Autor: Karas

Na tzv. černé daňové listině EU zůstává jen šest zemí

Evropská unie odstranila Palau ze seznamu nespolupracujících daňových jurisdikcí.

Evropská rada informovala, že odborníci EU zhodnotili závazky, které přijal Palau s cílem řešit obavy EU ohledně daňového režimu. Rada učinila rozhodnutí přesunout Palau z přílohy I ze seznamu (černé listiny) do přílohy II, tzv. šedého seznamu jurisdikcí, což jsou jurisdikce, které se zavázaly k reformaci svých daňových systémů a podléhají tak podrobnému zkoumání.

Pracovní skupina Rady odpovědná za proces zařazení do seznamu pečlivě sleduje plnění závazků Palau. Evropská rada rovněž odsouhlasila odstranění Lichtenštejnska a Peru z přílohy II ze seznamu (z listiny). Jako vysvětlení uvádí, že země dokončily nezbytné reformy k tomu, aby splnily zásady řádné správy daní EU.

Původní listina, která byla zveřejněna v prosinci roku 2017, obsahovala na 17 jurisdikcí. Pouze šest z nich na listině zůstává, jako Americká Samoa, Guam, Namibie, Samoa, Trinidad a Tobago a Americké Panenské ostrovy.

Daňové ráje, offshore společnosti

Daňové výhody při otevření offshore společnosti

Hlavním cílem offshore jurisdikce je vytvořit přívětivé podnikatelské prostředí, které upřednostňuje zdanění místní společnosti. Daňové výhody otevření offshore společnosti jsou první, které přijdou na mysl tomu, kdo by rád takovou společnost vlastnil. Když se vezme v potaz zvolená offshore lokalita, škála výhod se rozrůstá.

Hlavní výhodou offshore společnosti je efektivní využívání preferenčního daňového režimu. Těmto místům se často říká daňové ráje, jurisdikce v pobřežních vodách totiž nabízejí významné redukce daní, což investorům jednodušší cestou umožňuje snížit celkové výdaje společnosti. Daňový ráj bude z příjmů společnosti vybírat jen velmi malé, nebo žádné daně.

Investoři, kteří založí společnost v Belize, mají prospěch z jejich preferenčního obchodního režimu, kdy Mezinárodní obchodní společnost (IBC) není zdaněna z podnikových zisků. IBC je druh společnosti, která je také k dispozici k založení na Britských Panenských ostrovech s tím, že zachovává většinu vlastností. V účetnictví BVI se rovněž nevztahuje žádné zdanění.

Kromě toho, že mají nízké osobní a podnikové daně, představují offshore jurisdikce ráj z důvodu údržby podniku. Důležitou výhodou pro investory, kteří otevřou společnost na Kajmanských ostrovech je například fakt, že tato jurisdikce má minimální požadavky na každoroční podávání zpráv. To znamená, že náklady spojené s účetním na plný úvazek nebo náklady související s outsourcingovými účetními službami, jsou nižší.

Seychely jsou další offshore jurisdikcí, která nabízí tyto společné daňové výhody. Nejenže se investoři nemusí obávat daňových závazků, ale také mají nižší náklady na řízení společnosti a žádný povinný minimální základní kapitál.

Vybudování společnosti v daňovém ráji může mít pro investory důležité daňové výhody a je to možnost, která rozhodně stojí za to. Získání personalizované pomoci je doporučeno a investoři mohou hledat vhodné poradenství při zakládání společností, jakmile si zvolí preferovanou offshore lokalitu.

graph-163509_1280

Dluhopisy na dva roky jsou nejdražší za šest let. Státu se již nevyplatí.

V létě roku 2016 ministerstvo financí spočítalo, že ČR do tří let splatí 10 % celkového dluhu. V roce 2018 podíl zaznamenal o třetinu vyšší sumu.

V roce 2017 si Česká republika půjčovala téměř zadarmo. Některé firmy byly natolik spokojené s tím, že si mohou nakoupit dluhopisy, že státu samy platily. Nyní je ale všechno jinak. Zvyšující se úrok, který stát musí platit dosáhl šestiletého maxima. Zdá se, že dluhová politika, kterou si stát nastavil, nepřináší benefity kvůli zvedajícím se úrokovým sazbám na domácím trhu. „Takový postup v době, kdy ČNB avizovala, že bude zvyšovat úrokové sazby, však z dlouhodobého pohledu nebyl vhodný, “vysvětluje ekonom Štěpán Křeček. Preference krátkodobých půjček již nebude možná. Řešením je jejich refinancování. Křeček se domnívá, že pokud by stát zvolil dluhopisy na deset let a více, udělal by lépe.

Ke změnám na ministerstvu financí došlo až v tomto roce. V červenci investoři požadovali o čtvrtinu menší úrok než nyní. Obecně řečeno, úroky rapidně rychle rostou. Vzdalujeme se tak od ostatních zemí eurozóny. Praha si ještě v minulém roce na finančním trhu vedla znamenitě, obstarali jsme si finance za stejný úrok jako hlavní město sousedního Slovenska. Jenže u nás se dluh prodražil a na Slovensku si půjčují levněji.

„Za desetiletou půjčku zaplatilo Česko na počátku roku roční úrok 1,7 procenta, nyní je to 2,2 procenta, tedy zhruba o čtvrtinu více. Oproti sousednímu Slovensku platícímu eurem se přitom jedná o více než dvojnásobně vysoké úročení,“ konstatoval ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

V obrovské míře u nás dochází ke zdražování půjček na krátkou dobu. Stát si v současné době půjčuje s ročním úrokem 1,63 % na dva roky. Jinými slovy je tato částka nejvyšší, co kdy za šest let byla.

Rusko možná skoupí vlastní dluhopisy, píše agentura Bloomberg

Pokud se americké sankce budou vztahovat na ruské dluhopisy, či pokud dojde ke zvýšení volatility na trhu, Rusové skoupí svůj vlastní dluh. Tamní ministerstvo financí tvrdí, že je na to Rusko připravené. Komentátor Bloombergu Leonid Bershidsky zdůrazňuje, že odkoupení vlastního dluhu se dá pouze v případě, že se zahraniční investoři jeví jako nestabilní.

Řešením pro Rusko je vyřešit spory s USA. V takovém případě by zahraniční investoři pro Rusko znamenali dobrý posun vpřed. Nicméně šance, že se vztahy mezi Ruskem a Amerikou urovnají, je velmi nízká. Proto odkoupení vlastních dluhopisů od zahraničních investorů se nejeví jako tak špatný nápad. Mohl by tím pomoct ke kurzové stabilitě. Bershidsky naráží na posílení národní suverenity, která na východě Evropy značně upadá.

Od ledna tohoto roku do července spadl podíl zahraničních investorů v Rusku. I rubl pocítil značné oslabení, konkrétně o 16 %. Podobná situace se děje rovněž v Turecku. Jedním z důvodů je kolísající americká měnová politika. Sazby ve Spojených státech se neustále zvedají. Investoři tak ztrácí zájem o riziková aktiva. Výjimkou nejsou ani zahraniční subjekty v rozvíjejících se zemích.

Zmiňovaní investoři jednak zvedají měnový kurz, ale nabízí i kapitál. Nevýhodou je jejich nestabilita. Jinými slovy, jsou schopni odejít při prvním problému. Bershidsky se domnívá, že dluhopisy v rukou zahraničních investorů znamenají riziko, když zemi vede „Erdogan, kterého zajímá hlavně rozšiřování jeho vlastní moci“. Trvá na tom, že se problémy objeví, když si země zvolí nejistý ekonomický způsob. Jako příklad udává Maďarsko, či Polsko, ve kterých vznikl velký objem dluhu právě díky zahraničním investorům.

Banka UniCredit nedávno udělala analýzu, na základě, které se dá říct, že některé ekonomiky mají vysokou korelaci mezi pohyby měnového kurzu a výší dluhu, který vlastní zahraniční investoři. Například měnový kurz v Maďarsku posílil na 0,47 %, k 0,8 % posílení došlo v Indonésii a Mexiku a v neposlední řadě 1,4 % v Turecku na bázi 1% růstu podílu dluhopisů držených zahraničními investory.

Slavný francouzský fotbalový klub buduje vlastní kryptoměnu

Fotbalový klub ve Francii Paris Saint-Germain hodlá vybudovat vlastní kryptoměnu, aby se mohli fanoušci zapojit do fungování celého klubu. Klub navázal spolupráci s blockchainovým startupem Socios. Jejich nová měna by měla být dokončena v příštím roce na jaře.

Nejde o první fotbalový klub, který zkouší trh s kryptoměnami. Například část týmů anglické Premier League v srpnu uzavřela sponzorský kontrakt s investiční platformou eToro. Ta by měla příspěvky klubům posílat nově pomocí bitcoinu. Další dobrou zprávou správného fungování blockchainu je potvrzení od Evropské fotbalové asociace (UEFA) úspěšného fungování systému na prodej vstupenek na bázi blockchainu.

Uživatelé, kteří si tuto novou minci francouzského klubu pořídí, budou mít jedinečnou možnost volit dres svých oblíbených hráčů, účastnit se setkání s představiteli klubu, či si vybírat soupeře do přátelských utkání, informovala francouzská média.

Nová mince by měla ulehčit práci organizátorům akcí klubu Paris Saint-Germain. Technologii blockchain využívá řada digitálních měn. Klub si od toho rovněž slibuje snadnou identifikaci fanoušků a zabezpečení osobních informací z anket.

Odkoupí saudskoarabský fond akcie od firmy Tesla?

Elon Musk, známý především jako zakladatel a generální ředitel americké společnosti Tesla, se snaží najít někoho, kdo odkoupí akcie jeho firmy a stáhne je z trhu s veřejnými akciemi. Mezi možné kupce patří státní investiční fond ze Saudské Arábie. Podle toho, co napsal Musk na svůj blog, je zřejmé, že o tomto fondu uvažuje, ale k podepsání smlouvy dosud nedošlo.

Saúdskoarabský fond by chtěl z úspěšného výrobce elektrických aut udělat soukromý podnik. Musk podotkl, že se o této variantě hovoří už dva roky. Fond přitom nedávno zakoupil pět procent akcií Tesly. Především se o něm hovoří jako o fondu, který investuje do technologických firem. Teslu by v soukromých rukou viděli rádi někteří analytici. Agentura Reuters ale vyjádřila obavy analytiků nad tím, zda bude mít firma na soukromý podnik dostatek financí.

Zhruba v polovině srpna na svém účtu na twitteru Musk napsal, že možná stáhne akcie firmy z veřejného obchodování. Pro svůj krok má údajně zajištěné financování. Zatím mlčí i fond. Agentura AP informovala o tom, že se o jeho tweet začala zajímat americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC). Díky Muskově zprávu se na internetu zvedly akcie firmy o téměř 11 %. Investoři spekulují o tom, co za takovým růstem stojí. Shodně se domnívají, že Muskův tweet a následný růst akcií firmy zapříčinil investorům vysoké ztráty.

V době sdílení zmiňovaného příspěvku na twitteru se akcie prodávaly za méně než 360 dolarů za kus. Jinak je Musk nabízel za 420 dolarů. Podle Muska měla o odkoupení akcií za tuto cenu zájem asi třetina akcionářů. V současné době usiluje o širší záběr investování v Tesle. Snaží se tak získat přízeň dalších investorů. Saudská Arábie by ráda investovala i do jiných oblastí než ropa, i to je důvod, proč vyjádřila značný zájem o Teslu.

43938034 – close-up of judge holding document with gavel at desk

Některé kryptoměny mohou sloužit jako cenné papíry, zaznělo u soudu v USA

Situace ve Spojených státech se ohledně digitálních měn pomalu mění. Federální soud v New Yorku učinil zásadní rozhodnutí. Ve specifickém případě povolil užívání některých kryptoměn jako cenné papíry. Tomuto rozsudku předchází konkrétní precedent, o kterém informovala agentura Reuters.

Jak již bylo řečeno jedná se o jeden případ, a to muže Maksima Zaslavskiyeho, který byl obviněn z podvodu. Údajně okradl investory o zhruba 300 tisíc dolarů s pomocí dvou digitálních mincí REcoin a Diamond. U REcoinu investorům tvrdil, že je krytá nemovitostí, zatímco u Diamondu diamanty. Z právního hlediska se Zaslavskiy dopustil porušení zákona o cenných papírech z roku 1934. Případem se zabýval okrskový soudce Raymond Dearie.

Obhájce obviněného argumentovali tím, že ony digitální mince patří k měnám, tudíž se na ně nemůže nahlížet jako na cenné papíry. Soudce Dearie se ovšem domnívá, že zákon o cenných papírech může být vyložen velmi flexibilně. Jako příklad uvedl vyjádření amerického regulátora – Komise pro cenné papíry a burzy, která jasně stanovuje, že některé kryptoměny mohou být považovány za cenné papíry.

V současnosti se soudci nemohou opřít o právní zákon, který by určoval legální pravidla, a tudíž by vyřešil tuto situaci. Soudce Dearie určil budoucnost podobných soudních případů, když stanovil právní precedent. Z rozhodnutí amerického soudu vyplývá, že některé virtuální měny skutečně mohou sloužit jako cenné papíry.

Akcie Synbiolu i Agrofertu jsou ve svěřenských fondech

Manželka premiéra Andreje Babiše Monika Babišová odešla z představenstva společnosti Imoba. Ta je v současné době spravovaná svěřenskými fondy. Imoba je součástí skupiny SynBiol. Do února minulého roku bylo na seznamu jediné jméno akcionáře, a to Babišovo. Vzhledem k různým podezřením z možného střetu zájmů se premiér rozhodl vložit akcie jak SynBiolu, tak holdingu Agrofert do svěřenských fondů. Z výroční zprávy Imoby vyplývá, že hodnota majetku byla loni zhruba ve výši 8,5 miliardy korun.

Ofiicální prohlášení Moniky Babišové lze najít ve Sbírce listin, kterou Imoba zveřejnila. Premiérova manželka spolu s ostatními zarytě mlčí ohledně důvodu jejího odstoupení

Imoba mimo jiné vlastní projekt Čapí hnízdo, se kterým jsou neustále problémy. Babišová z funkce odešla dobrovolně v květnu. Na výstavbu farmy získal Babiš dotaci v hodnotě 50 milionů korun. Regionální rada regionu střední Čechy po Imobě požadovala navrácení této částky. Na vysvětlenou Čapí hnízdo prý před 10 lety neoprávněně čerpalo evropskou dotaci pro malé a střední firmy. Spekuluje se, že už tehdy farma patřila do holdingu Agrofert. Oficiálně se jeho součástí stala o šest let později v roce 2014, kdy si pod svá křídla farmu vzala Imoba.

Pro Imobu jako takovou zůstává vše při starém. Zlom by nastal ve chvíli, kdy by si Babiš začal vybírat nástupce do funkce své ženy, tím by měl nad korporací neustálou kontrolu. Podle právníků by se tak skutečně dopustil střetu zájmů.

Dosud se neobjevily důkazy o existenci kryptoměny Petro

Prezident ve Venezuele Nicolás Maduro přišel se státní virtuální měnou Petro asi před půl rokem. Hlavním cílem pro její vytvoření bylo vysvobození Venezuely z obrovského ekonomického propadu.

Problém je ale v tom, že tato kryptoměna se nedá najít ani na adresách, či na úřadech, které by ji měly zaštiťovat. Na místě, kde by měl stát oficiální úřad, jak zmiňuje venezuelská vláda, žádná kancelář není. Webové stránky úřadu rovněž nejsou k dispozici.

Pracovníci ministerstva financí se k záležitosti odmítají vyjadřovat. Mlčí také úřady. Agentura Reuters se je snažila kontaktovat, na telefonáty však nikdo nereaguje. Z dostupných informací vyplývá, že žádný místní podnik s Petrem neobchoduje, nepřijímá jej, dokonce se neobjevuje ani na kryptoměnové burze.

Podle agentury Reuters nejsou k dohledání žádné Petro transakce. Kde je tedy jistota, že poměrně nová kryptoměna skutečně vznikla? Existuje skupina lidí, která o digitální měnu měla zájem, ale oficiálně nic nedostala. Jeden investor prý obdržel token, který ale odmítl ukázat jako důkaz.

České dráhy splatily pětileté dluhopisy

I když mají České dráhy stále rostoucí konkurenci, jak u železničních dopravců, tak u těch autobusových, dokázaly se udržet na špici. V prvním pololetí cestovalo o 2,5 milionu lidí více než v roce 2017. ČD si tak přišly na zhruba 1 miliardu korun. Tato vydělaná částka jim umožnila splatit pětileté dluhopisy, čímž snížily hrubé zadlužení na 27 miliard z původních 30,8 miliard korun. České dráhy dluhopisy prodaly v červenci tohoto roku.

Příští rok pro České dráhy rovněž představuje určité změny, například refinancování úvěrů. Šéf ČD Pavel Krtek tento proces označil za velmi dlouhý a náročný. Vzhledem k tomu, že se investoři jeví jako velmi zkušení lidé, kteří se pohybují delší dobu na světových trzích. Zastupují investiční fondy, které se starají o portfolia několikanásobku HDP u nás. Krtek bude proto usilovat o jejich přízeň.

Člen představenstva Martin Bělčík se nechal slyšet, že „v roce 2016 České dráhy při emisi 400 milionů eur získaly takové podmínky, že teď šetří desítky milionů ročně na úrokových nákladech. “

Co se týče dalších novinek ze světa dluhopisů, EPH Daniela Křetínského plánuje refinancovat současný dluh, na což si půjčuje asi 3 miliardy korun. Křetínský se domnívá, že jde o nejnižší dluh v rámci energetických skupin v celé Evropské unii. Ve světě se také dějí nečekané věci. Turci pro svou nedůvěru v západní trh, expandovali první emisi pandy bondů vůbec, což jsou dluhopisy emitované v čínské měně.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme