Skip to main content

Štítek: v4

Slovensko ruší kontroverzní dvojí ceny nafty a další omezení při tankování

Napsal Nikolas Kozelský dne . Zveřejněno v Zprávy ze světa.

Slovenská vláda s účinností od pátku 8. května zruší systém dvojích cen nafty a zbývající limity pro odběr paliv u čerpacích stanic. Diskriminační opatření vůči vozidlům se zahraniční registrační značkou podrobila ostré kritice Evropská komise. Podle ministryně hospodářství Denisy Sakové tímto krokem zanikají důvody pro vedení právního řízení ze strany Bruselu vůči slovenskému státu.

Mechanismus dvojích cen byl zaveden v březnu v reakci na prudké zdražení ropy vyvolané konfliktem na Blízkém východě. Bratislava se tehdy snažila zabránit takzvané palivové turistice, protože pohonné hmoty na Slovensku byly v té době levnější než v okolních zemích.

Situace se však postupně obrátila a minulý týden již byla paliva na Slovensku dražší než v Česku, Maďarsku či Polsku. Spolu s cenovým zvýhodněním domácích řidičů končí také povinnost tankovat naftu pouze do nádrže vozidla a jednoho desetilitrového kanystru. Stát již dříve odvolal finanční limit 400 eur (přibližně 9 750 Kč) na jedno tankování.

Přestože opozice i nadále požaduje snížení spotřební daně nebo DPH ke zmírnění nákladů pro obyvatelstvo, vláda tyto systémové změny odmítá a sází na standardní tržní mechanismy. Pro mezinárodní dopravce a pendlery v regionu střední Evropy znamená toto rozhodnutí konec administrativních bariér a finanční nejistoty při tranzitu přes slovenské území.

Analýza: Češi platí nejdražší elektřinu v zemích V4, ale tankují levněji

Napsal spravce dne . Zveřejněno v Evropská Unie.

Česká republika má nejdražší elektřinu v regionu Visegrádské čtyřky (V4), zatímco ceny pohonných hmot patří k nejnižším v Evropě. Vyplývá to z analýzy, kterou představila skupina Creditas. Na rozdíl od většiny okolních zemí, které využívají regulaci cen nebo jiné státní zásahy k omezení růstu velkoobchodních cen energií, Česko je výjimkou.

Hlavním důvodem vyšších cen elektřiny je přímý vliv velkoobchodních cen. Polsko, Maďarsko a Slovensko tento vliv omezují regulací cen a nastavením maximální ceny, která je většinou nižší než tržní. Maďarsko a Slovensko navíc využívají i další státní zásahy. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Česko vychází nejhůře i při porovnání ceny ke kupní síle.

V případě pohonných hmot si Česká republika vede lépe a má aktuálně nejnižší ceny benzinu v regionu. Stabilní daňové zatížení a silná měna pomáhají držet ceny dole. V poměru ke kupní síle však situace není tak příznivá, a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti německým.

Problémem je i dostupnost vlastního bydlení

Studie se zabývala také dostupností vlastního bydlení, s čímž se potýká celý region V4. Extrémní situace je v Praze, která je z pohledu cen a příjmů městem s nejnižší dostupností vlastního bydlení. Situace v Česku se navíc zhoršuje kvůli pomalé výstavbě. „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ dodal obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl. Naopak v nákladech na bydlení v nájmu si Česko ve srovnání s ostatními zeměmi V4 stojí lépe.

Ačkoliv si Česko udržuje pozici nejvýkonnější země V4 z hlediska HDP na obyvatele, náskok se zmenšuje. Za poslední dvě dekády se Polsko nejrychleji přibližovalo průměru EU i německé úrovni, což se projevuje v rostoucích mzdách, zlepšující se kupní síle a faktem, že Poláci v současnosti v příjmech předbíhají Čechy. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek uvádí, že zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi jen o desetinu, což je méně i ve srovnání se Slováky (17 bodů) a Maďary (15 bodů).