Autor: rostanetek

Visa spouští svou vlastní platformu konzultačních a poradenských služeb pro ty, kteří mají zájem o ucelené informace o fungování kryptoměn. Nejedná se přitom jen o klienty, tedy fyzické osoby a maloobchody, které si při zmínce o poradenství představíme jako první; služba je určena i pro finanční instituce.

Jde zřejmě o krok, který má manifestovat pokročilost a potenciál ve světě kryptoměn Visy proti jejímu hlavnímu konkurenčnímu hráči na poli poskytovatelů platebních služeb, Mastercard. Pionýrem kryptoporadenství se Visa již zřejmě nestane. Dle výzkumu, jehož výsledky Visa dnes zveřejnila, má 94 % dotázaných alespoň nějaké povědomí o kryptoměnách, naproti tomu jen jedna třetina někdy kryptoměny využila jako investiční či platební médium.

V kombinaci s transakčními poplatky, které si Visa účtuje (a kvůli kterým jí dokonce britská divize obchodního giganta Amazon pohrozila pozastavením přijímání Visou vydaných platebních karet), se větší počet aktivních uživatelů kryptoměn zdá být přesně tím, co Visa potřebuje (a co si chce přitáhnout na svou stranu tím, že jim vyjde co nejvíce vstříc).

Dne 15. prosince budou senátoři pravděpodobně projednávat především trojici právních předpisů, obsahově ne nepodobných covidovému balíčku z loňského roku. Jedná se o návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2021, návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě a návrh zákona o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19 (dále též„zákon o ošetřovném“). Nás dnes bude zajímat naposledy jmenovaný předpis. V čem se především liší od loňské verze?

Podpůrčí doba  (doba, po kterou je ošetřující osobě poskytováno ošetřovné) v případě dítěte mladšího 10 let se nyní prodlouží na celou dobu uzavření školy z důvodu trvání mimořádného opatření (pozn.: ošetřovné se nevztahuje pouze na děti, dalšími subjekty se však dnes nebudeme zabývat); zároveň bude nově ošetřovné poskytováno i zaměstnancům, kteří nepracují na hlavní pracovní poměr, nýbrž na dohodu o provedení práce,  dohodu o pracovní činnosti, popřípadě zaměstnancům nastoupivším právě v době uzavření školského zařízení do nového zaměstnání.

Především se ale zvýší (pokud návrh zákona projde, což se nicméně očekává) koeficient, dle nějž bude výše ošetřovného vypočtena. Nově bude činit 80 % denního vyměřovacího základu. Zároveň také bude stanovena nejnižší možná denní výše ošetřovného, a to v částce 400 Kč, což ocení rodiče se mzdou na dolní hranici spektra. Jednodušší bude i proces žádosti o ošetřovné – nově odpadne administrativně zatěžující podmínka doložení uzavření školního zařízení, které dítě navštěvuje. Nárok na ošetřovné vznikne zpětně k 1. listopadu.

Národní rozpočtová rada (NRR), jakožto nezávislý odborný orgán, dohlížející na stav veřejných financí v České republice, ve čtvrtek 2. prosince ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí nastínila, že v následujícím fiskálním období bude pravděpodobně nutné přistoupit ke zvýšení daní.

NRR se v uplynulém roce opakovaně kriticky vyjadřovala ke stavu veřejných financí, volala po jejich konsolidaci a stabilizaci a obecně nesouhlasila se stále zvyšujícím se deficitem veřejného rozpočtu.  Dále i negativně zhodnotila připravovaný návrh státního rozpočtu pro rok 2022, který je psán ve stejném duchu a veřejným financím nijak nepomůže.

Zatím co byl návrh státního rozpočtu na rok 2022 schválen dosavadní vládou, v poslanecké sněmovně nejspíše narazí na přeskupené politické rozvrstvení a bude poslanci odmítnut. To bude mít za důsledek, že pokud Parlament neschválí nový rozpočet do konce roku, stát bude hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. (Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.)

Nová vláda však již proklamovala, že k deficitu veřejných financí bude přistupovat zodpovědněji a bude se snažit veřejné výdaje snižovat a tím veřejné finance konsolidovat, což samozřejmě NRR vítá, dodává ale, že vzhledem k rozsahu nerovnováhy příjmů a výdajů, nebude možné stabilizaci realizovat jen úpravou výdajové strany, ale bude nutné přistoupit i ke zvýšení veřejných příjmů, tedy daní.

Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý pátek formálně uznala novou jihoafrickou variantu viru Covid-19, označovanou omikron, jako hrozbu vzhledem k větší šanci reinfekce touto variantou. Zejména tichomořské burzovní indexy na tuto zprávu nereagovaly nejpříznivěji. Japonský index Nikkei 225 a hongkongský index Hang Seng ztratily oba od pátku do dneška přes 2 %. O něco menší, přesto však propad, zaznamenal australský S&P/ASX 200 (0,5 %). Ne zcela překvapivě se propad nejvíce projevil na akciích společností, provozujících své ekonomické aktivity v oblasti turismu, v čele s velkými národními aerolinkami.

Naopak panevropský index Stoxx 600 ve sledovaném časovém intervalu vykázal růst 1,2 %. Akcie spojené s cestováním a volnočasovými aktivitami dokonce paradoxně dosáhly až tříprocentního růstu. Přitom jedinou oblastí, kde ještě nebyl potvrzen výskyt varianty omikron, není Evropa, nýbrž USA, přičemž i tamější akciové indexy mírně klesly. Není zcela jasné, zda panevropský index bude na události minulého týdne jen reagovat pomaleji, nebo mu optimismus (či snad otupělost) vzhledem k další variantě viru vydrží i nadále.