Skip to main content

Štítek: větrné elektrárny

Kapacita hybridních obnovitelných zdrojů v Evropě vzroste do roku 2030 o 450 procent

Kapacita evropských projektů kombinujících obnovitelné zdroje energie s bateriovými úložišti by se měla do konce tohoto desetiletí zvýšit o více než 450 procent.

Podle analýzy společnosti Aurora Energy Research vzroste celkový instalovaný výkon těchto systémů ze současných 6,3 gigawattů (GW) na přibližně 35 GW v roce 2030. Hlavním motorem tohoto růstu je snaha investorů stabilizovat výnosy a omezit ekonomické ztráty v obdobích vysoké produkce, kdy v síti vzniká přebytek energie.

Stále častějším standardem se v Evropě stává výstavba větrných a solárních parků doplněných o bateriové systémy, které umožňují elektřinu ukládat v čase nízkých cen. Takto akumulovanou energii mohou výrobci dodat do sítě v okamžiku, kdy se tržní ceny zotaví, což výrazně zvyšuje rentabilitu celého provozu. V loňském roce tvořily solární instalace s úložištěm více než 60 procent všech nově zprovozněných sdílených kapacit v regionu.

Jako nejatraktivnější země pro realizaci těchto energetických projektů bylo vyhodnoceno Německo, které nabízí nejvyšší očekávanou návratnost vloženého kapitálu. V žebříčku následují Velká Británie a Bulharsko. Masivní rozvoj těchto technologií je klíčový pro stabilitu evropské energetické sítě, neboť hybridní systémy pomáhají efektivně vyrovnávat přirozenou volatilitu výroby z obnovitelných zdrojů a snižují tlak na přenosovou soustavu v době špiček.

Integrace baterií přímo do výrobních celků umožňuje plynulejší zapojení zelených zdrojů do národních energetických mixů bez nutnosti okamžitého prodeje za nevýhodných či záporných cenových podmínek. V nadcházejících letech lze očekávat, že tato technologická synergie dále posílí konkurenceschopnost evropského energetického trhu a urychlí odklon od fosilních zdrojů.

ČEZ chystá větrnou expanzi. Ve spolupráci s obcemi plánuje nové zdroje o výkonu přes 600 MW

Energetická skupina ČEZ zahajuje masivní rozvoj v oblasti větrné energetiky. Ve spolupráci s místními samosprávami připravuje výstavbu větrných elektráren s celkovým výkonem přesahujícím 600 megawattů (MW). Firma již uzavřela 41 smluv o spolupráci napříč jedenácti kraji, přičemž největší potenciál vidí vedle Vysočiny také ve Středočeském či Moravskoslezském kraji.

Strategie ČEZu sází na úzké partnerství s obcemi, ideálně sdruženými v mikroregionech, což má usnadnit koordinaci a průchodnost projektů. Podle zástupců společnosti se postoj samospráv k větrným turbínám v poslední době mění a roste ochota k jejich výstavbě, čemuž napomáhají i pozitivní zkušenosti z již fungujících lokalit.

Do roku 2030 plánuje ČEZ investovat do nových obnovitelných zdrojů až 40 miliard korun, přičemž vítr má v energetickém mixu doplňovat fotovoltaiku.

Plán představuje zásadní skok pro tuzemskou energetiku, jelikož celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren v Česku činil na konci loňského roku pouze 371 MW.

Česká republika ve využívání energie z větru výrazně zaostává za evropským průměrem. Zatímco v Evropě loni větrné elektrárny pokryly 20 procent spotřeby elektřiny, v Česku to bylo pouhé jedno procento. ČEZ v současnosti provozuje větrníky o výkonu jen 8 MW, chystané projekty tak mají potenciál zásadně přepsat energetickou mapu země a snížit závislost na fosilních palivech.