Autor: rostanetek

Kdyby na světě žilo 100 lidí… takto začíná polidštěná formuleIndexu lidského rozvoje (HDI), který ve své výroční zprávě používá OSN. Obsahuje informace o tom, kolik obyvatel fiktivní stohlavé vesnice by mělo k dispozici elektrický proud, nezávislá média aj. Kolik z nich by ale investovalo do kryptoměn?

Tento údaj se sice na HDI neprojeví (jednalo by se přibližně o 0.015 člověka), lze ale zjistit něco více o skladbě oněch 120 mil. subjektů, které dle serveru economictimes.com do kryptoměn investují. Dnes bude řeč o těch, kteří investují do bitcoinu.

11.000 největších investorů je zodpovědných za 55 % celkového objemu bitcoinových transakcí. Zajímavé je, že individuální investoři (tedy subjekty na opačné straně spektra než velcí investoři) drží přibližně 45 % všech bitcoinův oběhu. Korelace, nebo kauzalita?

V případě minerů se situace více blíží prve citovanému procentnímu údaji. 10 % minerů je zodpovědných za 90 % světového hashrate, což je údaj, který v posledních letech zůstává víceméně konstantní. Jedinou výraznější změnou je, že se vlivem čínských kryptoměnných restrikcí těžba přesunula z Číny s kdysi pětasedmdesátiprocentním hashratedo USA, středoasijských států a východní Evropy.

Nigerie se připojuje ke 14 zemím světa, které jsou nyní v pilotních fázích zavádění  vlastní digitální měny – neboli Central Bank Digital Currency (CBDC). Mezi další státy,které svou CBDC již představily, patří Čína, Švédsko nebo například Jižní Korea (o čínské digitální měně jsme vás už informovali, připomeňte si zde).

Nutno podotknout, že v plném provozu jsou CBDC zatím pouze v menších ostrovních státech jako jsou Bahamy, Grenada, Svatý Kryštof a Nevis, Antigua a Barbuda a Svatá Lucie.

Digitální měny centrální banky jsou pod správou centrální banky státu, který je představil, jejich hodnota je navázána na fiat měnu a tvoří tak paralelu k národní měně.  Od jejich krypto protějšků, jako je bitcoin a ethereum, které jsou decentralizované a jejich hodnota není odvozená od poptávky a nabídky trhu, se tedy značně odlišují.

Nigérie – po USA druhý největší trh pro obchodování s kryptoměnami – tak po tříletém vývoji uvedla na trh svou digitální měnu s názvem eNaira a stala se tak prvním státem Afrického kontinentu na poli státních kryptoměn.

Měna eNaira bude vydávána Centrální bankou Nigérie (CBN) a vláda si od ní slibuje, že bude nákladově efektivnější než fyzická hotovost, pomůže lidem bez bankovního účtu snadněji se dostat k penězům, omezí nezákonné aktivity a stabilizuje národní fiat měnu, která v posledním roce oslabila více než o 5,5 %.

Ve středu jsme Vás informovali o prvním bitcoinovém ETF (burzovně obchodovatelném fondu), respektive o jeho dlouho připravovaném uvedení na newyorskou burzu cenných papírů jako ProShares Exchange Trust Fund pod označením BITO (připomeňte si zde). Reakce kryptoměny, na jejíž hodnotu je jmenovaný ETF vázán, na sebe nenechala dlouho čekat. O dva dny později překonal bitcoin své dubnové maximum, které předcházelo velkému červnovému propadu až pod 30.000 USD a dosáhl hodnoty 66.975 USD.

V tuto chvíli je hodnota bitcoinu sice cca o 3 tisíce dolarů níže, než je hodnota nového historického maxima, to ale zkušené kryptomatadory nepřekvapí, jejich digitální miláček totiž takovéto nominální prostocviky provádí takřka dennodenně. Prolomení historického maxima tu nicméně nebylo už půl roku.

V minulém týdnu ruský prezident v rozhovoru pro americkou televizi CNBC mj. uvedl, že je „příliš brzy na to, uvažovat o kryptoměnách jako o prostředku pro realizaci obchodů s ropou“. Nyní se ale zdá, že Rusko hodlá kryptoměny využít v jiném odvětví, kde se typicky využívá fiat.

Rusko dlouhodobě usiluje o to, oslabit vliv USD na svou ekonomiku, neboť dokud tento vliv existuje, existuje i prostor, v rámci nějž se Ruska mohou dotknout mezinárodní sankce americké vlády (veškeré platby v USD procházejí systémy amerických bank, které mohou v krajním případě transakci zcela zablokovat, typicky v případě podezřelých transakcí dle mezinárodních standardů boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu). Tohoto vlivu se ale Rusko nemůže nikdy zcela zprostit, bude-li si v jeho devizových rezervách držet i USD.

Odborníci na finanční právo se nejspíše nyní vzpěčují pouhé myšlence, že by kryptoměny byly devizou (na rozdíl od klasických peněz totiž postrádají např. faktor trvalého uchovatele hodnot a centrálního emitenta), ruské Ministerstvo zahraničních věcí, které zprávu o dlouhodobém záměru ruské vlády uveřejnilo, si s tím však hlavu nedělá, neboť se spíše, než na definiční znaky peněz zaměřuje na fakt, že ať chceme nebo ne, kryptoměny jsou platidlem. V rámci zamýšlené dedolarizace, jak je proces nazýván, hodlá Rusko kromě kryptoměn nahradit dolar pochopitelně také klasickým fiatem – v největší míře půjde zřejmě o čínský yuan.