Štítek: vláda ČR

Sněmovna schválila znovuzavedení EET od příštího roku. Nově se budou evidovat i bezhotovostní platby

Napsal Nikolas Kozelský dne 17.7.2026. Zveřejněno v Daňové zpravodajství.

Sněmovna schválila zákon o znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET). Pro zákon hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců bylo proti. Podle vlády jde o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky, cílem je narovnat podnikatelské prostředí. Ministerstvo financí odhaduje roční přínos pro stát na víc než 14 miliard korun. Zákon musí ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Sněmovna schválila v zákoně i řadu doprovodných daňových změn. Od daně z příjmů osvobodila stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům, rodinám s dětmi vrátila takzvané školkovné a studentům slevu na dani, obojí zrušil konsolidační balíček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařadila do 12procentní sazby DPH. Od daně osvobodila i spropitné v restauracích, nejvýše do sedmi procent tržeb.

Živnostníci s paušální daní a ročními tržbami do milionu korun budou moct být od evidence tržeb osvobozeni, sazba paušální daně se pro ně zvýší ze 100 na 1500 korun měsíčně. Hranice zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání stoupne z 50 000 na 100 000 korun ročně.

Evidence tržeb v Česku fungovala už dřív, zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl současný premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 zrušila. Nová verze se od té dřívější liší tím, že bude evidovat i bezhotovostní platby. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to obhajuje kontaktní povahou plateb, kdy je zákazník v přímém kontaktu s podnikatelem, opozice naopak poukazuje na dřívější nález Ústavního soudu, který bezhotovostní platby z evidence vyňal. Na platby na dálku, například v e-shopech, se EET nemá vztahovat.

Hlavní ekonom Portu Jan Berka upozornil, že jde o odhad za všechny veřejné rozpočty najednou, část výnosu připadne samosprávám, část spolknou náklady na provoz systému a další sníží schválené daňové výjimky. Čistý přínos pro státní rozpočet proto podle něj může být „dost možná jen v jednotkách miliard“. Partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Miloslav Rut zase upozornil na riziko výjimky pro podnikatele v paušálním režimu: „Evidence tržeb má největší smysl u živnostníků a menších firem, kde jiné kontrolní mechanismy chybí,“ uvedl.

Vláda schválila projekt AI Gigafactory v Česku. Celková investice dosáhne 100 miliard korun

Napsal Nikolas Kozelský dne 24.6.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda schválila projekt zajištění infrastruktury pro vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, tzv. AI Gigafactory, na českém území. Oznámení přišlo po jednání vlády, kde to potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Celková investice se odhaduje na přibližně 100 miliard korun: 70 miliard by vložily České Radiokomunikace jako soukromý investor, 15 miliard stát a 15 miliard Evropská komise.

Schválením projektu získalo Ministerstvo průmyslu a obchodu oprávnění uzavřít jménem České republiky dohodu o společném zadávání veřejných zakázek s EuroHPC Joint Undertaking, evropským společným podnikem pro superpočítačové a AI infrastruktury. Výzva EuroHPC JU má být vyhlášena v červenci 2026 a v rámci EU bude vybráno až sedm konsorcií. Výsledky soutěže se očekávají na konci letošního roku.

Provozovatelem a vlastníkem infrastruktury mají být České Radiokomunikace, které ponesou finanční rizika projektu. Fyzické umístění se předpokládá v rámci stávajícího datového centra v Praze na Zbraslavi. Přímý závazek státu v první fázi činí 2,5 miliardy korun, které budou v plné výši dorovnány příspěvkem EU. Platby jsou rozloženy do let 2028–2032.

AI Gigafactory je součástí evropského programu AI Continent, jehož cílem je vybudovat vlastní kapacitu Evropy pro vývoj a trénink nejpokročilejších AI systémů. V případě úspěchu v soutěži by na území ČR mohla vzniknout specializovaná infrastruktura s desítkami tisíc AI akcelerátorů, přístupná veřejnému sektoru, výzkumným institucím, univerzitám, startupům i technologickým firmám.

Havlíček zdůraznil, že nejde o definitivní rozhodnutí o výstavbě, ale o zásadní krok k účasti v evropské soutěži. Díky evropskému modelu by Česká republika mohla získat přístup ke špičkovému výpočetnímu výkonu za výrazně výhodnějších podmínek, než kdyby podobnou kapacitu pořizoval stát samostatně. Projekt zároveň nevytváří nové nároky na státní rozpočet, jde o přesun a efektivnější využití prostředků, které stát již nyní vynakládá na cloudové a výpočetní služby.

Vláda ČR ruší každoroční hodnocení připravenosti na přijetí eura

Napsal Nikolas Kozelský dne 15.5.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Česká vláda se rozhodla ukončit pravidelné každoroční zpracovávání zprávy o připravenosti země na přijetí společné evropské měny. Podle premiéra Andreje Babiše je proces hodnocení nadbytečný, neboť současný kabinet o zavedení eura v České republice neusiluje.

Tyto zprávy, na nichž spolupracovalo ministerstvo financí s Českou národní bankou, pravidelně posuzovaly míru sladěnosti tuzemské ekonomiky s eurozónou a plnění pěti maastrichtských kritérií.

Minulá hodnocení sice potvrzovala silnou hospodářskou provázanost s blokem zemí platících eurem, ale zároveň poukazovala na přetrvávající rozdíly v cenových a mzdových hladinách či na odlišnou citlivost českého hospodářství vůči šokům kvůli vysokému podílu průmyslu.

Plnění maastrichtských kritérií zahrnuje přísné limity pro inflaci, dlouhodobé úrokové sazby, schodek veřejných financí do 3 % HDP a celkové zadlužení do 60 % HDP. Poslední podmínkou je dvouleté setrvání v mechanismu směnných kurzů ERM II, jehož součástí Česká republika není. Ačkoliv se země k přijetí eura zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004, konkrétní časový plán nebyl nikdy stanoven. Po letošním přistoupení Bulharska využívá společnou měnu již 21 z 27 členských států unie.

Zrušení pravidelného monitoringu signalizuje trhům i zahraničním investorům stabilitu koruny jako národní měny v horizontu minimálně do konce desetiletí. Pro podnikatelský sektor to znamená nutnost nadále se zajišťovat proti kurzovým rizikům a počítat s autonomní měnovou politikou ČNB, která se aktuálně liší od sazeb v eurozóně. ČNB nyní udržuje základní úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %, zatímco v eurozóně činí 2 %.

Zestátnění ČEZ bude pozvolné, proces odstartuje červnová valná hromada

Napsal Nikolas Kozelský dne 18.4.2026. Zveřejněno v České společnosti.

Vláda plánuje plné ovládnutí energetické společnosti ČEZ do konce volebního období v roce 2029. První formální kroky k transformaci a upřesnění harmonogramu výkupu akcií od minoritních akcionářů by měla přinést valná hromada plánovaná na letošní červen. Podle analytiků se trh dočká spíše upřesnění procedury a možných změn stanov než konkrétních informací o ceně výkupu.

Stát aktuálně drží v ČEZ přibližně 70 % akcií. K plnému ovládnutí firmy vede několik legislativních cest, včetně úpravy stanov nebo využití zákona o přeměnách obchodních společností. Odborníci předpokládají, že nejpravděpodobnějším scénářem je rozdělení společnosti na dvě části.

Strategickou výrobní část by zcela ovládl stát, zatímco distribuční a obchodní část by mohla zůstat v rukou soukromých investorů. Tento model by státu umožnil přímou kontrolu nad energetickou bezpečností a budoucími investicemi do jaderných zdrojů.

Záměr budí mezi analytiky rozporuplné reakce. Zastánci zdůrazňují nutnost státní kontroly nad cenami energií a kritickou infrastrukturou. Kritici naopak varují před skokovým nárůstem státního dluhu a poškozením atraktivity českého kapitálového trhu. Podle některých hlasů by stát měl raději investovat do akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů nebo řešení geopolitických rizik, která ceny energií ovlivňují globálně.

Aktuální prohlášení o zahájení procesu vedlo k mírnému posílení akcií ČEZ na pražské burze. Investoři pozitivně vnímají vidinu konkrétnějšího harmonogramu, i když samotný výkup akcií může trvat několik let. Klíčovým faktorem pro trh bude, zda stát nabídne minoritním akcionářům férovou prémii a jakým způsobem bude celou operaci financovat. Budoucí vývoj ukáže, zda plná kontrola nad výrobou elektřiny vyváží vysoké náklady na převzetí firmy.

Vláda ČR schválila návrh rozpočtu pro rok 2026. Nyní ho bude schvalovat Sněmovna. Praha, Česko.

Vláda schválila rozpočet s rekordními investicemi. Schodek zůstal na 286 miliardách Kč

Napsal spravce dne 3.10.2025. Zveřejněno v Finance a bankovnictví.

Vláda v úterý 30. září jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Celkové příjmy i výdaje byly proti původnímu návrhu Ministerstva financí navýšeny o zhruba 28 miliard korun, avšak plánovaný schodek zůstal na původní úrovni 286 miliard korun.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je návrh proinvestiční, kdy investice tvoří 11,3 procenta veškerých výdajů. Z národních zdrojů má jít na investice historicky nejvyšší částka 186 miliard korun.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit 2,123 bilionu korun (meziroční nárůst o 1,8 %), zatímco výdaje dosáhnou 2,409 bilionu korun (nárůst o 3,5 %). Vyšší schodek oproti letošnímu plánu (241 miliard Kč) primárně způsobila návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech a vyšší výdaje na obranu. Příjmy se proti první verzi návrhu zvýšily díky dodatečným daňovým příjmům spojeným s novými zákony a vyššímu očekávanému příjmu z fondů Evropské unie.

Oproti původnímu návrhu si nejvíce polepšilo Ministerstvo dopravy, které získalo dodatečných 22 miliard korun, a Ministerstvo školství, jehož výdaje vzrostly o 5,3 miliardy korun, primárně pro vysoké školy.

Vláda musela návrh odeslat do Poslanecké sněmovny do úterní půlnoci, avšak poslanci se jím budou zabývat až v novém složení po víkendových volbách.

Opozice již dává najevo kritiku: hnutí ANO i SPD návrh označují za nedostatečný v oblastech, jako je infrastruktura či zdravotnictví, a kritizují ho za prohlubování dluhu. Ministr Stanjura nicméně nevyloučil možné úpravy rozpočtu, pokud by povolební vyjednávání trvala dlouho a byla k dispozici nová ekonomická prognóza.

Foto: Milan Malíček, Právo/Profimedia

Vláda podpoří energetiku. Dá až 15 miliard Kč na posílení sítí v Česku

Napsal spravce dne 12.9.2025. Zveřejněno v České společnosti.

Český stát plánuje podpořit modernizaci přenosových a distribučních soustav částkou až 15 miliard korun formou dotací. Tyto prostředky budou k dispozici pro provozovatele sítí ČEPS, ČEZ, EG.D a PRE na jejich připravené projekty. Pokud dojde k maximálnímu využití celé částky, mohlo by se jednat o navýšení výkonu tuzemských sítí až o devět gigawattů (GW). Informoval o tom ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) označil investice do sítí za klíčové, jelikož Česko má v této oblasti dlouhodobý dluh, což ovlivňuje i ceny energií. Peníze mají pomoci především v lokalitách, kde se v současnosti objevují problémy s připojováním nových energetických zdrojů. Podle Vlčka má jenom státní ČEPS pro příští rok připravené projekty na posílení kapacit v hodnotě 10 miliard korun.

Podle loňské studie by si modernizace elektroenergetických sítí, spojená s nástupem zelené energetiky, vyžádala do roku 2035 investice ve výši zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé sítí již nyní zvyšují své investice a loni dosáhly rekordní výše téměř 40 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 38 %.