 15 %. Plánované snižování sazby pro vysokopříjmové společnosti se nekoná – ty i nadále zaplatí 25 %.

Zároveň se projednává opatření pro společnosti s příjmy nad 750 mil. EUR ročně – pokud by taková společnost pojala úmysl přesídlit (obvykle do jurisdikce s benevolentnějším přístupem k daňové sazbě), byla by jí vyměřena tzv. odchodová daň. V dlouhodobém horizontu plánuje nizozemská vláda také uzákonit srážkovou daň z dividend vyplácených do jurisdikcí s nízkou sazbou daně. Cílem nizozemské vlády je obecně omezit odklon daňových povinností.

Abychom ale jen nemalovali čerta na zeď, přinášíme dobré zprávy pro drobné investory a střadatele, kteří jsou daňovými rezidenty Nizozemí. Od roku 2021 nebudou tito povinni platit daň z majetku, pokud jeho hodnota nepřesáhne 50 000 EUR.

MLI v ČR

V ČR už platí MLI

Pro Českou republiku nabyla účinnosti Mnohostranná úmluva o boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků (MLI), ratifikovaná letos v květnu. Tímto krokem se ČR připojila ke 47 zemím, které úmluvu implementují. Celkem má MLI okolo 100 smluvních stran, přičemž jejich počet roste.

Minimálním standardem, tedy smluvním ustanovením, které žádná přistoupivší strana nemůže vyloučit, je tzv. principle purpose test. Tímto testem se má dle MLI určit, zda ta která transakce či strukturalizace jmění měla i jiný důvod než jen daňovou optimalizaci, potažmo jestli je ona daňová optimalizace ještě přípustná. Zrcadlovou podobou tohoto testu je v českém právu institut zneužití práva tak, jak ho vnímá daňový řád.

Úmluva se své cíle snaží naplnit prostřednictvím modifikace bilaterálních dohod proti dvojímu zdanění. Je způsobilá zasáhnout nejen do dohod budoucích, ale i do těch dříve uzavřených – těch jsou tisíce. V neposlední řadě také MLI, vzniklá z iniciativy Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), cílí na další zdokonalení mezinárodní arbitráže v obchodních vztazích – to je ostatně jedním z dlouhodobých záměrů OECD.

DAC 6

Implementace směrnice DAC 6 – přeshraniční oznamovací povinnost

Zákon č. 343/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění, měl nabýt účinnosti již 1. 7. 2020. Touto novelou měla být implementována mj. i směrnice DAC 6, kterou se budeme na následujících řádcích zabývat. V reakci na situaci ohledně Covid-19 však byla přijata Směrnice Rady EU, která umožňuje plnění povinností dle DAC 6 (a tedy i faktickou účinnost v úvodu zmíněné novely) odsunout až o 6 měsíců. Co tedy mají adresáti předpisu do oněch šesti měsíců stihnout?

Novela si klade za cíl správcům daně v zemích EU poskytnout informace o využívání daňových předpisů těmi subjekty (podnikatelé a právnické osoby), které působí alespoň ve dvou státech zároveň. Takovéto subjekty budou povinny oznamovat některé transakce finanční správě pod hrozbou pokuty až 500 000 Kč. Konkrétně se má jednat o ty osoby, které

  • > Jsou daňovými rezidenty jinde než jiný jejich účastník
  • > Jsou daňovými rezidenty alespoň ve dvou různých jurisdikcích
  • > Podnikají v jiné jurisdikci, než kde jsou daňovými rezidenty
  • > Vykonávají činnost v jurisdikci, kde nemají stálou provozovnu a nejsou zde daňovými rezidenty

Tyto transakce budou podléhat oznámení pouze v případě, kdy dále naplní jeden z charakteristických znaků – těmi může být například příjem transakce v zemi s nulovým zdaněním nebo získání daňové výhody. Výsledné informace budou sdíleny orgány finanční správy napříč EU.

Do kdy tedy mají subjekty výše popsané úkony oznámit? Deadline se štěpí na tři větve, žádná z nich však neudělá chybu, pokud úkony oznámí do 31. 1. 2021. Detailní bude k dispozici v nařízení vlády, reflektujícím povolený odklad, jehož vydání se očekává v polovině září.

USA a Chorvatsko

Jednání USA a Chorvatska o dohodě proti dvojímu zdanění zaznamenalo další postup

Americký velvyslanec předal chorvatskému ministru financí návrh dohody proti dvojímu zdanění mezi Chorvatskem a USA. Ačkoli se jedná teprve o návrh, v jednání, trvajícím již více než desetiletí, jde o velký posun. Nyní je řada na chorvatském Ministerstvu financí, aby přispělo případnými pozměňovacími návrhy. Pokud by jednání došlo ke zdárnému konci, USA by tak byly 71. státem, se kterým Chorvatsko podobnou dohodu uzavře.

Investice do nemovitostí

Pronájem jako alternativa podílových fondů?

Crowdfundingové platformy dnes již dávno nejsou cizím slovem. Systém peer-to-peer půjček Zonky.cz je na domácím trhu už také nějaký ten pátek. Se zajímavým investičním nástrojem, který v sobě kombinuje prvky obou zmíněných entit, nyní přichází startup Investown.cz. Ačkoli trh s nemovitostmi přece jen na situaci spojenou s Covid-19 nereaguje tak rychle jako drobní podnikatelé, přinejmenším jejich nabídka oproti období před začátkem pandemie neklesla. Vzhledem k úbytku krátkodobých pronájmů lze dokonce říci, že mírně stoupla.

Na toto zvýšení nabídky reaguje právě zmíněný startup. Pomocí základny investorů chce získávat prostředky na nákup nemovitostí, které hodlá pronajímat. Z nájemného si strhne 10 %, přičemž investoři se poměrně ke svým vkladům podělí o zbytek. Takováto investice bude pak stejně jako např. u dluhopisů sjednána na předem dohodnutou dobu – v případě nedodržení doby, po kterou se investor zavázal investici držet, se investor vystavuje procentní penalizaci.

Koncept cílí zejména na tu skupinu investorů, kteří by rádi investovali do nemovitostí, avšak nemají k dispozici dostatečné prostředky; zároveň ale přitom nechtějí přijmout mnohaletý závazek v podobě hypotéky. Investown.cz tento nemovitostní vstupní majetkový census posunul skutečně nízko – participaci na svém produktu umožní potenciálnímu investorovi již za 500 Kč, přičemž maximální částka investovaná do jedné nemovitosti činí 300 000 Kč.

Jak si mohou být tvůrci projektu jistí, že jejich myšlenka neztroskotá na nepoctivých nájemcích? Lze se domnívat, že spoléhají na zadržení dostatečně vysoké kauce a vybudování dobrého jména společnosti – to by jim v dlouholetém časovém rozmezí umožnilo získat větší množství nemovitostí a zvýšit tak motivaci nájemců „špatně se nezapsat“. Každopádně projekt prezentují investorům jako bezrizikový – takový, kde investor v nejhorším případě získá zpět původní hodnotu své investice. Myšlenka zaujala i Českou spořitelnu – ta projekt podpořila několikamilionovou investicí, mohlo by tedy být zajímavé sledovat jeho vývoj.

Stablecoin – k čemu slouží?

Bitcoin, potažmo kryptoměny obecně, pravidelně skloňují finančně orientované weby už několik let. Ať už jim rozumíte více či méně, nejspíš jste si vědomi faktu, že jejich hodnota osciluje rychleji a výrazněji než hodnota klasického fiatu. Jedním příkladem za všechny budiž programátor Laszlo Hanyecz, který koupil v roce 2015 dvě pizzy za 10 000 Bitcoinů. Dnes by ho při stejné nominální hodnotě transakce stála jedna pizza 30 mil. Kč. Leckteré investory právě tento prvek přitahuje. Je koneckonců vázán na decentralizaci kryptoměny – tedy jev, kdy není žádná autorita, která by ji garantovala, nebo mohla stáhnout z oběhu – jisté je jen to, že celkové množství Bitcoinů, které budou vytěženy, je omezené.

Jiným ale výkyvy v hodnotě Bitcoinu nevyhovují, třeba právě proto, že si nechtějí po letech rvát vlasy kvůli astronomicky drahé pizze. A přesně pro ně je tu alternativa – stablecoiny, tedy skupina kryptoměn krytých reálnou hodnotou. Typicky jsou tyto kryptoměny navázané na USD, např. USD Tether. Fungují tam, že jejich emitent jich vydá a udržuje v oběhu takové množství, jaké má na účtě.

Tato metoda nakládání s konceptem kryptoměny má samozřejmě určitá úskalí. Například ověřitelnost krytí – Tether Limited, emitent USD Tether, zveřejňuje své výpisy z účtu. Je to ale dostačující? A především je tu stěžejní otázka decentralizace – kryptoměny byly vymyšleny mj. proto, aby na ně nedosáhla žádná autorita, která by je ze své vůle mohla stáhnout z oběhu, zbavit hodnoty… To ale s krytím, které je ukotveno na něčím účtu, logicky není možné. Má tedy centralizovaná kryptoměna budoucnost?

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme