Autor: rostanetek

USA jsou nyní nejlepší destinací pro těžaře Bitcoinu

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Zatím co minulý rok se těžba v USA podílela na hashrate Bitcoinu necelými 5 % a těžebnímu rozložení jasně dominovala Čína s téměř 70 %, události uplynulého roku výrazně zamíchaly s kartami. Potom co Čína na jaře tohoto roku započala boj proti kryptoměnám, musela si většina těžařů hledat nové domovy. Jak jsme Vás informovali před několika měsíci (připomeňme si zde), USA mohlo být pro mnohé vyhledávaným útočištěm.

Předpovědi se naplnily a dle nových údajů od Cambridgeského centra pro alternativní finance v červenci tohoto roku již z USA pocházelo přes 35 % celkového výpočetního výkonu v bitcoinové síti. To řadí Spojené státy spolehlivě na první místo, následované Kazachstánem (18,1 %), Ruskem (11,2 %) a Kanadou (9,6 %). Mezi nejoblíbenější státy pak patří Kentucky, New York, Georgia a Texas.

I přes očekávané legislativní změny, které by mohly těžařům zkomplikovat podnikání, zůstanou USA díky své nízké ceně elektřiny a velkému počtu obnovitelných zdrojů energie pravděpodobně zemí číslo jedna pro bitcoinové těžaře i v následujících letech.

 

Tolik krypta, že s ním mohou topit

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

V posledních měsících je v souvislosti s kryptoměnami diskutováno téma jejich ekologického dopadu. Bez ohledu na to, zda Číně více vadí ekologický dopad, když se zavázala OSN ke snížení své uhlíkové stopy (připomeňte si zde), nebo je její motivace k omezení mocensky nekontrolovatelného aktiva o něco prozaičtější, Čína, svého času největší těžební velmoc, podniká kroky k vytlačení těžby kryptoměn ze svého území a ohání se při tom právě energetickou náročností.

Kanadská těžební společnost MintGreen nyní přišla s inovativní metodou, jak trochu zmírnit ekologický dopad těžby kryptoměn. Jelikož je těžba kryptoměn náročná na výkon těžebního zařízení, vzniká při ní značné množství zbytkového tepla. MintGreen představila projekt, v rámci nějž hodlá své „digitální boilery“, jak svým zařízením na zachytávání zbytkového tepla říká, od roku 2022 instalovat do testovací stovky budov v kanadském Vancouveru. Společnost se holedbá tím, že jejich zařízení dokáže zužitkovat 95 % zbytkového tepla. Pokud by to byla pravda, jednalo by se o velký krok vstříc zelenému kryptu.

 

Dodavatel energií firma Bohemia Energy ukončila svou činnost

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v České společnosti.

Společnost Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku, ve středu 13. října 2021 oznámila ukončení činnosti. Společnost tak po sobě zanechá téměř milion zákazníků, kteří budou muset v následujících měsících změnit dodavatele. Dle expertů se však krach Bohemia Energy očekával již delší dobu, ukončení činnosti její slovenské pobočky před několika týdny už pak pouze potvrdilo její nevyhnutelný konec.

Hlavní příčinou ukončení činnosti, uvedla společnost rekordně rostoucí ceny elektřiny a plynu, na které ve spojení s fixací nízkých cen zákazníkům a příliš riskantním spekulováním s cenami energií, už nebyla schopna reagovat.

Situace na trhu s energiemi je opravdu bouřlivá, tak například jedna megawatthodina elektřiny na říjen stojí na pražské energetické burze 136 eur (v přepočtu 3 451 korun), listopad vyjde na 150 eur. Loni přitom byla cena třetinová. Ještě razantněji se navýšily ceny plynu – dodávka na další tři měsíce stojí 65 a více eur za megawatthodinu, zhruba pětkrát více než před rokem.

Bohemia Energy sice vydala tiskovou zprávu informující zákazníky, že se nemusí obávat odpojení od energií úplně, dodávky jim má totiž povinnost zajistit takzvaný dodavatel poslední instance. (Zákazník si dodavatele poslední instance nevybírá sám, ale je mu přidělen v souladu s legislativou, a to podle distribučního území, na kterém se nachází dotčené doběrné místo. V případě dodávek elektřiny je území České republiky rozděleno mezi ČEZ Prodej, a.s., Pražská Energetika, a.s. a E.ON Energie, a.s.) Už teď je však zřejmé, že zákazníci budou od dodavatelů poslední instance odebírat energie za mnohonásobně vyšší ceny a pouze na dobu maximálně šesti měsíců.

 

BankID Sign se přibližuje elektronickému podpisu

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Bankovní účty.

Od začátku letošního roku funguje v rámci elektronické komunikace se správními orgány tzv. bankovní identita (bankami nazývaná BankID). Jedná se o prostředek, s nímž je za pomoci údajů, používaných pro internetové bankovnictví, možné přihlásit se i do řady portálů státní správy – např. Moje daně, ePortál České správy sociálního zabezpečení, ale například i k eReceptu.

Potenciálu tohoto prostředku (jelikož internetové bankovnictví je již dostatečně zaužívané, inklinuje k němu veřejnost více než k elektronickému podpisu) si již od jara všímají banky a některé velké společnosti, zabývající se poskytováním služeb (z těch největších jde např. o ČEZ a Pražskou plynárenskou). Pět milionů klientů, kteří si službu BankID u své banky aktivovali, může nyní v rámci komunikace (respektive přístupu do systému) se společnostmi, které BankID podporují, používat právě tyto přístupové údaje.

Česká spořitelna (k níž se zřejmě v řádu týdnů přidají další banky) jde nyní ještě dál a zavádí službu BankID Sign. Ta je ekvivalentem elektronického podpisu a bude ji možno použít v případě, kdy službu podporuje jak banka, tak konkrétní společnost, u níž má být dokument elektronicky podepsán. Coby levnější a uživatelskému povědomí přístupnější bude zajímavé sledovat, zda se BankID Sign rozšíří stejně masově, jako BankID samotné.

 

Čína a Indie čelí prohlubující se energetické krizi

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Dvě z největších asijských ekonomik čelí zhoršující se energetické krizi. Zatímco Evropa sleduje raketově rostoucí cenu zemního plynu, ceně a zásobě uhlí v Asii je věnována jen malá pozornost – pokud by však došlo k uhelné krizi v Číně nebo Indii, důsledky budou celosvětového významu.

V Číně je nedostatek energie důsledkem kombinace faktorů, od čínského postpandemického stavebního boomu až po národní tlak na snížení emisí uhlíku, který vedl k tomu, že stovky uhelných dolů začátkem letošního roku ukončily nebo omezily výrobu.

Omezení uhlí od klíčového dodavatele z Austrálie a komplikace s počasím problém ještě zhoršily. Minulý týden byly navíc silnými dešti zasaženy provincie Shanxi a Shaanxi, dvě klíčová těžební centra, která tvoří téměř polovinu produkce uhlí v zemi.

V Indii mezitím představitelé jednotlivých indických států informují centrální vládu, že zásoby uhlí ve většině indických elektráren během posledních týdnů klesly na kriticky nízké úrovně. Energetičtí odborníci pak varují, že klíčové regiony včetně hlavního města Nové Dillí by brzy mohly čelit „energetické krizi“.

 Uhlí zajišťuje téměř 70 procent indické výroby elektřiny a tvoří tak hlavní zdroj energie na území Indie. V případě, že uhlí bude nedostatek, nemá ho zatím indická vláda jak nahradit.

 

Ruská pobočka společnosti Home Credit bude na prodej

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Skupina Home Credit, která se zabývá výhradně spotřebitelskými půjčkami, se za dobu své existence rozšířila do celé střední a východní Evropy, devíti zemí Asie a většiny zemí bývalého Sovětského svazu. Zdá se však, že přítomnost v Rusku by pro společnost Home Credit mohla být brzy minulostí. Na veřejnosti se totiž objevily informace, že česká investiční skupina PPF hledá pro aktivity své úvěrové společnosti na území Ruska kupce.

Informace o možném rozprodání některých částí společnosti PFF se objevily již na jaře tohoto roku, kdy PFF přišla o svého zakladatele a hlavního akcionáře Petra Kellnera. Ten se stal v březnu tohoto roku obětí havárie vrtulníku na Aljašce. Dědičkou a novým hlavním akcionářem se stala manželka Renata Kellnerová, která se hned po svém nástupu do vedení musela vypořádat s velice špatným hospodářským výsledkem firmy, způsobeným pandemickou situací. (Společnost za minulý rok vykázala ztrátu téměř 600 milionů eur, tedy téměř 15 miliard korun.)

Podle některých zdrojů, je největším zájemcem maďarská bankovní skupina OTP, která už údajně započala s analýzou a detailní kontrolou aktivit společnosti Home Credit. Pokud by pak k prodeji skutečně došlo, šlo by s jistotou o jednu z největších akvizic na ruském finančním trhu.

 

Bitcoinu se za jediný den převedlo za více než 31 mld. USD

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Kryptoměny.

Minulý týden bitcoin opět pokořil hranici maximálního objemu zpracovaných transakcí za jediný den. Pro představu – celkovým objemem v hodnotě 31 mld. USD je nominální hodnota nového rekordu čtyřicetkrát vyšší než maximální objem zpracovaných transakcí v lednu roku 2020. S přicházejícím víkendem pak objem transakcí za den opět klesl, a to téměř o dvě třetiny. Vzhledem k faktu, že jde o kryptoměnu, nás ale ani v případě obejmu transakcí volatilita příliš nepřekvapí.

Vývoj je naopak poměrně předvídatelný v případě průměrného objemu jedné transakce – jeho hodnota se nyní pohybuje okolo 732.000 USD a konzistentně roste přinejmenším od července letošního roku.

Ethereum, druhá dlouhodobě nejsledovanější kryptoměna, sice již v minulosti projevilo potenciál denním objemem transakcí „strčit do kapsy“ i bitcoin (připomeňte si zde), v tuto chvíli se ale takový dějový zvrat zřejmě nechystá – denní objem transakcí se v čase publikace tohoto článku pohybuje mírně nad 5,3 mld. USD.

 

Pražská burza na válečné stezce – pošesté v řadě překonala své maximum

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Pražská burza cenných papírů se opět pochlubila růstem hodnoty svého indexu – ve čtvrtek její index (PX) pošesté po sobě přesáhl hodnotu, jakou vykazoval naposledy před 13 lety a usadil se na 1366,28 procentního bodu. Ze statistik vyplývá, že index pomáhají vyzdvihovat především akcie bank.
Růstová tendence na Pražské burze cenných papírů se podobá situaci na světových burzách – např. panevropský index Stoxx 600 povyrost o 1,3 %. Dle odborníků se na ohodnocení indexů projevují nižší obavy z cen energií. Tu není radno zaměňovat s obavou z jejich absence – v čase vydání tohoto článku Čína dočasně zintenzivňuje těžbu uhlí kvůli nedávným výpadkům dodávek elektrické energie, jisté ale je, že se na evropských trzích tento faktor zatím neprojevil.

 

Irsko podepíše globální dohodu o minimální sazbě daně z příjmu právnických osob

Napsal rostanetek dne . Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

O záměru OECD stanovit minimální sazbu korporátní daně na 15 % a bojovat tak proti daňové optimalizaci těch největších firem, jsme vás informovali už několik měsíců nazpět. (Připomeňme si zde). Mezi ty nejhlasitější odpůrce plánované dohody patřilo i Irsko. Země, která svou vstřícnou daňovou politikou přilákala na své území tisíce firem z celého světa a také mimo jiné americké TECH giganty jako je Apple, Google, Amazon a Facebook.

Irský ministr financí Paschal Donohoe však ve čtvrtek 7. října 2021 informoval, že se irská vláda usnesla, že Irsko globální dohodu o reformě daně z příjmu právnických osob podepíše a zvýší tak svou daň z příjmu právnických osob na 15 procent. Ministr financí ve svém prohlášení zdůraznil, že si vláda zajistila souhlas od zahraničních partnerů alespoň na výjimce pro firmy s obratem nižším než 750 milionů EUR, kde sazba zůstane na 12,5 %.

Paschal Donohoe očekává, že dohoda OECD a nová minimální globální daňová sazba budou zavedeny v roce 2023 a společnosti dle něj tak budou mít dostatek času na přípravu nové daňové politiky.

Pro nadnárodní korporace (jako výše zmíněné) může změna o 2,5 % znamenat miliardy dolarů zaplacených na daních navíc a způsobit tak signifikantní zásah do jejich firemních rozpočtů. Je tedy otázkou, jak budou ty největší korporace na zvýšení sazby reagovat a zda Irsko kvůli tomuto kroku nepřestane být pro velké společnosti oblíbeným daňovým rájem.

 

Parker & Hill

Spolehlivě & rádi Vám pomůžeme