Autor: Karas

Rok 2018 představuje pro digitální měnu kritické období. Kryptoměny už zdaleka nejsou tak populární. Vydávání virtuálních měn se zpomaluje postupně během celého roku. Kritický postoj zaujali regulátoři a investoři se už na kryptoměnový trh nedívají přes růžové brýle.

V lednu investice dosahovaly skoro 900 miliard dolarů, nyní zisky spadly na 200 miliard dolarů, což je nejmenší údaj za poslední rok. Například, v roce 2016 se mince prodávaly za 90 milionů dolarů.

I přesto, že firmy vydávají nové a nové mince, jen za minulý měsíc šlo jen o zisky zhruba za 50 milionů dolarů. Po bližším propočítání se dá obecně říct, že tato částka je 25 krát menší, než na jakou se dostali globální investoři během ledna letošního roku, kdy vypukla kryptoměnová mánie. Jedná se také o nejmenší částku od dubna roku 2017.

Letošní rok přesto všechno zaznamenal rekordní částky v oblasti digitálních měn. Server icodata.io informoval, že firmy prodávající vlastní virtuální měnu profitovaly až 7,1 miliardu dolarů. Loni bylo toto číslo o miliardu menší.

„Dramaticky se ztížily podmínky pro upisující i upisovatele nových kryptoměn. Ty zastavily masivní cenový růst přející i měnám, za kterými nestál reálný byznys,“ vysvětluje Jan Lamser, partner společnosti Red Eggs. „Odborná komunita nedává zhruba devadesáti procentům projektů financovaných vydáním kryptoměny větší šance na úspěch,“ říká kryptoměnový expert Karel Fillner.

O větší ochranu investorů se snaží, kupříkladu, v Jižní Koreji, kde tamní kryptoměnová burza Bithumb odstartovala obchodní platformu pro emise měn, která se řídí pravidly SEC (amerického regulátora).

KZen Networks, izraelský start-up, nyní pracuje na vlastní kryptopeněžence. Financování společnosti má na starosti česká investiční banka Benson Oak Ventures s finanční pomocí od Samsung Next, Elron Ventures a jiných firem, které se specializují na rozvoj technologie blockchain. Izraelcům tak spadne do kapsy zhruba 90 milionů korun.

Benson Oak započala své působení na trhu investicí do antivirové společnosti AVG. K finanční podpoře blockchainu a digitálních měn firmě slouží vlastní fond, jehož hodnota by měla dosáhnout na úctyhodných 100 milionů dolarů. Jejich investice směřují především do Izraele.

Primárním účelem Start-upu KZen není jen zabezpečení kryptoměn, ale i lehčí správa peněženky. Aplikace nebude po uživatelích vyžadovat starost o soukromý klíč k peněžence. Vše bude fungovat na bázi decentralizace a pokročilého šifrování. Tato funkce bude navíc zdarma. Start-up si k penězům přijde díky nabízeným prémiovým funkcím. Nová aplikace by měla přijít na trh během několika týdnů. V začátcích ovšem půjde jen o beta verzi.

Zakladatel KZen Ouriel Ohayon si drží pozitivní nadhled a očekává, že tato aplikace spustí lavinu nové generace bezpečných kryptopeněženek. Obrana proti hackerům, kteří kradou kryptoměny, je nanejvýš urgentní. Jen letos si hackeři vydělali asi miliardu dolarů kradením virtuálních měn.

Robert Cohen z Benson Oak vidí v nové aplikaci značný potenciál. Izraelský způsob považuje za sofistikovaný a racionální. „Dosavadní řešení nutila ke kompromisu mezi uživatelskou přívětivostí a nejkvalitnějšími řešeními,“ konstatoval.

Zdá se, že firmu Cryptelo čeká velmi nejasná budoucnost. Jedná se o první kauzu s kryptoměnami u nás. V polovině září začalo insolvenční řízení právě s firmou Cryptelo sídlící v Praze, která v letošním roce od investorů získala desítky milionů korun. O tomto řízení rozhodl městský soud v Praze.

Na vysvětlenou, Cryptelo v lednu investorům prodalo vlastní digitální měnu, jehož cena byla neuvěřitelných 20 milionů korun. Ihned poté se objevily spekulace o tom, že firma si na začátku podnikání půjčila hodně peněz od věřitelů, těm má dnes dlužit miliony. Cryptelo se ovšem hájí tím, že bývalý partner firmy David Libiger je nyní insolvenčním způsobem šikanuje. Za návrhem na insolvenci stojí podnikatel Jiren Alexej Petrásek. „Nelze vyloučit, že mohlo dojít k naplnění skutkových podstat trestných činů zpronevěry, poškozování věřitele či porušení povinností při správě cizího majetku,“ zněla předžalobní výzva. Firma si za jednu minci od investorů žádala deset centů. Tržní cena kryptoměny ovšem není známá vzhledem k tomu, že se s ní neobchoduje na burzách. Z letošních propočtů vyplývá, že Cryptelo mělo virtuální mince v hodnotě 50 milionů dolarů.

V insolvenčním návrhu jasně stojí dva věřitelé, a to Petrásek a Libigerova firma KL. Oběma údajně Cryptelo dluží téměř 5,5 milionů korun. Libiger byl kdysi zodpovědný za státní správu, kde vypisoval veřejné zakázky. Nařčení razantně odmítá. „Já ani mé firmy jsme nepodali insolvenční návrh, ani přihlášku pohledávky. Je mi ale známo, že navrhovatel insolvence má dlouhodobé pohledávky vůči společnosti Cryptelo po splatnosti,“ obhajuje se.

Městský soud vyslyšel Petráska a vyzval věřitele Cryptela, aby přihlásili své pohledávky. Firma teď může pouze omezeně nakládat s majetkem. Nicméně její šéf Martin Baroš trvá na tom, že firma žádné finanční problémy nemá.

Od počátku měla firma dobré jméno. V roce 2017 se vyšplhala na 7. místo z celkových 160 technologických start-upů. Nyní se její osud nejeví pozitivně.

Z dostupných informací portálu Coinmap.org je v našem hlavním městě v Praze nejvíce obchodů a bankomatů z celého světa, které přijímají digitální měnu bitcoin. Celkem se jich tam najde 160, dvakrát více než ve Vídni, kupříkladu. V Bratislavě se používá na 55 míst a bankomatů s bitcoinem, směrem na západ jsou čísla podobná. Madrid je na tom o něco lépe, nabízí asi 100 takových míst. Na prvních pěti příčkách ve světovém žebříčku stojí Buenos Aires, New York, či San Francisco. Jinými slovy na celém světě se dá bitcoin v bankomatech a na obchodních místech použít ve 3 720 firmách.

Platit nejznámější virtuální měnou se dá na téměř 450 adresách po celé ČR. Tento počet je 22 krát vyšší než podíl, jaký má země na světové populaci. Jedním z důvodů, proč se Praha těší takové popularitě bitcoinu, je zřejmě obrovská řada projektů informující veřejnost o funkcích této kryptoměny. V Praze si občané za bitcoin mohou zajít na jídlo, přenocovat, zpříjemnit si den pohybovými aktivitami a v neposlední řadě si překvapivě mohou zařídit právní pomoc.

V Česku se bitcoin dostal do popředí. Pravdou je, že Češi stále více využívají nových technologií a jejich využití na světové úrovni, například v podobě internetového připojení v restauracích, užíváním chytrých telefonů, či stále větší možnosti platit kartou. Dalo se tudíž čekat, že Praha se bude profilovat podobně a bitcoin byl jen otázkou času, konstatoval Jan Lamser, partner společnosti Red Eggs. Jen pro představu, Praha je hlavním sídlem firmy General Bytes, která patří k největším světovým producentům bitcoinových bankomatů.

Česká národní banka v případě přijetí bitcoinu na český trh nepředstavuje hrozbu. Obecně řečeno si zachovává spíše neutrální postoj.