Autor: Karas

Levné zboží z Číny už nebude tak levné

Přibližně před rokem jsme Vás informovali o chystaném nařízení EU, které mělo zrušit osvobození malých zásilek (do hodnoty 22 EUR) ze zemí mimo EU od DPH (připomeňte si zde). Toto nařízení začne platit od začátku července. Současně se zrušením osvobození malých zásilek bude také zavedena povinnost podat elektronické celní prohlášení u všech zásilek. Doteď tomu tak bylo pouze u zásilek v hodnotě nad 150 EUR (u nichž se platí clo). Osvobození od cla zásilkám v hodnotě do 150 EUR paradoxně zůstává.

Elektronické celní prohlášení bude pak zpoplatněno minimálně částkou 97 Kč (pokud se adresát zásilky nechá v celním řízení zastupovat Českou poštou a poskytne jí všechny požadované osobní údaje. Pokud údaje neposkytne, bude zastupování stát 150 Kč). Nejvíce se tedy nové nařízení projeví právě u drobných zásilek, které dříve nepodléhaly ani DPH, ani celnímu řízení (a s ním souvisejícím poplatkům).

Kryptoměny prorůstají do hedge fondů

Hedge fondy (v českém právním prostředí jde o fondy kvalifikovaných investorů) jsou zajímavé svými rizikovými investičními strategiemi, díky nimž jsou potenciálně schopné dosáhnout vysokých výnosů. V souvislosti s riziky nelze nezmínit jedno z nejvolatilnějších aktiv na trhu, tedy bitcoin (a kryptoměny obecně).

Právě k nim se v posledních dvou letech obrátila pozornost hedge fondů. Z výzkumu mezi 100 největšími světovými hedge fondy letos vyplynulo, že čtvrtina jich již do kryptoměn investuje a další čtvrtina je v procesu realizace kryptoměnných investic. U amerických fondů je kryptonadšení vyšší – v rozmezí pěti let plánují tamější fondy směřovat do kryptoměn více než 10 % svých investic, zatímco v prostředí EU se očekává okolo 7 %. To by v součtu znamenalo přes 300 mld. USD v kryptoměnách. Speciálně u kryptoměn je samozřejmě obtížné předvídat vývoj pět let dopředu, vzhledem k orientaci hedge fondů na rizikové investice a povaze kryptoměn (vzpomeňme na Bitcoin Pizza Day) je ale pravděpodobné, že to hedge fondy myslí s kryptoměnami vážně.

Rusko vypovědělo smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s Nizozemskem

V průběhu minulého roku jednalo Rusko s Kyprem, Lucemburskem, Maltou a Nizozemskem o úpravě dvoustranných smluv o zamezení dvojímu zdanění. Meritem ruského návrhu bylo zvýšení srážkové daně, kterou bude Rusko moci strhnout z dividend, vyplácených nizozemským společnostem, vyvíjejícím obchodní aktivitu v Rusku.

První tři státy na ruský návrh přistoupily, Nizozemsko však nikoliv, následkem čehož Rusko vypovědělo smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Výpověď bude účinná od začátku příštího roku. Ruský prezident dále vydal prohlášení, dle nějž hodlá Rusko podobný postup aplikovat i na další smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, u nichž nebude mít druhá smluvní strana zájem přistoupit na ruský návrh úpravy smluvních podmínek.

Senát se vyjádřil k novele exekučního řádu

Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že poslanci se po dvou letech dohodli na podobě novely exekučního řádu (připomeňte si zde). Nyní se jim novela vrátila ze Senátu s pozměňovacími návrhy. Pojďme se nyní podívat na ty nejzásadnější.

Už v citovaném článku jsme se zabývali možným ukončením bezvýsledně vymáhaných exekucí, kde jistina (původní dluh) nepřesáhla 1.500 Kč a exekuční řízení probíhá po dobu šesti let. Senátoři navrhli, aby se ona šestiletá lhůta počítala ne až od účinnosti novely, ale zpětně od roku 2023 (tedy by se možnost zastavit bezvýsledné exekuční řízení vztahovala na dluhy do 1.500 Kč, které v roce 2023 budou vymáhány již 6 let a více) – jde tedy o nepravou retroaktivitu předpisu. Původně se počítalo se zastavováním exekučních řízení tohoto typu až od roku 2028.

Právě se zastavováním dlouholetých marných exekucí má velký problém Exekutorská komora. S novelou by totiž exekutorům u takto zastavených exekucí zaniklo právo na náhradu nákladů řízení – zůstala by jim pouze (často mnohonásobně nižší) záloha, uhrazená věřitelem při zahájení řízení. Lze tedy očekávat, že se v případě schválení novely se budou exekutoři pokoušet zákon napadnout, to už je ale otázka pro Ústavní soud.

Transakce za hubičku – transakční poplatky bitcoinu a etherea značně klesly

Za poslední dva měsíce klesly transakční poplatky dvou největších (současnou hodnotou) kryptoměn o více než 90 %. Je to způsobeno sníženou transakční aktivitou – kryptoměny se poté, co jejich cena prudce klesla z historického maxima, převádí v menších objemech. Výše transakčního poplatku je u kryptoměn proměnlivá – zohledňuje se v ní datová náročnost celé transakce, kterou ovlivňuje i informace o tom, kolikrát byl již ten který bitcoin převeden.

Stejně tak klesl i počet transakcí – u bitcoinu z 400.000 denně na 175.000 denně, u etherea z 1.6 milionu na přibližně milion. Tento stav (stejně jako výše transakčních poplatků) se obvykle prudce mění s rostoucí cenou kryptoměny, když investoři vycítí příležitost a začnou kryptoměnu ve velkém skupovat.

Co přinese novela exekučního řádu?

Již od roku 2018 je v běhu legislativní proces, na jehož konci by měla být hotová novela exekučního řádu. Nyní se zdá, že onomu maratonskému běžci s velkou samolepkou „EXEKUČNĚ ZABAVENO“ namísto startovního čísla zbývají poslední kilometry. Novela prošla Poslaneckou sněmovnou a nyní míří do Senátu. Je tedy pravděpodobné, že nakonec projde. Nelze vyloučit, ba dokonce lze předpokládat, že v rámci legislativního procesu novela zaznamená ještě nějaké změny. Přesto přinášíme několik klíčových bodů, které jsou nyní součástí návrhu (a vzhledem k dosavadní délce projednávání se lze domnívat, že jich v návrhu nezanedbatelná část zůstane).

Dle novely by dluhy u veřejnoprávních institucí (stát, obec, ale i třeba dopravní podnik) šlo splatit zaplacením původní jistiny (bez úroků, s paušální náhradou nákladů exekuce ve výši 750 Kč). To je příjemné, uvážíme-li, jak dovede takový dlouhé roky zapomenutý dluh za nezaplacenou pokutu za jízdu na černo potrápit (o možných důsledcích jsme psali zde). Stejně tak malé dluhy s jistinou do 1 500 Kč by měly být dle novely exekučního řádu odpouštěny, pokud jsou dlouhodobě bezvýsledně vymáhány. Až praxe ukáže, do jaké míry tyto změny ovlivní platební morálku dlužníků.

Změny se dotknou také mobiliárních exekucí – takové exekuci se bude moci dlužník vyhnout, pokud nad rámec srážek ze mzdy bude dobrovolně přispívat částkou 1 500 Kč až 6 000 Kč (dle výše příjmu). Stejně tak má být zaveden princip jeden dlužník – jeden exekutor, což zase usnadní řízení a zvýší lukrativitu dlužníka coby zaměstnance (zaměstnavatel snadno zjistí, jak budou probíhat u zaměstnance-dlužníka srážky ze mzdy, to byl doteď při mnohosti exekučních řízení u několika různých exekutorů najednou problém).

Novela tak nahrává spíše dlužníkům než věřitelům, kterým se v důsledku ní sníží množství vymožitelných pohledávek. Bude zajímavé sledovat, s jakými pozměňovacími návrhy ji Senát vrátí poslancům, samozřejmě pokud ji vrátí.

Bitcoin coby zákonné platidlo?

Salvador je jedním z téměř dvaceti států světa, které, ať už mají nebo nemají svou vlastní měnu, v běžném platebním styku používají americký dolar (pozn.: reálně je počet států, kde místní ochotně přijmou dolar jako platidlo vedle své vlastní měny, mnohem vyšší, u zmíněných dvaceti však platba dolarem drtivě převažuje nad jakoukoli jinou měnou) – mezi nimi jsou také Marshallovy ostrovy, Panama, Britské Panenské ostrovy nebo Americká Samoa. To s sebou mj. nese vliv hodnoty dolaru na vývoj ekonomik dotčených států.

Na miamské konferenci o kryptoměnách Bitcoin 2021, která nyní probíhá, salvadorský prezident oznámil svůj úmysl vliv amerického dolaru omezit. Návrhem, který nyní bude schvalovat salvadorské zákonodárné shromáždění, má být bitcoin uznán jako zákonné platidlo – tedy nikoliv národní měnu, nicméně platební prostředek, který stejně jako národní měnu nebude možno odmítnout (ani při placení úvěru). Savadorský prezident si od zákona kromě oslabení vlivu amerického dolaru na ekonomiku své země slibuje také zlevnění mezinárodních transakcí (řada salvadorských občanů pracuje v zahraničí a posílá domů peníze); návrh zákona by také měl umožnit salvadorským bankám přijímat zálohy a poskytovat úvěry v bitcoinech.

Pokud by byl zákon schválen, Salvador by se stal prvním státem na světě, kde by byla kryptoměna zákonným platidlem; uvážíme-li její přednosti coby prostředku ochrany proti inflaci, lze předpokládat, že nebude ani posledním.

Kompenzace OSVC 2021

Průměrná mzda dosáhla 35.000 Kč, dosáhne na ni průměrný občan?

Český statistický úřad informoval, že v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná mzda 35.285 Kč. To je přibližně o 1.000 Kč více než před rokem. Označení průměrná může být poněkud matoucí, uvážíme-li, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Jako vhodnější se zde jeví použití mediánu (pozn.: analytická funkce, zobrazující nejčastější hodnotu ve zkoumaném souboru) – ten se nyní u mužů pohybuje lehce nad 32.000 Kč a u žen lehce nad 27.000 Kč.

ČSÚ ve své zprávě dále zmiňuje faktory, které se na růstu (a míře růstu) průměrné mzdy projevily. Z těch, které způsobily zvýšení průměrné mzdy, je to snížení počtu zaměstnanců o 1,4 %. Z těch, které zvýšení naopak omezily, jsou to samozřejmě koronavirová opatření. Na výši průměrné mzdy se také projevilo zrušení superhrubé mzdy (v důsledku něhož se fakticky zvýšila částka, kterou si zaměstnanci nakonec „přinesli domů“, aniž by se to dotklo sledované výše mzdy).

Co přinese novela stavebního zákona?

Koncem května schválili poslanci novelu stavebního zákona. Ta nyní míří do senátu v případě, že projde, počítá se s její účinností v polovině roku 2023. Jaké hlavní změny přinese?

První velkou novinkou by mělo být zjednodušení celého řízení. V tuto chvíli je v rámci stavebního řízení potřeba získat nejprve územní rozhodnutí a až na jeho základě stavební povolení – to jsou dvě žádosti a dva dokumenty. Po účinnosti novely by měly oba dílčí úkony splynout do jednoho – výsledkem by tedy bylo pouze jedno rozhodnutí. Toto rozhodnutí (respektive rozhodovací pravomoc stavebního úřadu) do sebe pak vtáhne např. i souhlas orgánu ochrany přírody (při záměru stavět na zemědělské půdě, v národním parku aj.); odpůrci novely tedy argumentují tím, že se nová výstavba podpoří až nepřiměřeně. Záměr zjednodušit řízení o vydání stavebního povolení by měla dle novely podpořit také možnost projít celým řízením on-line.

Dále by se měla změnit samotná soustava stavebních úřadů. Nyní je základní jednotkou soustavy obecní stavební úřad. Po novele by jej měl nahradit krajský stavební úřad s tím, že v jednotlivých obcích budou pouze územní pracoviště. Konkrétně tato změna je poněkud dvojsečná. Výhodou je možnost odstranit riziko podjatosti úředníků, které se nyní může projevovat jako vedlejší účinek vlivu samosprávy na rozhodování stavebního úřadu – rozhodovat totiž budou krajští úředníci, nikoli úředníci na obecním úřadě. Nevýhodou nového uspořádání naopak může být fakt, že krajští úředníci nebudou znalí místních poměrů v konkrétních obcích (a nepostřehnou tak všechny relevantní aspekty pro vydání rozhodnutí).

Poslední velkou (ale ne poslední) změnou má být dle novely celková digitalizace řízení o stavebním povolení tak, jako se např. letos digitalizovala finanční správa.

Kredity nebudou stačit – Čína hodlá trestat nepovolenou těžbu kryptoměn umístěním na sociální blacklist

V článku o čínském hashrate (připomeňte si zde) jsme Vás mj. informovali o čínském závazku vůči OSN k uhlíkové neutralitě do roku 2060. Nyní se zdá, že Čína podniká kroky k dodržení onoho závazku. V autonomní oblasti Vnitřního Mongolska, která disponuje jednou ze tří největších těžebních kapacit uhlí v celé Číně, bude nyní těžba kryptoměn stíhána řadou sankcí. To se dotkne nezanedbatelného podílu čínských minerů; právě vzhledem k objemu těžby uhlí ve Vnitřním Mongolsku se tato oblast vyznačuje nízkou cenou elektrické energie, kterou mineři v gigantických objemech využívají k těžbě kryptoměn.

Mezi prostředky k vynucení nového zákazu patří v případě jeho porušení kromě pozastavení licence pro podnikání nebo rovnou zrušení obchodní společnosti jako celku také zařazení společnosti (minera) na blacklist v systému sociálního kreditu (pozn.: kontroverzní nástroj čínské veřejné moci, mající za cíl vychovávat, ale také kontrolovat obyvatelstvo prostřednictvím kamer rozpoznávajících obličeje, nazývaný odpůrci systému orwellovským Velkým bratrem). Nejen minerské společnosti, ale také jejich funkcionáři a skuteční majitelé tak při porušení zákazu těžby kryptoměn ve Vnitřním Mongolsku např. nebudou moci získat půjčku či používat hromadnou dopravu a další služby. Úplná účinnost opatření by měla nastat začátkem července.

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme