Skip to main content

Štítek: zemní plyn

Investiční skupina Sev.en Global Investments kupuje ropné a plynové vrty v USA

Česká investiční skupina Sev.en Global Investments, patřící do energetického impéria podnikatele Pavla Tykače, expanduje na americký trh s ropou a plynem. Akvizicí vrtů od společností UpCurve Energy v texaských pánvích Permian a Delaware skupina poprvé vstupuje do tohoto těžebního odvětví. Cena transakce nebyla zúčastněnými stranami zveřejněna.

Převzatá ložiska vykazují denní produkci přibližně 5000 barelů ropy, což představuje zhruba 800 000 litrů suroviny a odpovídá více než třem procentům průměrné denní spotřeby pohonných hmot v České republice. Společně s vrty získala česká skupina také dlouhodobá těžební práva k rozsáhlým pozemkům, které obsahují přes sto ověřených lokalit pro budoucí rozvoj těžby.

Pro účely správy těchto aktiv založil investor nový americký holding Sev.en US Resources, přičemž samotné těžební operace budou řízeny pod obchodním názvem Perun. Pánve Permian a Delaware jsou v americkém ropném průmyslu považovány za klíčové produkční uzly s vysokou koncentrací infrastruktury.

Pro skupinu Sev.en Global Investments, která dosud spravovala zahraniční investice převážně v tradiční energetice, ocelářství, těžbě nerostných surovin a výrobě organických hnojiv, znamená tento krok strategickou diverzifikaci portfolia do fosilních komodit s globálním dosahem. Vedení skupiny považuje ropu a zemní plyn za páteř světové ekonomiky a předpokládá, že tyto suroviny zůstanou nezbytnou součástí globálního energetického mixu ještě po několik desetiletí.

Blokáda Hormuzského průlivu ohrožuje energetickou bezpečnost Británie, Itálie a Belgie

Zákaz plavby obchodních lodí Hormuzským průlivem vyvolává rizika pro evropskou ekonomiku, přičemž intenzita dopadů se v jednotlivých státech liší.

Podle analýzy Vídeňského institutu pro analýzu dodavatelského řetězce (SCII), Centra pro vědu o komplexnosti a Delftské univerzity jsou nejvíce exponovány Británie, Itálie a Belgie. Odborníci varují, že pokud blokáda potrvá déle než čtyři týdny, dojde k eskalaci zpoždění v globálních dodavatelských řetězcích.

Nejvíce zasaženou zemí mimo Evropskou unii je Británie, která skrze průliv ročně dováží zboží v hodnotě 12,9 miliardy dolarů (přibližně 276,5 miliardy Kč). Z této částky připadá zhruba 5,9 miliardy dolarů (přibližně 126,5 miliardy Kč) na plynové produkty z Kataru. V rámci EU čelí největším potížím Itálie s objemem dovozu ve výši 9,8 miliardy dolarů (přibližně 210 miliard Kč). Italská ekonomika je závislá především na katarském zkapalněném zemním plynu (LNG) za 4,4 miliardy dolarů (přibližně 94,3 miliardy Kč) a propanu v hodnotě 3,2 miliardy dolarů (přibližně 68,6 miliardy Kč).

Výrazné expozici čelí rovněž Belgie, jejíž roční dovoz katarského LNG přes terminál Zeebrugge dosahuje hodnoty 5,8 miliardy dolarů (přibližně 124,3 miliardy Kč). Přes přístav v Antverpách navíc proudí dodávky diamantů ze Spojených arabských emirátů. Naopak Německo a Francie vykazují nižší přímou závislost na státech Perského zálivu; německý dovoz činí 5,7 miliardy dolarů (přibližně 122,2 miliardy Kč) a francouzský 8,1 miliardy dolarů (přibližně 173,6 miliardy Kč).

Navzdory rozdílné míře přímé závislosti představuje blokáda riziko pro celý evropský trh. Výpadek klíčových dodávek LNG do nejvíce postižených zemí nevyhnutelně povede k tlaku na růst cen zemního plynu v celé Evropě. Pro investory a podnikatelský sektor to znamená riziko zvýšených energetických nákladů a potenciální druhotné narušení výrobních procesů v důsledku nestability v logistických uzlech, jako jsou Antverpy či Zeebrugge.

BP hlásí největší objev za čtvrt století: u pobřeží Brazílie nalezla obří ložisko ropy a plynu

Britská energetická společnost BP oznámila u pobřeží Brazílie svůj největší objev ložiska ropy a zemního plynu za posledních 25 let. Tento objev je pro firmu významnou vzpruhou, jelikož se nedávno rozhodla zrušit plánovanou expanzi do obnovitelných zdrojů energie a znovu se plně zaměřit na těžbu ropy a zemního plynu.

Nové ložisko se nachází v bloku Bumerangue v pánvi Santos v hloubce 2 372 metrů. Práva na tuto hlubokomořskou oblast získala BP v prosinci 2022. Jedná se o desátý objev společnosti v letošním roce a pravděpodobně největší od roku 1999, kdy firma objevila ložisko v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Odhad zásob zatím BP neposkytla.

BP plánuje v příštích třech letech rozšířit svůj globální program průzkumu o zhruba 40 vrtů, z toho 15 je naplánováno na letošní rok. Těžba podniku loni činila 2,4 milionu barelů ropného ekvivalentu denně, přičemž v letošním roce by se měla snížit. Firma nicméně očekává, že do roku 2030 se její produkce bude pohybovat v rozmezí 2,3 milionu až 2,5 milionu barelů denně.