Vlády po celém světě vydávají dluhopisy rekordním tempem kvůli zbrojení a energetice
Veřejné rozpočty čelí masivnímu tlaku, kvůli kterému si světové vlády od začátku roku půjčily již 504 miliard dolarů (přibližně 10,5 bilionu Kč). Rekordní tempo vydávání státních dluhopisů překonává i krizový rok 2020, kdy země financovaly záchranné balíčky během koronaviru. Hlavním důvodem extrémního nárůstu emisí dluhopisů je potřeba financovat zvýšené výdaje na obranu, kritickou infrastrukturu a přechod na moderní energetické zdroje.
Prohlubování rozpočtových deficitů trvá v globální ekonomice již od finanční krize, přičemž současný tlak umocňuje eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě. Po společném útoku Spojených států a Izraele na Írán došlo k zablokování Hormuzského průlivu, což vedlo k prudkému růstu cen ropy a následnému inflačnímu šoku.
Vlády jsou nuceny vynakládat obrovské prostředky nejen na nákup zbraní, ale také na ochranu domácností před drahými energiemi, což v kombinaci se stárnutím populace a vzrůstajícími úrokovými sazbami vyvolává extrémní nároky na státní pokladny. Evropská unie z tohoto důvodu uvolnila svá fiskální pravidla, aby členským státům umožnila flexibilněji navyšovat obranné a energetické rozpočty.
V Evropě se v obdobích zvýšené kolísavosti finančních trhů stává běžnou praxí prodej dluhopisů formou takzvaných syndikovaných emisí přes najaté banky, což správcům státního dluhu poskytuje větší kontrolu nad načasováním prodeje. Tomuto trhu dlouhodobě dominuje Itálie, která si za prvních šest měsíců letošního roku tímto způsobem půjčila téměř 70 miliard eur (přibližně 1,75 bilionu Kč). Německo prostřednictvím syndikovaných emisí získalo 14 miliard eur (přibližně 350 miliard Kč), zatímco Velká Británie, Belgie a Srbsko zaznamenaly největší syndikované emise ve své historii. Poptávka investorů zůstává silná, přičemž zájem se koncentruje zejména na bezpečnější papíry s kratší splatností.
Zvýšená nabídka státních dluhopisů staví finanční trhy do složité situace, kdy státy musí zvládnout náročný harmonogram refinancování starších dluhů za podstatně horších podmínek. Výnosy dluhopisů rostou a Evropská centrální banka již přistoupila k prvnímu zvýšení úrokových sazeb od roku 2023, přičemž podobné zpřísnění měnové politiky se očekává také od amerického Federálního rezervního systému.
