Skip to main content

Tag: USA

Energetičtí giganti soupeří o podíl v hlubinném ropném poli v Mexickém zálivu

Evropské energetické koncerny Shell, TotalEnergies a britská skupina BP projevily zájem o nákup většinového podílu v ropném poli Shenandoah v americké části Mexického zálivu.

Poptávka po severoamerických energetických aktivech roste v přímé souvislosti s konfliktem na Blízkém východě, který zvyšuje tlak na bezpečnost dodávek a stabilitu produkce. Očekává se, že do aukce o 51% podíl v projektu vstoupí také americký Chevron či významní producenti z Asie.

Prodejní proces zahájily v uplynulých dnech společnosti Beacon Offshore Energy a HEQ Deepwater, které v projektu drží rozhodující podíl. Pole Shenandoah je klasifikováno jako ultra-hlubinné naleziště, kde se ložiska ropy a zemního plynu nacházejí v hloubce přibližně 9 100 metrů.

Navzdory extrémní technické náročnosti a vysokému tlaku v rezervoárech je lokalita považována za jednu z nejperspektivnějších v regionu. Těžba byla zahájena v červenci loňského roku a aktuálně dosahuje plánované produkce 100 000 barelů ropy denně.

Atraktivita amerických těžařských aktiv se zvýšila díky jejich strategické poloze mimo oblasti přímých geopolitických konfliktů a schopnosti dodávat surovinu na globální trhy. Finální hodnota transakce bude záviset na aktuálním vývoji cen ropy a konečném objemu prodávaného podílu. Mezi dalšími spoluvlastníky projektu figuruje také izraelská společnost Navitas Petroleum.

Úspěšná realizace prodeje v takto technologicky náročném segmentu, jako je ultra-hlubinná těžba, může sloužit jako indikátor budoucího ocenění podobných projektů v Severní Americe. Vzhledem k rostoucí poptávce po energetické bezpečnosti lze očekávat, že konkurence mezi evropskými a asijskými producenty bude při podávání nabídek v nadcházejících týdnech eskalovat.

Hormuz strait payments in stablecoins and jüan

Írán zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem. Platby přijímá v kryptoměnách a jüanech

Íránské revoluční gardy zavedly systém mýtného pro lodě proplouvající strategickým Hormuzským průlivem. Poplatky jsou vyžadovány v čínských jüanech nebo stablecoinech a jejich výše se odvíjí od objemu přepravovaného nákladu i politické příslušnosti plavidla. 

Podle informací deníku The Wall Street Journal musí provozovatelé lodí kontaktovat zprostředkovatelské firmy napojené na íránské ozbrojené složky. Cena za bezpečné proplutí obvykle začíná na jednom dolaru (přibližně 21 Kč) za barel ropy. U velkých tankerů typu VLCC s kapacitou kolem dvou milionů barelů tak mýtné může dosáhnout až dvou milionů dolarů (přibližně 42 milionů Kč).

Írán uplatňuje systém hodnocení zemí na škále od jedné do pěti, přičemž upřednostňuje plavidla ze spřátelených států, zatímco lodím ze zemí považovaných za agresory hrozí útoky.

V rámci vyjednávání o bezpečnosti jsou některé posádky nuceny měnit registraci lodí a vztyčovat vlajky států, které s Íránem vyjednaly dohody, jako je například Pákistán. Bezpečnostní experti však varují, že existence mýtného systému neznamená snížení nebezpečí pro námořní dopravu. Aby si Teherán zachoval věrohodnost a mohl mýtné vymáhat, musí si udržet schopnost reálně ohrožovat komerční plavidla v Perském zálivu, což potvrzují i hrozby útoků na tankery, které systém ignorují.

Situaci v regionu dále vyostřují prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který avizoval tvrdé údery proti Íránu v horizontu několika týdnů. Trump uvedl, že Spojené státy již nejsou na bezpečnosti Hormuzského průlivu přímo závislé a odpovědnost by měly převzít ostatní země.

Pro globální trhy a investory tento vývoj znamená nejen nárůst logistických nákladů a rizik, ale také další posun k využívání alternativních měn v energetickém sektoru, což v dlouhodobém horizontu oslabuje status dolaru jako hlavní světové měny.

Bitcoin po útoku USA na Írán posílil, do ETF fondů se vrací kapitál

Největší světová kryptoměna bitcoin během uplynulého víkendu zaznamenala výrazné cenové výkyvy v reakci na zvýšené geopolitické napětí po vojenské akci Spojených států proti Íránu.

Zatímco tradiční trhy byly uzavřeny, cena bitcoinu bezprostředně po zprávě o útoku klesla z 67 000 na 63 000 dolarů. Následně se však trh stabilizoval a hodnota aktiva v neděli vzrostla k hranici 68 000 dolarů. Podle tržních analytiků se u bitcoinu opakuje vzorec chování z let 2022 a 2025, kdy kryptoměna na počátek ozbrojených konfliktů reagovala krátkodobým propadem, po kterém následovalo oživení.

Bitcoin má za sebou pětiměsíčním období soustavného poklesu, který trval od října loňského roku a byl nejdelší od roku 2018. V únoru 2026 hodnota klesla o 14,94 %, přičemž investoři v posledních týdnech vybrali z amerických spotových ETF fondů téměř 3,8 miliardy dolarů. Koncem února se však trend obrátil a fondy začaly vykazovat čisté přílivy. Podle dat platformy Farside přiteklo do bitcoinových ETF v uplynulém týdnu 787 miliard dolarů.

Významný podíl na oživení trhu má fond IBIT společnosti BlackRock, který opět přitáhl značný zájem institucionálních investorů. Odborník na ETF trhy Nate Geraci v této souvislosti uvedl, že aktuální tržní situace a nákupy během cenových propadů potvrzují strategii dlouhodobých investorů využívat slev k akumulaci aktiv.

Odolnost bitcoinu vůči negativním geopolitickým zprávám vnímají někteří účastníci trhu jako možný signál dosažení cenového dna.

Indie má nakupovat venezuelskou ropu. Trump naznačil dohodu po omezení dovozu z Ruska

Indie bude nakupovat ropu z Venezuely, uvedl to americký prezident Donald Trump. Podle agentury Reuters tím Spojené státy reagují na omezení indických dovozů ruské ropy, kvůli nimž Washington loni na Dillí uvalil dodatečná cla.

„Už jsme tu dohodu udělali, koncept té dohody,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že Spojené státy jsou otevřené podobnému uspořádání i s Čínou, pokud by měla zájem o nákup venezuelské ropy v rámci dohody se Spojenými státy.

Po nedávném zásahu amerických speciálních sil ve Venezuele oznámil Trump, že USA budou venezuelskou ropu zpracovávat a prodávat na mezinárodních trzích. Dohoda s Caracasem má podle něj zahrnovat až 50 milionů barelů, přičemž výnosy z prodeje budou ukládány na účtech pod kontrolou USA. Ty mají zároveň rozhodovat o jejich dalším využití.

Indie byla v minulém roce terčem amerických sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy. Minulý týden ale americký ministr financí naznačil, že dodatečné 25% clo na indické zboží by mohlo být zrušeno, protože Dillí dovozy z Ruska výrazně omezilo. Podle zdrojů Reuters nynější plán počítá s tím, že venezuelská ropa výpadek ruských dodávek nahradí.

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování šéfa Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy centrální banky Jerome Powella. Důvodem mají být jeho loňské výroky před Kongresem týkající se projektu renovace budov Fedu. Powell označil vyšetřování za záminku a varoval před ohrožením nezávislosti měnové politiky.

Prezident Donald Trump šéfa Fedu opakovaně kritizuje za to, že centrální banka nesnížila úrokové sazby rychleji. Powell uvedl, že spor není o rekonstrukci budov, ale o to, zda Fed může nastavovat sazby na základě ekonomických dat, nebo pod politickým tlakem.

Vyšetřování se týká projektu renovace sídla Fedu ve Washingtonu, jehož náklady se podle médií výrazně zvýšily.

Powellovi končí druhé funkční období v květnu letošního roku. Prezident již naznačil, že brzy oznámí kandidáta na jeho nástupce, přičemž spekulace se točí kolem Trumpova ekonomického poradce Kevina Hassetta. Část analytiků se domnívá, že aktuální tlak může zvýšit pravděpodobnost, že Powell po skončení mandátu zůstane řadovým guvernérem Fedu.

Napětí se promítlo i do trhů. Americký dolar oslabil, cena zlata vystoupala na rekord a akciové futures v USA klesly. Investoři podle analytiků zohledňují vyšší politické riziko a možné zásahy do nezávislosti centrální banky, která je považována za jeden ze základních pilířů stability americké ekonomiky.

Microsoft a Nvidia investují 15 miliard dolarů do Anthropicu, ten se zavázal k miliardovým útratám za cloud

Technologičtí giganti Microsoft a Nvidia oznámili novou strategickou spolupráci se společností Anthropic, vývojářem modelu umělé inteligence Claude. V rámci dohody plánuje Nvidia investovat až 10 miliard dolarů a Microsoft až 5 miliard dolarů. Součástí transakce je zároveň závazek Anthropicu utratit v nadcházejících letech 30 miliard dolarů za využívání cloudových služeb Microsoft Azure.

Analytici tento krok interpretují jako snahu obou investorů snížit svou dosavadní závislost na lídrovi trhu, společnosti OpenAI. Generální ředitel Microsoftu Satya Nadella uvedl, že firmy se stávají navzájem svými zákazníky – Microsoft bude integrovat modely Anthropicu a ten zase využívat infrastrukturu Microsoftu. Anthropic, jehož tržní hodnota byla nedávno vyčíslena na 183 miliard dolarů, bude zároveň spolupracovat s Nvidií na využití jejích nejnovějších čipů pro posílení výpočetních kapacit. I přes tuto dohodu zůstává primárním cloudovým partnerem Anthropicu společnost Amazon.

 

Elon Musk by mohl opustit Teslu. Čeká se na potvrzení jeho odměn. Tesla, USA.

Předsedkyně Tesly: Musk by mohl odejít, pokud akcionáři zamítnou jeho bilionové odměny

Předsedkyně správní rady společnosti Tesla, Robyn Denholm, v pondělí 27. října varovala akcionáře, že generální ředitel Elon Musk by mohl společnost opustit, pokud nebude schválen jeho navrhovaný odměňovací balíček v hodnotě až 1 bilionu dolarů.

Toto varování přišlo v dopise před výroční valnou hromadou, která se koná 6. listopadu. Správní rada Tesly přitom dlouhodobě čelí kritice expertů na řízení společností kvůli údajné nedostatečné nezávislosti na Muskovi.

Denholm v dopise uvedla, že navrhovaný plán má Muska „udržet a motivovat“ k vedení Tesly po dobu nejméně dalších sedmi a půl let. Označila Muskovo vedení jako zásadní pro úspěch společnosti, zejména v jejím úsilí stát se globálním lídrem v oblasti umělé inteligence a autonomních technologií. 

Soud ve státě Delaware na začátku tohoto roku zrušil Muskovu předchozí dohodu o odměnách z roku 2018, když rozhodl, že balíček byl nesprávně udělen a vyjednán řediteli, kteří nebyli plně nezávislí. Dopis předsedkyně Denholmové vykresluje nový balíček jako nezbytný pro sladění Muskových pobídek s hodnotou pro akcionáře a zároveň vyzývá investory, aby znovu zvolili tři dlouholeté členy rady, kteří s Muskem úzce spolupracovali.

Ceny zlata a stříbra vyšplhaly na maxima. Investoři se k nim vrací v dobách nejistoty.

Zlato a stříbro trhají rekordy. Nejistota v USA vyhnala ceny na historická maxima

Ceny zlata a stříbra dnes dosáhly nových rekordů. Zlato k okamžitému dodání se vyšplhalo na 4059,30 dolaru za troyskou unci (přes 83 950 Kč), zatímco stříbro následovalo s cenou 51,38 dolaru za unci.

Za prudkým růstem stojí především rostoucí nejistota na finančních trzích, kterou vyvolalo omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, tzv. shutdown. Investoři v dobách politické a ekonomické nestability tradičně hledají útočiště v drahých kovech, které jsou považovány za bezpečný přístav.

Takzvaný shutdown je důsledkem neschopnosti amerického Kongresu dohodnout se na dalším financování federální vlády. Situaci dále vyhrocuje americký prezident Donald Trump, který plánuje propouštění federálních zaměstnanců.

Politická krize v USA tak jen posiluje trend, který tlačí cenu zlata vzhůru. Kov od začátku letošního roku posílil již o více než 50 procent, a to díky kombinaci faktorů, jako jsou masivní nákupy centrálních bank, snížení úrokových sazeb americkým Fedem, slabší dolar a rostoucí geopolitické napětí.

Stříbro, které minulý týden poprvé překonalo rekord z roku 1980. Těží nejen z rostoucí poptávky po bezpečných aktivech, ale také z omezené nabídky a růstu ceny zlata. V poslední době cenu tlačí vzhůru především nedostatek volně dostupného stříbra na důležitém londýnském trhu a prudce rostoucí náklady na jeho půjčky. Současné nominální maximum je však stále nižší než rekordní hodnota z roku 1980, kdy se bratři Huntovi pokusili ovládnout globální trh se stříbrem.

Gaming giganta EA kupuje skupina investorů za 55 miliard dolarů. akcie se stáhnou z burzy. USA

Vydavatel videoher EA se privatizuje za 55 miliard dolarů. Mezi kupci je zeť Donalda Trumpa nebo Saudská Arábie

Americký vydavatel videoher Electronic Arts (EA) kupuje skupina investorů za zhruba 55 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč). Oznámila to sama společnost, která stojí za populárními herními sériemi jako Need for Speed, Medal of Honor nebo The Sims.

Investiční skupinu tvoří americké firmy Silver Lake a Affinity Partners, založená Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, a saúdskoarabský státní investiční fond PIF. Po dokončení transakce, kterou musí ještě schválit regulátoři a akcionáři, budou akcie EA staženy z burzy.

Dohoda stanovuje, že akcionáři obdrží za každou akcii 210 dolarů v hotovosti, což představuje prémii 25 procent k závěrečné ceně akcií před spekulacemi o převzetí.

Vedení EA, včetně generálního ředitele Andrewa Wilsona, který je ve funkci od roku 2013, zůstane v čele společnosti i po privatizaci. Jared Kushner transakci okomentoval slovy, že EA je „mimořádná firma s prvotřídním manažerským týmem a odvážnou vizí do budoucna.“

Saúdskoarabský fond PIF je již aktivním hráčem na videoherním trhu, ve společnosti EA vlastní téměř desetiprocentní podíl a v minulosti investoval miliardy do herních firem jako Niantic (Pokémon Go). Podle analytiků představuje dohoda o převzetí EA dosud největší krok v rozšiřování herní divize Savvy Gaming Group fondu PIF.

China and USA trade war

Spojené státy a Čína se dohodly na odkladu cel. Potvrdily 90denní příměří

Spojené státy a Čína se na poslední chvíli dohodly na odvrácení další eskalace obchodní války, když obě země potvrdily, že v příštích 90 dnech nebudou zvyšovat vzájemná cla.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým prodloužil platnost stávajících 30procentních cel na dovoz čínského zboží do Spojených států. Čína krátce nato oznámila, že ponechá celní zatížení amerického dovozu na 10 % po stejnou dobu. Původně měla cla od 1. srpna vzrůst o 115 procentních bodů, a nový termín pro případné změny je tak stanoven na 10. listopadu.

Tento krok se očekával již na konci července po setkání představitelů obou zemí ve Švédsku. Tříměsíční prodloužení celního smíru má zabránit eskalaci, kterou obě největší světové ekonomiky zažily na jaře po Trumpově návratu do funkce. Čínské ministerstvo obchodu navíc uvedlo, že země podnikne kroky k odstranění necelních bariér omezujících dovoz amerického zboží. V dubnu se cla na čínské zboží zvýšila až na 145 % , na což Čína reagovala cly ve výši 125 % a omezením exportu strategických surovin. Po jednáních v květnu se však obě strany dohodly na snížení sazeb o 115 procentních bodů na 90 dní.

JP Morgan mění postoj: od kritiky kryptoměn k podpoře stablecoinů a blockchainu

Jamie Dimon, šéf největší americké banky JP Morgan, výrazně zmírnil svůj dříve kritický postoj ke kryptoměnám. Zatímco před lety označoval bitcoin za „podvod“ a „bublinu“, nyní veřejně přiznává, že věří v potenciál stablecoinů a technologie blockchainu. V rozhovoru pro CNBC uvedl, že tato změna je reakcí na poptávku ze strany zákazníků, a proto banka rozšiřuje své kryptoslužby a zvažuje vydání vlastního stablecoinu.

Dimon ještě v roce 2017 označoval bitcoin za „podvod“ a kritizoval možnost „vytvářet měnu z ničeho“. V lednu 2025 sice varoval před zneužíváním bitcoinu pro nelegální aktivity, ale zároveň začal zdůrazňovat jeho potenciál. Tento trend potvrdily i nedávné kroky banky. JP Morgan oznámila partnerství s burzou Coinbase, díky čemuž si klienti s kreditní kartou Chase budou moci od podzimu kupovat kryptoměny přímo na této platformě. Mezi další novinky patří možnost čerpat věrnostní body ve formě stablecoinu USDC. Podle Financial Times navíc banka zvažuje, že v budoucnu nabídne úvěry kryté bitcoinem.

Trumpova cla otřásají akciemi v Evropě i USA

Nové celní bariéry, které zavádí americká administrativa, vyvolávají na globálních trzích vlnu nejistoty a vedou k prudkému propadu akcií v Evropě i ve Spojených státech. Investoři s obavami sledují směr, kterým se ubírá světový obchod.

Prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který od 7. srpna zavádí nová cla v rozmezí od 10 do 41 % na dovoz z desítek zemí, přičemž clo na zboží ze Švýcarska činí 39 %. Přestože EU s USA nedávno uzavřela dohodu o 15% clech, globální eskalace obchodních sporů vyvolává mezi analytiky obavy z dopadů na evropské podniky. Akcie farmaceutických společností dále oslabily po Trumpově výzvě ke snížení cen léků a po zhoršeném výhledu dánské firmy Novo Nordisk.

Kromě cel ovlivnily americké trhy také slabé údaje z trhu práce. Podle Ministerstva práce vytvořila americká ekonomika v červenci jen 73 tisíc nových pracovních míst, což výrazně zaostalo za odhady. Tyto neuspokojivé zprávy posílily očekávání, že americká centrální banka (Fed) by mohla na zářijovém zasedání snížit úrokové sazby, a to i přes předchozí signály o opatrnosti. Reakcí na tyto zprávy bylo výrazné oslabení amerického dolaru vůči euru.